|
|
Specifika sociální práce s romskou mládeží
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifik sociální práce s romskou mládeží. První kapitolu práce představují teoretická východiska, která se dělí na dvě části. První část se zabývá romskou menšinou, jejími zvyky, historií, kulturou a následně romskou mládeží a jejími sociálními problémy. Druhá sekce teoretické části je zaměřena na sociální práci. Tyto poznatky byly zpracovány z odborné literatury. Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v Jihočeském kraji, zde byli osloveni sociální pracovníci zaměstnaní v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (dále také NZDM) nebo v komunitním centru, kteří se setkávají s romskou mládeží. Se spoluprací souhlasilo celkem deset pracovníků. Cílem práce bylo zjistit, jaká specifika sociální práce zaznamenávají sociální pracovníci při práci s romskou mládeží. S ohledem na cíl byly formulovány výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jaká specifika vidí sociální pracovníci v sociální práci s romskou mládeží, zda se objevují rozdíly, jestliže tuto práci provádí muž, nebo žena, a jaké metody a techniky sociální pracovníci používají. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci vidí specifičnost v individuálním přístupu ke každému klientovi, navázání a následném udržení důvěrného vztahu nebo v nastavení pravidel. Většina pracovníků se shodla, že muži i ženy jsou v tomto oboru velice důležití, protože každý předává klientům jiný vzor. Určité rozdíly vidí ve větší poslušnosti a lehčím získání autority, pokud je sociálním pracovníkem muž. Za nejčastěji používané metody označili skupinou práci, komunitní práci, terénní práci a přístup orientovaný na klienta a na úkoly.
|
|
| |
|
|
Psychological and social attributes of supported employment regarding employers and employees of companies where it is provided
Štyráková, Katarína ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Podporované zamestnávanie je jedným z hlavných nástrojov aktívnej politiky zamestnanosti pre ľudí so znevýhodnením, či postihnutím. Zameriava sa na pomoc ľuďom, ktorí si obtiažne hľadajú prácu sami, asistuje pri hľadaní a výbere pracovného miesta, príprave naň, prvom kontakte so zamestnávateľom a zamestnancami, a poskytuje podporu priebežne, a to nielen klientovi služby - človeku so znevýhodnením, ale aj jeho kolegom a nadriadeným, ktorí s nim budú pracovať. Práca je zameraná na problematiku podporovaného zamestnávania a jej prepojenie s manažmentom diverzity, ktorý zastrešuje riadenie zamestnávania menšín či rôznym spôsobom znevýhodnených skupín. Z tohto hľadiska pojednáva aj o postojoch a predsudkoch, ktoré často stoja v ceste podporovanému zamestnávaniu a efektívnej interakcii ľudí s postihnutím a ľudí bez postihnutia. Empirický výskum v tejto práci usiloval o zmapovanie týchto postojov, a o zmapovanie podpory, ktorú zamestnávatelia a zamestnanci pracujúci vo firmách, kde podporované zamestnávanie funguje, dostávajú. Hypotézy o tom, že existuje rozdiel medzi postojmi ku diverzite a ku ľuďom s postihnutím medzi výskumnou a kontrolnou vzorkou, sa nepodarilo potvrdiť. Kvalitatívna analýza ale potvrdila isté špecifická prípravy a zaškolenia u zamestnávateľov a zamestnancov, ktorí pracujú vo firmách,...
|
|
|
Profesní předsudky jako limitující faktor práce pedagogických pracovníků a pracovníků sociální péče se znevýhodněnými klienty
Suchomelová, Alena ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou profesní předsudky pedagogických pracovníků a pracovníků v sociálních službách v zařízeních se znevýhodněnými klienty, zejména klienty s mentálním postižením, které mohou být limitujícím faktorem práce těchto pracovníků a také kvality života znevýhodněných klientů. Práce popisuje a shrnuje obecné poznatky o předsudcích a jejich vlivu na život člověka. Zmiňuje vybrané profesní předsudky pomáhajících, dokumentuje je a porovnává míru jejich vlivu na chování a přístup ke klientům jak pedagogických pracovníků, tak pracovníků v sociálních službách. Pokouší se hledat souvislosti předsudečného chování pracovníků a jejich vzděláním. V závěru se práce pokouší hledat doporučení a možná východiska v dané oblasti, která mohou prospět kvalitě života znevýhodněných klientů.
