|
|
Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí a adolescentů se zaměřením na lateralitu a u dětí a adolescentů se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností
Jínová, Anna ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
10 Anotace Diplomová práce se zabývá souvislostmi mezi vývojovou poruchou koordinace (nebo také vývojovou dyspraxií) a lateralitou. V teoretické části shrnuje současné poznatky o původu a vzniku laterality, jejím vývoji a možnostech testování. Dále se zabývá poznatky o vývojové dyspraxii, její charakteristikou, etiologií, prevalencí, možnostmi diagnostiky a terapie. Cílem praktické části bylo zjistit, zda se liší frekvence výskytu motorických obtíží mezi dětmi s pravostrannou a levostrannou lateralitou. K tomu byl využit test Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2), kterým jsme vyhodnotili motorické dovednosti u celkem 64 dětí (30 s levostrannou lateralitou, 34 s pravostrannou lateralitou). Nepodařilo se nám prokázat rozdíl mezi těmito dvěma výzkumnými skupinami, jejich výsledky byly naopak velmi vyrovnané. Dále jsme zkoumali frekvenci výskytu motorických obtíží u dětí se zkříženou lateralitou, kde nebyl prokázán významný rozdíl oproti běžné populaci. Poslední zkoumanou skupinou pak byly děti se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností, u kterých jsme zjistili statisticky významný rozdíl ve výskytu motorických obtíží ve srovnání s běžnou populací.
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s SLI - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce vznikla díky dvěma na sebe navazujícím projektům, které se věnují studiu vývoje jazykových a gramotnostních dovedností u dětí s rizikem dyslexie. Práce popisuje vývoj morfologického uvědomování u dětí s vývojovou dysfázií. Úroveň morfologických dovedností byla opakovaně sledována po tři roky u dětí v předškolním a na počátku školního věku pomocí Testu morfologického uvědomování. Metoda vznikla podle Žlabovy Zkoušky jazykového citu (1992) a mapuje vývoj v několika dílčích oblastech - přechylování a tvorba množného čísla podstatných jmen, tvorba minulého času a třetí osoby jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda. Zaprvé bylo sledováno, zda se v daném věkovém období výkony dětí stále ještě posouvají vpřed, resp. zda je metoda s to tento posun zachytit. Zadruhé, zda je rozdíl mezi výkony dětí ze skupiny běžného řečového vývoje (kontrolní skupina) a dětí ze skupiny vývojové dysfázie, u kterých lze vzhledem k poruše předpokládat oslabení v oblasti morfologie. Byla provedena i kvalitativní analýza jednotlivých sledovaných oblastí morfologie. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálním vědeckým poznáním a možnými limity práce, které by mohly jak sebraná data tak z nich plynoucí zjištění ovlivnit.
|
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku
Kopecká, Vlastimila ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku a zmapování průběhu rozvoje dílčích funkcí v mateřských školách v kraji Karlovarském a v Praze. Úkolem teoretické části je definovat pojmy dílčí funkce a deficity dílčích funkcí a vysvětlit jejich vztah ke specifickým poruchám učení. Popisuje charakteristiku předškolního věku a možnosti rozvoje dílčích funkcí v jeho průběhu. Zahrnuje základní informace o školní zralosti, pedagogicko-psychologické diagnostice dětí v mateřských školách. Zmiňuje se též o zápisu dítěte do první třídy základní školy a o odkladu školní docházky. Cílem praktické části je zmapovat přístup učitelek mateřských škol k rozvoji dílčích funkcí v kraji Karlovarském a v Praze, porovnání výsledků dotazníkového šetření získaných v těchto dvou krajích a doplnění zjištěných dat informacemi z interview. Klíčová slova: Dílčí funkce, deficity dílčích funkcí, specifické poruchy učení, předškolní věk, možnosti rozvoje dílčích funkcí, školní zralost, pedagogicko-psychologická diagnostika, povinná školní docházka, odklad školní docházky.
|
|
|
Přidaná hodnota ve vzdělávání a její zjišťování u žáků se SPU
Běhounková, Alice ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
NÁZEV: Přidaná hodnota ve vzdělávání a její zjišťování u žáků se SPU AUTOR: Alice Běhounková KATEDRA (ÚSTAV) Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D ABSTRAKT: Práce je zaměřena na zjišťování efektivity vzdělávání u žáků se specifickými poruchami učení za použití metody přidané hodnoty. Vznikala na základě studia teoretických zdrojů, výzkumu provedeného mezi vedoucími pracovníky základních škol zařazených do sítě Škol podporujících zdraví a konzultace s pedagogy Soukromé základní školy Integrál pro žáky se SPU, s. r. o. Teoretická část obsahuje stručný přehled historie evaluace vzdělávacího procesu v České republice a měření výsledků vzdělávání obecně. Definuje přidanou hodnotu s ohledem na školské i neškolské vlivy, na kognitivní i nekognitivní charakteristiky vzdělávání. Popisuje zkušenosti s měřením přidané hodnoty v zahraničí i v našem státě a v závěru se zabývá využitím výsledků přidané hodnoty. Praktická část analyzuje stav při porovnávání výsledků žáků na výše uvedených školách a mapuje jejich výběr evaluačních metod. Zároveň uvádí, za jakých podmínek je možné u žáků se SPU dosáhnout pozitivní bilance přidané hodnoty. Nedílnou součástí je i koncept zjišťování přidané hodnoty na SoZŠ Integrál pro žáky se SPU, s. r. o. Poznatky zpracované v práci by měly sloužit jako příklady...
