|
|
Kvantitativní změny složení sexuálního feromonu Anastrepha fraterculus v závislosti na stáří
Zyková, Kamila ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Rezek, Jan (oponent)
Samečci jihoamerické mouchy Anastrepha fraterculus se během reprodukčního chování shlukují do rojů a vylučují sexuální feromon za účelem přilákání samiček. Cílem mé diplomové práce bylo odebrat vzorky těkavých látek vylučovaných různě starými samečky, následně je analyzovat a z naměřených dat zjistit kvantitativní změny složení sexuálního feromonu v závislosti na stáří. Těkavé látky byly zachytávány na adsorbent, eluovány hexanem s přidaným vnitřním standardem a analyzovány na dvojdimenzionálním plynovém chromatografu s hmotnostní detekcí. Samečci vylučují dvacet těkavých látek, z toho čtrnáct terpenů: α-pinen, kamfen, -pinen, myrcen, Δ3-karen, limonen, (Z)--ocimen, (E)--ocimen, aromadendren, trans-α-bergamoten, (Z)-β-farnesen, (Z,E)-α-farnesen, germakren D, (E,E)-α-farnesen; jeden aldehyd: nonanal; dva alkoholy: (3Z)-non-3-en-1-ol, (3Z,6Z)-nona-3,6-dien-1-ol a tři laktony: suspensolid, anastrefin a epianastrefin. U šesti látek z uvedeného seznamu byla prokázána v předchozí práci antenální aktivita a to u trans-α-bergamotenu, (Z,E)-α-farnesenu, (E,E)-α-farnesenu, (3Z)-non-3-en-1-olu, (3Z,6Z)-nona-3,6-dien-1-olu a epianastrefinu.
|
|
|
Stanovení těkavých izoprenoidů jako markerů vlivu vodního stresu na rezistenci smrku vůči kůrovcům
Slušná, Michaela ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Hoškovec, Michal (oponent)
Izoprenoidy tvoří důležitou složku pryskyřice a jsou součástí konstitutivní obrany jehličnanů proti herbivorům a patogenům. Sucho má velký vliv na fyziologii a odolnost stromu, protože ovlivňuje tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích, a tím i schopnost stromů zabránit napadení efektivním výronem pryskyřice. Soudí se, že sucho také ovlivňuje složení emitovaných těkavých látek. Smrk ztepilý, Picea abies, je převažujícím druhem produkčních lesů v oblasti mírného pásma. Lýkožrout smrkový, Ips typographus, je v těchto lesích klíčový škůdce. Obecně platí, že pionýrský sameček využívá těkavé látky produkované stromem k orientaci pro výběr vhodného stromu ke kolonizaci. Těkavé látky navíc zesilují účinek agregačního feromonu lýkožrouta. Diplomová práce se zabývá studiem vlivu sucha na produkci a změnu složení pryskyřice smrků starých 80-100 let. Použitím tykadla lýkožrouta I. typographus, jako biologického detektoru, jsme studovali složky pryskyřice, které jsou lýkožroutem vnímány, a díky tomu mají potenciál ovlivňovat rozhodování lýkožroutů o výběru hostitelského stromu. Analýza těkavých složek pryskyřice byla provedena pomocí dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-TOFMS). Analytická data byla porovnávána běžnými statistickými metodami i vícerozměrnou analýzou, která dokáže...
|
|
|
Analýza vůní květů Clusia blattophila
Mitrovský, Ondřej ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Jihoamerická rostlina Clusia blattophila, rostoucí na stolových horách Francouzské Guayany, produkuje poměrně značné množství těkavých látek ve vůni svých květů. C. blattophila je dvoudomá rostlina s rozdílnou dobou kvetení jednopohlavních květů. Samčí květy rozkvétají na jedinou noc, samičí kvetou dvě noci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat odebrané vzorky těkavých látek vylučovaných samčími i samičími květy a porovnat jejich kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Proto byly v průběhu kvetení těkavé látky zachytávány na adsorbent, poté vymývány hexanem a semikvantitativně analyzovány za pomoci vnitřního standardu. Analýza získaných vzorků byla provedena dvoudimenzionální plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí. U jednotlivých pohlaví byly z naměřených dat stanoveny kvantitativní a kvalitativní charakteristiky složení vůní. Také byl zkoumán trend produkce hlavní těkavé složky, acetoinu, u samčích a samičích květů během první noci kvetení. Květní vůně jsou složité směsi. Celkem bylo identifikováno 43 různých chemických látek. Mezi nimi se vyskytují v různých intenzitách monoterpeny (α-pinen, kamfen, β-pinen, myrcen, limonen, (E)-β-ocimen, kafr), seskviterpeny (α-kopaen, β-karyofylen, cis-α-bergamoten, trans-α-bergamoten, aromadendren, (E,E)-α-farnesen, δ-kadinen), aldehydy...
