|
|
Vývoj evropské podpory demokracie na příkladu Tuniska ve 21. století s důrazem na vývoj po Arabském jaru
Linhart, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato práce zkoumá vývoj evropské podpory demokracie v druhé dekádě 21. století, resp. po Arabském jaru. Zkoumání skladby evropské podpory je založeno na podrobném rozboru tuniského příkladu. Po získání tohoto přehledu je zkoumán vývoj celkové podpory Evropské unie v Maroku, Egyptě a v regionálním měřítku. Z tohoto výzkumu vyplývá, že v druhé polovině desátých let dochází k nárůstu financí směřujících na podporu demokracie, a to jak absolutně, tak relativně (ve srovnání s financemi pro jiné sektory). Tato práce analyzuje možné důvody pro tento nárůst, mezi nimiž je zařazena např. snaha kompenzovat demokratický deficit EU, či reakce na migrační krizi. Zároveň však tato práce rozebírá limity tohoto vývoje a argumentuje, že např. potřeba stability v evropském sousedství bude omezovat následující vývoj evropské podpory demokracie.
|
|
|
Politicko-geografická analýza postavení islamistických stran v Egyptě a Tunisku
Jelínek, Antonín ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Islamistická hnutí působí napříč celým regionem severní Afriky a Blízkého východu. Mateřskou a zároveň nejvýraznější organizací se stalo Muslimské bratrstvo, jehož myšlenky se rychle rozšířily i do okolních zemí. Byť jsou jednotlivá hnutí v různých zemích odlišná, tak mají jeden společný atribut, a tím je počátek jejich činnosti ve sociální sféře, kde se věnovala charitativním aktivitám. Teprve později vstoupila na politickou scénu. Hlavním cílem diplomové práce je porovnat činnost a úspěšnost Muslimského bratrstva (Strany svobody a spravedlnosti) v Egyptě a Hnutí islámského odporu (Strana obnovy) v Tunisku v rámci tamějších politických systémů. Práce se také snaží ověřit platnost teorie konfliktních linií a nalézt nejvhodnější linii, na jejímž základě se dělí elektorát islamistických stran v obou dvou porovnávaných zemích. Významný zlom v činnosti islamistických hnutí znamenaly události Arabského jara, kdy krátce po nich v obou dvou zemích vyhrála parlamentní volby. V Egyptě měla však politická participace Muslimského bratrstva krátkého trvání. Nyní působí v ilegalitě a nachází se ve stavu hluboké deprese. Oproti tomu v Tunisku se Straně obnovy dařilo více a stala se plnohodnotnou součástí politického systému. Klíčová slova: Islamismus, Egypt, Tunisko, Arabské jaro, Muslimské bratrstvo, Hnutí...
|
|
|
Populační vývoj a emigrace ze zemí Maghrebu
Vokatá, Petra ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj a emigrace ze zemí Maghrebu Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu populačního vývoje zemí regionu Maghreb zmapovat migrační situaci a migrační trendy celého území od roku 1990 do současnosti, a to v souvislosti s populačním vývojem států, důraz byl kladen na populační růst zemí - přirozený a celkový. Mimo rozboru celého Maghrebu jakožto celku jsou demografické parametry detailně pousuzovány na příkladu Tuniska. Odhaluje se, že migrační toky obyvatel severních afrických zemí jsou směřovány převážně do Evropy, analýza je zaměřena na rozbor cílových zemí emigrantů a na změny v průběhu sledovaného období, využívá jak běžných demografických ukazatelů, zároveň vlastních metod zpracování mnohdy obtížně dostupných dat a empirického šetření. Výchozí základ analyzování dané problematiky představují teoretické koncepce populačního vývoje arabských zemí s důrazem na demografickou revoluci a závislý migrační přechod. Analýza odhalila, že v žádné ze zemí Maghrebu nebyla prozatím demografická revoluce ukončena, průběh druhé fáze demografické revoluce se od roku 2000 pozastavil, stagnace byla doprovázena narůstající mezinárodní emigrací. Klíčová slova: migrace, migrační trendy, populační růst, cílová země, uprchlík, Maghreb, Tunisko
|
|
|
Vliv Arabského jara na vztahy USA a Saúdské Arábie
Pánek, Robin ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem, jaký měly události Arabského jara na vzájemné vztahy Spojených států amerických a Saúdskoarabského království. Zkoumá události Arabského jara ve čtyřech zemích, které jsou důležité jak z hlediska průběhu Arabského jara, tak i díky jejich specifickým vztahům k oběma sledovaným státům. Těmito zeměmi jsou Tunisko (kde události Arabského jara poprvé začaly a odkud se šířily do dalších zemí Arabského světa), Egypt (dlouholetý a důležitý partner Spojených států i Saúdské Arábie v regionu), Libye (první stát, kde byla v rámci Arabského jara podniknuta zahraniční vojenská intervence za účasti Spojených států) a samotná Saúdská Arábie (kde byly protesty uklidněny, avšak byla z ní podniknuta vojenská intervence do sousedního Bahrajnu). Součástí práce je kromě chronologického sledu událostí i analýza postojů obou sledovaných států vůči těmto událostem. Jejich komparací se práce snaží ukázat, jaký měly případné rozdíly vliv na vzájemné vztahy Spojených států a Saúdské Arábie. V případě postojů Spojených států bylo především využíváno volně dostupných tiskových prohlášení a projevů prezidenta Baracka Obamy, zatímco v případě Saúdské Arábie bylo použito především zpravodajských prostředků a odborných prací zabývajících se Saúdskou Arábií a její politikou vůči událostem...
