|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
|
Zkoumání sociální podmíněnosti současného způsobu technologického rozvoje: Za hranice (výzkumu) digitální propasti
Lupač, Petr ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Autor v textu promýšlí novou pozici, z níž lze nahlížet teorii informační společnosti a výzkum digitální propasti jako činné součásti jedné velké rekonstrukce podmínek sociální existence. Práce začíná rekonstrukcí argumentačního jádra teorií informační společnosti, které pak slouží jako opora výběru posledního a současně nejrespektovanějšího představitele této teoretické tradice. V následující kapitole je představena výstavba teorie informační společnosti Manuela Castellse a dále její těsný vztah s problémem digitální propasti. Tato část vrcholí rozborem klíčové pozice problému digitální propasti v řešení rozporů a sociálních negativ informatizace a je uzavřena poukázáním na absenci tohoto momentu v předchozích kritikách Castellsova díla. Ve čtvrté kapitole je představen vývoj argumentů a empirické evidence výzkumu digitální propasti, v části páté jsou pak identifikovány limity současné akademické diskuse o digitální propasti. V šesté kapitole se autor pokouší překročit tyto limity prostřednictvím navržení nového, dostupné empirické evidenci lépe odpovídajícího modelu digitální propasti. Práce je uzavřena promýšlením důsledků tohoto modelu nejen pro teorii i politiku informační společnosti, ale i pro případné budoucí syntetické zkoumání role teorie informační společnosti v procesu informatizace.
|
|
|
Etiketizace a schématická typizace v mateřské škole
Divišová, Simona ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Etiketizace a schématická typizace v mateřské škole" se věnuje zmapování těchto fenoménů v prostředí mateřské školy v Rudníku. V teoretické části práce jsou postupně představována jednotlivá východiska, tedy koncepce etiketizace, psychologické poznatky o předškolním věku, vybrané teorie vycházející ze sociální psychologie jako percepčně postojová orientace učitele a schématická typizace. Empirická část je založena na pozorování, které proběhlo v mateřské škole v Rudníku a to v září roku 2010 a v září roku 2011 a dvou polostrukturovaných rozhovorech. Empirická část se věnuje problematice kázně a formám etiketizace a schématické typizace v prostředí mateřské školy v Rudníku. Klíčová slova: etiketizace, schématická typizace, školní kázeň, mateřská škola, sociologie
|
|
|
Trvale udržitelný rozvoj ve východních a západních městech v Evropě
Frolíková, Štěpánka ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Kyselá, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním rozdílných environmentálních postojů v evropských městech a je zaměřena na komparaci postojů k životnímu prostředí ve městech západní a východní Evropy. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabývám problematikou obecných postojů a jejich utváření ve společnosti. Věnuji se environmentálním postojům a je zde popisován vývoj těchto postojů během staletí. Zajímám se o aktivní postoj jednotlivců k životnímu prostředí, který napomáhá k trvale udržitelnému vývoji. Práce popisuje rozdílné environmentální postoje vytvořené na evropském kontinentu. Empirická část je rozdělena do dvou částí - metodologie a analýza dat. V empirické části práce pracuji s daty mezinárodního šetření International Social Survey Project 2010 Environment III, díky kterému mohu analyzovat rozdílné environmentální postoje v Evropě. Klíčová slova Trvale udržitelný rozvoj, město, Evropa, životní prostředí, environmentální postoje, komparace, sociologie, ISSP 2010 Environment III.
|
|
|
Noun phrase complexity in academic written English
Kratochvílová, Pavla ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou odborného psaného jazyka. Ten bývá obvykle charakterizován složitou větnou stavbou s vysokým počtem vedlejších vět a explicitně vyjádřenými vztahy mezi konstituenty. Nové studie (např. Biber & Gray, 2010) ale ukazují, že složitost odborného psaného textu spočívá spíše v komplexnosti nominální fráze, která často obsahuje množství premodifikátorů a/nebo postmodifikátorů. Práce zkoumá strukturu nominální fráze v odborných článcích dvou vědních disciplín: medicíně a sociologii. Z každé disciplíny byly vybrány dva odborné články, ze kterých bylo excerpováno 50 komplexních nominálních frází. Těchto 200 výskytů bylo analyzováno z hlediska přítomnosti modifikace, jejího typu a hloubky závislostních vztahů. Poznatky z obou disciplín byly porovnány. Cílem práce bylo popsat stavbu komplexní nominální fráze a určit do jaké míry je struktura nominální fáze závislá na vědní disciplíně. Klíčová slova: nominální fráze, modifikace, odborný text, sociologie, medicína
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
|
Integration of Immigrants in Europe: An example of African Immigrants in the Czech Republic
Ndiforn Ambenji, Aji Naomi ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Integrace imigrantů v Evropě: příklad afrických imigrantů v České republice Cílem této studie bylo přispět k poznání integrace afrických imigrantů v Evropě příkladem z České republiky jako případové studie. K dosažení tohoto cíle byl zvolen následující postup; za prvé krátce představit africkou migraci v České republice v kontextu migrace do Evropy a údajů o integraci cizinců v České republice; za druhé na vybraném vzorku analyzovat integraci afrických imigrantů do České republiky a za třetí zhodnotit přínos české společnosti k hladké integraci afrických imigrantů. Výzkum pro účely případové studie se uskutečnil na vzorku 50 afrických imigrantů v České republice vybraných metodou účelového výběru a metodou sněhové koule. Výběrové kroky determinovaly, že se studie soustředila na migranty ze střední a západní Afriky, kteří netvoří největší, ale významnou africkou skupinu žijící v České republice. Dále se výzkum soustředil především na populaci žijící v České republice dlouhodobě, zpravidla nad deset let, částečně s občanstvím České republiky. Ve vzorku převládali muži stejně, jako převládají v africké populaci v České republice. Důraz byl kladen především na strukturální integraci, na integraci do institucionálního rámce České republiky umožňující zabezpečení základních životních potřeb. Šetření...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zkušenost neplodnosti: retrospektivní biografická rekonstrukce nyní plodných žen
Ulrichová, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se prostřednictvím retrospektivních biografických rozhovorů se třemi nyní plodnými ženami zabývá tím, jak vypravěčky zpětně konstruují svou identitu v průběhu prožívání zkušenosti primární neplodnosti, její diagnostiky a případné léčby. V práci dále zjišťuji, jak proměnu identity neplodné ženy ovlivňuje vstup lékařských a sociálních institucí. Diplomová práce vychází z konceptu teorie Ervinga Goffmana o pacientech v totálních institucích: teorie podporuje tvrzení, že totální (lékařské) instituce deformují původní identitu pacienta a následně konstruují identitu novou. Hlavním zjištěním této práce je identifikace čtyř různých období proměny identit v průběhu prožívání zkušenosti neplodnosti: identita implicitně plodné ženy a potenciální matky, popření identit a proces přijímání nové identity, identita neplodné ženy a pacientky, a mateřská identita. Proměny identity probíhají na základě fáze diagnostiky neplodnosti, proto výzkum zvažuje čtyři různá období: pre-diagnostické, diagnostické, post-diagnostické a kontra-diagnostické. Výzkum dále zjistil, že na rozdíl od teorie Goffmana, na konstruování identity neplodných žen během diagnostiky a léčby neplodnosti nemají vliv pouze lékařské instituce, ale i síla vlastní identity potenciální matky.
|
host ::
RSS.