|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
| |
|
|
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
|
|
|
Přehled vývoje Nemocnice Na Bulovce od svého založení do současnosti
Erbenová, Helena ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá přehledem vývoje Nemocnice Na Bulovce od svého založení do současnosti. Cílem bakalářské práce je zmapovat a popsat vývoj Nemocnice Na Bulovce v čase. Práce je koncipována jako historická. Bakalářská práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se věnuje stavu pražského zdravotnictví v průběhu 18. a 19. století a dále důvodům pro vznik Staré libeňské nemocnice. Druhá kapitola objasňuje pojmenování nemocnice a předkládá plány na zřízení nejdříve Jubilejní městské infekční nemocnice a později všeobecné veřejné nemocnice Na Bulovce. Třetí kapitola pojednává o vzniku a vývoji jednotlivých oddělení v průběhu prvních pěti let od jejího slavnostního otevření. Čtvrtá kapitola popisuje období okupace v nemocnici Na Bulovce. Začíná atentátem na říšského protektora Heydricha, líčí práci sester, ilegální činnost i odboj zdravotníků a nakonec popisuje historii plicního pavilonu spolu s budováním pavilonu infekčního. Pátá kapitola řeší stav nemocnice v poválečném období a rozvoj jejích oddělení v druhé polovině 20. století. Šestá kapitola pak mapuje vývoj a další směřování nemocnice na počátku 21. století. Historická práce je doplněna obrazovou přílohou.
|
|
|
Česko-německé vztahy na Dačicku v 1. polovině 20. století
Vítková, Romana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat česko-německé vztahy v dačickém okrese v období 1. poloviny 20. století, a to se zaměřením na obec Volfířov a Lipolec. Tyto dvě obce byly vybrány zejména z důvodu jejich odlišné situace po okupaci pohraničí německým vojskem v roce 1938. Obec Lipolec byla po podepsání Mnichovské dohody spolu se slavonickým soudním okresem zabrána Německem, zatímco obec Volfířov zabrána již nebyla. Tyto obce, ač jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů, prošly také výrazně odlišným národnostním vývojem. Obec Volfířov byla vždy česká, německá menšina se v obci nikdy prakticky nevyskytovala. V Lipolci žilo naopak vždy především obyvatelstvo německé národnosti, po roce 1918 českou menšinou. Obec Lipolec je také zajímavá svým poválečným vypořádáním s německým obyvatelstvem, kdy zde probíhal tzv. divoký odsun Němců. Předmětem této práce je tedy ukázat na česko-německé vztahy v regionu a jejich proměny ve sledovaném období a zasadit je světového kontextu. Klíčová slova česko-německé vztahy, pohraničí, okupace, válka, sudetští Němci, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Ochrana kulturních statků v případě okupace
Blšťáková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Ochrana kulturních statků v případě okupace Kulturní dědictví tvoří nedílnou součást každého národa, dokresluje identitu jedince i lidstva jako celku. Díky své specifické povaze představuje zdroj nenahraditelné hodnoty pro historii, poznání i utváření sounáležitosti ke komunitě, ať již v národním či celosvětovém měřítku. Kulturní statky mají pro společnost, její podobu, existenci a trvání nezastupitelný význam a jako takové musí být chráněny. Rizika, kterým kulturní objekty čelí, jsou různého druhu: ať nezávislé na lidské vůli či související s lidskou činností. K nebezpečím pro kulturní statky dochází běžně i v době míru. Na druhé straně představují kulturní památky zranitelné objekty za doby válečného stavu, ozbrojeného konfliktu či za stavu okupace. Přestože je za takového stavu primární ochrana lidských životů, obzvláště osob nezapojených do bojů, je důležité poskytnout přiměřenou ochranu i kulturním statkům. Cílem mé práce je právě poskytnout přehled mechanismů pro ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, konkrétně za okupace. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Jednu část tvoří obecné pojednání o kulturních statcích, jejich povaze a významu, a druhou právní zakotvení a vymezení okupace. Obě části jsou nakonec spojeny ve stěžejní kapitole o ochraně kulturních statků za...
