|
| |
|
|
Disent po roce 1989. Využití teorie změny habitu Pierra Bourdieu na příkladu vybraných organizací postdisentu
Benetková, Eva ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce Disent po roce 1989. Využití teorie změny habitu Pierra Bourdieu na příkladu vybraných organizací postdisentu se zabývá tématem disentu po roce 1989 a jeho dalšího života a vlivu v české společnosti po roce 1989. Téma tzv. postdisentu je pojato prostřednictvím kvalitativního výzkumu organizací, jejichž činnost vychází z dědictví disentu nebo k jeho aktivitám svojí činností odkazují. Za pomoci výzkumného designu instrumentálních případových studií je pojednána činnost následujících organizací: Nadace Charty 77, Knihovny Václava Havla, revue Babylon a knihovny samizdatové literatury Libri prohibiti. Práce je zakotvena v diskurzu postkomunistické tranzice a v teorii o změně habitu francouzského sociologa Pierra Bourdieu. Cílem práce je zachytit přetrvávají-li způsoby chování disentu (disidentského habitu), které hrají roli ve společnosti v současnosti. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy disentu a postdisentu, představen rámec postkomunistických tranzitologických studií a výzkumy postdisentu v českém prostředí. V empirické části je představena metodologie kvalitativních studií a u organizací sledován vývoj vztahu činnosti organizace směrem k disentu, reflexe disentu v současných aktivitách organizace a to, jak organizace komunikuje tato témata směrem k veřejnosti. V závěrečné...
|
|
|
Stávat se poutníkem: Pouť jako proces konstrukce poutnického těla
Picková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou nejmasovější evropské náboženské pouti do Santiaga de Compostela, která je zde užívána jako případová studie k ilustraci toho, jakým způsobem poutníci rozumí své zkušenosti. Skrze analýzu autoetnografického deníku a devíti rozhovorů s dalšími poutníky chci ukázat, že pouti se dá rozumět jako procesu konstrukce poutnického těla. Proces "stávání se poutníkem" probíhá pomocí různých poutnických strategií (například chůze, askeze, oddělení, samota, sdílení nebo víra), které jsou hlavním předmětem analýzy. Tento habitus, nebo spíše "technika těla" (Mauss 1968) může být během pouti naučena a užívána v běžném životě po skončení pouti. Poutnické tělo se tak stává ucelenou vtělenou schopností, stávající se z fyzické, duchovní, duševní a sociální dimenze, kde každá z dimenzí vychází z dimenze prožívání pouti samotné. Tímto přístupem ke zkoumání pouti chci ukázat, že pouti lze porozumět jako zkušenosti fyzického těla s transcendentálním přesahem, zaměřené především na individuální prožitek, ovšem konstruované v přátelském prostředí poutnických communitas, představené Victorem Turnerem (Turner 2004). Přesah této zkušenosti po skončení pouti i její podoba je též předmětem analýzy.
|
|
|
Crossfitové tělo, habitus a životní styl
Malíková, Gabriela ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je habitus a životní styl spojený s praxí crossfitu. Teoreticky vycházím z koncepcí habitu tří autorů. Prvním je Marcel Mauss, který habitus definoval jako soubor naučeného zejména fyzického, jednání, získaného s ohledem na kulturní podmínky. Druhý autor, Pierra Bourideu, pak habitus pojímá obecněji jako soubor fyzických, mentálních a sociálních pozic a dispozic, který je na jedné straně sociální strukturou produkován, zároveň ji však utváří. Za použití termínů jako "pole" nebo "kapitál" vnáší Bourdieu habitus do souvislosti se vkusem a kulturní spotřebou sociálních tříd. Třetí autor, jímž se inspiruji, Loic Wacquant, ve svém výzkumu zdůrazňuje roli tělesného kapitálu a prostředí tělocvičny při utváření habitu. Prostřednictvím analýzy dat vytvořených etnografickou a částečně autoetnografickou metodou s návaznými výzkumnými rozhovory práce odpovídá na následující výzkumné otázky: Jak vypadá crossfitová habitus? Jakými mechanismy se reprodukuje? S jakým životním stylem a kulturními preferencemi crossfit souvisí a o čí volnočasovou aktivitu se jedná?
