Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Functional analysis of insect fatty acyl-coenzyme A reductases and desaturases
Tupec, Michal ; Pichová, Iva (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent) ; Doležel, David (oponent)
Lipidy odvozené od mastných kyselin představují důležité biomolekuly. Kromě své hlavní role při stavbě buněk, ukládání energie a signalizaci, slouží celé řadě dalších funkcí, např. jako izolační či nesmáčivé povrchy, obranné látky a feromony. Na úpravách intermediátů vznikajících při biosyn- téze mastných kyselin se podílí celá řada enzymů, mezi něž se řadí např. i desaturázy, které syn- tetizují nenasycené mastné kyseliny, a reduktázy, jež syntetizují mastné alkoholy. Funkčně vysoce diverzifikované desaturázy a reduktázy z hmyzu, jakožto jedněch z nejhojněji zastoupených zvířat na světe, představují podstatný zdroj pro moderní biotechnologii buněčných továren. Tato práce shrnuje dostupné informace o reduktázách a desaturázách a popisuje výsledky, které jsme při jejich studiu získali. U čmeláků jsme identifikovali několik reduktázových transkriptů, jež jsou hojně zastoupeny v samčí feromonové žláze. Příslušné enzymy jsme následně funkčně charakterizovali v kvasinkách a odhadli jejich zapojení do biosyntézy mastných alkoholů v tkáni produkující značkovací feromon. Studované enzymy redukují širokou řadu substrátů, od krátkých mastných acylů (C14) až po velmi dlouhé (C26), od nasycených mastných acylů po polynenasycené. Dále jsme poukázali na to, že na expanzi a následném funkčním rozrůznění čmeláčích...
Study of translation initiation factors of eIF4E protein family in relation to acute lymphoblastic leukemias and ontogenesis of Tribolium castaneum
Mrvová, Silvia ; Mašek, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Iniciácia translácie je jeden z kľúčových momentov v bunke, na ktorej sa podieľa množstvo translačných iniciačných faktorov. Tento krok musí byť precízne regulovaný, aby bunka neplytvala energiou. Zároveň prebytok alebo nadbytok mnohých proteínov môže viesť k rôznym ochoreniam. Translačný iniciačný faktor eIF4E je dôležitý hlavne pre svoju schopnosť viazať čiapočku a eIF4G, a tým pádom úlohu v iniciácii translácie. V ľudských bunkách má tri izoformy - eIF4E1, eIF4E2 a eIF4E3. eIF4E1 je zatiaľ najviac preskúmaná izoforma, nič menej pozornosť sa v súčasnosti zameriava aj na zvyšné dve a ich funkcie v bunkách. Zvýšená hladina eIF4E1 je spojená s rozličnými typmi nádorov a malignít. Do popredia sa dostáva aj rola izoforiem eIF4E pri vývoji organizmu, prebieha výskum na rôznych modelových organizmoch, napríklad D. melanogaster alebo C. elegans, kde jednotlivé izoformy majú úlohu v maturácii oocytov, v tvorení osi tela atď. Vo svojej práci som sa zamerala na všetky tri izoformy eIF4E, ich 3′-UTR oblasť v lymfoblastických leukemických bunkách a na využitie polyadenylačných signálov týchto transkriptov, pretože boli preukázané viaceré druhy posttranskripčných regulácií, napríklad stabilizácia transkriptov pomocou proteínu HuR. Podarilo sa mi charakterizovať 3′-UTR oblasti transkriptov eIF4E1, eIF4E2 a...
Dynamika degradace hodinového proteinu PER2 pomocí detekce bioluminiscence v reálném čase ve tkáňovém explantátu cirkadiánních hodin mPER2Luc myši
Stanislavová, Faustýna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent)
Hlavním oscilátorem cirkadiánních rytmů jsou suprachiasmatická jádra. Pomocí hodinových genů a jejich proteinových produktů (tvořících zpětnovazebné transkripčně- translační smyčky) představují významnou roli v řízení mnoha tělesných funkcích. Díky metodě využívající transgenní organismy byla měřena bioluminiscence, potažmo množství hodinového proteinu PER2. V této práci byl využit cykloheximid k inhibici proteosyntézy a k následnému sledování degradace tohoto hodinového proteinu v reálném čase. Protein byl měřen v explantátech suprachiasmatických jader dospělých myší, v suprachiasmatických jádrech fétů a v placentách. Dále byly porovnávány vlivy inhibitorů glykogensyntasykinasy 3b na dynamiku degradace proteinu PER2. Využit byl selektivní inhibitor CHIR-99021 a nespecifický inhibitor chlorid lithný. Z experimentu vyplývá, že inhibitor CHIR degradaci proteinu zpomaluje, a to ve všech použitých tkáních. Oproti tomu vliv nespecifického inhibitoru chloridu lithného nebyl jednoznačně určen. U fetálních jader byl jeho vliv na dynamiku degradace zpomalující, zatímco u dospělých jader byla degradace výrazně zrychlována. U explantátů placent nebyly pozorovány signifikantní výsledky. Výzkumy, zaměřující se na ovlivnění těchto hodinových genů, resp. jejich proteinů, by v budoucnu mohly být využity k...