|
|
|
Kvantitativní změny složení sexuálního feromonu Anastrepha fraterculus v závislosti na stáří
Zyková, Kamila ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Rezek, Jan (oponent)
Samečci jihoamerické mouchy Anastrepha fraterculus se během reprodukčního chování shlukují do rojů a vylučují sexuální feromon za účelem přilákání samiček. Cílem mé diplomové práce bylo odebrat vzorky těkavých látek vylučovaných různě starými samečky, následně je analyzovat a z naměřených dat zjistit kvantitativní změny složení sexuálního feromonu v závislosti na stáří. Těkavé látky byly zachytávány na adsorbent, eluovány hexanem s přidaným vnitřním standardem a analyzovány na dvojdimenzionálním plynovém chromatografu s hmotnostní detekcí. Samečci vylučují dvacet těkavých látek, z toho čtrnáct terpenů: α-pinen, kamfen, -pinen, myrcen, Δ3-karen, limonen, (Z)--ocimen, (E)--ocimen, aromadendren, trans-α-bergamoten, (Z)-β-farnesen, (Z,E)-α-farnesen, germakren D, (E,E)-α-farnesen; jeden aldehyd: nonanal; dva alkoholy: (3Z)-non-3-en-1-ol, (3Z,6Z)-nona-3,6-dien-1-ol a tři laktony: suspensolid, anastrefin a epianastrefin. U šesti látek z uvedeného seznamu byla prokázána v předchozí práci antenální aktivita a to u trans-α-bergamotenu, (Z,E)-α-farnesenu, (E,E)-α-farnesenu, (3Z)-non-3-en-1-olu, (3Z,6Z)-nona-3,6-dien-1-olu a epianastrefinu.
|
|
|
Analýza vůní květů Clusia blattophila
Mitrovský, Ondřej ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Jihoamerická rostlina Clusia blattophila, rostoucí na stolových horách Francouzské Guayany, produkuje poměrně značné množství těkavých látek ve vůni svých květů. C. blattophila je dvoudomá rostlina s rozdílnou dobou kvetení jednopohlavních květů. Samčí květy rozkvétají na jedinou noc, samičí kvetou dvě noci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat odebrané vzorky těkavých látek vylučovaných samčími i samičími květy a porovnat jejich kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Proto byly v průběhu kvetení těkavé látky zachytávány na adsorbent, poté vymývány hexanem a semikvantitativně analyzovány za pomoci vnitřního standardu. Analýza získaných vzorků byla provedena dvoudimenzionální plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí. U jednotlivých pohlaví byly z naměřených dat stanoveny kvantitativní a kvalitativní charakteristiky složení vůní. Také byl zkoumán trend produkce hlavní těkavé složky, acetoinu, u samčích a samičích květů během první noci kvetení. Květní vůně jsou složité směsi. Celkem bylo identifikováno 43 různých chemických látek. Mezi nimi se vyskytují v různých intenzitách monoterpeny (α-pinen, kamfen, β-pinen, myrcen, limonen, (E)-β-ocimen, kafr), seskviterpeny (α-kopaen, β-karyofylen, cis-α-bergamoten, trans-α-bergamoten, aromadendren, (E,E)-α-farnesen, δ-kadinen), aldehydy...
|
|
|
Analýza sexuálního feromonu ovocných mušek rodu Ceratitis fasciventris, Ceratitis anonae a Ceratitis rosa
Faťarová, Mária ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Rezek, Jan (oponent)
Vrtulovité mouchy Ceratitis fasciventris, Ceratitis rosa a Ceratitis anonae jsou polyfágní zemědělští škůdci afrického původu. Jejich chování je značně ovlivněno feromony. Chemická komunikace hmyzu je druhově specifická a představuje taxonomickou i reprodukční bariéru. Taxonomie této skupiny vrtulí (tzv. Ceratitis FAR komplexu) je dosud neujasněná a pro její objasnění jsou vyvíjeny nové chemické a genetické metody. Pro studium komplexních směsí těkavých látek emitovaných samci tří výše uvedených druhů vrtulí byla použita metoda dvourozměrné plynové chromatografie s hmotnostně- spektrometrickou detekcí. Z identifikovaných složek bylo 23 látek společných pro nejméně dva druhy, z toho 11 látek bylo společných pro všechny tři studované druhy, z toho 4 látky vykazovaly antenální aktivitu: šlo o methyl-(Z)-hex-3-enoát, 6-methylhept-5-en-2-on, linalool a methyl-(2E,6E- farnesoát). Druhově specifické antenálně aktivní látky u druhu C. fasciventris byly estery izomerů hexenové kyseliny, zatímco izomery α a β-farnesenu byly typické pro C. rosa. U C. anonae nebyly zjištěny žádné druhově specifické antenálně aktivní látky. Výsledky teto práce jsou první studií chemické komunikace kryptického Ceratitis FAR komplexu a představují významný základ pro jeho budoucí taxonomické zhodnocení.
