|
|
Slow Life: Pomalé žití v dnešní rychlé době
KRATOCHVÍL ŠMAJCLOVÁ, Kateřina
Základním tématem této kvalifikační práce je představení konceptu tzv. pomalého žití, slow living. Hlavním východiskem tohoto životního stylu je pak princip udržitelnosti a obecné ohleduplnosti jak vůči ostatním členům společnosti, tak vůči životnímu prostředí a omezeným přírodním zdrojům. Koncept slow se vymezuje proti stále se zrychlujícímu životnímu tempu, hladu konzumní společnosti, a zbytečnému hromadění materiálních věcí, které ve skutečnosti nejsou pro život potřeba. Pokouší se ukázat, že i s málem může být člověk šťastný, o to více, když svým chováním nebude přispívat k výrobě nekvalitních výrobků, špatnému zacházení s lidskou pracovní sílou, a produkci dalšího zbytečného odpadu. Krom seznámení se s motivy k pomalému životnímu přístupu se v několika příštích kapitolách budeme věnovat především tématu jídla a oblékání, ovšem zaměříme se na ně odlišným pohledem, než jakým se na tyto oblasti díváme většinou. Zajímat nás budou jejich rychlé a mnohými kritizované varianty, a poté si představíme jejich pomalejší protiklady. Na mnohých stránkách nám bude činit společnost námi načrtnutý slow-lifer, tedy modelový příznivec tohoto životního přístupu, díky kterému si budeme umět lépe představit konkrétní situace, které vyznavač pomalejšího životního tempa řeší každý den. Velkým tématem zde bude také cena a kvalita výrobků, stejně jako původ jejich vzniku, požadavek férového jednání a transparentnosti produkce je pro koncept slow totiž charakteristický. Provázet nás budou tedy otázky typu - Opravdu danou věc potřebuji? A pokud ano, je nutné ji kupovat, nebo si ji dokážu obstarat jinak? Nakolik mě ovlivnila reklama, která se tváři, že daný produkt splňuje má kritéria a očekávaní, a je tomu opravdu tak? S jejich zodpovězením nám pomohou následující stránky.
|
|
|
Aristologie - Jídlo jako kulturní fenomén
TOMANOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na zásadní momenty ve vývoji jídla, zejména na interpretaci podstatných rozdílů v jeho pojímání, a to jak napříč celou naší historií, tak také v současné době. Práce se snaží ukázat, že jídlo od určitého historického okamžiku není pouze životně nezbytnou složkou lidského života, ale slouží jako prostředek určitého kulturně-společenského aktu a zasahuje do sociálních rovin každého člověka. V konkrétních kapitolách, které jsou řazeny kontinuálně, dle posloupného vzniku daných údobí, je popisován význam jídla ve společnosti, stejně jako rozmach gastronomie jako vědy o vaření, ale také samotná konzumace pro nás již nezbytných surovin, anebo vývoj stolování a tomu příslušných nástrojů. Ve výzkumu postmoderní doby, jejíž vznik je zde, v českém kontextu, ohraničen rokem 1989, práce přibližuje problematiku konzumní kultury a též hyperkonzumní společnosti. Dále sleduje dva do jisté míry odlišné aspekty, první z pohledu sociologie jako vědy o společnosti, druhý naopak z pohledu antropologie jako vědy o člověku. Vedle tradičního bádání práce vychází z reflexe sociokulturních teorií, a to například Clauda Lévi Strausse, Norberta Eliase, Pierra Bourdieuho nebo Rolanda Barthese, kteří se pojmu jídla více čí méně dotýkají ve svých vědeckých výkladech. Součástí práce je také představení ne příliš známé vědní disciplíny - aristologie, která se zabývá všemi výše popsanými stanovisky, a to jako obecná věda o jídle, pročež se tato diplomová práce může nazývat právě prací aristologickou.
|
|
| |
|
|
Stravovací návyky středoškoláků
Chudárková, Pavlína ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Cíle: Cílem diplomové práce bylo zmapovat stravovací návyky studentů vybraného pražského gymnázia s ohledem sociální aspekty jídla a na příčiny vzniku nadváhy a obezity. Metody: Kvalitativní výzkum posloužil jako výchozí metoda zjištění cílů diplomové práce. Na základě literární rešerše byla vytvořena anketa, ve které respondenti subjektivně hodnotili soubor otázek týkajících se stravování a jídelním zvykům. Výsledky: Podle zjištění má zásadní vliv na stravování a stravovací návyky středoškoláků rodina nebo obecně domácnost, ve které studenti žijí. Trend vaření v domácnostech hraje významnou roli, i když statistiky mluví o rozmachu stravování v restauracích a rychlých občerstveních. Bez ohledu na příjem domácností, studenti nikterak často restaurace ani rychlá občerstvení nevyhledávají a nejčastěji se opravdu stravují doma (snídaně, večeře) a ve škole (oběd). Co se týká konzumace jídla samotného, respondenti tomuto procesu podle výzkumu nevěnují z drtivé většiny žádnou pozornost. A i když výsledky výzkumu ukázaly, že si studenti z velké většiny myslí, že se stravují zdravě, necelá polovina pak se svojí hmotností nebyla spokojena. Příjem domácností tedy nemá zásadní vliv na způsob stolování vybraných středoškoláků. Stravování a skladba jídla pak vychází převážně z domácích návyků. Jeden z důvodů,...
