|
|
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti COVID-19
Studničková, Alena ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti covid-19 Práce se zabývá mezemi omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19. Jejím cílem je za prvé posoudit soulad zavedení povinného očkování proti covid-19 v České republice s ústavním pořádkem, případně definovat podmínky, jež by právní úprava musela splňovat, aby ji bylo možné pokládat za ústavně konformní, za druhé zhodnotit bezvadnost mimořádných opatření vydávaných za účelem likvidace epidemie. Text obsahuje nastínění právní úpravy povinného očkování v České republice doplněný o analýzu relevantní judikatury Ústavního soudu, na což navazuje popis úpravy zavedení povinného očkování proti onemocnění covid-19 v prosinci 2022 a hodnocení jeho ústavnosti v době vydání a v okamžiku dokončení práce pohledem autorky. Další část je věnována mimořádným opatřením souvisejícím s očkováním proti nemoci covid-19 v oblasti pracovněprávních vztahů, školství a služeb, kdy je kladen důraz na právní předpisy, na základě kterých docházelo k odlišnému zacházení s osobami očkovanými a neočkovanými. Práce obsahuje popis jednotlivých mimořádných opatření, analýzu otázek, které vydáním těchto opatření vznikly ve veřejném prostoru, rozbor související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a...
|
|
|
Možnosti reakce na závažné infekční nemoci v právu EU: kritická analýza a doporučení ve světle pandemie Covid-19
Malíř, Jan ; Svobodová, M. ; Křepelka, F. ; Mádr, P. ; Peterka, B.
Předložená zpráva, která je hlavním výstupem z projektu TAČR č. TL04000052, kriticky analyzuje možnosti reakce EU na infekční nemoci, jak plynou z platného práva EU a také z návrhů nových právních aktů, zejména těch, které se vztahují k projektu Evropské zdravotní unie. Na základě této analýzy jsou doporučovány i další kroky, které by byly vhodné s ohledem na zkušenosti z pandemie Covid-19, a to zejména v oblasti dělby pravomocí mezi EU a členskými státy, v oblasti včasného varování a reakce, v oblasti budování strategické autonomie, pohybu osob na vnitřních i vnějších hranicích EU a pohybu zboží.
|
|
|
Jak ovlivnila pandemie Covid-19 životní situaci seniorů v domově pro seniory
Chaloupková, Valentina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
V diplomové práci nesoucí název "Jak ovlivnila pandemie Covid-19 životní situaci seniorů v domově pro seniory" se nejprve věnuji teoretickým pojmům jakými jsou např. senior, stárnutí, stáří, domov pro seniory, pandemie Covid-19, ale také poukazuji na téma zranitelnosti seniorů v domově pro seniory a psychického zdraví člověka v seniorním věku vzhledem ke zvolenému tématu práce. Součástí mé práce je také kvalitativní výzkum, který představuje šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se seniory v domově pro seniory. S respondenty se zaměřuji na čtyři hlavní témata, která nám dokreslí celkový průběh jejich prožívání pandemie. Na konci práce analyzuji vnímání pobytu klientů domova pro seniory v Ústí nad Labem během pandemie jejich pohledem a přináším tak pohled na prožívání 2,5leté pandemie v domově pro seniory díky prožitkům jednotlivých respondentů.
|
|
|
Domovy pro seniory v době pandemie covid-19
Křenek, Jan ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá domovy pro seniory v době pandemie covid-19. Konkrétně se jedná o období od roku 2020 až po první čtvrtletí roku 2022, kdy se domovy pro seniory v tomto období musely přizpůsobit nové situaci spojené s pandemií covid-19. Tato diplomová práce má za cíl kontrastovat zavedená opatření státu s praxí v konkrétním domově pro seniory a zachytit jejich vliv na domov. K dosažení tohoto cíle nejprve došlo shromážděním informací týkajících se domovů pro seniory v době pandemie, informací ohledně opatření platných uvnitř domovů a jejich vlivu na domovy pro seniory. Tyto informace jsou dále využity ke zkoumání vlivu opatření a praxe v konkrétním domově pro seniory. Na shromážděných informací pak autor ukazuje všechna relevantní opatření a jejich vliv na konkrétní domov pro seniory, praxi domova při zavedení těchto opatření a hodnocení opatření personálem. Ke shromáždění potřebných informací byla využita literatura, zahraniční zdroje, vyhlášky, legislativa, výroční zprávy a rozhovory v rámci domova pro seniory Sue Ryder. Práce mimo již zmíněný kontrast také mapuje jednotlivá vládní nařízení relevantní pro domovy pro seniory v období pandemie a také vývoj situace uvnitř domovů pro seniory, což umožňuje pochopit situaci uvnitř domovů v období pandemie covid-19.
