|
|
Genetická struktura invazních populací savců na ostrovech
Loudová, Miroslava ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Biologickou invazi chápeme jako zavlečení (introduction), ustálení se (establishment) a rozšíření (spread) organismu do nové, pro druh nepůvodní oblasti. Jedná se o přirozený proces, který je výrazně znásoben činností člověka a je jedním z faktorů ohrožujících biologickou diverzitu a stabilitu přirozených ekosystémů. Porozumět vývoji i současnému stavu invazních populací je důležité zejména při plánování projektů na vyhubení invazních druhů z určité oblasti, aby se zabránilo jejich negativnímu vlivu na prostředí. Jednou z možností výzkumu současného stavu invazních populací i jejich historie je analýza genetického materiálu. Tato bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky o invazních populacích malých savců na ostrovech, se zaměřením právě na genetické studie. Konkrétně se jedná o studie potkanů obecných (Rattus norvegicus) na ostrově Moturemu a pěti souostroví u pobřeží Bretaně; krys obecných (Rattus rattus) na ostrově Guadeloupe, Congo Cay, Madagaskar, na souostroví Sainte Anne a Kanárských ostrovech; krys ostrovních (Rattus exulans) na ostrově Tatiaroa; myší domácích (Mus musculus) na ostrově Marion; myší západoevropských (Mus musculus domesticus) na Kerguelenových ostrovech; veverek obecných (Sciurus vulgaris) na ostrově Jersey; ježků západních (Erinaceus europaeus) na Novém Zélandu; rejsků malých...
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Ryby jako například Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační potenciál u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný regenerovat své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly v regeneračním potenciálu se nemusí lišit jen mezi rody, ale také mezi druhy. Například Xenopus tropicalis má na rozdíl od Xenopus leavis zachovanou regenerační schopnost i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
|
|
The importance of water sources for space-use of mammals in African savannah
Homoláč, David ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Brandlová, Karolína (oponent)
Africká savana je sezónním ekosystémem charakterizovaným významným obdobím sucha. Nedostatek vodních zdrojů během tohoto období výrazně ovlivňuje pohyby velkých savců jak v prostoru, tak v čase. Některé druhy savců se s těmito omezeními dokážou vypořádat lépe než jiné. Jedná se o savce nezávislé na vodě, kterými jsou převážně okusovači (žirafa, kudu, antilopa losí), a tato zvířata lze tedy nalézt dále od vody. Někteří z nich však využívají biotopy kolem řek k získávání potravy. Druhy závislými na vodě jsou spásači a nepřežvykující druhy (zebra, pakůň, slon). Nedostatek vody v suchém období roku nutí tyto savce pohybovat se v blízkosti vodních zdrojů. Šelmy (lvi) využívají této prostorové restrikce v pohybu kopytníků pro lov a loví převážně v blízkosti vodních těles. Predovaná zvířata (jak šelmy, např. pes hyenový, tak kopytníci) vyvinula anti-predační strategie ve využívání prostoru v podobě vyhýbání se lvům v prostoru nebo čase. Kopytníci omezují aktivitu pití na denní čas, kdy lvi nejsou aktivní, a psi hyenoví využívají nory dále od vodních zdrojů. Tato časoprostorová segregace je užitečná i pro řešení kompetičních interakcí. Denní aktivita u vodních zdrojů je variabilní, což naznačuje, že další faktory (např. termoregulace) tuto aktivitu ovlivňují. Klíčová slova: využívání vody, prostorové...