|
|
|
Životní styl českých singles se zaměřením na stravování
Vondrášová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Životní styl českých singles se zaměřením na stravování Kateřina Vondrášová Abstrakt Práce se věnuje problematice životního stylu sociální skupiny singles se specifickým ohledem na oblast jídla a stravování. Prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s jedinci, kteří sami sebe řadí do této skupiny, byl identifikován fenomén gender free přístupu k řadě činností v životě singles, tedy nahlížení na sociální svět a praktiky v něm nezávislého na tom, zda je člověk mužem nebo ženou. Jde především o oblast vztahů s přáteli, intimních (sexuálních) vztahů, péče o domácnost a v neposlední řadě o postoje k přípravě jídla, vaření a stravování šířeji. S tímto jevem úzce souvisí i fenomén otevření se, tedy překročení hranice výlučně soukromé sféry domácnosti a vstup do veřejného prostoru, tj. spíše než ve smyslu prostorovém, ve smyslu sociálním. V těchto souvislostech se ukázalo, že singles svými každodenními strategiemi přispívají k sociálnímu životu a solidaritě společnosti, což je opačnou tendencí, než která je obvykle na základě stereotypních představ se singles spojována. Právě odhalení distinktivních fenoménů otevření se a gender-free bylo výsledkem uplatnění přístupu zakotvené teorie zahrnujícího i určení schématu vysvětlujícího sociální jev singlovství jako takový.
|
|
| |
|
|
Jídlo jako kulturně-společenský fenomén, gastronomie nejen v umění
Procházková, Jitka ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Bachelor thesis "Food as a culturally social phenomenon, gastronomy not only in the arts" is concerned with a phenomenon of food in a wider context of sociocultural and artistic areas as an instrument of world's "estetics" and a human movement via the food. It contextually arranges a view into formally very rich area of basic and also "above standard" human needs. Its aim is familiarization and connection of ethic codexes during the preparation, serving and consumption of food in different cultures and in art.
|
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
|
Mentální anorexie a její dlouhodobý vliv na bývalé pacientky
Štolfová, Lucie ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
NÁZEV: Mentální anorexie a její dlouhodobý vliv na bývalé pacientky AUTOR: Lucie Štolfová KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PeaDr. Eva Marádová, CSc. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je zaměřená na mentální anorexii, její příznaky a symptomy, které jsou charakteristické pro tento druh poruchy příjmu potravy. Hlavním cílem je potvrzení faktu, že mentální anorexie je onemocněním chronického rázu, trvající v řádech let i desetiletí. Životy bývalých pacientek jsou tak do jisté míry ovlivňovány i několik let poté, kdy byl jejich stav označen za vyléčení. Nabízí se tu tedy možnost, že na pojem "vyléčení" je možné nahlížet pouze jako na relativní stav. Teoretická část definuje mentální anorexii, odkrývá její historické pozadí, etiologii, epidemiologii, léčbu, zdravotní komplikace a prognózu. Praktická část se pak zaměřuje na získávání konkrétních informací od respondentek, které si mentální anorexií v minulosti prošly. Cílem bylo odhalit, jaké nestandardní návyky stále vykazují. Byla použita metoda kvalitativního charakteru v podobě písemného dotazníku s polootevřenými otázkami a následného individuálního rozhovoru. KLÍČOVÁ SLOVA: Mentální anorexie, příznaky, porucha příjmu potravy, jídlo, návyky, tělo, dieta.
|
|
|
Česká food blogosféra a její vývoj
Bambušková, Martina ; Nováková, Petra (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Diplomová práce se zabývá českou food blogosférou a jejím vývojem. Věnuje se popisu teoretické studie jídla a oborům, které se na vývoji studie jídla podílely. Předkládá současné trendy v prezentaci gastronomie na internetu. Definuje blogy a jejich vývoj se zmínkou o Webu 2.0. Zabývá se také samotnými autory blogů jakožto online influencery, kteří mají možnost ovlivňovat názory svých čtenářů. Následuje popis vývoje zahraničních a českých food blogů s hlavními představiteli, zmíněná je možná komerce na blozích a profesionalizace blogerů. Část práce je věnována vnějším a vnitřním motivacím blogerů ke psaní. Ve stručnosti je také popsána kritika food blogů a problematika plagiátorství. Diplomová práce představuje také budoucí trendy v blogování. Kvalitativní výzkum je prováděný prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se šesti food blogerkami a zabývá se jejich pohledem na českou food blogosféru a vlastní tvorbu. Zkoumá jejich motivaci ke psaní a snaží se zjistit pozitivní a negativní aspekty blogu a další možný vývoj české food blogosféry.
|
host ::
RSS.