|
|
Možnosti stanovení mykotoxinů v ječmeni a sladu
Čuta, Robert ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mykotoxinů obsažených v obilovinách, zvláště v ječmeni a sladu. Teoretická část shrnuje poznatky o mykotoxinech a jejich výskytu. Jsou zde rozebírány možnosti stanovení mykotoxinů. V experimentální části byla optimalizována metoda extrakce deoxynivalenolu na ultrazvuku. Ke stanovení deoxynivalenolu byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem (HPLC – MS/MS). Tato metoda byla využita ke stanovení obsahu deoxynivalenolu v ječmeni a z něj vyrobeného sladu. Bakalářská práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Sledování obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
Hrdinová, Lucie ; Kočí, Radka (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu trichothecenových mykotoxinů deoxynivalenolu, nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu ve sladovnickém ječmeni pomocí metody LC-MS/MS. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů a jejich významný producent, vláknité houby rodu Fusarium. Dále byly charakterizovány významné trichothecenové mykotoxiny a obecně mykotoxiny vyskytující se ve sladovnickém ječmeni. V teoretické části diplomové práce byly dále předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými metodami, zmíněny byly také metody imunochemické. V experimentální části byla optimalizována analýza trichothecenů typu B pomocí LC/APCI-MS/MS a trichothecenů typu A pomocí LC/ESI-MS/MS. Při analýze 57 vzorků různých odrůd ječmene dosahoval nejvyšších hodnot deoxynivalenol (až 945,2 µg.kg-1), a to v případě odrůdy Sebastian, kde předplodinou byla kukuřice. Nejvyšší hodnoty nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu (v pořadí 138,4 µg.kg-1; 21,8 µg.kg-1 a 68,7 µg.kg-1) byly nalezeny v odrůdě ječmene Prestige, kde předplodinou byla pšenice ozimá. Následně byla provedena analýza druhého souboru čtyř experimentálních vzorků odrůdy ječmene Sebastian a z něj vyrobeného sladu, kde předplodinou byla kukuřice. V tomto souboru byly tři vzorky uměle infikovány vláknitými houbami rodu Fusarium, čtvrtý vzorek nebyl uměle infikován a sloužil jako kontrolní. I v tomto případě dosahoval deoxynivalenol u uměle infikovaných vzorků nejvyšších hodnot. Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni
Wawroszová, Simona ; Čumová,, Martina (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni pomocí imunochemické metody ELISA a následně pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). V teoretické části byly charakterizovány základní pivovarské suroviny. Také byly popsány významné toxinogenní vláknité mikromycety. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (fumonisiny, trichotheceny, zearalenon). Dále byly popsány některé metody stanovení mykotoxinů. V experimentální části bylo metodou ELISA analyzováno 90 vzorků sladovnického ječmene různých odrůd. V 19 vzorcích byla stanovená koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace. Nejvyšších hodnot koncentrace dosahoval vzorek ječmene odrůdy Wintmalt (39,2 g•kg-1), kde předplodinou byla kukuřice. Následně byly tyto vzorky podrobeny analýze pomocí LC-MS/MS. Pouze u čtyř vzorků byla koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace, a to u vzorků ječmene odrůdy Blaník, Malz a Wintmalt. Dále byly analyzovány vzorky meziproduktů výroby sladu metodou LC-MS/MS. U žádného vzorku nebylo nalezeno množství zearalenonu větší než limit kvantifikace.
|
|
|
Sledování výskytu mykotoxinů v pivech z obchodní sítě
Wawroszová, Simona ; Pospíchalová, Markéta (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu deoxynivalenolu, jeho metabolitu deoxynivalenol-3-b-D-glukopyranosidu a ochratoxinu A v pivech z maloobchodní sítě z České republiky, Polska a Slovenska. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů, jejich přenos ze sladovnického ječmene do piva a jejich výskyt v pivech. Dále byl zmíněn proces sladování a technologie výroby piva. Následně byly předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými a imunochemickými metodami. V experimentální části bylo analyzováno celkem 30 vzorků piv. Pro stanovení ochratoxinu A byla použita ultra vysokoúčinná kapalinová chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR) a pro stanovení deoxynivalenolu a jeho metabolitu vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (HPLC/MS). Ochratoxin A byl nalezen ve 25 vzorcích s rozmezí kontaminace 0,6 - 82,5 ng·l-1. Deoxynivalenol byl detekován ve 24 vzorcích s koncentračním rozmezím 2,29 - 12,57 ug·l-1 a deoxynivalenol-3-b-D- glukopyranosid se vyskytoval v 19 vzorcích v rozmezí kontaminace 2,45 - 12,47 ug·l-1. Dále byl posuzován vzájemný vztah mezi vznikem gushingu a přítomnosti mykotoxinů v pivu. Mezi těmito dvěma parametry nebyla žádná závislost nalezena. Bylo tedy prokázáno, že přítomnost mykotoxinů v pivu nemůže být pokládán za přímý faktor vzniku gushingu.