|
|
|
Sociální těla v queer podniku
Sagačová, Markéta ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Wolfová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce usiluje o antropologickou interpretaci těl v prostředí queer podniku. Snaží se zachytit, interpretovat a pochopit procesy, které nějak formují lidská těla v tomto podniku, pracovně nazvaném Osvěžovna. Osvěžovnu lze přitom vnímat jako určité sociální pole, v němž se manifestuje queer habitus a jak se posléze ukáže, i jakýsi "přátelský" habitus, jehož projevem je mimo jiné snaha vyhýbat se konfliktům. S ohledem na výzkumný terén a výzkumné otázky je hlavní výzkumná metoda kvalitativní - zúčastněné pozorování. Výchozím teoretickým nástrojem je rozdělení kulturní dimenze lidského těla na tři strukturální úrovně dle Soukupa a Balcerové. Touto strukturou je pak ovlivněné i samotné rozdělení práce, která se postupně zabývá technikami používání lidského těla a způsoby, jakými je lidské tělo v Osvěžovně upravováno; dále způsoby, jakými je tam lidské tělo disciplinováno; a v neposlední řadě tím, jaké kulturní významy lze na lidském těle v Osvěžovně nalézt. Toto dělení je doplněno o úroveň konzumace. V Závěru jsou tyto poznatky shrnuty včetně potvrzení, že se zmíněné strukturální úrovně lidského těla velmi často prolínají. To pak ukazuje na celistvost systému kultury těla v Osvěžovně. Klíčová slova tělo; queer; antropologie; disciplína; habitus
|
|
|
Mezi tmavě zelenou a šedou: zkoumání absolventů Sociální a kulturní ekologie na FHS UK
Hron, Adam ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Tato práce zkoumá absolventy katedry Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK. Výzkum vychází z Bourdieuho a Wacquantovy reflexivní sociologie. Řečeno bourdieuovskou terminologií v ní zkoumám habity absolventů SKE před a po jejich studiu na katedře, ve vztahu k poli katedry SKE. Po vzoru Wacquantovy karnální sociologie nezastávám klasickou etnografickou pozici výzkumníka mezi křováky, neboť jsem jedním z těch, které zkoumám. Wacquantova pozorná participace byla hlavní metodou užitou v části výzkumu, která zkoumala pole katedry SKE. Pro druhou část výzkumu - zkoumání habitů absolventů - mi posloužil dotazník, který jsem kombinoval se znalostmi prostředí a jednotlivých absolventů, jichž jsem nabyl v první části výzkumu. Ve výzkumu se podařilo popsat pole SKE a identifikovat základní kontury habitů absolventů. Přesné vykreslení habitů by vzhledem k nárokům reflexivní sociologie vyžadovalo přímou etnografickou konfrontaci s respondenty dotazníků. Stávající výsledky práce tak ve snaze zůstat věrný reflexivní sociologii předkládám pouze jako vstupní bránu pro případné další zkoumání. Klíčová slova: Absolventi, Sociální a kulturní ekologie, SKE, milieu, habitus, reflexivní sociologie, karnální sociologie.
|
|
|
Gastronauts of Eastern Europe: Experiencing and Digesting Luxury Gastronomy in the Czech Republic
Hajdáková, Iveta ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent) ; Eyal, Gil (oponent)
Tato disertační práce je založena na výzkumu luxusní gastronomie, který byl uskutečněn ve dvou luxusních restaurací v Praze. Analýza se zaměřuje na gastronomický zážitek jakožto afektivní komoditu a prostředek sociální, ekonomické a politické transformace. Studie se soustředí na způsoby produkce a komodifikace afektu a vytváření hodnoty v rámci luxusní zážitkové gastronomie. Také analyzuje roli afektu při transformaci jednotlivců, společnosti, spotřebních praktik, podnikatelských praktik, a práce. Ukazuje, jak experti na gastronomii vzdělávají veřejnost ohledně správných spotřebních praktik a stravovacích návyků. Jídlo a jeho konzumace fungují jako " technologie sebe samého" (Rose 2004), jejíchž prostřednictvím je dosaženo individuálního a sociálního zdraví. Kultivovaný afekt se stává prostředkem "purifikace od socializmu" (Eyal 2003) a také hraje důležitou roli při vytváření etického spotřebitele a občana (Muehlebach 2011). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
|
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování
Šebek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování Mgr. Josef Šebek Abstrakt Ve své disertační práci Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování se autor zabývá problematikou zprostředkování mezi literárním textem a jeho sociálním kontextem. Zaměřuje se na dva významné současné kontextově orientované přístupy: teorii literárního pole vypracovanou Pierrem Bourdieuem a kulturní materialismus, formulovaný nejprve Raymondem Williamsem a poté rozpracovaný Alanem Sinfieldem a Jonathanem Dollimorem, a chápe je jako dva základní, komplementární modely zprostředkování: teorie literárního pole postuluje existenci (relativně) autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do sociálního kontextu, "společensko-materiálního pohybu" (Williams). Po úvodním nastínění problematiky se autor zabývá Bourdieuovou teorií literárního pole, jeho "novou vědou o dílech" a následně současnými postbourdieuovskými přístupy (Alain Viala, Anna Boschetti, Jacques Dubois, Gisèle Sapiro, Pascale Casanova, Bernard Lahire, Jérôme Meizoz, Geoffroy de Lagasnerie), které teorii literárního pole aplikují, rozvíjejí a modifikují, a využívá je ke kritice této teorie...
|
|
|
Obezita ve světle socio-ekonomických nerovností
Bičíková, Kateřina ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Obezita je jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů, který v současnosti ohrožuje stále větší část světové populace. Má vážné zdravotní, sociální, psychologické a ekonomické dopady. Její hlavní příčina spočívá v dnešním obezitogenním prostředí, které je charakterizováno pasivním způsobem života, snadnou dostupností energeticky vydatných potravin a nápojů a agresivním marketingem těchto produktů. Kvůli zásadním posunům v produkci a spotřebě nelze epidemii obezity přičítat pouze individuálním rozhodnutím ohledně životního stylu. Důležitým aspektem současného rozšíření obezity je její nerovnoměrná distribuce. Prevalence obezity je mj. determinována vzděláním, příjmem, genderem, rodinným stavem a věkem. Analýza dostupných dat ukázala, že i v České republice výskyt obezity stoupá a lidí s nadváhou a obezitou je již více než těch se zdravou hmotností. Potvrdil se předpoklad o vyšší prevalenci nadváhy mezi muži, ale vyvrátil se očekávaný častější výskyt obezity u žen. Obě pohlaví u nás totiž trpí obezitou stejnou měrou, ale podstatněji narůstá u mužů. Hypotéza o negativní závislosti vzdělání, příjmu a BMI se v České republice potvrdila jen částečně, protože oproti očekávání nejnižší vzdělanostní a příjmové skupiny vykazovaly i nejnižší BMI. To značně narostlo v dalších kategoriích a až poté se opět snižovalo...
|
host ::
RSS.