Posouzení vybraných ukazatelů pomocí statistických metod
Doležel, David ; Michalíková, Eva (oponent) ; Doubravský, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení finanční situace ve společnosti Gebauer a Griller Kabeltechnik, spol. s.r.o. za pomoci vybraných ukazatelů finanční analýzy a statistických metod. První část se zabývá popisem cíle, metodami a zpracováním. Teoretická část podává informace o vybraných ukazatelích finanční analýzy, regresní analýze a časových řadách. Praktická část obsahuje zhodnocení společnosti na základě metod popsaných v teoretické části. V poslední části se na základě zjištěných skutečností sestaví vlastní návrhy řešení nalezených problémů a nedostatků.
Molecular mechanisms of mammalian circadian clocks, its sensitivity to constant light and aging
Novosadová, Zuzana ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent) ; Mráz, Miloš (oponent)
Mnoho procesů v savčím organismu probíhá v cirkadiánních rytmech. Tyto rytmy jsou ovládány systémem složeným z hlavního pacemakeru udávajícího rytmus, suprachiasmatických jader (SCN) v mozku, který dále nastavuje periferní oscilátory v dalších orgánech, jako je slinivka, játra, střevo a plíce. Cirkadiánní hodiny fungují autonomně v každé buňce na základě molekulárních mechanismů složených z tzv. hodinových genů, například BMAL, CLOCK, PER a CRY. Narušení fyziologických funkcí savčího organismu v důsledku stárnutí, například narušení metabolických funkcí a chování, bylo již dobře zdokumentováno. Nicméně, ještě nebylo plně objasněno, zda je toto narušení spojeno i se zhoršenou funkcí cirkadiánních hodin. Cílem naší studie bylo zjistit zda i) stárnutí ovlivňuje základní vlastnosti cirkadiánních hodin v SCN a periferních orgánech, zejména ve slinivce, tlustém střevu, játrech a plicích, ii) změny glukózové homeostáze v důsledku stárnutí ovlivňují cirkadiánní hodiny ve slinivce a iii) zda je citlivost cirkadiánních hodin v SCN a periferních hodinách ke změnám světelného režimu v prostředí ovlivněna stárnutím. V našich experimentech jsme použili skupinu dospělých (9 měsíců) a starých (25 měsíců) zvířat, které byly vystaveny třem různým světelným režimům, konkrétně režimu světlo/tma (LD 12:12), stálému...
Vliv provedení zateplení panelového domu v Ostravě na výdaje spojené s jeho provozem
Pospíšil, Tomáš ; Doležel, David (oponent) ; Čech, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá posouzením vlivu zateplení panelového domu v Ostravě na výdaje spojené s jeho provozem. První část je zaměřena na metody snižování energií v budovách a popisuje metody hodnocení investic. V druhé části je řešeno zateplení bytového domu v Ostravě. Nejprve je důkladně analyzován současný stav domu, jak z hlediska energetického, tak stavebního. Poté jsou navrhnuta jednotlivá opatření ke snížení energetické náročnosti budovy. Následně jsou vytvořena optimální kombinace opatření. Tato opatření jsou posouzena z hlediska dotačních titulů a možností financování. Na závěr je uvedeno vyhodnocení kombinací a zvolení nejlepší kombinace opatření ke snížení nákladů na provozování budovy.
