|
| |
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
Nobelova cena míru pro Evropskou unii: Analýza euroskepticismu
Meissner, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Téma diplomové práce propojuje dvě témata, která vždy výrazně polarizují jak akademickou, tak také veřejnou a politickou debatu - euroskepticismus a Nobelova cena míru. Skrze analýzu především negativní debaty, jež následovala po udělení NC míru Evropské unii v roce 2012 si diplomová práce, klade za cíl odpovědět na otázku, do jaké míry to byla témata typická pro euroskepticismus, která tuto debatu formovala. Práce pracuje s hypotézou, že to byl právě tento kritický fenomén, typický pouze pro EU, jež byl hlavním proudem určujícím ráz negativní debaty upozaďující očekávanou kritiku s ohledem na účel ocenění. Pro druhou hypotézu, která předpokládá, že témata euroskepticismu dělají z EU specifického laureáta, je nutné tento případ srovnat s dalšími třemi mezinárodními organizacemi, a jejich kritikou, oceněnými v nedávné minulosti. Jedná se o Organizaci pro zákaz chemických zbraní (laureát za rok 2013), Mezivládní panel pro změny klimatu (2007) a Organizaci spojených národů (2001). První kapitola práce je představením NC míru a jejích specifik. Témata typická pro euroskepticismus jsou ve druhé části vygenerována na základě akademické debaty o euroskepticismu jak polických stran, tak veřejného. Bází dat pro případové studie je totiž zpravodajská databáze Factiva, která přináší jak politickou tak...
|
|
|
The Politics of International Sanctions and their Influence on Economy of Particular Countries - Case of Russia and Iran
Poč, Marek ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Miková, Ivana (oponent)
Sankce představují jeden ze způsobů, jak mohou jednotlivé státy nebo mezinárodní společenství prosazovat svá práva a zájmy. Mohou mít rozličnou podobu, od zákazu cestování jednotlivých osob až po bojkot a embargo postihující celou ekonomiku dané země. Sankce jsou v poslední době praktikovány především ze strany Evropské unie a Organizace spojených národů, v případě jednotlivých zemí pak ze strany Spojených států. Tématem této práce jsou mezinárodní sankce vyhlášené proti Rusku a Íránu. Obě země se shodně v posledních letech dostaly do sporu s mezinárodním společenstvím, na obě země byly uvaleny sankce. V případě Íránu existovaly obavy ze zneužití íránského jaderného programu pro vojenské účely, smyslem sankcí bylo především zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Rusko se stalo předmětem sankcí v důsledku porušení mezinárodních dohod a mezinárodního práva na základě okupace ukrajinského Krymu a rozpoutání vojenského konfliktu na východě Ukrajiny. Práce popisuje důvody, průběh a dopady sankcí uvalených na Írán a Rusko, na íránskou a ruskou ekonomiku a jejich představitele. Zároveň se práce snaží zhodnotit dopad sankcí, jak v oblasti ekonomické, tak z pohledu změn v politickém směřování obou zemí.
|
|
|
Nástroje EU v boji proti terorismu: problémy sankčních opatření
Pejchová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá aktuálními problémy protiteroristických sankcí finančního typu uplatňované Evropskou unií v rámci strategie boje proti terorismu. Evropská unie čelí především vytýkanému problému efektivity a dodržování lidskoprávních standardů při uplatňování sankčních mechanismů v boji proti terorismu. Současnou podobou pomohly spoluutvářet v posledním desetiletí velmi výrazně soudní orgány EU, proto se analýza jejich nejdůležitější výběrové judikatury v reakci na opatření orgánů EU uvalující finanční sankce proti osobám spojeným s terorismem staly těžištěm této práce. Práce si bere za své tvrzení, že současná koncepce sankčních opatření EU se blíží ke konci existence své současné podoby a v blízké budoucnosti bude třeba sankční opatření v souvislosti s judikaturou soudních orgánů EU radikálně proměnit či opustit. Základní teze reaguje na výzkoumnou otázku: "Je současná konstrukce protiteroristických finančních sankčních opatření EU konečným stádiem vývoje tohoto instrumentu? Nebo bude třeba sankční opatření v souvislosti s judikaturou Soudního dvora EU radikálně proměnit či dokonce nahradit?" Autorka analyzuje výhrady judikované soudy a předkládá varianty dalšího vývoje, které jsou na těchto výhradách postavené včetně jejich zhodnocení.
|
|
|
Gender Mainstreaming in UN Peacekeeping Operations
Jašová, Lucie ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocmanová, Markéta (oponent)
Ve snaze upozornit na nerovný vliv konfliktu na ženy a snahu podpořit jejich participaci na mírových procesech přijala Rada bezpečnosti jedenáct rezolucí v rámci tzv. Agendy o ženách, míru a bezpečnosti, které dále definují strategii gender mainstreamingu v oblasti míru a bezpečnosti. Tato strategie vyzývá k začlenění genderových perspektiv ve všech strukturách peacekeepingových operací. Tato práce, teoreticky zasazená do liberálního feministického přístupu, si klade za cíl analyzovat jakým způsobem pět současných mírových misí reflektuje gender mainstreaming ve svých mandátech a také v rámci implementace. S použitím obsahové analýzy tato studie zkoumá reference odkazující se na výše zmíněnou strategii, a to od ustanovujícího mandátu až po ten současný, a zároveň je doplněna o rozbor procesu implementace v rámci samotné mise. Zjištění práce odhalily významnou mezeru mezi ustanovujícími mandáty, kdy UNISFA a MONUSCO obsahovaly minimum referencí odkazující se na gender mainstreaming, zatímco mandát mise UNMISS pokryl téměř všechna genderová hlediska. S postupem času se rozdíly staly méně patrné, a v současné době má všech pět misí mandát zohledňující gender mainstreaming. Analýza implementace dále naznačuje dvojitou propast mezi rezolucí a situací v terénu, kdy shromážděná data ukazují, že...
|
|
|
Ekonomická, sociální a kulturní práva v rozvojové politice EU: od cílů k lidským právům nebo naopak?
