|
|
Narušená komunikační schopnost u dětí s ADHD
ČEDÍKOVÁ, Anna
Cílem mé bakalářské práce je popsat, jak probíhají individuální logopedická sezení s dětmi s ADHD. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se zabývám poruchou pozornosti s hyperaktivitou a narušenou komunikační schopností u dětí s ADHD. Ve výzkumné části popisuji, jak se chovají děti s ADHD při individuálním logopedickém sezení a jak logopedi vedou tato sezení.
|
|
|
Zhodnocení využití GUSS testu u pacientů s poruchou polykání po cévní mozkové příhodě
Šmídová, Michaela ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
(v ČJ) Ošetřovatelská péče u pacientů s poruchou polykání po cévní mozkové příhodě (CMP) je v dnešní době velmi závažným problémem. Toto onemocnění je pro pacienty obzvláště nebezpečná a to z důvodu hrozící aspirační pneumonie. V České republice byl vypracován Standard léčebného plánu pro pacienty s dysfagií po CMP v roce 2015 a poté byla do praxe zavedena nová screeningová metoda, která by měla předcházet vzniku aspiračních pneumonií (Solná, 2015). Tato metoda se nazývá THEGUGGING SWALLOWING SCREEN - GUSS test. Po pozitivním výsledku GUSS testu by měla následovat standardizovaná ošetřovatelská péče, na které se podílí celý zdravotnický tým (lékaři, zdravotní setry, logopedi, rehabilitační pracovníci a sanitáři). Cílem práce je ověřit, zda GUSS test a následný stanovený postup ošetřovatelské péče vypracovaného standardu léčebného plánu, vyhovuje všeobecným sestrám. Dalším cílem je ověřit, zda-li by sestry na základě dosud získaných zkušeností chtěly postup doplnit, inovovat, případně aktualizovat. Na základě častější spolupráce všeobecných sester s logopedy je dalším cílem zhodnocení spolupráce mezi všeobecnými sestrami a logopedy. Součástí práce je též zjištění efektivity využívání GUSS testu při poskytování ošetřovatelské péče a léčby poruch polykání Metodologie: Empirická část je zpracovávána...
|
|
| |
|
|
Logopedická intervence jako součást lázeňské péče
Trembošová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Předkládaná práce s názvem Logopedická intervence v rámci lázeňské péče má přiblížit působení klinického logopeda v rámci léčebně rehabilitačních pobytů. V tomto znění je také stanoven hlavní cíl práce a z něj vytvořeno několik dalších dílčích cílů. Jedním z nich je stanovení typu narušené komunikační schopnosti, která se v ordinacích logopedů ve zkoumaných zařízeních nejčastěji objevuje. Následuje úkol určit a popsat metody, které jsou logopedy nejvíce používány při diagnostice a v neposlední řadě snaha o zmapování postupů, kterých je nejvíce užíváno k terapii. V rámci kvalitativního výzkumu byly použity techniky kvalitativního dotazování, a to polostrukturované rozhovory s logopedy a dotazníky vlastní konstrukce, které byly předloženy pacientům. Výzkumné šetření se uskutečnilo ve dvou lázeňských zařízeních stejného zaměření nacházejících se v Moravskoslezském kraji.
|
|
| |
|
|
Úloha logopeda v rehabilitaci neurologických pacientů
Rathousová, Linda ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Úloha logopeda v rehabilitaci neurologických pacientů si klade za cíl charakterizovat úlohu logopeda jako nedílné součásti multidisciplinárního týmu pečujícího o pacienta s neurologickou diagnózou v procesu komprehenzivní rehabilitační péče na neurologických pracovištích. Práce na základě poznatků z prostudované odborné literatury v teoretické části nejprve definuje terminologii týkající se komunikace a narušené komunikační schopnosti obecně, poté se zaměřuje na neurologická onemocnění a pacienty s neurogenním narušením komunikační schopnosti. Hlavní část práce je orientována na intervenci logopeda v procesu komprehenzivní rehabilitace pacienta s neurologickým onemocněním. Praktická část práce uvádí a interpretuje výsledky dotazníkového šetření uskutečněného na neurologických pracovištích nemocnic v České republice v říjnu roku 2016 s cílem získat informace, zda a jakým způsobem je na těchto pracovištích zastoupena logopedická intervence v procesu rehabilitace neurologických pacientů. Klíčová slova Komunikace, logoped, logopedická intervence, narušená komunikační schopnost, neurogenní poruchy komunikace, neurologické oddělení
|
|
|
Zajištění logopedické intervence u seniorů v pobytových zařízeních
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tématem této diplomové práce je zajištění logopedické intervence u seniorů v pobytových zařízeních. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První teoretická kapitola pojednává o stáří, definuje základní pojmy a charakterizuje stáří po stránce tělesné, duševní a sociální. Druhá kapitola je věnována problematice neurogenních poruch komunikace, jejich etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí teoretická kapitola popisuje systém zdravotní a sociální péče o seniory v České republice s důrazem na systém poskytování logopedické intervence v resortech zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Čtvrtá, empirická část je zpracována jako kvantitativní popisné šetření. Hlavní metodou sběru dat je dotazníkové šetření realizované v domovech pro seniory v České republice. Uvedený výzkum je doplněný o kvalitativní analýzu rozhovorů s logopedkami, které poskytují logopedickou intervenci v domovech pro seniory. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jakým způsobem je zajištěna logopedická intervence u seniorů v domovech pro seniory. Jednotlivé subkapitoly empirické části představují výzkumné cíle a stanovené hypotézy, použité metody, vlastní zpracování kvantitativního i kvalitativního šetření, ověření stanovených hypotéz a závěry šetření s...