Plasticita cirkadiánních rytmů štěnice domácí
Čejková, Lada ; Balvín, Ondřej (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent)
Cirkadiánní rytmy jsou přítomné u všech organismů od prokaryot přes rostliny až po živočichy. Jsou značně plastické, schopné se adaptovat na okolní klimatické podmínky a na aktuální dostupnost potravy, takové rozdíly v podmínkách vedly i ke vzniku vnitrodruhových polymorfismů cirkadiánních rytmů. Tato práce shrnuje známá data o plasticitě cirkadiánních rytmů, mechanismech, kterými jsou cirkadiánní rytmy řízené, a jejich vzájemnou závislost. Cirkadiánní rytmy byly u ektoparazita člověka štěnice domácí (Cimex lectularius) studovány pouze sporadicky, obrácení rytmu je možné docílit pouhou změnou osvitu. Se znalostmi o plasticitě cirkadiánních rytmů bude možné přesně zjistit, jaké změny v mechanismech řízení cirkadiánních rytmů se u štěnice dějí. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, štěnice domácí, plasticita cirkadiánních rytmů, polymorfismus cirkadiánních rytmů
Study of evolution of insect pheromone biosynthetic fatty acyl desaturases
Buček, Aleš ; Pichová, Iva (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Doležel, David (oponent)
Hmyz čitající více než jeden milion popsaných druhů představuje skupinu organismů s ekologickým a ekonomickým významem disproporčně větším než je jejich často zanedbatelná tělesná velikost. Mezi faktory, které zásadní měrou přispěly k evoluční úspěšnosti hmyzu, je počítána schopnost produkovat řadu sekundárních metabolitů, jako jsou obranné látky a chemické signály. Tato disertační práce se věnuje studiu molekulárních mechanismů evoluce jedné široce zastoupené skupiny hmyzích chemických signálů - pohlavních feromonů - tedy látek, které zprostředkovávají vyhledávání pohlavních partnerů a páření jedinců téhož druhu. Téma práce je zaměřeno na membránové desaturasy mastných kyselin (dále jen desaturasy), oxidoreduktasy, které zavádí dvojné vazby do uhlovodíkových řetězců mastných kyselin a tak produkují nenasycené prekurzory pohlavních feromonů odvozených od mastných kyselin. Desaturasy jsou zapojeny v biosyntéze pohlavních feromonů například u můr (Lepidoptera), dvoukřídlých (Diptera), blanokřídlých (Hymenoptera), švábů a termitů (Blattodea) - tedy jedněch z druhově nejbohatších hmyzích řádů. Jelikož pohlavní feromony slouží jako reprodukční bariéry u mnohých blízce příbuzných druhů či subpopulací, odhalení molekulárních základů biosyntézy feromonů může pomoci zodpovědět klíčové otázky týkající se...
Molekulární mechanismus cirkadiánních hodin a jejich synchronizace v trávicím systému potkana
Polidarová, Lenka ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent) ; Zeman, Michal (oponent)
Cirkadiánní systém řídí načasování behaviorálních a fyziologických procesů většiny organismů s periodou zhruba 24 h. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech hypothalamu (SCN) a z periferních oscilátorů uložených v mnoha orgánech jako jsou játra, srdce, plíce, svaly, střeva atd. Periferní oscilátory jsou autonomní, mohou fungovat nezávisle na SCN a být seřizovány změnou doby příjmu potravy. Narušení vnitřního časového systému v důsledku např. nepravidelného režimu nebo práce na směny může vést k rozvoji nejrůznějších onemocnění, např. spánkových poruch, trávicích problémů a různých druhů nádorových onemocnění. Pochopení fungování molekulárního mechanismu cirkadiánních hodin může usnadnit léčbu onemocnění způsobených poruchami cirkadiánního systému. Ve své disertační práci jsem se zaměřila na identifikaci a synchronizaci cirkadiánních hodin v trávicím systému potkana a na jejich vývoj během ontogeneze. Kromě toho byl také studován cirkadiánní systém kmene potkana vykazující patologii, tzn. spontánně hypertenzního potkana (SHR). Podařilo se nám identifikovat cirkadiánní hodiny v jednotlivých částech střeva a zjistili jsme, že tyto hodiny jsou vzájemně synchronizovány s fázovým zpožděním ve směru kranio- kaudální osy trávicího traktu. Naše data dále...
Fotoperiodická modulace centrálních cirkadiánních hodin v suprachiasmatických jádrech a periferních hodin v játrech
Parkanová, Daniela ; Doležel, David (oponent)
Většina fyziologických procesů se v organismech opakuje v denních intervalech stále znovu a znovu tak, že vykazují cirkadiánní rytmy. Tyto rytmy jsou u savců řízeny centrálními hodinami uloženými v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu. Signalizace z SCN ovlivňuje periferní hodiny, které se nacházejí ve většině tkání těla. V gastrointestinálním systému je běh periferních hodin úzce propojen s metabolismem. Mechanismus tvorby cirkadiánních oscilací je založen na transkripčně-translačních zpětnovazebných smyčkách, díky kterým dochází k rytmické expresi hodinových genů. Cirkadiánní hodiny jsou každodenně seřizovány s vnějším prostředím. Pro synchronizaci centrálních hodin v SCN je důležité především střídání světla a tmy. Perifení hodiny jsou seřizovány jak signály z SCN, tak dalšími faktory, například příjmem potravy. Délka světlé části dne, neboli fotoperioda, se v našich zeměpisných šířkách v průběhu roku mění a cirkadiánní hodiny se tak musí těmto změnám neustále přizpůsobovat. Mechanismus, jakým se cikadiánní systém přizpůsobuje změně fotoperiody, není dosud přesně znám. Cílem této práce bylo objasnit vliv změny fotoperiody na centrální hodiny v SCN a na periferní hodiny v játrech. Specifickým cílem bylo zjistit dynamiku s jakou se tyto hodiny přizpůsobují ke změně z dlouhé fotoperiody s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Doležel, Daniel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.