|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
|
Motivy jaderného programu Íránu
Stanovská, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou jaderné proliferace, konkrétně motivy jaderného programu Íránu. Vzhledem k bezprecedentnímu ničivému potenciálu nukleárních zbraní se mezinárodní společenství již tři desetiletí snaží ovlivnit směřování íránské jaderné politiky, bohužel bez větších úspěchů. Cílem této práce je identifikace proliferačních motivů íránské republiky a nastínění určitých kroků vedoucích k jejich minimalizaci. Jako základní teoretický rámec byla zvolena konceptualizace Scotta Sagana, který kategorizuje motivy do tří skupin, a to bezpečnostní vnitropolitické a normativní. Jelikož však modely postrádají jasnou identifikaci proměnných, tento rámec byl doplněn konkrétními indikátory vyplývající z koncepce Stephena Meyera. Práce je pojata jako jednopřípadová instrumentální studie, jejíž závěrem je potvrzení oprávněnosti předpokladu, že samotná východiska realistického přístupu k proliferaci jaderných zbraní nevysvětlují celkovou strukturu motivací Islámské republiky Írán.
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Íránská opozice a blogging-fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti
Hrdina, Matouš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Íránská opozice a blogging - fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti se věnuje analýze bloggingu coby nástroje opoziční komunikace v nesvobodných režimech, konkrétně v současném Íránu. Snaží se odpovědět na otázku, jak lze opoziční komunikaci realizovat skrze blogging, a jaké jsou možnosti a omezení tohoto postupu. Základní hypotéza je taková, že blogy neslouží k přímé komunikaci opozičního hnutí a k organizaci odporu proti režimu, ale spíše jako alternativní, svobodný vyjadřovací prostor. Analytická část práce kvalitativně zkoumá čtyři anglicky psané blogy íránských blogerů, vybrané jako demonstrativní příklady. Kritériem pro jejich výběr byla zejména pravidelná aktualizace, íránský původ a zařazení k ideologickému proudu íránské protivládní opozice. Analyzovány jsou obsahy publikované v období od března 2009 do března 2010, tj. v době, kdy v Íránu probíhaly masové protivládní nepokoje následující prezidentské volby. Otázka mediálních účinků v práci není rozvíjena. Autor vychází z několika teoretických koncepcí a prostřednictvím analýzy zkoumá možnosti jejich aplikace na prostředí íránské blogosféry. Na základě provedené analýzy je v závěru potvrzeno, že blogeři mají potenciál stát se názorovými vůdci ve schématu vícestupňového komunikačního modelu. Jejich možnou...
|
|
|
Iraqi Kurdistan Region - the role of geopolitical agents on its future status
Simanová, Lenka ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať perspektívu získania nezávislosti Irackého Kurdistanu. S využitím normatívnych teórii secesie sa práca najskôr snaží dokázať, že požiadavky lídrov Irackého Kurdistanu na nezávislosť sú oprávnené a autonómny región skutočne spĺňa kritériá normatívnych teórii, ktoré by ho oprávňovali k secesii. Následne, v snahe zistiť perspektívu získania nezávislosti autonómnej jednotky vo vzťahu k vybraným regionálnym, ako aj svetovým politickým aktérom, je v práci aplikovaná teória americkej profesorky práva Mileny Sterio, ktorá artikuluje význam superveľmocí v procese získavania nezávislosti štátov. Teória Sterio je založená na predpoklade, že jednotka, ktorá sa snaží dosiahnuť svoju nezávislosť, ju nezíska bez súhlasu tých najsilnejších regionálnych a svetových politických aktérov. Za tým zámerom práca analyzuje postoj ôsmich najdôležitejších regionálnych a svetových veľmocí k nezávislému Irackému Kurdistanu. Práca taktiež pojednáva o povahe uznávania štátov, kde je poukázané na to, že v súčasnosti je uznanie chápané ako ad hoc politický akt, ktorý závisí na uvážení každého jedného štátu, čo v prípade Irackého Kurdistanu môže znamenať značnú prekážku. Okrem zahraničnej politiky sa práca zaoberá aj politickou situáciou v samotnom autonómnom regióne, pričom sa snaží...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Komparace bezpečnostní politiky USA a EU vůči hrozbě proliferace zbraní hromadného ničení
Kocková, Tereza ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je neproliferační politika Evropské unie a Spojených států amerických po 11. září, a jejich komparace na základě klíčových dokumentů. V první části se zaměřuje na zbraně hromadného ničení (ZHN); jejich definici, druhy, klíčové smlouvy a organizace bojující proti jejich proliferaci. Ve druhé a třetí části popisuje na důležitých dokumentech a případových studiích o přístupu k íránskému jadernému programu politiku nešíření EU a USA. V poslední části se pokouší analyzovat rozdíly v těchto dvou politikách.
|
|
| |
|
| |
|
|
Proměny mezinárodních organizací: zkušenosti IAEA v Iráku a Íránu
Kosub, Tomáš ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a její reflexí po zkušenostech z Iráku a Íránu. Práce postupně uvádí čtenáře do základního teoretického chápání mezinárodních organizací a procesu změn v nich a poté pomocí případových studií ukazuje, v jakých oblastech měla MAAE problém s verifikací a monitoringem, případně jakým výzvám musela tato mezinárodní organizace čelit. Práce posléze ukazuje, k jakým změnám došlo uvnitř MAAE, jak byly dané problémy reflektovány a k jakému pokroku došlo v oblasti jejich řešení. Významnou částí práce je také srovnání nového stavu s tím, jakými pravomocemi disponovala MAAE před těmito změnami, a jak tyto změny proměnily možnost MAAE vykonávat své poslání specifikované ve Statutu MAAE. Na závěr dochází k zařazení těchto změn do teoretického rámce a vysvětlení rozdílnosti řešení, a především změny v MAAE po zkušenosti z Iráku a Íránu. Stěžejní část tak tvoří deskripce vývoje jaderných programů v obou těchto státech a také ukázka toho, jak Mezinárodní agentura pro atomovou energii postupovala, jaké nástroje využila a o co se při výkonu svého mandátu musela opírat.
|
host ::
RSS.