|
|
|
Means to an End: Arab Spring
Tanev, Stefan Latchezarov ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
The thesis discusses the progress or lack thereof of in the Middle East, specifically Egypt to achieve "democracy". It will critically explore the reasons why the Arab Spring happened, what were the factors and what changed in Egypt during those times until the present. I will show how it was before the revolution in Egypt which toppled ex-president Mubarak, examine the transition phase when ex-president Morsi was in power, and at the end the second revolution or coup d'état by current president El-Sisi. With that said Egypt will be compared with the other countries in the region; Tunisia, Libya and Syria, and we will see what are some of the similarities in the revolutions as well as some of the differences.
|
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
The role of the civil society in the transformation of Egypt, Libya and Tunisia
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi a prezidenta Ben cAlího v Tunisku, přes revoluce až k post- revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye a Tuniska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti, sociální média a sítě, vzdělání mladých, ekonomická deprivace, politické prostředí a sociální kapitál. Všechny tyto faktory jsou analyzovány v...
|
|
|
Francouzská zahraniční politika vůči vybraným zemím Maghrebu (2007-2012). Kontinuita nebo diskontinuita?
Homolková, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá francouzskou zahraniční politikou vůči regionu Magrebu v období V. republiky, především pak obdobím prezidentského mandátu Nicolase Sarkozyho (2007-2012) a změnami, které na tomto poli nastaly v souvislosti s událostmi arabského jara. Analyzuje tradiční cíle a nástroje této politiky, a to především v souvislosti se dvěma zeměmi této severoafrické oblasti, a to Tuniskem a Libyí. Hlavním cílem je pak poukázat na změny, které v tomto ohledu přinesl mandát Nicolas Sarkozyho, a zjistit, zda skutečně došlo k odklonu od dosavadní koncepce, již si Sarkozy předsevzal, a to především v otázce lidských práv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Školská politika v Maroku a Tunisku za francouzského protektorátu
Gavenda, Lukáš ; Ženka, Josef (vedoucí práce) ; Beránek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním francouzské školské koloniální politiky v protektorátech severní Afriky, Maroka a Tuniska. Zkoumaným jevem jsou rozdílné výchozí situace obou zemí a reformy prováděné koloniálními úředníky. Hlavní argument práce je postaven na zhodnocení vlivů představitelů koloniálních režimů, generální rezidentů Cambona a Lyauteye a jejich ředitelů školských úřadů Machuela a Hardyho. To je dosaženo skrze zkoumání primárních pramenů vyjadřujících jejich názory na školství a koloniální politiku a jejich následné uplatňování v praxi. Práce se zabývá počátečním obdobím protektorátů tj. prvními dvěma desetiletími, kdy byly položeny základy francouzského systému.
|
|
|
Jak se Respekt a Týden dívaly na severoafrické diktátory před revolucemi arabského jara a po nich
Hartman, Matouš ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tři severoafrické diktátory, které v roce 2011 svrhly revoluce tzv. arabského jara. Jedná se o Zína Abidína bin Alího v Tunisku, Husního Mubaraka v Egyptě a Muamara Kaddáfího v Libyi. V Tunisku revoluce začala, v Egyptě odstranila prozápadního vládce a ukončila tak stabilitu, kterou Mubarak garantoval svými vztahy se Západem a Izraelem. V Libyi zase revoluce vedly k válce. Práce porovnává způsob, jakým o těchto diktátorech psaly dva české týdeníky, Respekt a Týden. Oproti předrevolučnímu období (roky 2007 až začátek 2011) došlo ke zvýšení počtu textů věnujících se osobám diktátorů a částečně ke změně rétoriky vůči despotům. Nelze ale ponechat bez povšimnutí skepsi, která se objevovala vůči nastupujícím revolučním elitám. Rok 2011 znamenal jasný převrat a pro jednoho z diktátorů i smrt. Diktátoři byli v médiích prezentováni jako garanti stability regionu, Kaddáfí pak zvláště v Týdnu získal stereotyp téměř kabaretního autokrata. Změnila se i témata spojená s diktátory. Z afér a politických událostí redaktoři se začátkem roku 2011 přešli k textům o revolučním dění. Na některých místech se objevila i nostalgie po bývalých režimech a skepse vůči novým elitám.
|
host ::
RSS.