|
|
Ergoterapeutické hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku. Případová studie se zaměřením na facilitátory a bariéry dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
Podzemná, Dorota ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
diplomové práce: Domácí prostředí by pro osobu s disabilitou mělo být přístupné, bezbariérové a bezpečné. Jednou z možností, jak tyto podmínky splnit, je nechat si prostředí zhodnotit ergoterapeutem. Evaluace domácího prostředí, navrhování potřebných úprav a doporučení kompenzačních pomůcek je nedílnou součástí oboru ergoterapie. Prostředí jako spolupůsobící faktor je popisováno také v Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce bylo na základě případové studie navrhnout hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Dílčím cílem pak bylo identifikovat bariéry domácího prostředí, určit stávající facilitátory a eventuálně navrhnout další kompenzační pomůcky a úpravy v domácím prostředí k dosažení optimální soběstačnosti. Teoretická část je věnována získanému poškození mozku, Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, problematice hodnocení domácího prostředí a hodnotícím nástrojům. Praktická část prostřednictvím případových studií zachycuje proces vytváření hodnotícího formuláře a popisuje intervence v domácím prostředí klientů. Výstupem praktické části je formulář pro hodnocení domácího prostředí dle Mezinárodní klasifikace funkčních...
|
|
|
Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Trpková, Jana ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá monitoringem pohybu horních končetin u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru a je zpracována z pohledu ergoterapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část je stěžejním cílem shromáždit odbornou literaturu o možnostech monitorování pohybu horních končetin pomocí akcelerometru v rehabilitaci ve zdravotnictví a zejména pak v ergoterapii. Praktická část práce si klade tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda monitorování horních končetin pomocí akcelerometru u pacientů po získaném poškození mozku povede k objektivnímu zlepšení aktivit denního života (ADL) v oblasti sebesycení, mytí se a oblékání. Cílem druhým je zjistit, zda monitoring pomocí akcelerometru povede ke zlepšení subjektivního vnímání v téže ADL a třetím cílem je porovnat, zda spolu objektivní a subjektivní zlepšení souvisí. Praktická část byla zpracována formou pilotní studie. Byl využit kvantitativní výzkum, konkrétně pak typ preexperimentu - One Group Pretest Posttest Design - Předběžné a následné srovnání jedné skupiny. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů po získaném poškození mozku, kteří se účastnili 4týdenního pobytu v denním stacionáři se současným monitorováním jejich horních končetin pomocí akcelerometru. Pacienti byli hodnoceni...
|
|
|
Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Trpková, Jana ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá monitoringem pohybu horních končetin u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru a je zpracována z pohledu ergoterapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část je stěžejním cílem shromáždit odbornou literaturu o možnostech monitorování pohybu horních končetin pomocí akcelerometru v rehabilitaci ve zdravotnictví a zejména pak v ergoterapii. Praktická část práce si klade tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda monitorování horních končetin pomocí akcelerometru u pacientů po získaném poškození mozku povede k objektivnímu zlepšení aktivit denního života (ADL) v oblasti sebesycení, mytí se a oblékání. Cílem druhým je zjistit, zda monitoring pomocí akcelerometru povede ke zlepšení subjektivního vnímání v téže ADL a třetím cílem je porovnat, zda spolu objektivní a subjektivní zlepšení souvisí. Praktická část byla zpracována formou pilotní studie. Byl využit kvantitativní výzkum, konkrétně pak typ preexperimentu - One Group Pretest Posttest Design - Předběžné a následné srovnání jedné skupiny. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů po získaném poškození mozku, kteří se účastnili 4týdenního pobytu v denním stacionáři se současným monitorováním jejich horních končetin pomocí akcelerometru. Pacienti byli hodnoceni...
|
|
|
Profil ergoterapie u klientů se získaným poškozením mozku v neziskovém sektoru rehabilitace. Podtitul: Analýza faktorů ovlivňujících výsledky terapie
Hlavatá, Barbora ; Kotková, Karla (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Barbora Hlavatá Vedoucí práce: MUDr. Karla Kotková Oponent práce: Název bakalářské práce: Profil ergoterapie u klientů se získaným poškozením mozku v neziskovém sektoru rehabilitace: Analýza faktorů ovlivňujících výsledky terapie Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o onemocněních patřících pod pojem získané poškození mozku a jejich klinické důsledky. Dále je popsán systém rehabilitace této cílové skupiny a postavení nestátních neziskových organizací v tomto systému. Práce poskytuje přehled možností ergoterapeutické intervence ve čtvrté a páté fázi rehabilitace. Praktická část je pilotní studie, kde je hlavní výzkumná otázka: ,,Jaké faktory ovlivňují úspěšnost ergoterapie v neziskové organizaci u klientů po poškození mozku?" Cílem je tedy najít faktory, které by mohly ovlivňovat úspěšnost rehabilitační intervence v konkrétní organizaci. Použitá metoda je zkoumání dokumentů. Dalším cílem praktické části je zmapovat situaci poskytování rehabilitace v neziskových organizacích v České republice. Jako pozitivní prediktivní faktor úspěšnosti bylo určeno ženské pohlaví, vysokoškolské vzdělání a motivace. Nejúspěšnější klienti byli ve věkové skupině 46 až 55 let. Negativní...
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace a její realizace v organizacích pomáhajících osobám po poškození mozku v Českých Budějovicích
PRÁŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá fungováním koordinované týmové spolupráce v organizacích, které poskytují sociální služby osobám po získaném poškození mozku. Tato poškození svojí četností a vysokou úmrtností představují jednu z nejzávažnějších nemocí ve světě i v České republice. Jedinec, který prodělal poškození mozku, se potýká s řadou socio-ekonomických změn. Předpokladem pro docílení plné sociální integrace tohoto jedince je zajištění včasné péče a spolupráce jednotlivých odborníků na daném případu. Tato spolupráce a provázanost mezi odborníky však v navazujících organizacích často chybí, což může zpomalit návrat jedince do běžného života. Neméně důležitá je také spolupráce s rodinnými příslušníky, kteří mají v rámci rehabilitace nezastupitelný vliv. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na následky získaného poškození mozku, následně také na možnosti sociálního zabezpečení, které stát osobám s tímto poškozením nabízí. Velká část textu je věnována koordinované rehabilitaci a multidisciplinární spolupráci, jež má významný vliv na zlepšení kvality života osob po poškození mozku. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky v českobudějovických organizacích, které poskytují sociální služby podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak probíhá koordinovaná rehabilitace v sociálních službách pracujících s osobami po získaném poškození mozku a následně vytvořit návrh na zefektivnění realizace koordinované rehabilitace v těchto organizacích. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Kteří odborníci se podílí na realizaci koordinované rehabilitace v sociálních službách poskytujících služby osobám po získaném poškození mozku? Jak je realizována spolupráce týmu při práci s osobami po získaném poškození mozku? Data byla zpracována v programu Atlas.ti 7. Výzkum dané problematiky byl realizován v rámci úspěšně přijatého projektu GAJU s nazvaném "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". Výsledky výzkumu ukazují na nedostatečnou spolupráci odborníků v sociálních službách poskytujících péči osobám se získaným poškozením mozku. I přes akutní potřebu koordinované a multidisciplinární podpory těchto osob, chybí v organizacích jednotliví odborníci, popř. tam působí pracovníci, kteří vykonávají práci jiné profese bez potřebné kvalifikace. Časová, organizační a finanční náročnost týmové spolupráce znemožňují poskytovat kvalitní multidisciplinární péči, která je důležitým předpokladem pro znovuzačlenění osob zpět do pracovního a společenského života. Týmová multidisciplinární spolupráce přináší spoustu pozitiv, na druhou stranu naráží také na různé bariéry, o kterých je potřeba dále diskutovat a přijít na vhodná řešení, která nebudou pouze v zájmu klienta a jeho rodiny, ale také celého multidisciplinárního týmu.
|
|
|
Ergoterapie u pacientů po aplikaci botulotoxinu. Podtitul: Ovlivňování funkční nezávislosti u dospělých pacientů po získaném poškození mozku
Sobelová, Veronika ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ergoterapii u pacientů po aplikaci botulotoxinu do horní končetiny. Cílem této práce bylo zhodnocení a porovnání vývoje funkční nezávislosti u pacientů po získaném poškození mozku. Výzkumu se zúčastnilo celkem dvacet pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin po deseti osobách. Obě skupiny absolvovaly aplikaci botulotoxinu, přičemž experimentální skupina A podstoupila ergoterapii, kontrolní skupina B měla běžnou rehabilitaci v domácím prostředí bez ergoterapeutické intervence po dobu 12 týdnů dle dohody o reedukačním programu spastické parézy, tzv. GSC. Program skupiny A zahrnoval nad rámec běžné rehabilitace ambulantní ergoterapii, kam pacienti docházeli 2 krát týdně po dobu 4 týdnů. Následně obdrželi domácí program po dobu 8 týdnů, během kterého se dostavili na ergoterapii na 2 kontrolní vyšetření. Všichni účastníci byli hodnoceni pomocí Globálního subjektivního sebehodnocení, které je zaměřené na spasticitu. Dále pomocí Funkční míry nezávislosti a modifikovaného Frenchayského testu paže. U experimentální skupiny s ambulantní ergoterapií proběhlo mimo jiné i Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání, na jehož základě byly stanoveny cíle a plány terapie. Porovnáním vývoje jednotlivého testování výzkum prokázal zlepšení rozdílu hodnot experimentální skupiny pacientů s...
|
|
|
Logopedická intervence u osob se získaným poškozením mozku
Ondrejková, Monika ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá logopedickou intervencí u osob se získaným poškozením mozku. Teoretickou část tvoří tři kapitoly, které čtenáře seznamují s teoretickými východisky nutnými pro pochopení zkoumaného okruhu problémů. Přibližuje problematiku vzniku a následky tohoto onemocnění a poukazuje na přístupy v terapii, které lze u osob s tímto postižením realizovat. Výzkumná část práce si klade za cíl analyzovat možnosti logopedické intervence u vybraných osob s afázií. Výsledná data se shodují na tom, že pro efektivní logopedickou terapii je nutný jednak individuální přístup, ale i samotná motivace pacienta. Součástí práce je rovněž vlastně vytvořený soubor cvičení, kterým se potvrdila účinnost rozvoje kognitivních funkcí u osob s afázií. Empirická část práce je realizována v rámci kvalitativního výzkumu a využívá metod zúčastněného pozorování, rozhovoru, dotazníkového šetření, analýzy průběhu a výsledků činnosti, dokumentace a odborné literatury.
|
|
|
Ověření psychometrických charakteristik metody Multiple Errands Test u pacientů s poškozením mozku
Jarošová, Kateřina ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Höschlová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou exekutivních funkcí u pacientů se získaným poškozením mozku a možnostmi testování přítomnosti exekutivního deficitu v reálných podmínkách každodenního života. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola je věnována exekutivním funkcím, jejich definici, lokalizaci a poruchám. Ve druhé kapitole jsou představeny některé neuropsychologické metody vhodné k posouzení stavu exekutivních funkcí a také limity jejich testování. Nejdůležitější kapitola je věnována představení metody Multiple Errands Test a jejím modifikacím. Hlavním cílem empirické části bylo posouzení schopnosti metody Multiple Errands Test - hospital version (MET - HV) odhalovat deficity v oblasti exekutivních funkcí v souvislosti s každodenním fungováním a nároky běžného života. Výzkumný soubor tvořili pacienti se získaným poškozením mozku (N = 20) a neurologicky zdraví pacienti (N = 20) hospitalizovaní v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Byla potvrzena schopnost metody MET - HV rozlišovat mezi pacienty se získaným poškozením mozku a zdravými pacienty. Druhá hypotéza týkající se schopnosti metody rozlišit pacienty s frontálním a nefrontálním poškozením potvrzena nebyla. Dalším cílem práce bylo ověření psychometrických charakteristik...
|
|
|
Terapie emocionálních a behaviorálních problémů po získaném poškození mozku
Piťhová, Zuzana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Změny v emotivitě a chování jsou obvyklým doprovodem získaného poškození mozku, které znesnadňuje readaptaci jedince na jeho prostředí. Na rozdíl od kognitivních problémů se těmto změnám nevěnuje tolik pozornosti, neboť jejich komplexnost vyžaduje péči v rámci speciálního neuropsychologického působení. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku získaného poškození mozku a shrnout dosavadní poznatky a zkušenosti v oblasti terapeutické práce s touto specifickou skupinou osob. Předmětem empirické části práce bylo navrhnout vhodný intervenční program, který by se zaměřil na prožívání osobnostních změn po získaném poškození mozku. Jeho cílem bylo poskytnout pacientům informace o obvyklých důsledcích mozkového poškození a prostor pro sdílení obtíží, které mohou zažívat. Účinnost tohoto programu byla měřena pomocí dotazníku European Brain Injury Questionnaire (EBIQ) a Zungovy sebeposuzovací škály deprese (ZSDS). Byly porovnány výsledky před a po skončení programu u experimentální skupiny (N=30) s výsledky kontrolní skupiny (N=30), která se programu neúčastnila. U skupiny, která intervenci absolvovala, bylo dotazníkem EBIQ-P zjištěno signifikantní zlepšení v subškále Tělesné obtíže. Výsledky ZSDS zaznamenaly signifikantní zlepšení depresivní symptomatiky oproti kontrolní skupině. Součástí...
|
|
|
Kvalita života, životní spokojenost a sociální self-efficacy lidí se získaným poškozením mozku
Lišková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy, přičemž je kladen důraz na zasazení do kontextu získaného poškození mozku a jeho specifických následků. Práce využívá teoretických východisek všech zmíněných konceptů, ale především kvantitativně zpracovává skutečné výsledky kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy a other-efficacy v rámci výzkumného vzorku populace osob se získaným poškozením mozku v ČR. Kromě popisu subjektivního vnímání vlastní spokojenosti s různými oblastmi v životě osobami po poranění jsou v práci popsány potenciální vztahy mezi danou spokojeností a sociálním efficacy, respektive síla mezi nimi. Používány jsou standardizované i nové, především dotazníkové nástroje. Klíčová slova: získané poškození mozku, kvalita života, životní spokojenost, sociální self-efficacy, sociální other-efficacy
|
host ::
RSS.