|
|
Multidimensional Analysis of Security Concerns over Immigration: the Case of the United Kingdom
Cherkas, Alina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Fitzgerald, James (oponent) ; Kay, Rebecca (oponent)
2 Abstract Building upon the Paris school of securitisation, this dissertation investigates the relationship between securitised migration and the perception of the European Union in the United Kingdom. Being among the first quantitative studies in the field of security, the work applies various data visualisation techniques and standard quantitative methods to study the phenomenon of migration securitisation in the UK between 2004 and 2018 based on the European Social Survey Data. Extensive exploratory analysis uncovers the existence of a distinct group of people in the UK who perceive both the EU and migration as threats. The analysis also finds stark regional and temporal differences that suggest a certain degree of securitisation of the migration issue in the run-up of the Brexit referendum, which disappears shortly after. Regression analysis using a fixed-effect model provides a reliable estimate of a strong and substantial effect of securitised migration on the perception of the EU. Keywords: Brexit, migration, securitisation, United Kingdom, visualisation, regression analysis.
|
|
|
Image of the United Kingdom in Russian media in the context of Brexit
Sharkova, Olga ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Vystoupení Spojeného království z Evropské unie představovalo významnou světovou událost, která přitahovala pozornost jak odborníků v oblasti politiky a mezinárodních vztahů, tak veřejnosti a médií. Po referendu o brexitu se pozornost celého světa soustředila na situaci ve Spojeném království. Média všech zemí informovala o této události různým způsobem. Diplomová práce "Obraz Spojeného království v ruských médiích v kontextu brexitu" proto zkoumá obraz Velké Británie v ruských provládních médiích Russia Today a opozičních médiích Dozhd. Práce zahrnuje kritickou diskurzivní analýzu článků z obou zdrojů z období od 23. června 2016 do roku 2018. Analýza byla následně použita k vytvoření obrazu Spojeného království v každém z těchto médií. Zvláštní pozornost byla věnována informování o ruském vměšování do referenda o brexitu prostřednictvím výzvy k emocím britských voličů přes sociální síť Twitter. Obraz Spojeného království v souvislosti s brexitem v opozičních a provládních médiích byl následně porovnán s cílem zjistit, jak se obraz Spojeného království změnil v kontextu vměšování Ruska, a jaké jsou názory dvou médií na ruské vměšování do referenda o brexitu. Klíčová slova brexit; referendum; mediální reprezentace; mediální obraz; média a společnost; Velká Británie; ruská média Název práce Obraz...
|
|
| |
|
| |
|
|
Impacts of Brexit referendum on European banks: evidence from Country-by-Country Reporting
Moravec, Petr ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
1 Abstrakt V období vyjednávání o brexitu v letech 2016-2019 musely banky ve Spojeném království plánovat svou činnost na základě očekávání, zda budou mít v budoucnu právo "passporting", či nikoli. Důsledky referenda mohou nastínit, co bude skutečný brexit obnášet. Tato diplomová práce zkoumá dopad referenda o brexitu v roce 2016 na bankovní aktivitu 45 největších evropských bank během vyjednávacího období. Pro transakce mezi zeměmi používám gravitační analýzu a pro transakce v rámci jednotlivých zemí zcela novou metodu Synthetic Difference in Differences spolu se Synthetic Control a standardní Difference in Differences. Přestože všechny tyto metody byly v literatuře použity v souvislosti s referendem o brexitu, datový soubor Country-by-Country Reporting (CbCR), který používám, dosud nebyl v takovém kontextu použit. Obrat vykázaný v CbCR evropskými bankami používám jako proxy pro bankovní činnost v letech 2013-2019, a mám tedy čtyři roky před referendem (tj. 2013-2016) a tři roky po referendu (tj. 2017-2019). Pomocí gravitačního modelu jsem našel empirické důkazy o tom, že banky vykázaly nižší obrat od referenda v partnerských zemích o 14,5% až 44,6% v porovnání s jejich domácí zemí. Přesto britské banky...
