|
|
Vztah EU-Turecko v kontextu turecké de-europeizace
Knoflíčková, Lucie ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Turecko a jeho přístupový proces do Evropské unie je napříč mezinárodní rétorikou často a dlouhodobě diskutovaným tématem. Turecko z pozice kandidátské země podstupovalo nutným reformním vývojem nazývaným europeizace, a sice za účelem dosažení institucionálních změn a přijetí evropskými lídry do EU. Nicméně v letech 2011 až 2020 v rámci svých vnitropolitických i zahraničních oblastí vystupuje z proevropské trajektorie. Akademici to označují za tzv. de europeizaci, která v tureckém případě podkopává podmínky, jež zpočátku vedly zemi ke společné politice v souladu se závazky EU. Otázkou však zůstává, jaké pojmy europeizaci" přisuzovány v evropském diskurzu a dávají jí tak význam, vzhledem tomu, že v něm se o ,,de europeizaci" nehovoří. Na základě těchto východisek práce zaměřuje prvé řadě na vymezení europeizačního i de europeizačního procesu, ale zejména pak na objasnění toho, jak se tento proces promítá v diskurzu Komise a vybraných komisařů, a jak mění jejich diskurz o politice rozšíření o Turecko. K diskurzivní analýze jsou vybrány dokumenty Komise a projevy vybraných komisařů, protože jsou klíčovými aktéry politice rozšíření. To poslouží k vykreslení celkového vztahu mezi EU metodologie týče, diplomová práce provádí analýzu založenou na metodě diskurzivní analýzy pomocí diskurzivně historického přístupu,...
|
|
|
The European Commission's in the process of creating and implementing the European Green Deal
Vaculík, Daniel ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Role Evropské Komise při vytváření a provádění Evropské Zelené Dohody Tato práce se věnuje problematice Evropské zelené dohody z pohledu Evropské komise. Evropská zelená dohoda je iniciativou Evropské komise, která si bere za cíl dostát mezinárodním závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody. Evropská zelená dohoda je velice komplexní iniciativa, která se skládá z mnoha dílčích návrhů. Za účelem podání komplexního pohledu na Evropskou komisi a její roli při implementaci Evropské zelené dohody, je tato práce rozdělena do tři hlavních kapitol. První kapitola se zaměřuje na Evropskou komisi jako supranacionální instituci EU a pojednává především o historickém vývoji institucionálního rámce EU s tím, že klade důraz na způsob, jakým se vytvářely pravomoci Evropské komise. Pro lepší přehlednost je tato kapitola uspořádána chronologicky s tím, že hlavními pododdíly jsou především smlouvy primárního práva a jednotlivé Komise, které hrály důležitou roli v procesu evropské integrace. V závěru první kapitoly je část, která pojednává o vývoji práva na ochranu životního prostředí, jak na mezinárodní, tak na evropské úrovní. Druhá kapitola začíná pojednáním o struktuře a pravomocích Evropské komise po účinnosti Lisabonské smlouvy. Nedílnou součástí analýzy pravomocí Evropské komise je i část, která přibližuje...
|
|
|
Účast žen na trhu práce jako agenda Evropské komise
Koláčková, Barbora ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem nastolování agendy Evropskou komisí, agendou zkoumanou v této práci je problematika účasti žen na trhu práce. Bakalářská práce si klade za cíl objasnit, jakými nástroji k nastolování agendy disponuje Evropská komise a také s jakou situací se v současnosti potýkají ženy na trhu práce. Tato témata jsou propojena v praktické části, která zkoumá, jakým způsobem Evropská komise nastolovala agendu spojenou s účastí žen na trhu práce a jak bylo toto téma Komisí rámcováno. Práce využívá teoretických předpokladů vycházejících z nového institucionalismu, konkrétně předkládá dvě hypotézy. První z nich vychází z racionálního institucionalismu, druhá pak ze sociologického institucionalismu. Tato bakalářská práce se zapojuje do odborných debat o Evropské komisi, jejím postavení a schopnosti nastolovat agendu. Práce také přibližuje, s jakými problémy se potýkají ženy jako skupina na trhu práce a jak jsou tyto problémy adresovány a pojaty Evropskou komisí. Výsledky práce odhalily přítomnost normativního i ekonomického aspektu u rámcování tématu účasti žen na trhu práce Evropskou komisí.
