|
|
Sémantický web v konfrontaci s Peircovým pojetím sémiotiky
Řeháčková, Dana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Sémantický web byl vytvořen za účelem konceptualizace dat dostupných na internetu, a to prostřednictvím formalizovaných reprezentací, které jsou určeny ke sdílení a znovupoužití. Vizí sémantického webu je vysoká přesnost a relevance odpovědi na vyhledávaný dotaz. Kontroverznost a víceznačnost pojmu "sémantický web" vede k otázce, do jaké míry v sobě sémantický web skutečně zahrnuje sémantické prvky odehrávající se přímo ve webovém prostředí? Nejedná se pouze o souhrn označení specifické množiny standardů pojící se s datovými jednotkami? Cílem této práce je objasnit fungování sémantického webu, a to komparováním akademických sémiotických přístupů k definici významu vycházejícími z pragmaticismu Ch. S. Peirce, Ch. W. Morrise a pragmatismu H. P. Grice se současnou praxí a teorií sémantického webu jako takového. Práce by měla přispět ke zmapování dané problematiky a ukázat možnosti fungování sémantického webu založeného na sémiotických koncepcích.
|
|
|
Pokusnictví v Československu na příkladě škol v Michli, Nuslích a Hostivaři
Svobodová, Veronika ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Práce se zabývá pokusnými školami v Praze Michli, Nuslích a Hostivaři. Snaží se objasnit okolnosti vzniku a zániku těchto škol a postihnout jejich základní znaky. Akcent je kladen na sociální rozměr pokusnictví a jeho ukotvenost v prostředí první československé republiky. Opominuta nezůstává jejich inspirace moderními pedagogickými teoriemi. Sledovány jsou osudy některých učitelů. Opírá se nejen o archivní materiál, ale i o sérii rozhovorů s absolventy těchto škol. Na základě komparace písemných a ústních pramenů se snaží vytvořit komplexní obraz pokusného školství v Československu a v době protektorátu. V neposlední řadě se snaží zodpovědět otázku, zda mohou být pokusné školy přínosem i pro současné školství. Klíčová slova: pokusné školy, daltonský plán, pragmatismus, globalizace, individualizace, diferenciace, společenská výchova, koedukace
|
|
|
Režimy racionality / Objektivita mezi historickou epistemologií a pragmatismem
Krejčová, Kateřina ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky) Cílem práce je představit vybrané přístupy ke genealogii a proměnám pojmu "objektivita". Zatímco historická epistemologie tento pojem zasazuje do kontextu konkrétního dějinného úseku, v němž se zrodil a etabloval, a vnímá tak objektivitu jako nóvum, pragmatismus ho považuje za reziduum osvícenského diskurzu a navrhuje nahradit ho solidaritou. Oba přístupy analyzují úskalí nekritické aplikace toho termínu na dějiny filosofie a vědy avant la lettre a předpoklad, že objektivita je jen modifikací a jiným pojmenováním konceptu, který je podmínkou jakéhokoliv poznání. Práce vychází z textů Lorraine Dastonové, Petera Galisona, Richarda Rortyho, Thomase S. Kuhna a Pereze Zagorina.
|
|
|
Definice náboženství z hlediska sémiotiky Ch. S. Pierce
Bromková, Petra ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na vytyčení základní problematiky definice náboženství z hlediska sémiotiky Charlese Sanderse Peirce. Jejím cílem je na základě vybraných Peircových textů, které jsou pro danou problematiku klíčové, vyložit Peircovu filosofii náboženství, která v sobě zahrnuje pojetí náboženství úzce propojené s Peircovou metafyzikou, faneroskopií, sémiotikou a agapismem. Zaměřuje se především na Peircovu teorii evoluce, představu Boha, způsob pragmatického usuzování, jakým lze k představě Boha dospět, a vztah náboženství a vědy. Interpretací textů Ch. S. Peirce dospívám k závěru, že o přesnou definici náboženství nelze v jeho teorii usilovat. I tak může sémiotické pojetí náboženství přinést nový pohled: náboženství by mohlo stát na stejných principech, kterými se řídí věda. Lze jej rovněž chápat jako komunitu lidí usilujících o ustavičné hledání pravdy. V rámci zkoumání hledá tato komunita lidí odpovědi na otázky týkající se teologických ideálů. Předpokladem víry jednotlivých příslušníků náboženských komunit je zakoušení Boha, který je dokonalým, nejvšeobecnějším znakem a zároveň růstem a semiósis ve vesmíru, které si lidé interpretují. K uctívání Boha dospívá věřící prostřednictvím múzování, zvláštní bezúčelné činnosti, jež je však součástí vědeckého zkoumání podle metody vědy. Hypotéza reality...
|
|
|
Morální rozměr estetické zkušenosti v pragmatické pedagogice
Pelzová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
V rámci koncepce pragmatické pedagogiky je podstata výchovného působení spatřována ve zkušenosti, jejímž prostřednictvím jedinec rozvíjí a usměrňuje své schopnosti. Umění poskytuje formu specifické zkušenosti, na jejímž základě lze kultivovat kognitivní a emocionální podmínky hodnotících soudů a tím přispívat k morálnímu rozvoji dítěte. Procesy prožívání, interpretování a hodnocení uměleckého díla totiž vychází z běžných životních zkušeností a souvisí jak s jedinečnými předpoklady jedince, tak s podmínkami určitého socio-kulturního prostředí, v němž žije.