|
|
|
Tři roky po referendu o brexitu: Analýza twitterových účtů "Leave EU" a "People's Vote"
Chvála, David ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce s názvem Tři roky po referendu o brexitu: Analýza twitterových účtů "Leave EU" a "Peoples' Vote" zkoumá komunikaci dvou twitterových účtů zájmových skupin Leave.EU a People's Vote. Práce rozebírá za pomocí kvantitativní obsahové analýzy komunikaci obou účtů, nastolování agendy a rámcování obsahu. Cílem práce je rozebrat zaměření a profilaci obou účtů a zjistit do jaké míry je twitterový obsah tvořen na základě zpětné reakce sledujících a jak je tento obsah rámcován.
|
|
|
Komparace dvou britských referend o členství v Evropské unii v letech 1975 a 2016
Sýkora, Ondřej ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací dvou referend konaných ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, ve kterých obyvatelé rozhodovali o členství v EHS/EU. Tato referenda proběhla v letech 1975 a 2016. V roce 1975 v něm britští obyvatelé hlasovali pro setrvání v EHS. Opačného výsledku bylo dosaženo v referendu z roku 2016. V práci je použita komparativní metoda, která je aplikována pro analýzu zvolených výzkumných kritérií, kterými jsou politické zázemí referenda, vyjednávání nových podmínek členství v EHS/EU a náležitosti a výsledky referenda. Tato metoda je použita za účelem naplnění cíle práce. Ten spočívá v nalezení rozlišností a podobností mezi oběma referendy. Použitím komparativní metody bylo v práci dosaženo nalezení několika rozdílů, které vysvětlují rozdílný výsledek obou referend.
|
|
| |
|
|
Právo na vystoupení členského státu z EU v kontextu tzv. Brexitu
Petrus, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právo na vystoupení členského státu z EU v kontextu tzv. Brexitu Abstrakt Uplynul rok od oficiálního oznámení Spojeného království o svém rozhodnutí vy- stoupit z Evropské unie. Brexit, jak je vystoupení označováno, znamená přelomový okamžik nejen v chápání procesu evropské spolupráce, ale i pro určení dalšího směru Unie a Evropy. Je podivuhodné, že navzdory populárnosti tohoto tématu existuje malé množství odborné literatury, která by šířeji právo členského státu na vystou- pení rozebírala ve všech jeho aspektech. Práce si tedy klade za cíl komplexní uchopení problematiky vystoupení z Evropské unie, a to nejen co do současného pojetí Brexitu. Pro pochopení přítomnosti je totiž třeba v nezbytně nutné míře představit právo na vystoupení jako vnější projev suverenity ultima ratio, které i v historickém období výslovně neupravené možnosti vystoupit existovalo. Dále je pak třeba zmínit i pří- pady, které Brexitu předcházely, a i když formálně vzato vystoupením členského státu nebyly, po materiální stránce jej připomínaly. Na teoretickém základu suverenity a s přihlédnutím k dějinnému vývoji v kapitole prvé pak lze přistoupit k detailnímu rozebrání současné úpravy obsažené v článku 50 Smlouvy o Evropské unii, a to jak po hmotněprávní stránce, tak i z pohledu procesu jako takového. Zvláštní důraz je kladený na...
|
|
|
Vývoj pozice Labouristické strany k Brexitu
Březina, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem britské opoziční Labouristické strany k Brexitu. Práce zkoumá vývoj tohoto postoje od referenda o členství Spojeného království v Evropské unii v roce 2016 do prosincových voleb v roce 2019 a zaměřuje se na důvody ambivalentního postoje Labouristické strany k této problematice. Hlavním předmětem zkoumání je to, jaký vliv má na tento postoj nejednotnost elektorátu Labouristické strany a britský jednokolový většinový volební systém. První část práce se zabývá volebními systémy a jejich vlivem na stranické systémy a politické strany jako takové. Druhá část zkoumá historický vývoj pohledu Labouristické strany vůči evropské integraci. Cílem této části je poukázat na fakt, že Labouristická strana měla historicky ambivalentní a proměnlivý postoj k evropské integraci a její rozpolcenost vůči tomuto tématu tedy není novým jevem. Třetí část přibližuje samotný vývoj pozice Labouristické strany po referendu z roku 2016 a ukazuje, jak se pohled strany vůči Brexitu měnil, jak se strana s touto situací pokoušela vyrovnat a do jakých konfliktů se členové strany dostali. Závěrečná kapitola se zabývá důvody počínání členů Labouristické strany, kteří v parlamentních hlasováních týkajících se Brexitu hlasovali v rozporu s oficiální stranickou linií. V první části této kapitoly...
|
host ::
RSS.