|
|
Příprava expresního vektoru pro produkci receptorů CD69 a S1P1
Leontovyč, Adrian ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent)
T- a B-lymfocyty hrají klíčovou roli v imunitním systému, neboť v organismu zajišťují specifickou imunitu. Receptor S1P1 reguluje uvolňování lymfocytů z lymfatických orgánů do krve, odkud pak putují k místu infekce. Bylo zjištěno, že transmembránový helix 4 receptoru S1P1 interaguje s transmembránovou částí receptoru CD69 a tato interakce je následně zodpovědná za zadržení lymfocytů v lymfatických orgánech. Cílem této práce bylo připravit expresní plazmidy pro produkci těchto dvou receptorů a jejich další výzkum.
|
|
|
Analysis of the resistence of B cell antigen receptor signaling to the inhibition of Src-family kinases
Borna, Šimon ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizace přes antigenně specifické receptory BCR a TCR je zásadní pro vývoj a funkci B a T buněk. Ačkoli je o signálních drahách těchto receptorů již mnoho známo, řada pozorování stále ještě nebyla objasněna. V rámci své magisterské práce jsem se zaměřil na roli kináz z rodiny Src (SFK) během iniciace signalizace přes receptory TCR a BCR. Některé práce ukazují, že signalizace přes receptor BCR může být, narozdíl od signalizace TCR, spuštěna nezávisle na kinázách z rodiny Src nebo pouze s minimální aktivitou těchto kináz. My jsme použili genetický přístup ke studiu rozdílů mezi signálními aparáty BCR a TCR spolu s inhibicí SFK pomocí farmakologického přístupu. Pomocí těchto experimentálních postupů se nám podařilo ukázat, že rozdílná role SFK během iniciace signalizace přes BCR a TCR je pravděpodobně zapříčiněna rozdíly ve struktuře či ve složení receptorových komplexů BCR a TCR. Zároveň jsme zjistili, že úroveň aktivity SFK potřebné k iniciaci signalizace TCR je nižší, pokud je kináza ZAP-70 vyměněna za kinázu Syk. To je pravděpodobně způsobeno rozdílným mechanismem aktivace těchto kináz. Klíčová slova: kinázy z rodiny Src, receptor BCR, receptor TCR, PP2, B buňky, T buňky, signalizace BCR, signalizace TCR.
|
|
|
Translational control in immune response.
Hlaváček, Adam ; Valášek, Leoš (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Imunitní reakce často vyžaduje rychlé změny v expresi genů, které mění fyziologii daných buněk. Množství článků dokládajících rozhodující vliv translační kontroly v tomto aspektu biologie buňky roste. Cílem této práce je poukázat na některé buněčné a molekulární mechanismy, které spojují translační kontrolu a imunitní reakce v buňkách imunitního systému, ale také ostatních somatických buňkách a popřípadě mohou být zneužívány některými viry. Řada imunologicky významných kontrolních mechanismů vykazuje podobnost s mechanizmy účastnícími se odpovědi na stress. V minulých letech bylo doloženo, že T buňky, dendrocyty, přirození zabíječi (z angl. natural killer) a makrofágy využívajítranslační kontrolu jako součásti aktivace imunitních buněk následující po stimulaci. Kombinace obecných a genově-specifických mechanismů translační kontroly umožňuje rychlé změny v proteomu a fyziologii, které jsou charakteristické pro aktivaci imunitních buněk. Celkový účínek translační kontroly na imunitní odpověď je dale dokreslen tím, že se podílí na všech fázích aktivace imunitní buňky - vlastní aktivaci, přežití a smrti buňky. Také translační kontrola v ne-imunitních buňkách je významná s ohledem na imunitu, protože tyto buňky mají schopnost ovlivňovat celkovou imunitní odpověď. Například fibroblasty a endotelialní buňky mění v...
|
|
|
Role of CD8- and CD4-Lck interactions in the signaling and development of T cells.
Horková, Veronika
Adaptivní imunitní odpověď hraje klíčovou roli v udržení rovnováhy organismu. T buňky díky obrovskému repertoáru T-buněčných receptorů (TCR) velice citlivě rozlišují mezi tělu vlastními a cizími antigeny. Ačkoliv již máme celkem dobrou představu o tom, jak T buňky získávají optimální TCR repertoár a jak funguje jejich signální aparát, mnoho aspektů těchto procesů je stále nejasných. Cílem této disertační práce je rozšíření znalostí o fungování T-buněčné signalizace, se zaměřením na úlohu interakce TCR koreceptorů s kinázou LCK, která se specificky vyskytuje v lymfocytech. Předchozí výzkum ukázal, že interakce koreceptorů s LCK kinázou reguluje mnohé aspekty vývoje a signalizace T buněk. V první části této práce jsme pozorovali dynamickou změnu stechiometrie této interakce v průběhu vývoje T lymfocytů. Tato dynamika se překvapivě výrazně liší u CD4 a CD8 koreceptoru. Naše výsledky naznačují, že odlišná dynamika koreceptor-LCK interakce vyústí v selekci více auto-reaktivního TCR repertoáru u CD8+ T buněk. Když se navíc vysoko auto-reaktivní T buňky dostanou do periferie, v důsledku silných homeostatických signálů diferencují do více tolerogenního fenotypu, podobného paměťovým T buňkám. Abychom jednoznačně prokázali roli interakce koreceptoru s LCK, vyvinuli jsme myší genetický model s LCK neschopnou...