|
|
|
Sebepojetí žáků se specifickými poruchami učení na 2. stupni základní školy
Hoskovcová, Žaneta ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Práce je zaměřena na sebepojetí žáků a dospělých se specifickými poruchami učení. V teoretické části se nachází obecná charakteristika poruch učení a jejich projevy. Je zde popsáno, jakým způsobem probíhá diagnostika, co je to reedukace a co do ní můžeme zařadit. Další kapitoly se věnují sekundární symptomatologii, vlivu školní neúspěšnosti dítěte na jeho budoucí kariéru a obtížím, které má žák druhého stupně základní školy, pokud má diagnostikovanou poruchu učení. Praktická část se zabývá sebepojetím žáků a dospělých, kteří se vyrovnávají s obtížemi spojenými s poruchami učení. Je zde zaznamenáno hodnocení výuky, přístup učitelů a spolužáků. V práci jsem zkoumala sedm žáků druhého stupně základní školy a pět dospělých.
|
|
|
Pomůcky k reedukaci dysortografie u žáků na prvním stupni základní školy
Panýrková, Monika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Název: Pomůcky k reedukaci dysortografie u žáků na prvním stupni základní školy Diplomová práce "Pomůcky k reedukaci dysortografie u žáků na prvním stupni základní školy" si klade cíl sestavit soubor metod a zhodnotit jeho vliv na reedukaci dysortografie - specifické poruchy pravopisu. Teoretická část se zabývá terminologií, projevy a etiologií specifických poruch učení, dále je na problematiku specifických poruch učení nahlíženo v kontextu vzdělávání na prvním stupni základní školy. Diagnostika, metody reedukace a užívané pomůcky jsou popsány pouze ve vztahu k dysortografii. Výzkumná část popisuje používané metody v rámci realizované speciálně pedagogické intervence a na základě analýzy vstupní a výstupní diagnostiky hodnotí vliv užitých metod na reedukaci dysortografie vybraného vzorku žáků v porovnání s kontrolní skupinou žáků, u které tyto metody aplikovány nebyly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kooperativní učení a diverzita žáků
Ouředníčková, Libuše ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání a diverzitou žáků v běžných základních školách, konkrétně žáků se specifickými poruchami učení integrovanými ve školách hlavního vzdělávacího proudu a využitím kooperativního učení v těchto třídách. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, v první části jsou sepsána nezbytná teoretická východiska pro výzkumnou část práce a jsou zde nastíněny kontroverzní otázky současného školského systému. Praktická část je zaměřena na využívání kooperativního učení ve třídách s integrovanými žáky se specifickými poruchami učení. Součástí jsou výsledky šetření provedeného na základních školách v Praze a středočeském kraji.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití individuálního vzdělávacího plánu u žáků s SPU
Jehličková, Hana ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou speciální vzdělávací potřeby žáků se specifickými poruchami učení. Cílem této práce je prozkoumat informovanost rodičů o možnosti využití individuálního vzdělávacího plánu při vzdělávání dětí se specifickými poruchami učení a podpořit roli rodičů ve výchovně-vzdělávacím procesu.Teoretický základ práce pojednává o pojmu specifické poruchy učení, o jejich etiologii, dělení, diagnostice. Dále definuje individuální vzdělávací plán, popisuje základní principy, ze kterých tento vzdělávací plán vychází. Praktická část zahrnuje kvantitativní výzkum dotazníkovou metodou, který zjišťuje stav informovanosti rodičů o této problematice, popis získaných údajů a jejich následné vyhodnocení. Klíčová slova: Specifické poruchy učení , individuální vzdělávací plán , dyslexie, dysgrafie, dysortografie,dyskalkulie, dyspraxie, diagnostika poruch učení, speciální vzdělávací podmínky
|
|
|
Problémy žáků ve výuce zeměpisu spojené se specifickými poruchami učení
Uvízlová, Lenka ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Kühnlová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou specifických poruch učení (SPU) v kontextu s výukou zeměpisu/geografie na druhém stupni základních škol a na školách středních. Cílem této práce je přispět k řešení této problematiky, zjistit, zda mají jedinci s SPU mají specifické problémy při výuce zeměpisu. Pokud ano, pak jakou podobu tyto problémy mají nebo mohou mít. Jak lze tyto problémy zmírnit, popř. se jich zcela vyvarovat. Pro splnění tohoto cíle bylo nejprve nutné zodpovědět základní otázky týkající se specifických poruch učení. Co jsou to SPU? Jaké máme typy SPU? Jaká je příčina jejich vzniku? A jaké jsou jejich typické projevy? Následně bylo na základě zjištěných odpovědí na tyto otázky realizováno kvalitativní výzkumné šetření formou hloubkových rozhovorů s osmi osobami se specifickými poruchami učení - dyslexií, dysgrafií, dysortografií, dyskalkulií nebo kombinací více těchto poruch. Všechny rozhovory byly nahrány na diktafon, přepsány a analyzovány pomocí metod vytváření trsů a zachycení vzorců tzv. gestaltů s využitím otevřeného a axiálního kódování. Výsledky analýzy rozhovorů přinášejí hlubší vhled do problematiky SPU při výuce zeměpisu/geografie. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení, dyslexie, výuka, vyučování, geografie, zeměpis
|
host ::
RSS.