|
|
The importance of water sources for space-use of mammals in African savannah
Homoláč, David ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Brandlová, Karolína (oponent)
Africká savana je sezónním ekosystémem charakterizovaným významným obdobím sucha. Nedostatek vodních zdrojů během tohoto období výrazně ovlivňuje pohyby velkých savců jak v prostoru, tak v čase. Některé druhy savců se s těmito omezeními dokážou vypořádat lépe než jiné. Jedná se o savce nezávislé na vodě, kterými jsou převážně okusovači (žirafa, kudu, antilopa losí), a tato zvířata lze tedy nalézt dále od vody. Někteří z nich však využívají biotopy kolem řek k získávání potravy. Druhy závislými na vodě jsou spásači a nepřežvykující druhy (zebra, pakůň, slon). Nedostatek vody v suchém období roku nutí tyto savce pohybovat se v blízkosti vodních zdrojů. Šelmy (lvi) využívají této prostorové restrikce v pohybu kopytníků pro lov a loví převážně v blízkosti vodních těles. Predovaná zvířata (jak šelmy, např. pes hyenový, tak kopytníci) vyvinula anti-predační strategie ve využívání prostoru v podobě vyhýbání se lvům v prostoru nebo čase. Kopytníci omezují aktivitu pití na denní čas, kdy lvi nejsou aktivní, a psi hyenoví využívají nory dále od vodních zdrojů. Tato časoprostorová segregace je užitečná i pro řešení kompetičních interakcí. Denní aktivita u vodních zdrojů je variabilní, což naznačuje, že další faktory (např. termoregulace) tuto aktivitu ovlivňují. Klíčová slova: využívání vody, prostorové...
|
|
|
Růst kopytníků
Gašparová, Kateřina ; Brandlová, Karolína (vedoucí práce) ; Barbora, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá růstem žiraf (Giraffa camelopardalis). Z dat získaných z vědeckých publikací jsem zjišťovala, zda existují rozdíly ve velikosti mezi jedinci
ve volné přírodě a jedinci v lidské péči. Dále jsem hodnotila velikostní rozdíly mezi poddruhy
a zjišťovala, zda údaje v encyklopediích odpovídají informacím publikovaným
ve vědeckých časopisech. Pro nedostatek údajů o výšce jsem hodnotila pouze hmotnost.
Data z vědeckých publikací jsem zpracovávala do tabulky a takto získaná data jsem dále analyzovala. Z důvodu pohlavního dimorfismu byly výsledky hodnoceny zvlášť pro samce a zvlášť pro samice.
U obou pohlaví byly jedinci ve volné přírodě významně těžší než jedinci v lidské péči. Menší tělesná hmotnost u jedinců v lidské péči může být způsobena nepřirozenou stravou a klimatem. Stejně tak je to i u porodní hmotnosti mláďat, ve volné přírodě se rodí těžší mláďata.
V případě hmotnostních rozdílů mezi jednotlivými poddruhy vyšly významné rozdíly u samic. Rozdíly buď skutečně existují a zdají se být v souladu s klinálními změnami velikosti savců, nebo byly ovlivněny nevyrovnaným počtem jedinců u jednotlivých poddruhů.
Lze říci, že údaje v encyklopediích neodpovídají vědeckým článkům, alespoň co se hmotnosti týče. V encyklopediích jsou pravděpodobně uváděny rekordní hodnoty, nikoli průměrné.
|
host ::
RSS.