|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u žen (věková kategorie 60,00-69,99 r.)
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Cílem této práce je posouzení a porovnání vybraných tělesných charakteristik u skupiny 30 žen zahrádkářského klubu věkové kategorie 60,00-69,99 let. Měření probíhalo opakovaně (listopad 2019 a březen 2020) kvůli pandemii jen u 17 z nich. Mezi zjišťovanými tělesnými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, obvodové rozměry (pravé paže, břicha a boků), kožní řasy (nad dvojhlavým svalem pažním, nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky a nad předním horním trnem kyčelním) a zkoušky pohyblivosti páteře (Stiborův příznak, Ottův příznak, Čepojův příznak, Schoberův příznak, modifikovaný Thomayerův příznak, zkouška šály a zkouška lateroflexe). Též byla vypočtena hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu kožních řas. Součástí výzkumné části práce bylo také vyhodnocení otisku plochonoží, Dotazníku životní spokojenosti v oblasti Zdraví a Volný čas (Fahrenberg a kol., 2001) a vybraných doplňujících otázek. Porovnání průměrných výsledků listopadového a březnového měření našeho souboru ukázalo Studentovým testem (t-testem) statisticky vysoce významné rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI ve prospěch březnových hodnot (p = 0,000**). Statisticky významné rozdíly byly také zjištěny prostřednictvím Wilcoxonova testu při porovnání průměrných hodnot funkčních zkoušek páteře u Stiborova příznaku ve prospěch listopadového měření v předklonu (p = 0,030*). Výzkumná část se dále zabývá výsledky těsnosti vztahu hodnot BMI s jinými zjištěnými údaji. Nejzajímavějším výsledkem této části bylo zjištění, že v našem souboru nesouvisí hodnoty BMI s výsledky funkčních zkoušek páteře (p > 0,05). Naopak výsledky vztahu BMI a výskytu bolesti zad ukázaly mezi těmito daty souvislost (p = 0,049*). Průměrné hodnoty našeho souboru byly porovnávány s výsledky výzkumu olomouckých žen (Riegerová, 2010). Při tomto porovnávání byly rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné ve prospěch našeho souboru (p < 0,01). Také výsledky porovnání průměrných výsledků tělesné hmotnosti, BMI a obvodu břicha s výsledky výzkumu Toman Hrušková (2018) byly vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné (p < 0,01).
|
|
|
Vnímání smyslu života u osob středního věku "krize středního věku"
PŘIBYLOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vnímání smyslu života u generace středního věku, pro kterou bývá právě typická "krize středního věku". Tento pojem je mnohdy spojován s negativními jevy, jako je fyzické stárnutí, stagnace v kariéře, nuda v manželství a všeobecný stereotyp života. Zde je právě důležitý význam logoterapie, která nám pomáhá v hledání smyslu života, pomáhá při komunikaci v sociální práci, např. při existenciální osamělosti a ztrátě smyslu života. Práce je zpracována interdisciplinárně na základě odborné literatury, kdy je zmapováno pojetí středního věku z pohledu různých autorů, oblast změn, rozhodování a význam tzv. přechodového období, kdy se člověk ocitá mezi něčím, čím byl, a něčím, čím bude. Z pohledu filosofického a psychologického je práce zaměřena na hledání smyslu života. Pozornost je rovněž věnována základním pojmům a teoretickým východiskům vztahujícím se ke smyslu života, s aspektem kladeným na lidské cíle, životní hodnoty, motivaci, hodnotu zdraví, hodnotu lásky, štěstí, na život jako poslání. Cílem diplomové práce je zmapovat, jak je vnímáno období a smysl života u generace středního věku (označovaného, jako "krize středního věku") z pohledu vědních disciplín. Naznačit možnosti řešení a podporu osobní spokojenosti v krizi středního věku, naznačit možnosti prevence negativních důsledků, které jsou spojené se vstupem do druhé poloviny života. Ukázat, že i v této životní etapě lze vnímat a pojmout smysl života z pozitivního hlediska a prožít tak šťastný a plnohodnotný život.