|
|
|
Návrh skupinové logopedické terapie osob s Parkinsonovou nemocí
Kochová, Klára ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomová práce je věnována shromáždění a popisu konkrétních činností, které rozvíjejí či procvičují jednotlivé logopedické obtíže typické pro osoby s Parkinsonovou nemocí. Hlavní teoretické oblasti se týkají popisu Parkinsonovy nemoci a hypokinetické dysartrie (tj. porucha řeči spojená s Parkinsonovou nemocí), specifik práce se skupinou seniorského věku, Společnosti Parkinson, místě logopedické terapie ve Společnosti a jednotlivým komponentům logopedické terapie u osob s Parkinsonovou nemocí. Následující praktická oblast pak předkládá již konkrétní činnosti spolu s jejich podrobným popisem. Rozčlenění činností je motivováno jejich cíli, resp. oblastmi, které mají činnosti rozvíjet a procvičovat. Na konci práce jsou uvedeny dvě ukázkové lekce poskládané z konkrétních činností uvedených v předchozích kapitolách.
|
|
|
Komunikace logopeda s dítětem
Laiblová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Text se zabývá problematikou komunikace logopeda s dítětem předškolního věku. Text teoretické části práce řeší vědní obor logopedie, termín narušená komunikační schopnost a dyslalie, její diagnostiku, řečový vývoj dítěte a řeč zaměřenou na dítě. Na pozadí těchto informací se text praktické části práce věnuje analýze komunikace logopeda s dítětem na základě provedeného výzkumu. Text informuje o celkové organizaci hodin logopedie, která přispívá k efektivní práci s dítětem. Popisuje také jednotlivé typy cvičení a aktivit, které logoped s dítětem provádí během logopedické terapie. Důraz klade na individuální rozdíly mezi pozorovanými dětmi. Text se dále snaží o analýzu verbální a neverbální komunikace logopeda, všímá se různých praktik, které logoped užívá k fungující komunikaci s dítětem. K získání potřebných dat a informací jsme provedli výzkum a v jeho rámci jsme aplikovali případovou studii. Vstříc nám vyšla jedna mateřská škola ve středočeském kraji. Pro zachování anonymity zúčastněných dětí neuvádíme přesný název a lokaci mateřské školy. Z žáků mateřské školy byly vybrány celkem čtyři děti (dva chlapci a dvě děvčata), které se účastní individuální logopedické terapie. Z hodin výuky logopedie byly pořízeny videonahrávky. Každé dítě bylo natočeno celkem dvakrát (dvě třicetiminutové terapie)....
|
|
|
Spolupráce sester a logopedů u klientů s afázií.
NEUBAUEROVÁ, Hana
Hlavním tématem předkládané práce je spolupráce sestry a logopeda. Vztah mezi sestrou a lékařem je velmi důležitý a patří k tomu i komunikace, ať je to psaná forma, ústní vyjádření, gesta či mimika obličeje nebo řeč těla. Sestry jsou důležitou součástí práce lékařů, jen si to každý lékař neuvědomuje a bere je jako samozřejmost. Sestra telefonicky kontaktuje logopeda o přijatém pacientovi s poruchou řeči a informuje ho o nynějším stavu. Logoped si zadá pacienta do své databáze a naplánuje si jeho vyšetření. První sezení vypadá následovně: logoped se s pacientem seznámí a vyšetří ho. Největším problémem je, že pacient nedokáže komunikovat se svým okolím. Proto pacient často používá neverbální komunikaci nebo řeč těla. Pacient je většinou kvůli svému postižení velmi neklidný a agresivní. Nerozumí svému okolí a nedokáže vyjádřit své potřeby a uvědomuje si, že špatně mluví. V této situaci se může připojit i psycholog, který s pacientem řeší jeho problémy, například s depresí ze zhoršené komunikace. Logoped připraví materiály na další sezení, se kterými budou, ať už společně nebo samostatně, pracovat. Logoped předá sestře materiály, na kterých mohou společně s pacientem nebo s rodinou pracovat. Cílem kvalitativního výzkumu této práce bylo zmapovat spolupráci sester a logopedů. K tomuto cíli patří i dvě výzkumné otázky první výzkumná otázka byla: "Jaká je spolupráce sester a logopedů v péči o pacienty s afázií?" A druhá výzkumná otázka zněla: "Jaké se používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty s afázií?" Pro splnění daného cíle jsme vypracovali polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly prováděny v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovory obsahují devatenáct otázek týkajících se komunikace a ošetřovatelské péče o pacienta s afázií a také spolupráce mezi sestrou a logopedem. Výzkum byl prováděn po schválení hlavní sestrou a vrchními sestrami na daném oddělení. Otázky byly vytvořeny na základě teoretické části, která vycházela z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci červnu roku 2015. Vybrala jsem si z každého oddělení pět sester, se kterými byl výzkum prováděn. Rozhovor byl realizován individuálně s každou sestrou. Výzkumným souborem jsou sestry pracující na dvou odděleních neurochirurgickém a rehabilitačním oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Tyto sestry se při své práci často setkávají s logopedy a pacienty s afázií, proto spolu musí spolupracovat. Věk sester se pohyboval v rozmezí od 35 let do 51 let.
|
host ::
RSS.