|
|
Analýza výčepního piva pomocí HPLC-ELSD a IC
Vanduchová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutován proces výroby piva a jeho složení. Experimentální část se zabývá analýzou polyfenolických sloučenin a sacharidy metodou HPLC, analýzou organických kyselin metodou IC a elementární analýzou metodou ICP-OES. Analýzou HPLC bylo stanoveno jedenáct polyfenolických látek. Nejvíce zastoupenou sloučeninou byla kyselina gallová a nejméně zastoupenou sloučeninou byl kvercetin. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukosa, fruktosa a sacharosa. Největší zastoupení měla glukosa. Elementární analýzou bylo analyzováno deset prvků. Nejméně zastoupeným byl zinek a nejvíce zastoupenými byly fosfor a draslík.
|
|
|
Monitoring of organic acid content in alcoholic drinks
Ostrihoňová, Katarína ; Běláková, Sylvie (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
The aim of the thesis is determination and optimization of organic acids in beers using the methods of capillary isotachophoresis (CITP) and high performance liquid chromatography with diode array detection (HPLC/UV). Beer is a complicated matrix therefore the samples need pretreatment using solid phase extraction (SPE). The diploma thesis discusses the optimization of the analytical methods (HPLC/UV and CITP) and optimization of SPE. In the theoretical part, history, characterization and technology of beer production are presented. Further, characteristics of organic acids and methods for organic acid determination are also discussed. The experimental part deals with the preparation of solutions, tested samples, calibration samples. Parameters and procedures of analytical methods (HPLC/UV and CITP) and pretreatment using the solid phase extraction are also described in the experimental part. All results are summarized and compared with the current literature in discussion and conclusion. Eleven beer samples from the retail stores were analyzed. In all samples, six organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric, benzoic) were determined by CITP and five organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric) by HPLC/UV were determined. Results of this study give an overview of the organic acid contents in beer samples.
|
|
|
Vliv vybrané technologie pražení kávového zrna na jeho chemické složení
Šajdlerová, Kristýna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sledování chemických změn odehrávajících se v kávovém zrnu v průběhu pražení za použití různých zařízení. Pro tyto účely byla v praktické části použita průmyslová pražička kávy a domácí pražička. Teoretická část se zabývá převážně charakterizací kávového zrna z hlediska obsahu různých sloučenin a popisem změn nastávajících při pražení. Dále jsou přiblíženy různé typy pražicích zařízení. V experimentální části bylo provedeno pražení zrn a stanovení koncentrace vybraných látek ve vzorcích odebíraných v průběhu pražení. Mezi sledované parametry byla zahrnuta koncentrace sacharózy, organických kyselin (citronová, octová, mléčná, jablečná, mravenčí a chlorogenová), kofeinu a aromatických látek. K největším nalezeným rozdílům mezi použitým zařízením lze zařadit snížení koncentrace kyseliny chlorogenové, kdy u domácího zařízení došlo k poklesu o 33 %, zatímco u průmyslové pražičky byl pokles téměř dvojnásobný. Další výrazný rozdíl byl pozorován také ve změně obsahu sacharózy. Degradace sacharózy proběhla u vzorků kávových zrn pražených na průmyslové pražičce z 94 %, zatímco u druhého typu zařízení pouze ze 75 %.
|
|
|
Využití analytických metod a chemometrie k ověření geografické autenticity medu
Marková, Lucie ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je ve své teoretické části zaměřená na proces výroby medu, jeho složení a způsoby jeho falšování, či nedodržování požadavků na kvalitu. Experimentální část pak popisuje metody, pomocí kterých byly shromážděné vzorky zkoumány. Byly sledovány tyto parametry: obsah vybraných sacharidů a organických kyselin, prvkové složení, stanovení sušiny, titrační kyselost a vodivost. Naměřená data byla využita pro vyhodnocení, zda se české medy svým složením nějak liší od zahraničních. Výsledek statistické analýzy ukázal, že obsah vápníku, mědi a glukózy se v medech z ČR a ze zahraničí významně lišil a tyto parametry mohou být využity pro posuzování geografického původu medu. Celkové vyhodnocení však vedlo k nedostatečnému rozlišení vlastností tuzemských a zahraničních medů. Účinnost rozlišení by mohla být zvýšena analýzou více vzorků a stanovením více parametrů. Nakonec byly některé vybrané parametry diskutovány, zda výrobce dodržel požadavky na kvalitu medu vyplývající z platné legislativy.
