|
|
Melodie z podzemí. Hudební underground na severu Čech v období normalizace
Příhodová, Zuzana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá hudebním undergroundem v oblasti severních Čech v období tzv. normalizace. Klade si za cíl stručně shrnout charakteristické rysy undergroundového hnutí a podmínky pro hudební tvorbu v neoficiální kultuře, přičemž pojednává zejména o rockové undergroundové scéně. Teoretická část práce se soustředí na porozumění podzemnímu hnutí z dnešní perspektivy a staví se kriticky k vytvořenému fenoménu undergroundu na základě studia písemných pramenů a analýzy rozhovorů s pamětníky. Autentické výpovědi získané metodou orální historie přináší do tématu osobní pohled a přesvědčení vybraných představitelů, kteří si bez ohledu na okolnosti dokázali zachovat vnitřní svobodu. Ukázky textů skladeb mají za cíl spolu s interpretací postojů jednotlivých narátorů pomoci nalézt čtenáři jiný, než pouze mytizovaný pohled na underground v československých dějinách.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Konceptualizace prostoru v historické vědě
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech v období československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. V metodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah k prostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace a posílání pohlednic). Tyto rámce pak určili soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. V závěru práce jsem se pokusil o aplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové o proměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat v 80. letech. Tato proměna časového rámce se projevuje i v prostoru, protože právě v prostoru je čas zvýznamňován. Klíčová slova: prostor, severní Čechy, socialismus, reprezentace, historický aktér
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
| |
|
|
Otázky saské renesance
Ramešová, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o tématu saské renesance s důrazem na její architektonické projevy v Čechách. Práce se zabývá praktickými otázkami, které slouží jako podklad pro teoretické úvahy. V první části je učiněn pokus o sestavení památkového fondu. Na základě poznatků získaných z přehledu názorů dosavadního bádání byla určena zařazovací metoda a proveden popis jednotlivých architektonických děl. Výsledkem byla typologická stratifikace a výčet charakteristických rysů památek české sasko-renesanční architektury. Následně jsou diskutovány obecnější otázky architektury saské renesance: její ovlivnění hrázděným stavitelstvím, vznik a úloha sedátkového portálu a role rodu Pernštejnů. Navržena je možnost souvislosti saské renesance a raně renesančních terakotových dílů. Druhá část práce pojednává o kontextu sasko-renesanční architektury. Nejprve podává přehled architektonického dění ve Francii prvních dvou dekád 16. století. Větší pozornost je věnována renesanční architektuře téhož století v Německu a zejména v Sasku. Součástí kapitoly jsou teoretické úvahy o podobě renesance v Záalpí. Práce také analyzuje specifika prostředí severozápadních Čech, kde architektura saské renesance vznikala, a to z hlediska geografického, ekonomického a sociálního, přičemž je zejména pojednáno o rodech...
|
|
|
Jurský vápnitý nanoplanktón severních Čech
Martincová, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hrbek, Jan (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dosavadní znalosti o jurském vápnitém nanoplanktonu v souvislosti s oblastí severních Čech formou literární rešerše. Charakterizuje vápnitý nanoplankton z hlediska životního cyklu, ekologie a poukazuje na jeho značný význam pro biostratigrafii. Dále práce popisuje jurské sedimenty Českého masivu a vývoj společenstev vápnitého nanoplanktonu v juře. Součástí práce je shrnutí rozšíření jurského vápnitého nanoplanktonu v Evropě a vytvoření jeho přehledu formou tabulky. Dále práce naznačuje možnost využití vápnitého nanoplanktonu pro upřesnění biostratigrafie severních Čech.
|
|
|
Hlavonožci a biostratigrafie jurských sedimentárních celků severních Čech
Hrbek, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
V diplomové práci je revidován materiál (převážně ze sbírek Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK v Praze) jurských amonitů severních Čech. Na základě této systematické revize bylo popsáno 23 druhů, 19 rodů, patřících do 7 čeledí. Toto amonitové společenstvo ukazuje poměrné zastoupení boreálních, tethydních i kosmopolitních taxonů. Stratigraficky významné taxony naznačují mnohem delší časový interval sedimentace jurských, převážně karbonátových horninových celků. Tento interval může zahrnovat až 9 amonitových zón. Pilotní mikrofaciální rozbor karbonátů z Peškovy stráně (Krásná Lípa) ukazuje na poměrně velkou variabilitu sedimentačního prostoru. Přítomnost mikritických vápenců naznačuje existenci plošně rozsáhlejších mořských prostor v rámci Českého masivu v období svrchní jury. Je diskutována biostratigrafie a paleogeografie v kontextu svrchní jury Evropy. Klíčová slova: amoniti, svrchní jura, severní Čechy, karbonáty, biostratigrafie, paleogeografie
|
|
|
Monitoring vybraných rybníků Duchcovska břehové porosty
Kotlanová, Jaroslava ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem této práce bylo provedení inventarizačního průzkumu litorálních porostů na dané lokalitě a navržení managementových opatření k ochraně makrofytní vegetace. Z tohoto důvodu byl vypracován seznam nalezených druhů břehových porostů. Podle zpracovaných fytocenologických snímků makrofytních druhů byla určena společenstva vyskytující se v zájmové oblasti. Nalezená společenstva byla zakreslena do mapových podkladů. Sledován byl také výskyt ohrožených a nepůvodních druhů.
Monitoring byl prováděn na území deseti rybníků ve správě místní organizace Českého rybářského svazu Duchcov. Tato lokalita se nachází v oblasti Podkrušnohorské pánve, která se potýká s ekologickým zatížením vzniklým těžbou hnědého uhlí. Zjištěné výsledky byly porovnány s obdobnými pracemi z jiných lokalit. Důvodem bylo posouzení druhové rozmanitosti v zájmovém území. Vzniklé mapy litorálních společenstev byly konfrontovány s mapovými podklady biotopů zpracovanými Agenturou ochrany přírody a krajiny.
Výsledky této práce mohou referovat o stavu litorální vegetace v zájmové lokalitě a být podkladem pro monitoring v následujících letech, umožňujícím hodnocení dlouhodobých změn ekologické stability krajiny v daném území. Výsledky mohou sloužit také jako podklad při plánování managementových opatření.
|
|
|
Cyklistická infrastruktura severních Čech
Šlégr, Pavel ; Zelený, Lubomír (vedoucí práce) ; Koutský, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky jako jako stěžejního dokumentu státní podpory cyklistiky. Dále je zde uveden přehled související legislativy. Druhá část je praktická a obsahuje analýzu cyklistické infrastruktury a strategií Ústeckého a Karlovarského kraje. Jsou zde uvedeny nejvýznamnější cyklistické komunikace, plánovaná podpora rozvoje i některé připravované projekty. V poslední části je popsána návazná doprava, jež je rozdělená na železniční dopravu, městskou hromadnou dopravu a autobusovou dopravu.
|
host ::
RSS.