|
|
|
Justificatory Status of Perceptual Beliefs
Sedláková, Jana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Glombíček, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je problém vztahu mezi smyslovým vnímáním a přesvědčeními vytvořenými na jeho základě. Tento vztah budu v práci zkoumat vzhledem k oprávněnosti těchto přesvědčení. Hlavním filosofem, z jehož díla Empiricism & The Philosophie of Mind budu vycházet, je Wilfrid Sellars. Sellars kritizuje fundamentalismus a především teorie o smyslových datech (sense-data theory) poukazem na mýtus daného, kdy se zdá, že naše přesvědčení týkající se smyslových vjemů slouží jako základ pro ostatní a svou oprávněnost berou samy ze sebe. Takto přísně pojímaná hierarchické struktura oprávněnosti je však nepřípustná, protože k vytvoření přesvědčení vycházejících ze smyslového vnímání již potřebujeme velké množství jiných konceptů, v rámci kterých daná přesvědčení teprve dávají smysl. Jakákoli naše přesvědčení získávají svou oprávněnost až v prostoru důvodu (space of reason), kdy jsme schopní za naše přesvědčení brát zodpovědnost, odůvodnit je, chápat námitky a následně na ně reagovat. Daná problematika není rozebírána pouze z hlediska izolovaného statického subjektu, nýbrž tento subjekt je zasazen do dynamické sociální struktury. Sellarsova pozice obsahuje tři podstatné aspekty: normativita, intersubjektivita a holismu, které budu v práci blíže vysvětlovat a zasazovat do širšího kontextu. Poslední...
|
|
|
Etické aspekty v díle Karla Čapka, zejména v dramatech Bílá nemoc a Matka
Jíchová, Jana ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá tvorbou Karla Čapka v soudobém historickém, politickém a společenském kontextu se zaměřením na dramata Bílá nemoc a Matka. Práce má za cíl v dílech Karla Čapka dešifrovat etické aspekty a odkazy na morální hodnoty společnosti v návaznosti na neustále se zhoršující situaci demokratické Evropy v období mezi světovými válkami. Klíčová slova Karel Čapek, Matka, Bílá nemoc, apokryfy, povídky, pragmatismus, relativismus, etika, filosofie
|
|
|
MMS aneb Sémiotický potenciál obrazové výpovědi
Janda, Filip ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Karľa, Michal (oponent)
Vprvní kapitole se podíváme na transformaci a evoluci fotoaparátu, který na své cestě za přeměnou v komunikační medium urazil dlouhou cestu z fáze neohrabaného stroje na skleněné desky do fáze všudypřítomného osobního digitálního společníka pro každý den. Ve druhé kapitole prozkoumáme dopad digitalizace na teoretické pojetí fotografie a na její pozici v kontextu současnosti. Dále se dotkneme hnutí pragmatismu (primárně verzí Charlse Sanderse Peirce a Williama Jamese), což nám umožní nahlížet na naše téma jako na problém více holisticko-interaktivní než jako na fragmetované kusy skládačky. Čtvrtá kapitola je věnována schopnosti symbolického myšlení - ve světě tak unikátního prvku, že je k nalezné pouze u lidského druhu, a jehož principy se velice blíži myšlenkovo-znakovému systému navrženého Peircem. V páte a poslední kapitole uvidíme, jak to vše lze spojit s samotným fotografiím, když jsou použity současným digitálním intecinálním sémiotickým způsobem. I
|
|
|
Pojetí role vzdělavatele v americké pragmatické filozofii a teorii edukace
Puk, Michal ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Cílem práce je rozebrat a komentovat obecné a návodné poznatky z pragmatistického přístupu k edukaci pro roli vzdělavatele. V práci jsou shrnuty nejdůležitější myšlenky významných pragmatických filozofů. Poté je představen přístup pragmatismu k edukaci a následuje analýza myšlenek vztahujících se k roli vzdělavatele. Práce nalezla určitou podobnost mezi pojetím role učitele (dětí) a vzdělavatele (dospělých) u Deweye, Lindemana a Mezirowa. Byly popsány rysy ve kterých se tato pojetí shodují či podobají a v čem se naopak různí. Hlavní ambicí práce je, že v dílech pragmatistů identifikuje důležité myšlenky pro činnost a roli vzdělavatele a uvádí je do souvislostí. Klíčová slova: pragmatismus, vzdělávání, vzdělavatel, neopragmatismus, teorie edukace
|
|
|
Problém svobody jednotlivce v rogersovském přístupu ke vzdělávání
Kavalcová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problému svobody vzdělávajícího se jednotlivce, který ve svém díle rozpracoval uznávaný americký psycholog Carl Ransom Rogers (1902-1987). Jeho přístup zaměřený na člověka, nejdříve uvedený jako psychoterapeutický koncept, byl v šedesátých letech dvacátého století aplikován do oblasti vzdělávání a ovlivnil především učení se a vzdělávání dospělých. V České republice je ale Rogersovo dílo uváděno zpravidla v souvislosti s psychoterapií. Tato bakalářská práce se proto zaměří na ne příliš diskutovanou oblast aplikace Rogersova přístupu do oblasti andragogiky a vzdělávání dospělých. Tímto přístupem se práce zabývá z pohledu filozofie vzdělávání. Související témata vymezení rolí vzdělávaného a vzdělavatele, významu osobní zkušenosti, autentičnosti, svobody a možnosti sebeaktualizace ve vzdělávacím procesu jsou v práci interpretována jako stěžejní body Rogersovy představy o ideální podobě vzdělávání. S pomocí poznatků z psychologie osobnosti a pragmatického přístupu ke vzdělávání jsou diskutovány nejdůležitější přínosy i sporné body Rogersova myšlení.
|
host ::
RSS.