|
|
|
Právní následky dohod narušujících hospodářskou soutěž
Sloupová, Jana ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
(Resumé čj.) Dílčích cílů a podotázek diplomové práce s názvem "Právní následky dohod narušujících hospodářskou soutěž" je několik; postupně jsou rozpracovány do jednotlivých kapitol. Vymezení základních pojmů jsou věnovány první tři části, jádro práce se pak nachází v části čtvrté a páté. V první části se věnuji obecně hospodářské soutěži. Přesná definice hospodářské soutěže chybí, v praxi se pak používá hlavně pojetí ekonomické. Jedná se o proces velmi dynamický, který, jak ukazuje historický vývoj, potřebuje pro své účinné fungování nejen zajištění základních práv a svobod, ale také pevný rámec právních pravidel. Tyto hranice jsou nastaveny prostřednictvím soutěžního práva, což je odvětví zasahující do více právních oborů, spojující v sobě normy veřejnoprávní i soukromoprávní. Předmětem mé práce je pouze ta část soutěžního práva, která se věnuje ochraně hospodářské soutěže před jejím narušením zakázanými dohodami. Co se týče platné právní úpravy, je třeba zkoumat prameny práva i v kontextu našeho členství v Evropské unii, díky kterému se i na území České republiky přímo aplikují evropská soutěžní pravidla. Třetí část se zabývá hmotněprávní úpravou zakázaných dohod. Zajímavým pohledem je srovnání jednotlivých kvalifikačních prvků a jejich koncepce vzhledem k rozhodovací praxi ÚOHS a Komise. Byť...
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Priority sportovní politiky EU a financování sportu
Lukavský, Martin ; Štědroň, Bohumír (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Název: Priority sportovní politiky EU a financování sportu Cíle: Hlavním cílem této práce je rozpracovat stávající způsoby a z nich vyplývající možnosti financování sportu ze zdrojů Evropské unie a předložit tak ucelený a srozumitelný obraz všech pro sport v úvahu přicházejících mechanismů financování. Práce si zároveň klade za cíl pojmout tuto problematiku v kontextu vývoje priorit politiky Evropské unie v oblasti sportu a podat tak přehled o činnostech orgánů EU souvisejících se sportem. Metody: V této závěrečné práci je použita metoda analýzy legislativních a nelegislativních dokumentů Evropské unie, dále relevantních studií, odborných publikací a strategických textů. Dále bylo použito metody syntézy, kdy z dílčích informací shromážděných během relevantních setkání pracovních útvarů Rady a dále v rámci konferencí a seminářů mohla být utvořena ucelená koncepce způsobu financování. Výsledky: Výsledkem je text, který podchycuje vývoj v oblasti tvorby priorit sportovní politiky Evropské unie a na základě těchto poznatků a analýzy zásad programů financování v rámci EU nabízí konkrétní doporučení pro sportovní oblast. Klíčová slova: sport, financování, EU, přípravné akce v oblasti sportu, sportovní politika, Lisabonská smlouva, Erasmus+, Rada, Evropská komise, Evropský parlament
|
|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Automobily jako zdroje znečišťujících látek a skleníkových plynů ve světle právní úpravy
Vodička, Jiří ; Fiala, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou, kterou nelze v České republice označit za klasickou, ale v době klimatických změn a nutnosti přechodu k bezemisní dopravě a udržitelnému vývoji společnosti, za zcela stěžejní. Práce rámcově představuje unijní (a související národní) právní úpravu typového schvalování nových vozidel se zaměřením na zkušební cykly WLTP a RDE. Disertace analyzuje emisní normy Euro, které definují mezní limity pro znečišťující látky emitované vozidly a zároveň analyzuje unijní právní úpravu emisí CO2 z nových vozidel. Pro rozvoj bezemisní dopravy je zásadní dostatečná infrastruktura (př. dobíjecí stanice) a z tohoto důvodu je rozebírána předmětná právní úprava týkající se infrastruktury pro alternativní paliva, ale i vybraných alternativních paliv. Práce se taktéž zabývá konkrétními nástroji právní regulace (přímými i nepřímými), jejichž využití by mohlo dopomoci k rozvoji bezemisní dopravy a zároveň zlepšení kvality vnějšího ovzduší, a to zejména ve městech. V rámci nepřímých nástrojů je analyzována státní podpora a další finanční pobídky, jejichž cílem je podpořit rozvoj bezemisní dopravy. Analyzované přímé nástroje právní regulace zahrnují programy zlepšování kvality ovzduší, akční plány a nízkoemisní zóny, které jsou komparovány s německou právní úpravou. Tyto nástroje...
|
host ::
RSS.