Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Top hat for everyone: The image of Britain in the newspaper discourses of Czechoslovak exile and its Third Republic afterlife
Kłusek, Johana ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Brenner, Christiane (oponent) ; Cornwall, Mark (oponent)
Dizertace zkoumá obraz Británie v novinových diskurzech československého exilu během druhé světové války a popisuje, jakým způsobem ovlivnil poválečný vývoj země. Exulanti k Británii přistupovali jako k tomu Druhému a projektovali si do ní své vize stejně jako své obavy. Anglofilie pramenící z žité zkušenosti i z objektivních potřeb producentů diskurzu s sebou přinesla užitek i škodu. Čechům se na diskurzivní úrovni pomohla osvobodit od Němců jako odvěkých Druhých a zajistila jim bezpečný diskurzivní prostor ve válkou zbrutalizovaném světě. V kontextu poválečné geopolitické reality se však naděje, že by si Československo mohlo osvojit konzervativní i sociálně progresivní kvality Británie, ukázala jako lichá. Komunisté po válce přizpůsobili obraz Británie svým potřebám. Zatímco Británie bývalých exulantů, nyní demokratických socialistů, byla zpodobňována stále jako Československu nadřazená, komunistická Británie působila jako rovnocenný partner, který má přednosti i nedostatky. "Zrovnoprávnění" Británie přispělo k udržení iluze o oddanosti komunistů principům demokracie.
Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla
Vondráčková, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla" se zabývá problematikou britské politiky k Sovětskému svazu ovlivněnou měnícím se postojem Winstona Churchilla, nejvýraznějšího britského státníka první poloviny 20. století. Práce se zabývá zejména počátky politiky détente zapříčiněné Stalinovou smrtí v roce 1953. V rámci osvětlení historického kontextu bylo zapotřebí též rekapitulovat politiku uplatňovanou předešlou labouristickou vládou pod vedením Clementa Attleeho. Zkoumanou problematikou je období v rozmezí let 1951 až 1955 vyznačující se diplomatickými snahami o zahájení dialogu mezi Západním a Východním blokem. Práce se dále zaměřuje na mezinárodní konference, jež sloužily ke snižování napětí a rychlosti zbrojení za účelem nutnosti eliminovat možný jaderný konflikt mezi mocnostmi. Na základě prostudované sekundární literatury a dostupných primárních zdrojů je výsledkem práce vymezení vlivu détente na britskou politiku vůči SSSR a zhodnocení Churchillových pokusů navázat dialog s Východním blokem.
Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017
Svobodová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017 si dává za cíl zanalyzovat na čtyřech nejvýznamnějších událostech z těchto let fragmentaci ve straně způsobenou rozdílnými názory na řešení evropské otázky a zároveň odpovědět na otázku, zdali a jak se proměnila podoba euroskepticismu a míra fragmentace ve straně. Mezi analyzované události patří parlamentní volby z roku 2015, referendum ohledně britského členství v Evropské unii v roce 2016, vnitrostranické volby téhož roku a předčasné parlamentní volby v roce 2017. Práce obsahuje teoretickou část, která zahrnuje několik typologií týkajících se frakcí a euroskepticismu, na jejichž základě dochází k vytyčení tří výzkumných kritérií. První kritérium zkoumá vnější projevy euroskepticismu ve volebních programech na evropských otázkách, na nichž porovnává míru euroskeptičnosti. Kritériem další kapitoly jsou vnitřní projevy euroskepticismu a fragmentace ve straně, které jsou analyzovány na základě chování frakcí a politiků mezi lety 2015 a 2017. Kritériem poslední části jsou projevy euroskepticismu a fragmentace na volbě nového předsedy strany. Jednotlivým analýzám vždy předchází popis zkoumaných subjektů. Závěr poukazuje na zvýšenou míru euroskepticismu ve straně zapříčiněnou konaným referendem...
Komparace dvou britských referend o členství v Evropské unii v letech 1975 a 2016
Sýkora, Ondřej ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací dvou referend konaných ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, ve kterých obyvatelé rozhodovali o členství v EHS/EU. Tato referenda proběhla v letech 1975 a 2016. V roce 1975 v něm britští obyvatelé hlasovali pro setrvání v EHS. Opačného výsledku bylo dosaženo v referendu z roku 2016. V práci je použita komparativní metoda, která je aplikována pro analýzu zvolených výzkumných kritérií, kterými jsou politické zázemí referenda, vyjednávání nových podmínek členství v EHS/EU a náležitosti a výsledky referenda. Tato metoda je použita za účelem naplnění cíle práce. Ten spočívá v nalezení rozlišností a podobností mezi oběma referendy. Použitím komparativní metody bylo v práci dosaženo nalezení několika rozdílů, které vysvětlují rozdílný výsledek obou referend.
Vývoj pozice Labouristické strany k Brexitu
Březina, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem britské opoziční Labouristické strany k Brexitu. Práce zkoumá vývoj tohoto postoje od referenda o členství Spojeného království v Evropské unii v roce 2016 do prosincových voleb v roce 2019 a zaměřuje se na důvody ambivalentního postoje Labouristické strany k této problematice. Hlavním předmětem zkoumání je to, jaký vliv má na tento postoj nejednotnost elektorátu Labouristické strany a britský jednokolový většinový volební systém. První část práce se zabývá volebními systémy a jejich vlivem na stranické systémy a politické strany jako takové. Druhá část zkoumá historický vývoj pohledu Labouristické strany vůči evropské integraci. Cílem této části je poukázat na fakt, že Labouristická strana měla historicky ambivalentní a proměnlivý postoj k evropské integraci a její rozpolcenost vůči tomuto tématu tedy není novým jevem. Třetí část přibližuje samotný vývoj pozice Labouristické strany po referendu z roku 2016 a ukazuje, jak se pohled strany vůči Brexitu měnil, jak se strana s touto situací pokoušela vyrovnat a do jakých konfliktů se členové strany dostali. Závěrečná kapitola se zabývá důvody počínání členů Labouristické strany, kteří v parlamentních hlasováních týkajících se Brexitu hlasovali v rozporu s oficiální stranickou linií. V první části této kapitoly...
Vývoj pozice Labouristické strany k Brexitu
Březina, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem britské opoziční Labouristické strany k Brexitu. Práce zkoumá vývoj tohoto postoje od referenda o členství Spojeného království v Evropské unii v roce 2016 do prosincových voleb v roce 2019 a zaměřuje se na důvody ambivalentního postoje Labouristické strany k této problematice. Hlavním předmětem zkoumání je to, jaký vliv má na tento postoj nejednotnost elektorátu Labouristické strany a britský jednokolový většinový volební systém. První část práce se zabývá volebními systémy a jejich vlivem na stranické systémy a politické strany jako takové. Druhá část zkoumá historický vývoj pohledu Labouristické strany vůči evropské integraci. Cílem této části je poukázat na fakt, že Labouristická strana měla historicky ambivalentní a proměnlivý postoj k evropské integraci a její rozpolcenost vůči tomuto tématu tedy není novým jevem. Třetí část přibližuje samotný vývoj pozice Labouristické strany po referendu z roku 2016 a ukazuje, jak se pohled strany vůči Brexitu měnil, jak se strana s touto situací pokoušela vyrovnat a do jakých konfliktů se členové strany dostali. Závěrečná kapitola se zabývá důvody počínání členů Labouristické strany, kteří v parlamentních hlasováních týkajících se Brexitu hlasovali v rozporu s oficiální stranickou linií. V první části této kapitoly...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.