|
|
Specifické vzdělávací potřeby zrakově postižených pedagogů v rámci dalšího profesního vzdělávání
Vodová, Alena ; Šimek, Dušan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
Závěrečná práce na téma Specifické vzdělávací potřeby zrakově postižených pedagogů v rámci dalšího profesního vzdělávání se zaměřuje na potřeby a možnosti, týkající se vzdělávání a celoživotního vzdělávání zrakově postižených pedagogů v České republice. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá podporou, rehabilitací a využitím kompenzačních pomůcek k tomuto vzdělání. Dále mapuje společnosti a organizace podporující zrakově postižené a nabízí příklady dobré praxe. Praktická část analyzuje, jaké jsou možnosti dalšího profesního vzdělávání zrakově postižených pedagogů, a usiluje o identifikaci potřeb a současné nabídky toto vzdělání uskutečňovat. KLÍČOVÁ SLOVA zrakově postižení, vzdělávací potřeby, další profesní vzdělávání, profesní růst, kompenzační pomůcky,
|
|
|
Historie a současnost Základní školy Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka
Horáčková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Historie a současnost Základní školy Jaroslava Ježka v kontextu výuky českého jazyka" se zabývá počátky výchovy a výuky dětí se zrakovým postižením v Soukromém ústavu pro slepé děti a na oči choré. Dále popisuje současná specifika a zásady výuky zrakově postižených dětí na Základní škole Jaroslava Ježka. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává o historii výchovy a výuky zrakově postižených dětí v českých zemích. Druhá kapitola shrnuje zásady a specifika výuky a vyzdvihuje důležitost hmatu a kompenzačních pomůcek při výuce. Třetí kapitola sleduje vliv četby a mluveného slova na děti se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola pojednává o současné koncepci výuky českého jazyka. Pátá kapitola se věnuje soutěžím a kulturním akcím, kterých se děti na Základní škole Jaroslava Ježka účastní. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Rodičovství osob s těžkým zrakovým postižením
Hrušková, Barbora ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Barbora Hrušková, Rodičovství osob s těžkým zrakovým postižením Abstrakt (česky) Diplomová práce zkoumá praktické aspekty rodičovské role u lidí s těžkým zrakovým postižením. Jejím cílem je popsat zkušenosti nevidomých rodičů s přípravou na příchod dítěte, s rodičovskou rolí a péčí o dítě/děti v předškolním věku. Současně si klade za cíl zmapovat sociální služby dostupné této cílové skupině a zjistit, do jaké míry nevidomí rodiče tyto služby reálně využívají, případně, jestli jim nějaké v nabídce chybí. Především z důvodu rozdílné dostupnosti služeb v Praze a menších městech je celá práce zacílena pouze na území hlavního města Prahy. Teoretická část práce charakterizuje osobu s těžkým zrakovým postižením, včetně jejích specifik v různých oblastech života. Dále se věnuje rodičovství a zaměřuje se na možné odlišné aspekty rodičovské role u lidí se zrakovým postižením. Přináší popis kompenzačních pomůcek a vysvětlení jejich nepostradatelné role v životě zrakově postižených lidí a seznamuje čtenáře s možnostmi finanční podpory nevidomých rodičů především ze strany státu. Závěr teoretické části je pak věnován výčtu a popisu pražských organizací, které rodičům s těžkým zrakovým postižením nabízejí sociální služby či jiné formy pomoci. Praktická část objasňuje zvolené metodologické postupy, prezentuje stanovené...
|
|
|
Nácvik autokatetrizace u pacientů s míšní lézí z pohledu ergoterapeuta
Šestáková, Eva ; Kulhánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Čábelková, Alžběta (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Eva Šestáková Vedoucí práce: Bc. Zuzana Kulhánková Oponent práce: Název bakalářské práce: Nácvik autokatetrizace u pacientů s míšní lézí z pohledu ergoterapeuta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá nácvikem autokatetrizace u pacientů po spinální lézi v postakutním stádiu úrazu z pohledu ergoterapeuta. Cílem bakalářské práce je vytvořit příručku o autokatetrizaci pro pacienty po spinální lézi, která by byla přínosem nejen pro paraplegické, ale především tetraplegické pacienty. Příručka obsahuje informace o procesu autokatetrizace, nabízí návody, postupy a možnosti kompenzačních pomůcek a strategií pro osamostatnění se v položce ADL - vyprazdňování močového měchýře. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje podrobně problematiku tetraplegie, míru postižení a přibližuje vliv poranění míchy na funkce močového měchýře a jeho způsoby vyprazdňování Praktická část se zabývá přínosem příručky Nácvik autokatetrizace u tetraplegických pacientů po spinální lézi z pohledu ergoterapeuta, jenž byl zjišťován pomocí kvalitativního výzkumu. V rámci této výzkumné metody byly zhotoveny dvě kazuistiky. Obsahují podrobnou anamnézu, průběh terapií a jejich zhodnocení. V praktické části se též nachází samotná příručka Nácvik autokatetrizace u...