|
|
|
The impact of the coronavirus crisis on zombie companies in Slovakia
Bosáková, Diana ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent)
Táto práca skúma vplyv finančnej podpory súvisiacej s Covid-19 na zombie a ostatné firmy na Slovensku v roku 2020. Zisťujeme ako sa menil počet zamestnancov, priemerná mzda a celkové náklady pre spoločnosti po získaní finančnej podpory. Modely prierezu a fixných efektov sa používajú na stanovenie účinku dotácie. Náš súbor údajov pokrýva 6 771 veľkých firiem, z ktorých 7,6% sú zombie a 2 547 MSP v období 2019-2020. Analýza ukázala, že približne 56% veľkých firiem vo vzorke, zombie aj firmy, ktoré nemajú, dostalo dotáciu. Výsledky naznačujú, že prijatie finančného opatrenia malo negatívny vplyv na udržanie pracovného miesta, priemernú mzdu a celkové náklady spoločnosti. V súčasnosti dostupné údaje však prinášajú obmedzenie konštrukcie kontrolnej skupiny. Práca prispieva k lepšiemu pochopeniu toho, ako pandémia ovplyvnila zombie spoločnosti a účinnosť opatrení súvisiacich s Covid-19 na nich.
|
|
|
Dopady pandemie COVID-19 na streamovací služby a jejich uživatele
Měska, Tomáš ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dopady pandemie COVID-19 na streamovací služby a jejich uživatele. Klade si za cíl objasnit, jak následky koronavirové pandemie a také vládních opatření a lockdownů, které na dlouhé týdny utlumily společenský život a uzamknuly lidi do jejich domovů, ovlivnily používání streamovacích platforem jejich uživateli. Práce se zaměřuje na hlavní charakteristiky a druhy streamovacích služeb, základní pojmy, které se k nim vážou, a zabývá se produkcí nových obsahů a také jejich distribučními modely. V následující části je rozebírán koronavirus a jeho dopady na společenské chování a pak především na dopady na filmový průmysl z hlediska produkce, obsahů, provozování kin a filmových festivalů a samozřejmě samotných streamovacích sítí. V závěrečném segmentu práce pak probíhá analýza a interpretace dat získaných v dotazníkovém šetření. Odpovědi respondentů jsou podkladem pro naleznutí řešení na výzkumné otázky, které zjišťují, které streamovací služby uživatelé používají, kolik jich současně používají, kolik času tráví sledováním streamovaných obsahů, jaké kategorie obsahů sledují, nebo jakými způsoby služby používají například z hlediska zařízení nebo v porovnání s jinými typy médií.
|
|
|
Vliv dechové rehabilitace na plicní funkce u pacientů po COVID-19 pneumonii.
Světová, Barbora ; Benediktová, Květa (vedoucí práce) ; Irving, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na porovnání naměřených hodnot vybraných spirometrických parametrů (FVC, FEV1, PEF) a výsledků dotazníků na kvalitu života (Karnofsky index a Jonesův index dušnosti) u dvou skupin, z nichž jedna měla předepsaný rehabilitační program a druhá byla kontrolní. Teoretická část shrnuje poznatky o onemocnění COVID-19 a jeho okamžitý i dlouhodobý dopad především na respirační systém. Dále se zabývá využitím konkrétních metod dechové rehabilitace u pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19. Hlavním cílem praktické části je ověřit účinek dechové rehabilitace - předepsaného rehabilitačního programu na plicní funkce u pacientů po pneumonii způsobené onemocněním COVID - 19. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 20 osob (průměrný věk 60±11,04 roku) po pneumonii způsobené onemocněním COVID-19, z nichž 10 dodržovalo předepsaný rehabilitační program a 10 tvořilo kontrolní skupinu bez předepsaného rehabilitačního programu. V den ukončení hospitalizace a podruhé s odstupem 2 - 3 měsíců se u probandů obou skupin měřily spirometrické parametry a zjišťovala se kvalita života pomocí dotazníků. U probandů pokusné skupiny byly dále měřeny S-Index a hrudní amplituda. Sebraná data byla následně vyhodnocena pomocí statistických postupů. Výsledky: V obou skupinách došlo ke statisticky...
|
|
|
Vliv řízeného posilování na sílu trupu a horních končetin u bývalých plavců a hobby sportovců.