|
|
|
The role of structural motifs in the localisation of T-cell plasma membrane proteins
Glatzová, Daniela ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Rozbeský, Daniel (oponent)
Plasmatická membrána T buněk obsahuje různé druhy receptorů a dalších povrchových molekul nezbytných pro správnou imunitní odpověď. Mnoho studií ukázuje, že lokalizace proteinů v buňce není náhodná a jejich mislokalizace jak v rámci plasmatické mebrány, tak i v rámci nesprávného sortingu v rámci buňky, může vést ke špatné funkci proteinů a v důsledku tak i k nesprávné T buněčné odpovědi. V mém prvním Ph.D. projektu jsme se zaměřili na roli složení a délky transmembránové domény, jejích proximálních sekvencí a přítomnosti palmitoylace nebo extracelulární domény na lokalizaci transmembránových adaptorových molekul LAT, PAG a NTAL v T buňkách. Ukázali jsme, že v membránové lokalizaci PAGu a NTALu hraje roli jeho transmembránová doména a že je tato lokalizace nezávislá na palmitoylaci. Na základě našich pozorování tvrdíme, že je membránová lokalizace NTALu usnadněná asymetrií jeho transmembránové domény i přes to, že je její délka je suboptimální. Mezi zkoumanými adapterovými proteiny nás zaujal zejména LAT. Konkrétně kombinace závislosti jeho membánové lokalizace na přítomnosti palmitoylace s neobvyklým složením jeho transmembránové domény nás přivedla na myšlenku zpracovat toto téma v separátním projektu. Můj prvoautorský projekt se zabývá právě objasněním role vysoce konzervovaných prolinů a glycinu v...
|
|
|
Imunitní odpovědi nezkušených a paměťových CD8+ T-lymfocytů
Cesneková, Michaela ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Adaptívna zložka imunity hrá významnú úlohu v efektívnom odstránení patogénu, ako aj vo vzniku imunologickej pamäte a jej pochopenie je dôležité ako pre vývoj vakcín a liekov, tak pre výskum liečby rakoviny a autoimunitných ochorení. CD8+ cytotoxické T lymfocyty sú schopné účinne zneškodniť infikované bunky a dať vznik pamäťovým bunkám špecifickým pre daný antigen, ktoré sú pripravené na ďalšiu infekciu a vykazujú zvýšenú podukciu cytokínov a rýchlejšiu odpoveď, v porovnaní s neskúsenými bunkami. Navyše je populácia CD8+ pamäťových buniek väčšia, rôznorodejšia a je lokalizovaná ako do lymfoidných, tak do nelymfoidných tkanív. Na druhej strane, rýchlosť proliferácie, aktivačný prah a nezávislosť na CD28 kostimulácii sú otázne. Napriek tomu, že bol dlho prijímaný opak, ukazuje sa, že na úrovni bunky nie sú v týchto vlastnostiach pamäťové lymfocyty lepšie a majú zníženú citlivosť na T receptor bunky. Zaujímavé je, že na rozdiel od naivných, môžu byť pamäťové bunky aktivované nezávisle od T receptoru bunky aj v neprítomnosti antigénu, na ktorý sú špecifické, čo zdôrazňuje ich zvýšenú citlivosť k zápalu a schopnosť prispieť k odpovedi sprostredkovanej vrodenou zložkou imunity.
|
|
|
Role of CD8- and CD4-Lck interactions in the signaling and development of T cells.