|
|
|
Mateřství žen s těžkým zrakovým postižením
Viktorová, Šárka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Ve své práci se zabývám mateřstvím žen s těžkým zrakovým postižením z pohledu nevidomých maminek. Zaměřila jsem se hlavně na plánování rodičovství, na období těhotenství, dále na porod a pobyt v porodnici a na specifika péče o dítě od narození do tří let. Zajímalo mě především, zda se nevidomé maminky setkávají s předsudky ze strany vidících, zda neměly strach z narození postiženého dítěte, s jakými obtížemi se těžce zrakově postižené maminky nejčastěji setkávají v jednotlivých obdobích vývoje dítěte, zda a jak se z pohledu nevidomých maminek liší výchova dětí nevidomých rodičů od výchovy dětí vidících rodičů, a také zda je dítě nevidomých rodičů v nějakém směru ochuzeno nebo zda naopak může být skutečnost, že dítě vyrůstá v rodině, kde je alespoň jeden z rodičů těžce zrakově postižený, pro dítě v něčem přínosná. Cílem mé diplomové práce je co nejpodrobněji zmapovat různé aspekty života nevidomých matek s malými dětmi a to přímo z pohledu těchto žen. Tohoto cíle jsem se snažila dosáhnout pomocí výzkumu kvalitativní metodou, konkrétně formou strukturovaného rozhovoru s šesti nevidomými matkami.
|
|
|
Multikulturní výchova v mateřské škole
Kůsová, Marta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na způsob a realizaci multikulturní výchovy v mateřských školách, na předsudky u dětí předškolního věku, všímání si etnických rozdílů mezi vrstevníky a zabývá se také prosociálním chováním dětí ukončující předškolního vzdělávání. V teoretické části je zpracována obecná rovina tématu, kterou je multikulturní výchova v předškolních zařízeních ve vztahu k Rámcovému vzdělávacímu programu pro mateřské školy. Dále pak řeší problematiku vzniku předsudků u dětí v předškolním věku a jejich možné napravení edukací. Zjišťuje, v jakém věku si začínají všímat etnických rozdílů mezi svými vrstevníky a jak na ně tyto rozdíly působí. Praktická část diplomové práce se zabývá samotným testováním vybraných respondentů ukončujících předškolní vzdělávání ve dvou třídách s jiným multikulturním složením dětí a zjišťováním podoby a konkrétních postupů multikulturní výchovy na vzorku mateřských škol. Výsledky přinášejí informace o prosociálním chování mezi dětmi odlišných tříd a jejich možných předsudcích. Z výsledků o podobnosti a konkrétních postupech multikulturní výchovy je zpracována případová studie dobrých zkušeností.
|
|
| |
|
|
Genderové předsudky a stereotypy v české společnosti
Kolomá, Jana ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Diplomová práce s názvem Genderové předsudky a stereotypy v české společnosti se zabývá takovými předsudky a stereotypy, které jsou aktuálním společenským problémem, se kterým se každý člověk ve svém životě může setkat již na základní škole a později při hledání zaměstnání nebo v rodinném soužití. Cílem této diplomové práce je najít genderové předsudky a stereotypy v časopise MEN/ WOMEN, části WOMEN, rubrice Téma za rok 2011, jež tvoří celkem deset vydání tohoto časopisu a na základě teoretických poznatků se zkoumané genderové předsudky a stereotypy pokusit blíže interpretovat. K lepšímu pochopení problematiky slouží teoretická část, která se zabývá vymezením pojmu gender, dále genderem a s ním spojenými předsudky a stereotypy, ale také samotnými médii, mezi něž analyzovaný časopis bezesporu patří. K dosažení zkoumaného cíle posloužila výzkumná metoda kvantitativní obsahová analýza. Data získaná výzkumem jsou zpracována do jednotlivých tabulek.
|
|
| |
|
|
Informovanost široké veřejnosti o problematice epilepsie v Městské nemocnici v Litoměřicích
Karlová, Markéta ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato práce zjišťuje míru informovanosti veřejnosti pohybující se v Městské nemocnici v Litoměřicích o problematice epilepsie. Zjištěné výsledky šetření byly využity jako základ pro vytvoření edukačního nástroje, který byl začleněn do formálního systému edukace v Městské nemocnici v Litoměřicích a měl by zvýšit povědomí veřejnosti o poskytování první pomoci u epileptického záchvatu. Praktická část práce je podložena teoretickými poznatky, podle kterých byla vytvořena hlavní hypotéza práce, a byl sestaven dotazník pro zjištění míry informovanosti. Dotazník zjišťuje informovanost laické veřejnosti o obecných znalostech týkajících se epilepsie, především o poskytnutí první pomoci a předsudcích vůči epileptikům. Výsledky z dotazníkového šetření jsou doplněny o rozhovory s vybranými respondenty, tyto doplňující informace slouží pro potvrzení hypotézy a lepší pochopení dané problematiky. Výsledky praktické části jsou využity pro vytvoření již zmíněného edukačního materiálu - edukačního letáku. Klíčová slova: Edukace, informovanost, epilepsie, první pomoc, předsudky
|
host ::
RSS.