|
|
Integrace Ukrajinců v Českých Budějovicích
ŠILLEROVÁ, Veronika
Diplomová práce nese název Integrace Ukrajinců v Českých Budějovicích. Teoretická část práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy tématu integrace cizinců, jako je například migrace, imigrant či azylant. Druhá kapitola se vztahuje k pojmu integrace, která je podrobně definována. Třetí kapitola popisuje integrační politiku v České republice. Právní úpravě a dvěma základním zákonům upravujícím tuto problematiku je vyhrazena čtvrtá kapitola. Pátá kapitola pak ukazuje cizince v České republice z pohledu čísel a statistik. Obsahem šesté kapitoly je základní charakteristika ukrajinských imigrantů v ČR a poslední, tedy sedmá kapitola, se věnuje organizacím zaměřeným na pomoc cizincům v Českých Budějovicích. Cílem práce je zjistit, jaká pozitiva a negativa ve vyskytují při integraci Ukrajinců v Českých Budějovicích. Byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: VO1: Jaká pozitiva a negativa se vyskytují v integraci Ukrajinců žijících v Českých Budějovicích? VO2: Využívají Ukrajinci v Českých Budějovicích organizace zaměřené na pomoc cizincům?. Výsledky týkající se první výzkumné otázky ukázaly několik pozitiv i negativ, která lze vysledovat při integraci Ukrajinců v Českých Budějovicích. Hlavní negativa se projevila v oblasti znalosti jazyka - problém s výslovností některých hlásek (ř), nesrozumitelnost zákonů a odbornějších textů, psaní háčků a čárek či vyplňování formulářů. Z rozhovorů vyplynula v této oblasti i pozitiva. Doporučují najít si mezi Čechy přátele a komunikovat s nimi, neuzavírat se pouze uvnitř ukrajinské komunity a zapojit se do pracovního procesu, což podle nich výrazně zlepší jejich jazykovou znalost. Pro zlepšení úrovně čtení a psaní si čtou dětské pohádky, jednoduché časopisy, píší si deníky, případně si dopisují s přáteli v českém jazyce. V oblasti ekonomické a sociální soběstačnosti jsem se zaměřila na dvě oblasti zaměstnání a bydlení. V oblasti zaměstnání se vyskytuje hned několik závažných problémů. U drtivé většiny informantů neodpovídá jejich zaměstnání vzdělání získanému na Ukrajině. S tím souvisí problém sehnat zaměstnání u vysokoškolsky vzdělaných imigrantů. Setkali se i s diskriminací u výběrových řízení z důvodu jejich původu. Pozitivem je, že pro méně vzdělané imigranty není složité sehnat zaměstnání a že všichni informanti jsou také spokojeni se svým platovým ohodnocením. Také v oblasti bydlení z rozhovorů vyplynulo několik negativ. V tomto případě však informanti nehovořili o své vlastní zkušenosti, ale o zkušenosti svých známých. Jedná se především o problémy s pronajímateli bytů. Sami informanti jsou se svým bydlením spokojení a uvádějí, že pro ně není problém sehnat si odpovídající bydlení, což jsou jednoznačná pozitiva. V oblasti orientace ve společnosti a kultuře je podle většiny dotazovaných hlavním negativem špatná orientace imigrantů v zákonech, jejich nedostatečné právní povědomí. Současně nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem s nimi jednají mnozí zaměstnanci českých úřadů. Kultura je podle nich podobná, ale vnímají zásadní rozdíly v důležitých záležitostech, jako je rodina a rodinný život, vedení dětí ke vzdělání a také jim vadí slavení svátků v jinou dobu, než na kterou jsou z domova zvyklí. Vztahy mezi majoritou a menšinou byly dalším okruhem zkoumání. Negativa se vyskytují i zde, a to v podobě stydlivosti Ukrajinců při navazování konverzace s Čechy, vadí jim také malá aktivita ze strany státu v oblasti budování dobrých vztahů mezi oběma národy a také nezájem Čechů o navazování konverzace či přátelských vztahů s nimi. Pozitivy, která by zmíněná negativa mohla zmírnit, jsou multikulturní akce, které by mohl stát pořádat za účelem zlepšení vztahů Čechů k jiným kulturám a podpora multikulturní výchovy už na základních školách. Druhá výzkumná otázka se týká pomáhajících organizací. Ukázalo se, že mnozí imigranti tyto organizace téměř neznají, a tudíž jejich služby nevyužívají.
