|
|
Studium autenticity kávy různého geografického původu
Flegr, Šimon ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce rozebírá problematiku autenticity kávy, s důrazem na autenticitu geografického původu a její aspekty. V teoretické části je rozebrán botanický původ kávy, technologie zpracování, chemický obsah hlavních komponent a jejich změny v průběhu pražení, dále jsou rozebírány světové produkční oblasti a specifika produkce kávy v jednotlivých regionech. Je nastíněna problematika kontroly kávy a jejího falšování s možnostmi odhalení. Je provedena geologická klasifikace půdních typů produkčních oblastí v 17 studovaných pěstitelských regionech. Experimentální část je zaměřena na analýzu prvkového složení vybraných stopových prvků, jako dodatečný faktor je přidán profil těkavých látek. Prvková analýza byla provedena pomocí hmotnostní spektrometrie a optické emisní spektrometrie, těkavé látky byly stanovovány pomocí plynové chromatografie kombinované s hmotnostně-spektrometrickým detektorem. Výsledná dat byla statisticky zpracovávána za účelem oddělení produkčních makroregionů, k čemuž byla využita kombinace naměřených dat a vytvořeno několik modelů.
|
|
|
Porovnání aromatického profilu nečokoládových cukrovinek
Phi, Lan Anh ; Ďubašáková, Mária (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním aromatického profilu želé cukrovinek od tří různých výrobců. Zároveň byla hodnocena i jejich senzorická kvalita se zaměřením především na chuť a vůni. V teoretické části byly popsány technologie výroby nečokoládových cukrovinek, aromaticky aktivní látky se zaměřením na potenciální alergeny, dále je zde popsána použitá analytická metoda k jejich stanovení a závěr je věnován metodám senzorické analýzy. Experimentální část se zabývá identifikací a semikvantifikací těkavých látek ve vybraných vzorcích cukrovinek, zakoupených v běžné tržní síti, za pomoci metody HS-SPME-GC-MS. Pro hodnocení senzorické kvality byly použity grafické stupnice a profilový test. Ve vzorcích bylo detekováno celkem 134 těkavých (vonných) látek, z nich sedm je považováno za potenciálně alergenní (limonen, linalool, citronellol, benzylalkohol, geraniol, eugenol a hexylcinnamal). Vzorky se lišily v počtu i obsahu těkavých látek, stejně tak v senzorických vlastnostech, v závislosti na složení a výrobci.
|
|
|
Chemická charakterizace vín z vybraných PIWI odrůd
Michálková, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá chemickou charakterizací vín z vybraných PIWI odrůd. V teoretické části je popsán obecný původ a důvod šlechtění PIWI odrůd, bližší charakterizace vybraných tří PIWI odrůd, Johaniteru, Hibernalu a Solarisu. Další část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro stanovení chemických charakteristik. Experimentální část je věnována chemických charakteristik vína z vybraných PIWI odrůd, a to obecným charakteristikám, jako jsou alkohol, zbytkový cukr a celkové kyseliny, dále pak organickým kyselinám, antioxidační aktivitě, celkovým fenolickým látkám a prvkovému složení. Z výsledků vyplývá, že mezi víny z vybraných PIWI odrůd jsou z hlediska chemického složení rozdíly. Největší rozdíly byly pozorovány v obsahu organických kyselin a fenolických látek. Nejvíce zastoupenou organickou kyselinou byla v rozmezí 735,1-1286,2mg/l kyselina jablečná. Následovala kyselina octová v rozmezí 100-400mg/l. Amtioxidační aktivita byla stanovena v rozmezí 0,2988-0,9683mmol/l Trolloxu a obah celkových