Název: Molekulární mechanismy savčích cirkadiánních hodin, jejich sensitivita na stálé světlo a stárnutí
Překlad názvu: Molecular mechanisms of mammalian circadian clocks, its sensitivity to constant light and aging
Autoři: Novosadová, Zuzana ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent) ; Mráz, Miloš (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2020
Jazyk: eng
Abstrakt: [eng] [cze]
Many processes in mammalian body exhibit circadian rhythms. These rhythms are driven by an intricate system composed of the central pacemaker, suprachiasmatic nuclei (SCN) in the brain, which entrains the peripheral oscillators in various organs, such as pancreas, liver, colon and lungs. Circadian clocks are autonomously driven in each cell based on molecular circuits involving so called clock genes, such as BMAL, CLOCK, PER and CRY. Age- dependent impairment of physiological functions of mammalian body, such as behaviour and metabolic functions, has been well documented. However, it has not been fully elucidated whether the impairment is linked with worsening of the circadian clock function. The aim of our study was to find out whether i) aging affects basic properties of the circadian clock in SCN and peripheral organs, such as pancreas, colon, liver and lungs, ii) aging- induced changes in glucose homeostasis affect the properties of the circadian clock in the pancreas, and iii) the sensitivity of circadian clock in SCN and peripheral organs to disturbances in environmental lightning conditions is altered during aging. We used groups of adult (9 months) and aged (25 months) animals which were subjected to 3 different light regimes, namely to light/dark regime (LD 12:12), constant light (LL) and... Mnoho procesů v savčím organismu probíhá v cirkadiánních rytmech. Tyto rytmy jsou ovládány systémem složeným z hlavního pacemakeru udávajícího rytmus, suprachiasmatických jader (SCN) v mozku, který dále nastavuje periferní oscilátory v dalších orgánech, jako je slinivka, játra, střevo a plíce. Cirkadiánní hodiny fungují autonomně v každé buňce na základě molekulárních mechanismů složených z tzv. hodinových genů, například BMAL, CLOCK, PER a CRY. Narušení fyziologických funkcí savčího organismu v důsledku stárnutí, například narušení metabolických funkcí a chování, bylo již dobře zdokumentováno. Nicméně, ještě nebylo plně objasněno, zda je toto narušení spojeno i se zhoršenou funkcí cirkadiánních hodin. Cílem naší studie bylo zjistit zda i) stárnutí ovlivňuje základní vlastnosti cirkadiánních hodin v SCN a periferních orgánech, zejména ve slinivce, tlustém střevu, játrech a plicích, ii) změny glukózové homeostáze v důsledku stárnutí ovlivňují cirkadiánní hodiny ve slinivce a iii) zda je citlivost cirkadiánních hodin v SCN a periferních hodinách ke změnám světelného režimu v prostředí ovlivněna stárnutím. V našich experimentech jsme použili skupinu dospělých (9 měsíců) a starých (25 měsíců) zvířat, které byly vystaveny třem různým světelným režimům, konkrétně režimu světlo/tma (LD 12:12), stálému...
Klíčová slova: cirkadiánní hodiny; hodinové geny; melatonin; savci; circadian clocks; clock genes; mammals; melatonin

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/116761

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-410753


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce