Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití interaktivní tabule v ergoterapii u pacientů po poškození mozku Podtitul: Zaměřeno na trénink kognitivních funkcí
Holubová, Kateřina ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kateřina Holubová Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití interaktivní tabule v ergoterapii u pacientů po poškození mozku Podnázev bakalářské práce: Zaměřeno na trénink kognitivních funkcí Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá interaktivní tabulí a jejím využitím v ergoterapii. Cílem práce je zjistit, zda jsou tyto tabule využitelné v ergoterapii u pacientů po poškození mozku v rámci tréninku kognitivních funkcí. V teoretické části jsou nastíněny kognitivní funkce, dopady jejich poškození na život člověka a následně jejich rehabilitace. Dále se tato část věnuje popisu interaktivní tabule, jejích komponent a doplňků. Pro realizaci praktické části byla využita interaktivní tabule, kterou na oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny vlastní Ústřední vojenská nemocnice Praha. S touto tabulí pracovali dva pacienti po poškození mozku s kognitivním deficitem. Výstupem jsou dvě kazuistiky, jež dokumentují vyšetření a průběh terapií na interaktivní tabuli. Z pozorování v průběhu terapií a výpovědí pacientů byly pak zpracovány výhody a nevýhody využívání této tabule v rehabilitaci kognitivních funkcí. V závěru této části jsou zmíněny návrhy na odstranění nevýhod. Klíčová slova: interaktivní tabule, kognitivní...
Využití testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace u pacientů po poškození mozku
Stiborová, Anna ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Bc. Anna Stiborová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název diplomové práce: Využití testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace u pacientů po poškození mozku Abstrakt diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá využitím testu Funkční míra nezávislosti a Míra hodnocení funkčního stavu (FIM+FAMUK ). Předmětem zájmu je především využití testu v akutní fázi rehabilitace u pacientů se získaným poškozením mozku. Hlavním cílem práce je prokázat využitelnost testu FIM+FAMUK jako hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace. Teoretická část poskytuje základní informace o systému cerebrovaskulární péče v České republice, o významu hodnocení v neurorehabilitaci, o některých možných hodnoceních disability v neurorehabilitaci a především seznamuje s položkami, hodnocením a využitím testu FIM+FAMUK . Praktická část přináší výsledky klinické aplikace testu FIM+FAMUK na konkrétní iktové jednotce. U patnácti osob bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření. Na základě analýzy získaných dat se podařilo potvrdit využitelnost testu jako hodnocení funkčního stavu na oddělení akutní lůžkové rehabilitace. Součástí práce je také manuál pro hodnocení položek FAM. Klíčová slova: Funkční...
Využití senzorické integrace v ergoterapii u dětí s poruchou autistického spektra
Kozáková, Veronika ; Gerlichová, Markéta (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
Jméno: Veronika Kozáková Vedoucí práce: Mgr. Markéta Gerlichová, Ph.D. Oponent bakalářské práce: Název bakalářské práce: Využití senzorické integrace v ergoterapii u dětí s poruchou autistického spektra. Abstrakt bakalářské práce: Cílem práce je přiblížit terapeutický přístup senzorické integrace podle Jean Ayres a zjistit, jaké jsou možnosti jeho využití v ergoterapii u dětí s poruchou autistického spektra. Teoretická část práce nabízí základní poznatky o senzorické integraci a ergoterapii ve vztahu k poruše autistického spektra. Praktická část představuje podmínky využití senzorické integrace a terapeutické aktivity zaměřené na konkrétní poruchy senzorické integrace. Přístup senzorické integrace rozvinula ergoterapeutka. Vymezuje tři základní skupiny poruch senzorické integrace, nabízí hodnotící prvky a cílenou terapii. Na základě zjištěných údajů, je možné široké využití senzorické integrace v ergoterapii u dětí s poruchou autistického spektra, pokud mají problém se senzorickým zpracováním. Klíčová slova: Senzorická integrace Ergoterapie Porucha autistického spektra Porucha senzorické integrace
Hodnocení domácího prostředí z pohledu ergoterapie. Podtitul: Dotazníkové šetření mezi českými i zahraničními ergoterapeuty o hodnocení domácího prostředí a domácích návštěvách pacientů/klientů
Rohlenová, Eva ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Eva Rohlenová Vedoucí práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Hodnocení domácího prostředí z pohledu ergoterapie Abstrakt diplomové práce: Hodnocení domácího prostředí je důležitou součástí ergoterapeutické intervence, která může pacientům pomoci v různých aspektech - snížit riziko pádu, zvýšit jejich soběstačnost, participaci, kvalitu života aj. O této oblasti hodnocení však existuje v českých zdrojích zatím málo dostupných informací, chybí přehled hodnotících nástrojů tohoto zaměření i popisné informace o současné praxi jeho provádění. Hlavním cílem práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit data od ergoterapeutů o hodnocení domácího prostředí a domácích návštěvách pacientů v České republice; dále pak získat vzorek dat od zahraničních ergoterapeutů a porovnat tyto údaje s českými. Teoretická část práce přibližuje problematiku tématu, přináší přehled existujících hodnotících nástrojů k tomuto účelu a vybrané jsou detailně popsány (Cougar, WeHSA, Housing Enabler, SEMAFOR home). Praktická část uvádí s pomocí grafů, tabulek a statistické analýzy podrobné výsledky dotazníků. V rámci šetření bylo analyzováno 144 českých a 135 anglických dotazníků. Zahraniční vzorek tvořili respondenti z 23 různých zemí. Předpoklady práce byly, že většina...