fenolů 273,5-390,3 mg/l. Z fenolických látek byla nejvíce zasotupena kyselina galová, která se pohybovala v rozmezí 6,9-13,9mg/l. Jako další, hojně zastoupená fenolická látka byl detekován katechin v rozmezí 1,6-6,0mg/l. Ze stanovených prvků byl nejvíce zastoupen fosfor v rozmezí 165,4-450,5mg/l. Jako nejzastoupenější těkavé látky byly detekovány zástupci esterů, a to ethyester kyseliny oktanové, ethylester kyseliny dekanové a ethyester kyseliny hexanové. Z naměřených dat bylo evidentní, že vína z PIWI odrůd se od standadních odrůd liší, zejména u profilu aromatických látek
|
|
|
Cyclodextrin derivatives containing covalently bound volatile substances and studies of their release
Palágyi, Attila ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Hlavním cílem práce bylo připravit řadu β-cyklodextrinových derivátů obsahujících kovalentně vázané těkavé sloučeniny přes iminovou vazbu. Jako těkavé látky byly použity cinnamaldehyd, cyklamenaldehyd, lilal, benzaldehyd, anisaldehyd, vanilin, hexanal, heptanal, citral a 5-methylfurfural. Následně byla zkoumána rychlost uvolňování účinné látky jako funkce prostředí pomocí 1 H NMR spektroskopie a SHGC (static headspace-gas chromatography). Klíčové slova: cyclodextrin, aldehyd, imin, kinetika, řízené uvolňování
|
|
| |
|
|
Problematika užívání návykových látek a školní prostředí
Šmejkalová, Jaroslava ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Přibyl, Ivan (oponent)
Diplomová práce zjišťuje teoretické znalosti o problematice návykových látek a osobní zkušenosti s jejich užíváním u žáků 6. a 8. tříd základní školy a u studentů 2. a 4. ročníků gymnázia. V první části své práce jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů, nastínění znaků a možných příčin, které vedou k závislosti na drogách, představila jsem nejčastěji užívané drogy a vymezila možnosti drogové prevence. Druhá část je věnována průzkumu formou dotazníku, který přímo zkoumá vědomosti a zkušenosti s drogami konkrétních věkových skupin žáků a studentů. Tato práce by mohla být materiálem pro učitele, kteří se chtějí podílet na drogové prevenci.
|
|
|
Kvantitativní změny složení sexuálního feromonu Anastrepha fraterculus v závislosti na stáří
Zyková, Kamila ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Rezek, Jan (oponent)
Samečci jihoamerické mouchy Anastrepha fraterculus se během reprodukčního chování shlukují do rojů a vylučují sexuální feromon za účelem přilákání samiček. Cílem mé diplomové práce bylo odebrat vzorky těkavých látek vylučovaných různě starými samečky, následně je analyzovat a z naměřených dat zjistit kvantitativní změny složení sexuálního feromonu v závislosti na stáří. Těkavé látky byly zachytávány na adsorbent, eluovány hexanem s přidaným vnitřním standardem a analyzovány na dvojdimenzionálním plynovém chromatografu s hmotnostní detekcí. Samečci vylučují dvacet těkavých látek, z toho čtrnáct terpenů: α-pinen, kamfen, -pinen, myrcen, Δ3-karen, limonen, (Z)--ocimen, (E)--ocimen, aromadendren, trans-α-bergamoten, (Z)-β-farnesen, (Z,E)-α-farnesen, germakren D, (E,E)-α-farnesen; jeden aldehyd: nonanal; dva alkoholy: (3Z)-non-3-en-1-ol, (3Z,6Z)-nona-3,6-dien-1-ol a tři laktony: suspensolid, anastrefin a epianastrefin. U šesti látek z uvedeného seznamu byla prokázána v předchozí práci antenální aktivita a to u trans-α-bergamotenu, (Z,E)-α-farnesenu, (E,E)-α-farnesenu, (3Z)-non-3-en-1-olu, (3Z,6Z)-nona-3,6-dien-1-olu a epianastrefinu.