Horková, Veronika ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hons, Miroslav (oponent)
Adaptivní imunitní odpověď hraje klíčovou roli v udržení rovnováhy organismu. T buňky díky obrovskému repertoáru T-buněčných receptorů (TCR) velice citlivě rozlišují mezi tělu vlastními a cizími antigeny. Ačkoliv již máme celkem dobrou představu o tom, jak T buňky získávají optimální TCR repertoár a jak funguje jejich signální aparát, mnoho aspektů těchto procesů je stále nejasných. Cílem této disertační práce je rozšíření znalostí o fungování T-buněčné signalizace, se zaměřením na úlohu interakce TCR koreceptorů s kinázou LCK, která se specificky vyskytuje v lymfocytech. Předchozí výzkum ukázal, že interakce koreceptorů s LCK kinázou reguluje mnohé aspekty vývoje a signalizace T buněk. V první části této práce jsme pozorovali dynamickou změnu stechiometrie této interakce v průběhu vývoje T lymfocytů. Tato dynamika se překvapivě výrazně liší u CD4 a CD8 koreceptoru. Naše výsledky naznačují, že odlišná dynamika koreceptor-LCK interakce vyústí v selekci více auto-reaktivního TCR repertoáru u CD8+ T buněk. Když se navíc vysoko auto-reaktivní T buňky dostanou do periferie, v důsledku silných homeostatických signálů diferencují do více tolerogenního fenotypu, podobného paměťovým T buňkám. Abychom jednoznačně prokázali roli interakce koreceptoru s LCK, vyvinuli jsme myší genetický model s LCK neschopnou...
|
|
|
Imunitní reakce vyvolané infekcí SARS-CoV-2
Krausová, Kateřina ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Pandemie koronavirové nemoci 2019 (covid-19) vyvolaná nově objeveným koronavirem těžkého akutního respiračního syndromu 2 (SARS-CoV-2) způsobuje závažné zdravotní i ekonomické problémy po celém světě. Závažnost průběhu onemocnění covid-19 závisí především na imunitní odpovědi organismu na SARS-CoV-2. Tento virus využívá mnoho mechanismů, kterými dokáže uniknout hostitelskému imunitnímu systému. Mezi hlavní únikové mechanismy patří potlačení produkce interferonů v časné fázi infekce, vyčerpání přirozeně cytotoxických buněk a indukce cytokinové bouře. Po vrozené imunitní odpovědi se do boje s virem zapojí i mechanismy specifické imunity. Pacienti s vážným průběhem onemocnění mají značně redukované množství jak pomocných CD4+ T lymfocytů, tak cytotoxických CD8+ T lymfocytů. Oproti tomu hladina protilátek je u těchto pacientů zvýšená. Ačkoli se za rok od objevení viru SARS-CoV-2 podařilo nalézt mnoho poznatků o imunitních reakcích vyvolaných tímto virem, je zde stále mnoho neznámých. V krátké době byly vyvinuty vakcíny, které jsou úspěšné v prevenci covidu-19. Důležitou otázkou dalšího výzkumu však zůstává, jak dlouhodobá je imunitní paměť po vakcinaci či po prodělání covidu-19.
|
|
|
On the origin of receptor microclusters on T cells
Ptáček, Antonín ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
T buňky hrají důležitou roli jak v specifické, tak vrozené imunitě. Receptory T buněk rozeznávají antigeny presentované MHC glykoproteiny povrchu buněk. Navázání antigenu na receptor vyvolává aktivačních signály. Tyto signály vedou k seskupování T-buněčných receptorů do mikroclusterů a tvorbě imunologické synapse. Imunologická synapse hraje důležitou roli v signalizaci, kostimulaci, aktivaci T buněk a v degradaci receptorů. Tato práce je zaměřena na proces tvorby mikroclusterů T-buněčných receptorů, formování imunologické synapse a na to, jak vývoj ve fluorescenční mikroskopii změnil náš pohled na tvorbu těchto struktur.
|
|
|
Role of Bardet-Biedl syndrome (BBS) protein complex in T cells
Niederlová, Veronika ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
BBSome je proteinový komplex zásadní pro transport specifických nákladů do primární cilie. Buňky hematopoetického původu, mezi které patří i T lymfocyty, primární cilie obvykle netvoří. Současný výzkum však odhalil překvapivé paralely mezi primární cilií a imunologickou synapsí. Vedle dalších podobností například obě struktury využívají stejné transportní proteiny včetně blízkých interakčních partnerů BBSomu, proteinů Rab8 a IFT20. Prvním cílem této práce bylo prozkoumat roli BBSomu v biologii T lymfocytů. S použitím RT-qPCR jsme prokázali, že podjednotky BBSomu jsou exprimovány v lymfoidních tkáních a T lymfocytech. Studium lokalizace podjednotek BBSomu v buněčné linii Jurkat a primárních T lymfocytech OT-I odhalilo, že podjednotky mají různou lokalizaci. Podjednotka BBS4 lokalizovala do centrozomu, podjednotky BBS1, BBS5 a BBip10 byly přítomné všude v cytoplazmě. Po kontaktu s antigen-prezentující buňkou se signál podjednotky BBS4 přemístil do imunologické synapse. Mutace v genech kódujících BBSome způsobují Bardet-Biedlův syndrom (BBS), vzácné onemocnění projevující se multiorgánovými vadami. Druhým cílem této práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi BBS a imunitním systémem. Analýza lékařských záznamů více než 450 pacientů s BBS prokázala, že u pacientů s BBS se oproti normální populaci...
|
host ::
RSS.