|
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví 5 let po zavedení
ŠILLEROVÁ, Veronika
Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, včetně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tato novela stanovila povinnost pojištěnce, popř. jeho zákonného zástupce platit regulační poplatky zdravotnickému zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči ? lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Cílem práce bylo shrnout právní úpravu týkající se regulačních poplatků a zmapovat názory občanů na tuto problematiku a na regulační charakter poplatků. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se názory občanů změnily v uplynulých 5 letech od jejich zavedení, jestli si na ně zvykli a pochopili jejich smysl, či zda by poplatky raději zrušili. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se zdravotnictví a pojišťovnictví, podrobně jsou popsány jednotlivé regulační poplatky, jejich výše, okruhy osob, kterých se týkají. Pozornost je věnována i případům osvobození od regulačních poplatků. Teoretická část dále pojednává o ochranném limitu, který se tématu regulačních poplatků přímo dotýká, a je zde vysvětleno, které poplatky se do tohoto limitu započítávají. V další podkapitole jsou vysvětlena základní pravidla poskytování péče ve členských státech Evropské unie a na závěr teoretické části jsou popsány také jednotlivé změny a novely, kterými regulační poplatky procházely v průběhu let 2008-2013. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum, provedený pomocí metody dotazování. Dotazníkové šetření na 331 respondentech z řad veřejnosti Jihočeského kraje bylo uskutečněno prostřednictvím online dotazníku a tištěných formulářů. Na základě studia odborné literatury byly stanoveny 3 následující hypotézy: Hypotéza 1: Respondenti nesouhlasí se zvýšením poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100,- Kč. Hypotéza 2: Ze zavedených regulačních poplatků ovlivňuje čerpání zdravotní péče pouze poplatek za pohotovostní službu. Hypotéza 3: Pacienti souhlasí s regulačním poplatkem za recept. Z těchto hypotéz se H1 a H3 potvrdily, zatímco H2 byla na základě výsledků dotazníku vyvrácena. Ukázalo se, že poplatek 90 Kč za ošetření na pohotovosti není pro většinu osob tak vysoký, aby přímo znemožnil využití této pohotovostní služby a ovlivnil tak negativně čerpání zdravotní péče. Naopak z potvrzené hypotézy 3 vyplývá, že zrušení poplatku 30 Kč za položku na receptu a nahrazení poplatkem za recept jako celek byl správným krokem, protože pacienti jsou ochotnější zaplatit poplatek za celý recept než platit za každou položku na něm. U hypotézy 1 byl výsledek takřka jednoznačný, většina respondentů nesouhlasí se zvýšením poplatku za den pobytu v nemocnici. Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že oproti minulým rokům se zlepšuje nejen všeobecná informovanost o systému regulačních poplatků, ale i jejich akceptace občany, a že se zvyšuje ochota je platit. Vždy se najde skupina občanů, kteří nebudou spokojeni se stávajícím nastavením regulačních poplatků a zřejmě se nepodaří zcela vyloučit, aby poplatky nikdy nezasáhly do osobního či rodinného rozpočtu. Je však důležitým úkolem českého zdravotnictví a odpovědných orgánů nastavit regulační poplatky tak, aby byl splněn jejich regulační účel a na druhé straně aby poplatky neomezily možnost některých osob, které se ocitly v sociálně či jinak obtížné situaci, čerpat zdravotní péči. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost, jako studijní materiál pro studenty zdravotně-sociálních oborů či jako materiál určený k porovnání s budoucími výzkumy.
|
host ::
RSS.