Bezděková, Petra ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Földes, Kristián (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je role ekonomických, sociálních a kulturních (ESC) práv v rozvojové politice Evropské unie (EU). Cílem práce bylo pomocí kritické diskurzivní analýzy zjistit, jakým způsobem jsou ESC práva v rozvojové spolupráci EU prosazována. Teoretickým rámcem pro práci byli dva přístupy v chápání lidských práv v mezinárodním kontextu. Na jedné straně rovné postavení ESC práv společně s právy občanskými a politickými jakožto lidských práv, které jsou univerzální, nedělitelné a vzájemně provázané, a jehož autorem je Amartya Sen. Na straně druhé přístup popírající toto rovné postavení proto, že k naplňování ESC práv je zapotřebí ekonomických prostředků, které však nejsou dostupné všem státům stejným dílem, a proto jde spíše o "cíle" než základní lidská práva. Zastáncem tohoto přístupu je Aryeh Neier. Zjištěním analýzy bylo neodpovídající postavení ESC práv v rozvojové politice EU, i přesto, že je EU vázána mezinárodním právem a vlastními oficiálními dokumenty k dodržování všech lidských práv. Nástroje na podporu lidských práv, které jsou součástí rozvojové politiky, zahrnují především naplňování práv občanských a politických. ESC práva jsou implementována spíše jako praktický, doplňující prostředek k ekonomickému růstu, který v dlouhodobém horizontu směřuje k vymýcení chudoby...
|
|
|
Mapování využití nástrojů Rady bezpečnosti OSN v přijatých rezolucích mezi lety 1991 až 2019
Novotná, Barbora ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem autority mezinárodních organizací od konce studené války a s nástupem globalizace. Snaží se tak přispět k obecné diskuzi o tom, zda autorita mezinárodních organizací od 90. let roste a z jakých důvodů k tomuto možnému fenoménu dochází. Pracuje přitom s koncepty autority a koncepty "pooling" a "delegation", které popisují, jakým způsobem členské státy předávají své pravomoci mezinárodním organizacím. Zároveň se práce zaobírá studiem státní suverenity a zásahy do státní suverenity, jelikož s nástupem globalizace klesá význam státního teritoria a státní a nestátní aktéři čím dál více se souhlasem či nesouhlasem jiných státních aktérů zasahují do jejich suverenity. Tento jev se práce snaží ukázat na studiu přijatých rezolucí Rady bezpečnosti OSN mezi lety 1992 až 2019, ze kterých byly sesbírány a kategorizovány její nástroje podle toho, jakým způsobem Rada bezpečnosti zasahuje do státní suverenity členských států a jakou autoritu tedy v danou chvíli pojímá. Byl vytvořen dataset z přibližně třetiny rezolucí za dané období (616 rezolucí z celkových 1778) - v něm je obsaženo téměř 12 000 nástrojů seřazených do 83 kategorií na škále indexu i od 0 do 5 podle toho, jak zasahují do státní suverenity - nástroje s indexem i = 0 až 3 představovaly především měkké nástroje...
|
|
|
UN Peacekeeping in the Early 1990s: Evaluation of the outcomes of second-generation operations with Chapter VII mandates
Matějková, Monika ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje operacím na udržení míru druhé generace pod záštitou Organizace spojených národů na počátku devadesátých let a jejich hodnocení. Práce si klade za cíl zhodnotit (ne) úspěch vybraných misí, jež byly prvními příklady operací s mandátem podle kapitoly VII Charty OSN. Teoretická část práce se soustřeďuje na samotný koncept peacekeepingu, historickému vývoji tohoto konceptu, typům mírových operací a přehled dostupné literatury, která se věnuje tomuto tématu, jelikož existují různá kritéria, jak tyto mise hodnotit. Pro naplnění cíle této diplomové práce byly pro hodnocení vybrány následující tři operace na udržení míru. United Nations Protection Force (UNPROFOR) v Bosně a Hercegovině, United Nations Missions (UNOSOM I and UNOSOM II) v Somálsku a United Nations Observer Mission (UNOMIL) v Libérii. Tyto případové studie jsou následně zkoumány stručným přehledem konfliktu, hlavními přičinami konfliktu, reakce of mezinárodního společenství, nasazení mise, samotným hodnocením dle vybraného evaluačního rámce a doplňující diskuzí a nastíněním vývoje a situace v zemi po stáhnutí vojsk operace. V závěru tato práce hodnotí celkové výsledky zkoumaných misí a pokouší se odhalit jejich případné nedostatky.
|
|
| |
host ::
RSS.