Srch, Jiří ; Jurák, Daniel (vedoucí práce) ; Zenáhlík, Aleš (oponent)
Název: Vliv řízeného posilování na sílu trupu a horních končetin u bývalých plavců a hobby sportovců Cíle práce: Cílem naší práce bylo zjistit, zda vlivem několika týdenní řízené intervence, dojde ke zlepšení svalové síly horních končetin a trupu u vybrané skupiny populace. Metodika práce: K zjištění síly horních končetin a trupu jsme využili plavecký trenažér Biokinetic a přístroj Cybex. Pro zjištění tělesného složení byl využit přístroj TANITA MC-980. Data byla zpracována v programu MS Excel a SPSS, využitím Wilcoxonova neparametrického párového testu a Cohenova koeficientu d. Výsledky práce: U obou výzkumných skupin došlo ke zlepšení svalové síly horních končetin a trupu. Ovšem žádná z naměřených změn nebyla statisticky významná. Výsledky lze pouze tedy hodnotit v rámci našeho výzkumného vzorku. U probandů bez předešlé závodní plavecké kariéry došlo k většímu zlepšení svalové síly horních končetin a trupu než u skupiny probandů s předešlou závodní plaveckou kariérou. Klíčová slova: svalová síla, Biokinetic, Cybex, Covid-19
|
|
|
Subjektivní vnímání únavy sester na oddělení s Covid-19 pozitivními pacienty.
Vosátková, Laura ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní zátěží sester pečujících o COVID-19 pozitivní pacienty. Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit míru pracovní zátěže těchto sester a zjistit, zda míra pracovní zátěže oddělení Covidového typu převyšuje míru pracovní zátěže standardního neCovidového oddělení. Sběr dat probíhal na lůžkových, JIP a ARO odděleních benešovské nemocnice Rudolfa a Stefanie, která pečovala o COVID-19 pozitivní pacienty. Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2021 do ledna 2022. Cílovou skupinu respondentů tvořily praktické a všeobecné sestry. Pro zpracování dat byl použit datový list vytvořený programem Microsoft Excel, pro základní statistické analýzy a vytvoření tabulek četností program STATISTICA CZ 12. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že podíl, resp. míru subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly přetížení uvedlo 73,44 % respondentů. Podíl subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly monotonii uvedlo 90,63 % respondentů. Podíl kombinace subjektivních prožitků přetížení a monotonie uvedlo 67,19 % respondentů. Pracovní zátěž na oddělení s COVID-19 pozitivními pacienty nepříznivě prožívalo 20,31 % respondentek a 1,56 % respondentů. Lze usoudit, že při výkonu práce pocit časové tísně je přítomný na standardních neCovidových odděleních i...
|
|
|
Digitalizace vzdělávání na veřejných gymnáziích v Praze v souvislosti s epidemií nemoci Covid-19
Urban, David ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Plaček, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Digitalizace vzdělávání na veřejných gymnáziích v Praze v souvislosti s epidemií nemoci Covid-19" se zabývá vlivem pandemie onemocnění Covid-19 mezi lety 2019 a 2022 na výuku na pražských veřejných gymnáziích. Práce zkoumá dopady pandemie koronaviru na výuku a mapuje proměny výuky v jednotlivých vlnách pandemie ve vztahu k využívání technických a digitálních pomůcek při výuce. Teoretická část obsahuje předešlé výzkumy na téma digitalizace v souvislosti se školstvím. Řeší také postup digitalizace v Českém školství od roku 2010 včetně schopnosti vyučujících pracovat s digitálními a technologickými pomůckami. Praktická část práce představuje výuku tak jak probíhala na pražských gymnáziích před pandemií koronaviru a do jaké míry v tomto období byly využívány k výuce technologické a digitální pomůcky. Dále zkoumá, jak se výuka vyvíjela v průběhu tří pandemických vln a dále také podobu výuky po skončení třetí pandemické vlny na začátku roku 2022 ve vztahu k využívání digitálních pomůcek k výuce. Dále práce obsahuje vlastní výzkum, který hledá odpovědi na skutečnosti, z jakých důvodů se přechod na online výuku na daných školách zdařil či naopak a vysvětluje problémy, kterými byly případné komplikace způsobeny. Také zkoumá výkyvy v prospěchu studentů za jednotlivá období, která byla...
|
host ::
RSS.