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Modelové organismy jako Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační schopnost u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný opravit své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly ve schopnosti regenerace se nemusí lišit jen mezi čolky a drápatkami. Oproti Xenopus leavis má Xenopus tropicalis schopnost regenerovat i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
|
| |
|
| |
|
|
Molecular mechanisms of mammalian circadian clocks, its sensitivity to constant light and aging
Novosadová, Zuzana ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent) ; Mráz, Miloš (oponent)
Mnoho procesů v savčím organismu probíhá v cirkadiánních rytmech. Tyto rytmy jsou ovládány systémem složeným z hlavního pacemakeru udávajícího rytmus, suprachiasmatických jader (SCN) v mozku, který dále nastavuje periferní oscilátory v dalších orgánech, jako je slinivka, játra, střevo a plíce. Cirkadiánní hodiny fungují autonomně v každé buňce na základě molekulárních mechanismů složených z tzv. hodinových genů, například BMAL, CLOCK, PER a CRY. Narušení fyziologických funkcí savčího organismu v důsledku stárnutí, například narušení metabolických funkcí a chování, bylo již dobře zdokumentováno. Nicméně, ještě nebylo plně objasněno, zda je toto narušení spojeno i se zhoršenou funkcí cirkadiánních hodin. Cílem naší studie bylo zjistit zda i) stárnutí ovlivňuje základní vlastnosti cirkadiánních hodin v SCN a periferních orgánech, zejména ve slinivce, tlustém střevu, játrech a plicích, ii) změny glukózové homeostáze v důsledku stárnutí ovlivňují cirkadiánní hodiny ve slinivce a iii) zda je citlivost cirkadiánních hodin v SCN a periferních hodinách ke změnám světelného režimu v prostředí ovlivněna stárnutím. V našich experimentech jsme použili skupinu dospělých (9 měsíců) a starých (25 měsíců) zvířat, které byly vystaveny třem různým světelným režimům, konkrétně režimu světlo/tma (LD 12:12), stálému...
|
|
|
Buněčná a molekulární podstata regenerace kůže u obojživelníků a savců
Hybešová, Michaela ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Hojení poraněné kůže u savců a její regenerace u obojživelníků patří mezi významná biomedicínská témata v rámci posledních pár desetiletí. Nejdůležitějším aspektem u člověka je tvorba jizvy a snaha o její nahrazení funkční diferencovanou tkání. K modulaci mechanismů tvorby jizvy je třeba porovnat tento proces s regeneračními mechanismy u obojživelníků, kde dochází k obnově původní tkáně a funkčnosti. Hlavním modelem pro studium regenerace jsou mloci, kteří si tuto schopnost zachovávají po celý život. Na druhou stranu žáby o tuto vlastnost přicházejí s metamorfózou, i když ne zcela. Imunitní systém žab po metamorfóze se shoduje s tím u savců. Podobně přechod z časného embryonálního vývoje u savců, kde byl plod schopen kompletní regenerace poškozené tkáně, na dospělý typ hojení, jde také ruku v ruce s rozvojem imunitního systému a strukturní diferenciace poškozené tkáně. Klíčovými faktory, které rozlišují proces hojení s jizvou a bez jizvy, jsou tak zánětlivé buňky a jejich regulace, tvorba ECM včetně proliferace fibroblastů, a produkce příslušných cytokinů.
|
|
|
Population trends of African mammals
Homová, Viktória ; Storch, David (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Africký kontinent je známy svojou bohatou druhovou diverzitou (biologickou rozmanitosťou). O tom, ako dochádza k poklesu populácií afrických cicavcov sa môžeme dočítať v rôznych zdrojoch. Medzi hlavné dôvody patrí strata habitatov a lovenie. Aj napriek všeobecnej predstave o znižovaní stavu cicavcov, je v niektorých prípadoch populačný trend stabilný až rastúci. Cieľom mojej bakalárskej práce je zistiť, čo sa v skutočnosti vie o zmenách v populáciách všetkých známych druhov cicavcov v kontinentálnej Afrike za posledné dekády. Pozornosť verejnosti je venovaná hlavne veľkým vlajkovým druhom, ktoré sú veľmi dobré preštudované a pre ich ochranu sú zavedené rôzne opatrenia. K najvýraznejšiemu poklesu v počte jedincov dochádza v západnej časti Afriky, čo je pravdepodobne spôsobené kombináciou nedostatku finančných a ľudských zdrojov v ochranárstve, veľký rozsah poškodzovania biotopov a rozrastajúci sa obchod s bushmeatom. Druhy s rastúcim populačným trendom sa vyskytujú prevažne v južnej Afrike, kde dochádza k zlepšeniu manažmentu a väčšej pozornosti venovanej záchrane voľne žijúcich živočíchov. U malých cicavcov nie sú vo väčšine prípadov k dispozícií žiadne relevantné dáta k určeniu stavu populácie. Najmenej preskúmané populačné trendy sú u druhov vyskytujúcich sa v pralesoch. Pre detailnejšie určenie...
|
|
| |
host ::
RSS.