Využití Modifikované Frenchayské škály u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě
Heřmánková, Kristýna ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje popisu Modifikované Frenchayské škály a jejímu využití u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsána problematika spastické parézy u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jsou zde uvedeny a podrobně popsány způsoby vyšetření a hodnocení spasticity. Velká část je věnována historii vzniku Frenchayského testu paže a jeho modifikace - Modifikované Frenchayské škály. Teoretická část také obsahuje popis fází a typů úchopu, z nichž některé můžeme při vyšetření pomocí Modifikované Frenchayské škály pozorovat. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření mapující situaci na pracovištích v České republice, která ve své praxi Modifikovanou Frenchayskou škálu používají a dvě kazuistiky pacientů po cévní mozkové příhodě. V kazuistikách jsou aplikována vyšetření a hodnocení spasticity popsané v teoretické části, včetně Modifikované Frenchayské škály. Praktická část také obsahuje vyhodnocení inter-rater reliability Modifikované Frenchayské škály. Hlavní přínos práce spočívá ve vytvořeném manuálu k Modifikované Frenchayské škále a ve vyhodnocení její inter-rater reliability. Manuál obsahuje popis pomůcek, jejich rozmístění před pacientem, vyšetřované antagonistické svalové skupiny a...
Test PEDI - Standardizované hodnocení disability dítěte: Praktické využití v ergoterapii
Krulová, Anna ; Haškovcová, Eliška (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Jméno: Anna Krulová Vedoucí práce: Mgr. Eliška Haškovcová Název bakalářské práce: Test PEDI - Standardizované hodnocení disability dítěte: Praktické využití v ergoterapii Pediatric Evaluation of Disability Inventory (PEDI) je standardizovaný test z USA. U dětí hodnotí klíčové funkční schopnosti, asistentskou pomoc a modifikace ve třech oblastech: sebeobsluha, mobilita a sociální funkce. Práce je zaměřená na popis PEDI a jeho praktického využití v ergoterapii. V teoretické části je test představen, popsána je spolupráce ergoterapeuta s rodiči a stručně je zhodnocen vývoj funkčních schopností dítěte do věku sedmi let. V praktické části je uvedena výpovědní hodnota testu pro ergoterapeuta a pro rodiče. Shrnuty jsou i výhody a nevýhody PEDI z pohledu ergoterapeuta. Pro dosažení cílů práce bylo provedeno 20 hodnocení dětí testem PEDI. Formou anonymního online dotazníku byla získaná zpětná vazba respondentů na test. Výsledky dokladuje podrobná kazuistika a souhrnné grafy. Klíčová slova:  Pediatric Evaluation of Disability Inventory (PEDI)  ergoterapie  pediatrie  funkční schopnosti  hodnocení  disabilita  rodiče
Ergoterapeutické hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku. Případová studie se zaměřením na facilitátory a bariéry dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
Podzemná, Dorota ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
diplomové práce: Domácí prostředí by pro osobu s disabilitou mělo být přístupné, bezbariérové a bezpečné. Jednou z možností, jak tyto podmínky splnit, je nechat si prostředí zhodnotit ergoterapeutem. Evaluace domácího prostředí, navrhování potřebných úprav a doporučení kompenzačních pomůcek je nedílnou součástí oboru ergoterapie. Prostředí jako spolupůsobící faktor je popisováno také v Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce bylo na základě případové studie navrhnout hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Dílčím cílem pak bylo identifikovat bariéry domácího prostředí, určit stávající facilitátory a eventuálně navrhnout další kompenzační pomůcky a úpravy v domácím prostředí k dosažení optimální soběstačnosti. Teoretická část je věnována získanému poškození mozku, Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, problematice hodnocení domácího prostředí a hodnotícím nástrojům. Praktická část prostřednictvím případových studií zachycuje proces vytváření hodnotícího formuláře a popisuje intervence v domácím prostředí klientů. Výstupem praktické části je formulář pro hodnocení domácího prostředí dle Mezinárodní klasifikace funkčních...