|
|
|
Vladimír Junek, nežádoucí novinář (životopisná studie)
Junková, Vladimíra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolf, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osudem novináře Vladimíra Junka, kterému změnila okupace Československa v srpnu roku 1968 nejen kariéru, ale i celý život. Práce nejprve uvádí do kontextu zeměpisného, konkrétně okresu Trutnov, ve kterém Vladimír Junek jako novinář působil. Dále pak uvádí do kontextu dobového s přihlédnutím k situaci v oblasti médií od roku 1960 až do období po roce 1968. V následující části se pak autorka podrobně věnuje osobnosti a novinářské kariéře Vladimíra Junka, především období jeho působení ve funkci vedoucího redaktora týdeníku Krkonošská pravda. Toto periodikum se v srpnu roku 1968 za vedení Vladimíra Junka rozhodlo informovat občany na Trutnovsku o situaci v zemi prostřednictvím mimořádných vydání. V závěru se autorka věnuje následnému hodnocení práce redaktorů Krkonošské pravdy během okupace.
|
|
|
Zahraniční legie Waffen-SS
Kacerovský, Tomáš ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraničními legiemi Waffen-SS, které byly v průběhu druhé světové války vytvářeny nacistickým Německem pod záminkou, že se jedná o celoevropskou snahu bojovat proti bolševismu. Tezí práce je domněnka, že nacisté byli ve svých snahách úspěšní a skutečně vytvořili poměrně rozsáhlé mezinárodní jednotky, které do byly složeny z mužů, kteří do nich vstoupili na základě myšlenky, podle které se všechny evropské národy musí bránit nebezpečí na východě. V první kapitole se práce bude zabývat důvody, které vedly německou vládu a vojenské velení ke schválení tohoto projektu, ačkoli si byli vědomi toho, že často porušovali zásady nacistické ideologie. K dobrovolníkům, kteří se v zahraničních legiích rozhodli sloužit zachovával po celou dobu války i německý vůdce Adolf Hitler, který je označil za zrádce vlastních zemí. V druhé kapitole se tato práce bude zabývat motivací mladých mužů z okupované Evropy, kteří se rozhodli vstoupit do Waffen-SS. V této kapitole bude zdůrazněna problematika kategorizace dobrovolníků. Třetí kapitola pojednává o významných politických a veřejně činných osobnostech, které se během války rozhodly do zahraničních legií Waffen-SS vstoupit, či jejich vznik veřejně podporovat. V závěrečné kapitole se práce zaměří na jednání s veterány nacistických...
|
|
|
Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948. Vzpomínky, paměti, realita
Loudová, Veronika ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce "Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948: vzpomínky, paměti, realita" obsahuje popis všech důležitých událostí, které se v tomto městě odehrály v poválečném období. Práce je rozdělena do šesti klíčových kapitol. První kapitola přibližuje čtenáři samotné město, jeho vznik a vývoj do období druhé světové války. Nejsou také opomenuty ani válečné události, jež velmi ovlivňovaly zdejší život. Druhá kapitola se zabývá místním květnovým povstáním a změnami, které tyto momenty přinesly. Následující tři zásadní kapitoly mapují rozvoj města po okupaci. Nechybí zde zmínka o místní komunistické straně, o poválečných volbách a o komunistickém převratu. Poslední kapitola je věnována firmě Baťa, která byla nejvíce zasažena poválečnými změnami. Součástí práce jsou také výpovědi pamětníků, kteří vzpomínají na dobové události.
|
|
|
Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord
Kliment, Alexandr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord" se zabývá událostmi, které formovaly českou společnost v době mnichovské krize, druhé republiky a prvních měsíců Protektorátu Čechy a Morava v souvislosti s fotbalovými organizacemi. Na konkrétních případech rozebírá klíčové momenty, které ovlivnily jednotlivé složky veřejného života. Studie si všímá obecných souvislostí a historického kontextu. Analyzuje způsob, jakým se těmto skutečnostem věnoval časopis Rekord, oficiální věstník fotbalové asociace a fotbalového svazu. Text pojednává například o významných zápasech s politickým pozadím, organizačních změnách ve fotbalovém prostředí vyvolaných novými poměry, slučovacích tendencích, protižidovských opatřeních, zrušení profesionalismu či slovenských autonomních snahách. Věnuje se také přímým dopadům okupace pohraničí a později českých zemí na spolkový fotbalový život a chod mistrovských soutěží. Pojednává o českém sebeurčení ve sportu po zřízení protektorátu v březnu 1939 a mezinárodních kontaktech českých fotbalových mužstev do konce roku 1939. Základem práce je historická srovnávací analýza dostupných historických materiálů a porovnání se zpracováním témat v denících Národní politika a Lidové noviny.
|
host ::
RSS.