Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti reakce na závažné infekční nemoci v právu EU: kritická analýza a doporučení ve světle pandemie Covid-19
Malíř, Jan ; Svobodová, M. ; Křepelka, F. ; Mádr, P. ; Peterka, B.
Předložená zpráva, která je hlavním výstupem z projektu TAČR č. TL04000052, kriticky analyzuje možnosti reakce EU na infekční nemoci, jak plynou z platného práva EU a také z návrhů nových právních aktů, zejména těch, které se vztahují k projektu Evropské zdravotní unie. Na základě této analýzy jsou doporučovány i další kroky, které by byly vhodné s ohledem na zkušenosti z pandemie Covid-19, a to zejména v oblasti dělby pravomocí mezi EU a členskými státy, v oblasti včasného varování a reakce, v oblasti budování strategické autonomie, pohybu osob na vnitřních i vnějších hranicích EU a pohybu zboží.
Horizontální liberalizace volného pohybu služeb v EU
Břicháček, Tomáš ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tématem práce je průřezová liberalizace volného pohybu služeb, k níž došlo na základě směrnic č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci volného poskytování služeb a č. 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Přesněji lze hlavní předmět práce vymezit jako posun v základních vzorcích volného pohybu služeb dosažený uvedenými čtyřmi směrnicemi oproti původnímu stavu danému příslušnými ustanoveními primárního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Hlavním cílem práce je analyzovat a kriticky zhodnotit rozsah a význam tohoto posunu. Základní otázky znějí: Do jaké míry je výsledný právní rámec dotvořený průřezovými směrnicemi odlišný od původního stavu? Nakolik je pouhou kodifikací judikatury Soudního dvora a nakolik naopak projevem snahy normotvůrce o její rozvinutí? Do jaké míry umožňuje či podporuje liberalizovaný právní rámec zneužívání volného pohybu služeb za účelem obcházení vnitrostátního práva hostitelského státu? Na základě předmětné čtveřice směrnic se převážné většině přeshraničních služeb dostalo pokrytí sekundárním právem EU. Všechny čtyři směrnice přinášejí v rámci svého rozsahu působnosti určitý posun oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Evropským soudním dvorem, a to...
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Horizontální liberalizace volného pohybu služeb v EU
Břicháček, Tomáš ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tématem práce je průřezová liberalizace volného pohybu služeb, k níž došlo na základě směrnic č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci volného poskytování služeb a č. 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Přesněji lze hlavní předmět práce vymezit jako posun v základních vzorcích volného pohybu služeb dosažený uvedenými čtyřmi směrnicemi oproti původnímu stavu danému příslušnými ustanoveními primárního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Hlavním cílem práce je analyzovat a kriticky zhodnotit rozsah a význam tohoto posunu. Základní otázky znějí: Do jaké míry je výsledný právní rámec dotvořený průřezovými směrnicemi odlišný od původního stavu? Nakolik je pouhou kodifikací judikatury Soudního dvora a nakolik naopak projevem snahy normotvůrce o její rozvinutí? Do jaké míry umožňuje či podporuje liberalizovaný právní rámec zneužívání volného pohybu služeb za účelem obcházení vnitrostátního práva hostitelského státu? Na základě předmětné čtveřice směrnic se převážné většině přeshraničních služeb dostalo pokrytí sekundárním právem EU. Všechny čtyři směrnice přinášejí v rámci svého rozsahu působnosti určitý posun oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Evropským soudním dvorem, a to...
Lidskoprávní aspekty svobod pohybu v judikatuře ESD
Šamánek, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tato práce se podrobně zabývá zásadními rozsudky Soudního dvora EU, totiž C-341/05 Laval, C-438/05 Viking Line a C-346/06 Ruffert. Analýza začíná popisem těchto rozsudk, které jsou nejprve rozebrány jak z pohledu stanovisek generálních advokátů, tak Soudního dvora (kapitola 2). Klíčové aspekty rozsudků jsou zkoumány v kapitole 3. Zaprvé se jedná o rozhodnutí aplikovat právo EU na oblast vnitrostátní sociální politiky. To není samo o sobě novum, ale v rozsudcích se uplatňuje v nebývalém rozsahu. Zadruhé, Soudní dvůr se rozhodl uplatnit právo EU na odbory. Tato horizontální aplikace práva EU má zásadní implikace na lidskoprávní diskurz Soudního dvora. Zatřetí práce rozebírá, jak Soudní dvůr nazíral na otázku porušení Smlouvy stávkovou akcí a na otázky odůvodnění a proporcionality. Kapitola 4 se zaměřuje na lidskoprávní aspekt rozsudků. Nejprve je stručně načrtnuto samo uplatnění lidských práv v právu EU. Podrobněji jsou zkoumány implikace připravovaného přistoupení Evropské Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Konečně je kriticky rozebrána lidskoprávní argumentace Soudního dvora v případech Laval a Viking. Jedním z určujících prvků v rozsudcích Laval a Viking je aplikace Smlouvy vůči odborům, a tento prvek je dále zkoumán v kapitole 5. Ačkoli nejde o izolovaný případ horizontální aplikace...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.