Ergoterapie v rámci interprofesní spolupráce v komunitní rehabilitaci osob po poškození mozku
Ptaková, Silvie ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Díky pokroku v urgentní a intenzivní medicíně, pacienti s těžkým dříve smrtelným poškozením mozku častěji přežívají. Avšak potýkají se s těžkými funkčními následky. V České republice je pro pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) v akutní fázi zajištěna špičková péče, není však zajištěna dostatečná rehabilitace. V systému chybí kontinuita, což vede k neefektivním výstupům a ve výsledku k celkovému navýšení nákladů na léčbu. Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti ergoterapeuta v rámci interprofesní spolupráce v komunitní rehabilitaci - myšleno v domácím prostředí klienta po poškození mozku. Poškození mozku lze rozdělit na získaná, vrozená, degenerativní a poškození vzniklá při porodu. Cílem bylo zjistit, jaké jsou základní problematické oblasti a nedostatky. Na podkladě zahraniční literatury a vlastní práce v týmu byly shrnuty výsledky, které mohou být podkladem ke vzniku doporučení směřujícím ke zlepšení této situace. Pro účely této práce bylo vybráno 5 osob se získaným poškozením mozku a 1 osoba s degenerativním onemocněním, žijících v domácím prostředí. Těmto osobám byla poskytnuta tříměsíční ergoterapeutická intervence, kdy ergoterapeut plnil úlohu case managera a spolupracoval s dalšími odborníky interprofesního rehabilitačního týmu. K objektivizaci...
Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Trpková, Jana ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá monitoringem pohybu horních končetin u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru a je zpracována z pohledu ergoterapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část je stěžejním cílem shromáždit odbornou literaturu o možnostech monitorování pohybu horních končetin pomocí akcelerometru v rehabilitaci ve zdravotnictví a zejména pak v ergoterapii. Praktická část práce si klade tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda monitorování horních končetin pomocí akcelerometru u pacientů po získaném poškození mozku povede k objektivnímu zlepšení aktivit denního života (ADL) v oblasti sebesycení, mytí se a oblékání. Cílem druhým je zjistit, zda monitoring pomocí akcelerometru povede ke zlepšení subjektivního vnímání v téže ADL a třetím cílem je porovnat, zda spolu objektivní a subjektivní zlepšení souvisí. Praktická část byla zpracována formou pilotní studie. Byl využit kvantitativní výzkum, konkrétně pak typ preexperimentu - One Group Pretest Posttest Design - Předběžné a následné srovnání jedné skupiny. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů po získaném poškození mozku, kteří se účastnili 4týdenního pobytu v denním stacionáři se současným monitorováním jejich horních končetin pomocí akcelerometru. Pacienti byli hodnoceni...
Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Trpková, Jana ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá monitoringem pohybu horních končetin u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru a je zpracována z pohledu ergoterapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část je stěžejním cílem shromáždit odbornou literaturu o možnostech monitorování pohybu horních končetin pomocí akcelerometru v rehabilitaci ve zdravotnictví a zejména pak v ergoterapii. Praktická část práce si klade tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda monitorování horních končetin pomocí akcelerometru u pacientů po získaném poškození mozku povede k objektivnímu zlepšení aktivit denního života (ADL) v oblasti sebesycení, mytí se a oblékání. Cílem druhým je zjistit, zda monitoring pomocí akcelerometru povede ke zlepšení subjektivního vnímání v téže ADL a třetím cílem je porovnat, zda spolu objektivní a subjektivní zlepšení souvisí. Praktická část byla zpracována formou pilotní studie. Byl využit kvantitativní výzkum, konkrétně pak typ preexperimentu - One Group Pretest Posttest Design - Předběžné a následné srovnání jedné skupiny. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů po získaném poškození mozku, kteří se účastnili 4týdenního pobytu v denním stacionáři se současným monitorováním jejich horních končetin pomocí akcelerometru. Pacienti byli hodnoceni...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.