|
|
|
Projektová výuka výtvarné výchovy na prvním stupni základní školy - téma "Louka"
Kalinová, Blanka ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Název: Projektová výuka výtvarné výchovy na prvním stupni základní školy - "Louka" Autor: Blanka Kalinová Katedra: Katedra výtvarné výchovy Vedoucí práce: Mgr. Linda Arbanová, Ph.D. Abstrakt: Autorka se ve své práci zabývá projektovou výukou výtvarné výchovy. Stanoví si dva hlavní edukační cíle. Na zvolené téma "louka" vypracovává projekt, který se jí daří z velké části realizovat. Námět je ve své šíři dost bohatý, poskytuje mnoho podnětů k výtvarné práci a dobře prostupuje ostatními předměty. Autorka vytváří projekt na základě požadavků školního vzdělávacího programu pro žáky druhé třídy. Tomu odpovídá její volba použitých výtvarných technik jako je kresba, malba, frotáž, koláž, muchláž, vytváření plastik a objektů. Celý projekt strukturuje do osmi částí. Každá obsahuje jiný výtvarný problém. Popis realizace jednotlivých činností doplňuje obrazovou dokumentací a uvádí reflexi žáků i vlastní. V závěru přirovnává rozvoj osobnosti dětí ve své třídě k růstu rostlin na louce. Klíčová slova: Projekt - louka - výtvarná práce - základní škola - prožitkové učení.
|
|
|
Stanovení těkavých izoprenoidů jako markerů vlivu vodního stresu na rezistenci smrku vůči kůrovcům
Slušná, Michaela ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Hoškovec, Michal (oponent)
Izoprenoidy tvoří důležitou složku pryskyřice a jsou součástí konstitutivní obrany jehličnanů proti herbivorům a patogenům. Sucho má velký vliv na fyziologii a odolnost stromu, protože ovlivňuje tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích, a tím i schopnost stromů zabránit napadení efektivním výronem pryskyřice. Soudí se, že sucho také ovlivňuje složení emitovaných těkavých látek. Smrk ztepilý, Picea abies, je převažujícím druhem produkčních lesů v oblasti mírného pásma. Lýkožrout smrkový, Ips typographus, je v těchto lesích klíčový škůdce. Obecně platí, že pionýrský sameček využívá těkavé látky produkované stromem k orientaci pro výběr vhodného stromu ke kolonizaci. Těkavé látky navíc zesilují účinek agregačního feromonu lýkožrouta. Diplomová práce se zabývá studiem vlivu sucha na produkci a změnu složení pryskyřice smrků starých 80-100 let. Použitím tykadla lýkožrouta I. typographus, jako biologického detektoru, jsme studovali složky pryskyřice, které jsou lýkožroutem vnímány, a díky tomu mají potenciál ovlivňovat rozhodování lýkožroutů o výběru hostitelského stromu. Analýza těkavých složek pryskyřice byla provedena pomocí dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-TOFMS). Analytická data byla porovnávána běžnými statistickými metodami i vícerozměrnou analýzou, která dokáže...
|
|
|
Analytical methods Used in the Studies on Chemical Ecology of Termites
Krasulová, Jana ; Hanus, Robert ; Sillam-Dusses, David ; Žáček, Petr ; Jiroš, Pavel ; Šobotník, Jan ; Kalinová, Blanka ; Bosáková, Z. ; Valterová, Irena
In this paper, I review our recent results on the trail-following communication in the Neotropical termite Glossotermes oculas (Serritermitidae) and the defensive chemistry of the African termite Psammotermes hybostoma (Rhinotermitidae). These findings belong to our current project focused on chemical ecology of critical termite genera from families Rhinotermitidae and Serritermitidae.
|
|
| |
host ::
RSS.