|
|
|
Změna obsahu fenolických kyselin během sladování ječmene jarního
Štýblová, Romana ; Janoušková, Eva (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných fenolických kyselin (kyselina sinapová, kávová, ferulová, vanillová, syringová,p – hydroxybenzoová a p – kumarová) ve sladovnické odrůdě ječmene jarního a sledováním jejich změn v průběhu výroby sladu v reálném prostředí humnové sladovny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na jednotlivé fenolické kyseliny, jejich výskyt v surovinách pro výrobu sladu a metodám jejich stanovení. Podrobně je zde popsána technologie výroby sladu. V experimentální části bylo odebráno 9 vzorků. Jednalo se o sladovnický ječmen, meziprodukty výroby sladu, slad a sladový květ. Fenolické kyseliny byly ze vzorků extrahovány alkalickou a kyselou hydrolýzou a stanoveny pomocí ultra rychlé kapalinové chromatografie s UV detekcí (UPLC/PDA).
|
|
|
Monitoring of organic acid content in alcoholic drinks
Ostrihoňová, Katarína ; Běláková, Sylvie (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
The aim of the thesis is determination and optimization of organic acids in beers using the methods of capillary isotachophoresis (CITP) and high performance liquid chromatography with diode array detection (HPLC/UV). Beer is a complicated matrix therefore the samples need pretreatment using solid phase extraction (SPE). The diploma thesis discusses the optimization of the analytical methods (HPLC/UV and CITP) and optimization of SPE. In the theoretical part, history, characterization and technology of beer production are presented. Further, characteristics of organic acids and methods for organic acid determination are also discussed. The experimental part deals with the preparation of solutions, tested samples, calibration samples. Parameters and procedures of analytical methods (HPLC/UV and CITP) and pretreatment using the solid phase extraction are also described in the experimental part. All results are summarized and compared with the current literature in discussion and conclusion. Eleven beer samples from the retail stores were analyzed. In all samples, six organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric, benzoic) were determined by CITP and five organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric) by HPLC/UV were determined. Results of this study give an overview of the organic acid contents in beer samples.
|
|
|
Mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu
Běláková, Sylvie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Vypracovaná disertační práce se zabývá problematikou mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin), ochratoxinu A a aflatoxinům B1, B2, G1 a G2. Náplní disertační práce bylo optimalizovat a validovat analytické metody pro stanovení výše uvedených mykotoxinů v pivovarských surovinách a v pivu. Pro separaci analytů byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně – spektrometrickou detekcí (HPLC-MS/MS) a metoda ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR). Tyto analytické metody byly následně aplikovány při zmapování výskytu fusariových mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene v České republice a v sladařském a pivovarském průmyslu při sledování úrovně kontaminace mykotoxiny. Dále byly realizovány experimenty týkající se přepěňování piva, neboť primární gushing – přepěňování piva – souvisí stejně jako mykotoxiny s přítomností mikroskopických vláknitých hub v surovinách pro výrobu piva. Práce, ve kterých jsou tyto metody podrobně uvedeny, jsou součástí disertace (Příloha I – V). Ze všech publikovaných výsledků je zřejmé, že výskyt mykotoxinů v obilovinách včetně ječmene je přirozený a nelze mu zcela zabránit ani při dodržení podmínek správné zemědělské praxe. Je známo, že určitý podíl mykotoxinů přítomných v kontaminovaném sladovnickém ječmeni může přejít díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem do finálního produktu – piva. Nalezené koncentrace mykotoxinů však nepředstavují významné zdravotní ohrožení spotřebitelů.
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
|
|
Monitoring of organic acid content in alcoholic drinks
Ostrihoňová, Katarína ; Běláková, Sylvie (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
The aim of the thesis is determination and optimization of organic acids in beers using the methods of capillary isotachophoresis (CITP) and high performance liquid chromatography with diode array detection (HPLC/UV). Beer is a complicated matrix therefore the samples need pretreatment using solid phase extraction (SPE). The diploma thesis discusses the optimization of the analytical methods (HPLC/UV and CITP) and optimization of SPE. In the theoretical part, history, characterization and technology of beer production are presented. Further, characteristics of organic acids and methods for organic acid determination are also discussed. The experimental part deals with the preparation of solutions, tested samples, calibration samples. Parameters and procedures of analytical methods (HPLC/UV and CITP) and pretreatment using the solid phase extraction are also described in the experimental part. All results are summarized and compared with the current literature in discussion and conclusion. Eleven beer samples from the retail stores were analyzed. In all samples, six organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric, benzoic) were determined by CITP and five organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric) by HPLC/UV were determined. Results of this study give an overview of the organic acid contents in beer samples.
|
host ::
RSS.