|
|
|
Analýza vůní květů Clusia blattophila
Mitrovský, Ondřej ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Jihoamerická rostlina Clusia blattophila, rostoucí na stolových horách Francouzské Guayany, produkuje poměrně značné množství těkavých látek ve vůni svých květů. C. blattophila je dvoudomá rostlina s rozdílnou dobou kvetení jednopohlavních květů. Samčí květy rozkvétají na jedinou noc, samičí kvetou dvě noci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat odebrané vzorky těkavých látek vylučovaných samčími i samičími květy a porovnat jejich kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Proto byly v průběhu kvetení těkavé látky zachytávány na adsorbent, poté vymývány hexanem a semikvantitativně analyzovány za pomoci vnitřního standardu. Analýza získaných vzorků byla provedena dvoudimenzionální plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí. U jednotlivých pohlaví byly z naměřených dat stanoveny kvantitativní a kvalitativní charakteristiky složení vůní. Také byl zkoumán trend produkce hlavní těkavé složky, acetoinu, u samčích a samičích květů během první noci kvetení. Květní vůně jsou složité směsi. Celkem bylo identifikováno 43 různých chemických látek. Mezi nimi se vyskytují v různých intenzitách monoterpeny (α-pinen, kamfen, β-pinen, myrcen, limonen, (E)-β-ocimen, kafr), seskviterpeny (α-kopaen, β-karyofylen, cis-α-bergamoten, trans-α-bergamoten, aromadendren, (E,E)-α-farnesen, δ-kadinen), aldehydy...
|
|
|
Identifikace senzoricky aktivních látek v konopí
Jarošová, Šárka ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Polesný, Zbyněk (oponent)
Konopí představuje složitý komplex chemických látek, které mezi sebou interagují. Mezi ty nejdůležitější patří kanabinoidy a terpenoidy. Mezi těmito látkami dochází k synergii, díky které rostlina konopí vykazuje řadu léčivých účinků, např. antioxidační, protizánětlivé, protiplísňové a analgetické. Za vůni konopí jsou zodpovědné aromatické látky (nejvíce však terpenoidy), které vykazují terapeutické účinky už při pouhém jejich vdechnutí. Cílem této diplomové práce bylo identifikovat senzoricky aktivní látky v jednotlivých odrůdách konopí pomocí metody GC-MS/FID a senzoricky analyzovat tyto látky pomocí metody GC-MS/O. Analyzováno bylo 7 vzorků odrůd: Cannatonic (CT), Conspiracy Kush (CK), Jillybean (JB), Jacks Cleaner (JC), Jack Skellington (JS), Nordle (N), a Nurse Jackie (NJ). Tyto odrůdy byly vybrány na základě genetického původu (poměru morfologických typů konopí C. sativa a C. indica). Aromatické látky byly ze vzorků jednotlivých odrůd extrahovány pomocí SPME vlákna. Senzorická analýza byla provedena jedním proškoleným hodnotitelem.
Z výsledků je patrné, že nejvíce zastoupenou senzoricky aktivní látkou v měřených odrůdách konopí (jak v C. sativa, tak v C. indica) je myrcen. Tento terpenoid byl v největším množství zastoupen u odrůdy N (33,4 %), dále u odrůdy NJ (29,8 %), CT (29,7 %) a JB (29,7 %). Druhou nejvíce zastoupenou aromatickou látkou byl beta-karyofylen, který vykazoval největší relativní zastoupení u odrůd CK (21,1 %), JC (20 %) a NJ (14 %). U odrůd s vyšším obsahem morfotypu C. indica (CK, N) byl prokázán vyšší obsah limonenu a alfa-humulenu než u odrůd s vyšším obsahem morfotypu C. sativa. Na základě senzorické analýzy byla prokázána vyšší senzorická aktivita limonenu, linaloolu a alfa-humulenu u odrůd s větším poměrem C. indica. Odrůdy s vyšším poměrem C. sativa byly senzoricky i kvantitativně bohatší na myrcen a terpinolen.
|
|
|
Sledování těkavých látek v rybách
Vojáček, Filip ; Urbanová, Klára (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá posmrtnými biochemickými procesy v rybách. Teoretická část této práce je zaměřena na popis probíhajících změn v rybách a produkci těkavých látek u různých druhů ryb během posmrtných změn. Experimentální část je poté zaměřena na sledování a chemickou analýzu těkavých látek z ryb za různých podmínek skladování. Analýza je prováděna na základě plynové chromatografie s hmotnostním detektorem.
|
host ::
RSS.