|
|
|
Produkce organických kyselin vláknitými mikroskopickými houbami a využití jejich biomasy při odstraňování rizikových prvků
Juglová, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Urík,, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit nejvýhodnější metodu produkce organických kyselin mikroskopickou vláknitou houbou rodu Aspergillus niger a zjištění účinnosti bioakumulace rtuti na narostlou biomasu. Teoretická část se především zaměřuje na jednotlivé organické kyseliny, jejich využití a metabolismus jejich vzniku. Dalším bodem teoretické části je toxicita rtuti a princip bioakumulace těžkých kovů na biomasu. Experimentální část se zaměřuje především na optimalizaci kultivace, stanovení obsahu vyprodukovaných organických kyselin v závislosti na typu kultivace. Druhým bodem praktické části je porovnání bioakumulace rtuti na biomasu v závislosti na koncentraci rtuti v roztoku. V celkovém srovnání je nejlepší kultivace dynamická. Dochází k většímu nárůstu biomasy, tím pádem k vyšší produkci organických kyselin. Vyšší produkce biomasy je také výhodná pro zefektivnění bioakumulace rtuti.
|
|
|
Stanovení vybraných obsahových látek ve vínech metodou kapalinové chromatografie
Hermanová, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vín pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie s cílem analyzovat obsah alkoholů, organických kyselin a sacharidů ve víně. Nejdůležitější skupiny a jejich zástupci jsou představeni v literární rešerši, stejně jako teoretický základ chromatografických metod, vybrané typy detektorů a používané stacionární a mobilní fáze. V experimentální části byly měřeny analytické parametry vín jak z nákupní sítě, tak i laboratorně připraven mošty a fermentací připravená vína pomocí metod kapalinové chromatografie s detekcí refraktometrického a UV detektoru. Z výsledků vyplývá vhodnost této kombinace detektorů pro zvolené analýzy vín.
|
|
|
Vliv přidaných sacharidů na kvalitu cereálního kvasu a kvasového chleba
Stoklásková, Olga ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat vybrané chemické, senzorické a reologické změny vlastností kvasových chlebů při přídavku konkrétních sacharidů do jejich těsta. V teoretické části jsou rozebírány procesy, nastávající za daných podmínek během zpracovávání, zrání a kynutí kvašených těst; jsou charakterizovány zkoumané cukry a diskutován jejich vliv na kvasové výrobky, plynoucí z dosavadních výzkumů. Experimentální část je zaměřena na dílčí měření vybraných parametrů, ovlivňující jakost cereálního výrobku a tím i jeho tržní poptávku. Maximálního možného objemu bochníku a současně nejměkčí střídy je dle analýzy možno dosáhnout obohacením těsta o nízké koncentrace medu. Vyšší přídavky řepného cukru zvyšují nejvýznamněji celkovou kyselost těsta, sladová moučka oproti tomu propůjčuje chlebu jemné, nasládlé aroma v důsledku inhibice produkce kyseliny octové v průběhu fermentace. Nižší koncentrace acetátu a současný vyšší obsah zbytkových cukrů je bohužel faktor zhoršující mikrobiální stabilitu chleba po upečení.
|
|
|
Vliv vybrané technologie pražení kávového zrna na jeho chemické složení
Šajdlerová, Kristýna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sledování chemických změn odehrávajících se v kávovém zrnu v průběhu pražení za použití různých zařízení. Pro tyto účely byla v praktické části použita průmyslová pražička kávy a domácí pražička. Teoretická část se zabývá převážně charakterizací kávového zrna z hlediska obsahu různých sloučenin a popisem změn nastávajících při pražení. Dále jsou přiblíženy různé typy pražicích zařízení. V experimentální části bylo provedeno pražení zrn a stanovení koncentrace vybraných látek ve vzorcích odebíraných v průběhu pražení. Mezi sledované parametry byla zahrnuta koncentrace sacharózy, organických kyselin (citronová, octová, mléčná, jablečná, mravenčí a chlorogenová), kofeinu a aromatických látek. K největším nalezeným rozdílům mezi použitým zařízením lze zařadit snížení koncentrace kyseliny chlorogenové, kdy u domácího zařízení došlo k poklesu o 33 %, zatímco u průmyslové pražičky byl pokles téměř dvojnásobný. Další výrazný rozdíl byl pozorován také ve změně obsahu sacharózy. Degradace sacharózy proběhla u vzorků kávových zrn pražených na průmyslové pražičce z 94 %, zatímco u druhého typu zařízení pouze ze 75 %.