|
|
|
Péče o kvadruplegiky v České republice a Velké Británii, pozitiva a negativa z pohledu uživatele
Zíbarová, Tereza ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Drábek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá oblastí péče o kvadruplegiky v České republice a Velké Británii. Cílem této práce bylo zachytit pozitiva a negativa v rámci poskytované péče pro kvadruplegiky v České republice a Velké Británii z pohledu uživatele služeb a sepsání návrhu doporučení pro zlepšení či rozšíření péče o kvadruplegiky v České republice. V teoretické části je detailněji vysvětlena problematika kvadruplegie a nastíněný systém specializované péče o kvadruplegiky jednak v České republice, a také ve Velké Británii. Jsou zde popsány oblasti kompenzačních pomůcek, zdravotní a sociální pojištění, možnosti rehabilitační a domácí péče. Dále také možnosti finanční podpory pro kvadruplegiky v obou zemích. Ve výzkumné části se věnuji kvalitativnímu výzkumu a interpretaci dat získaných z rozhovorů, které byly realizovány s kvadruplegiky, kteří byli z České republiky a Velké Británie. Z těchto rozhovorů vyplynuly oblasti poskytované péče, které hodnotili respondenti kladně či naopak záporně a také vyplynulo několik oblastí pro zlepšení péče o kvadruplegiky v České republice.
|
|
|
Soběstačnost pacientů v personálních všedních denních činnostech po operačním řešení fraktury v oblasti proximálního konce femuru
Brindzová, Veronika ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Veronika Brindzová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jaromíra Uhlířová Název diplomové práce: Soběstačnost pacientů v personálních všedních denních činnostech po operačním řešení fraktury v oblasti proximálního konce femuru Úvod: Zlomeniny proximálního konce femuru jsou jednou z nejčastěji se vyskytujících diagnóz. Pacienti s touto diagnózou jsou výrazně ovlivněni v provádění všedních denních činností, a to jak z důvodu bolesti, tak z důvodu nutnosti dodržování režimových opatření. Díky této skutečnosti se snižuje jejich soběstačnost a nezávislost na druhé osobě. Jako jeden z hlavních cílů jsme si v této diplomové práci vytyčilizjistit, jakým způsobemmůže ergoterapie zvýšit soběstačnost v období po operaci pacientů. Jako další cíle jsme si stanovili zjištění informací ohledně volby a financování kompenzačních pomůcek a na základě těchto informací vypracovat stručný manuál. Také jsme se věnovali faktorům, které mohou ovlivnit návrat pacientů do domácího prostředí. Metodika: V praktické části jsme zvolili 6 případových studií (3 muži a 3 ženy), v průměrném věku 73, 5 let (medián 72, 5),nejmladší 64 let, nejstarší 85 let.V prvních dnech po operaci pacienti absolvovali 5 terapií, věnovaných tréninku soběstačnosti v personálních všedních denních činnostech (pADL). Efektivitu...
|
|
|
"Bílá hůl, ano. Diktafon, ano. Ale všechno už je v Applu." Technologizace nevidomosti v přístupu symetrické etnografie
Haspeklová, Sára ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Ve své práci etnograficky zkoumám proces propojování a vzájemného působení lidských a ne-lidských entit, konkrétně zrakově postižených uživatelů s kompenzačními pomůckami založenými na bázi výpočetní technologie. K tomuto procesu, který pojmenovávám "technologizace nevidomosti", v této práci přistupuji symetricky a hlavní teoretickou inspiraci pro mě představují studie souhry technologií a zdravotně znevýhodněného těla, které vycházejí z teorie sítí-aktérů (ANT) a navazujících materiálně-sémiotických nástrojů sociálněvědního zkoumání. Mým cílem je sledovat a analyzovat procesy, jakými jsou v České republice zrakově postižené osoby ne/schopné vykonávat každodenní činnosti prostřednictvím výpočetních technologií a jejich vztahu se širšími procesy přístupnosti. Stopuji vzájemné působení lidských a ne-lidských entit na konkrétním příkladu dvou konfigurací, jednou zrakově postižených osob se speciálně upraveným osobním počítačem a podruhé s chytrým dotykovým mobilním telefonem. Ukazuji, jak konkrétní podoba přenosných elektronických, na výpočetní technologii založených zařízení, která jsou přizpůsobená vidícímu uživateli, významně omezuje souhru nevidomých a slabozrakých uživatelů s výpočetní technikou. Vytvoření takové souhry a zajištění vizuální orientace v případě nevidomých je pak umožněno jen díky...
|
|
|
Kompenzační pomůcky pro děti se sluchovým postižením v královéhradeckém kraji
Zemanová, Karolína ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Bibliografická citace ZEMANOVÁ, Karolína. Kompenzační pomůcky pro děti se sluchovým postižením v Královéhradeckém kraji. Praha, 2018. Bakalářská práce. Universita Karlova, Katedra pastorační a sociální práce. Anotace Bakalářská práce se zabývá kompenzačními pomůckami pro děti se sluchovým postižením se zaměřením na Královéhradecký kraj. V teoretické části je popsána anatomie ucha, funkce a význam sluchu, dále je zmapováno sluchové postižení a členění vad a poruch sluchu a možnostem jak tyto vady kompenzovat. V závěru teoretické části je zaměřena pozornost na integraci dětí se sluchovým postižením do společnosti, možnostem komunikace s nimi, vzdělávání těchto dětí a službám, které mohou využít. V empirické části bude zjišťováno, jaké kompenzační pomůcky děti se sluchovým postižením v Královéhradeckém kraji nejčastěji používají a jak se díky těmto pomůckám zvládají integrovat do společnosti, případně jak jim usnadňují život. Empirická část je založena na kvantitativní výzkumné strategii konkrétně na dotazníku. Klíčová slova: kompenzační pomůcky, sluchové postižení, komunikace, integrace
|
host ::
RSS.