|
|
|
Výroba a charakterizace medoviny vyráběné různými technologickými postupy
Kilian, David ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na technologii výroby medoviny z vybraných druhů medu o různých cukerných koncentracích za využití moderních výrobních technologických postupů studenou a teplou cestou. Teoretická část se zaměřuje na historii medoviny a technologický vývoj. Detailněji se zaměřuje na moderní velkokapacitní výrobní technologie jak studené, tak i teplé cesty. V experimentální části práce byly nejprve vyrobeny vzorky medoviny o různých cukerných koncentracích z tří druhů medu za použití dvou technologických postupů (studená teplá cesta). Dále byla provedena charakterizace vzorků z hlediska obsahu HMF – Hydroxymethylfurfural, etanolu, glukózy, fruktózy, vybraných organických kyselin a prvků spolu se senzorickou analýzou. Připravené vzorky byly porovnány a diskutovány ohledně rozdílů, za účelem zjistit rozdíly využití dvou výrobních technologií (studené a teplé cesty), vybraných druhů medu a vliv cukernatosti před fermentací na konečný produkt.
|
|
|
Bioflavouring piv pomocí studeného chmelení za použití českých chmelů
Gajdušek, Martin ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na vybrané analytické a senzorické vlastnosti piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití českých odrůd chmele Kazbek a Uran, které byly do mladiny přidávány ve fázi hlavního kvašení v dávkách 3 a 6 gdm-3. Doba kontaktu chmele s mladinou byla 3, 6 a 9 dní. Součástí jsou také principy metod použitých při analýze v experimentální části. Experimentální část popisuje technologii přípravy referenčního piva, u kterého bylo následně prováděno chmelení za studena. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Z hlediska základních parametrů piva byl pozorován vliv studeného chmelení, především jeho délky, na obsah ethanolu. S delší dobou studeného chmelení došlo ke zvýšení koncentrace ethanolu v pivu. S vyšší koncentrací lihu souvisel i pokles zdánlivého extraktu. Z hlediska barvy a pH piva nebyl vliv dry hoppingu prokázán. Prvková analýza provedená metodou optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem odhalila nárůst koncentrace vápníku, hořčíku a železa vlivem studeného chmelení. U manganu a barya nebyl pozorován statisticky významný rozdíl oproti referenci. Z hlediska hořkosti byl u studeně chmelených piv identifikován významný nárůst v porovnání s referencí, přičemž byla hodnota závislá na použité dávce chmele. Vliv odrůdy chmele prokázán nebyl. Koncentrace organických kyselin stanovených metodou iontově-výměnné chromatografie s vodivostním detektorem byly ovlivněny studeným chmelením pouze v případě kyseliny mléčné a kyseliny octové. U kyseliny mléčné byl pozorován nárůst koncentrace oproti referenci, související také se stupněm prokvašení. Zatímco v obsahu kyseliny octové vykazovaly chmelené vzorky nižší koncentraci než vzorek referenční. Plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem byly stanoveny koncentrace myrcenu, humulenu a geraniolu. Jedná se o těkavé komponenty chmelových silic. Studeně chmelené vzorky zaznamenaly signifikantně vyšší koncentrace všech aromatických látek oproti referenci. Z hlediska doby chmelení vykazovaly nejvyšší koncentrace vzorky chmelené po dobu tří dní. Z výsledků senzorické analýzy vyplývá, že celkově nejlépe hodnoceným vzorkem, je vzorek chmelený odrůdou Kazbek s dávkou 3 gdm-3 po dobu tří dní. Piva chmelená nejkratší dobu zároveň vykazovala nejnižší intenzitu hořkosti, což bylo vnímáno pozitivně.
|
host ::
RSS.