|
|
|
Životní spokojenost u somaticky nemocných
Kolínová, Magdaléna ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality života u osob s nadváhou a obezitou. Teoretická část pojednává o kvalitě života, problematice obezity a vybraných psychologických souvislostech. V empirické části jsou zpracovány dvě studie: 1. Studie u osob s nadváhou / obezitou podstupujících pohybovou intervenci ve formě chůze o délce až 1 rok, zahrnuje 24 účastnic. Bylo dosaženo významného vlivu intervence na kvalitu života podle dotazníků IWQOL-Lite, OWLQOL a WRSM. 2. Studie u osob s nadváhou / obezitou absolvujících základní kurz STOB o délce 12 týdnů, zahrnuje 17 účastnic. Bylo dosaženo významného vlivu intervence na kvalitu života podle dotazníků IWQOL-Lite, OWLQOL a WRSM. U této populace byla hodnocena i změna sebehodnocení podle RSE a změna vlastní účinnosti podle GSE, ani v jednom případě nebylo dosaženo statistické významnosti, je nicméně patrný trend ke změně podle RSE, resp. GSE. Klíčová slova: Životní spokojenost; kvalita života; obezita; pohybová intervence; STOB
|
|
|
Edukace jako nástroj zvyšování kvality života seniorů
Kortanová, Hana ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vzděláváním seniorů, zejména pak vlivem edukace na kvalitu jejich života. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část práce shrnuje poznatky tří tematických celků (stáří a stárnutí, kvalita života a význam edukace pro kvalitu života v seniorském věku) na základě domácí i zahraniční literatury. S pomocí příslušných pramenů zkoumá práce podrobněji stáří a stárnutí, demografický pohled společnosti na stárnutí, roli mezinárodních organizací při řešení problematiky stárnutí, pojem kvalita života a jeho vymezení, dimenze, modely a měření. Dále práce vymezuje koncept aktivního stárnutí a zabývá se jeho determinanty, zabývá se významem edukace pro kvalitu života v seniorském věku, funkcemi vzdělávání seniorů, jejich specifiky a možnostmi vzdělávání seniorů v České republice. Druhá, empirická část práce, je zaměřena na vlastní kvantitativní šetření vztahu mezi spokojeností a vzděláváním v seniorském věku, na oblasti zájmu seniorů o vzdělávání a důvody neúčasti na vzdělávacích aktivitách v seniorském věku. Sebraná data jsou nadále vyhodnocena a okomentována. Klíčová slova: vzdělávání seniorů, kvalita života, životní spokojenost, senioři.
|
|
|
Kvalita života, životní spokojenost a sociální self-efficacy lidí se získaným poškozením mozku
Lišková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy, přičemž je kladen důraz na zasazení do kontextu získaného poškození mozku a jeho specifických následků. Práce využívá teoretických východisek všech zmíněných konceptů, ale především kvantitativně zpracovává skutečné výsledky kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy a other-efficacy v rámci výzkumného vzorku populace osob se získaným poškozením mozku v ČR. Kromě popisu subjektivního vnímání vlastní spokojenosti s různými oblastmi v životě osobami po poranění jsou v práci popsány potenciální vztahy mezi danou spokojeností a sociálním efficacy, respektive síla mezi nimi. Používány jsou standardizované i nové, především dotazníkové nástroje. Klíčová slova: získané poškození mozku, kvalita života, životní spokojenost, sociální self-efficacy, sociální other-efficacy
|
|
|
Vztah kvality života a psychické odolnosti a vytrvalosti u hráčů parahokeje a vozíčkářského rugby
Jiskrová, Markéta ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
v českém jazyce Cíl: Cílem mé práce je zjistit, zda na základě vybraných pozitivních psychologických konstruktů (resilience, hardiness, grit) můžeme predikovat obecnou i sportovně specifickou kvalitu života u sportovců s tělesným postižením. Metody: Studie se zúčastnilo 40 hráčů para hokeje a vozíčkářského rugby (z toho pouze dvě ženy). Pro získání potřebných dat jsme použili dotazník sestavený profesorem Martinem na Wayne State University. Ten obsahuje 6 dílčích částí - obecné informace, životní spokojenost, grit, resilience, sportovní angažovanost a hardiness. K překladu dotazníku byla použita metoda "překladu a zpětného překladu". K analýze získaných dat jsme použili statistický program IBM SPSS 22.00. Výsledky: Životní spokojenost můžeme nejlépe predikovat na základě hardines (R = 0,686), ale i resilience (R = 0,496) a grit (R = 0,340). Predikovat sportovní angažovanost můžeme pouze na základě resilience (R = 0,374). Doporučujeme hledat další možné pozitivní konstrukty, které by mohly lépe predikovat sportovní angažovanost. Klíčová slova: kvalita života, sportovní angažovanost, životní spokojenost, psychická odolnost, psychická vytrvalost, grit, resilience, hardiness, para hokeje, vozíčkářské rugby
|
|
|
Životní spokojenost a bolest
Waldmannová, Alice ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu, jaký má bolest na životní spokojenost. Je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. V první části definuji základní pojmy, jako je bolest, bolestivé chování, úzkost, strach, životní spokojenost, koncept životní spokojenosti, štěstí. Jaké jsou rozdíly v přístupu a hodnocení ke kvalitě života u pacientů s chronickou dlouhodobou bolestí a v porovnání s tím, u dobrovolníků bez bolesti. Snažila jsem se o popsání rozdílů mezi úzkostí a strachem, které jsou mezi sebou často zaměňovány. V závěru teoretické části jsou popsány metody hodnocení strachu z bolesti. V empirické části je zpracován kvantitativní výzkum, který je zaměřen na zjištění intenzity strachu z bolesti u pacientů s chronickou bolestí v závislosti na pohlaví, věku a jejich aktuální bolesti. Také jsou zde zkoumány rozdíly v používání strategií zvládání strachu mezi muži a ženami. Byly zvoleny tři dotazníkové metody - Dotazník životní spokojenosti (DŽS), Fear of Pain Questionnaire (FPQ- III) v české verzi, dále Dotazník stavu a rysu úzkosti (STAI). Pro zjištění intenzity bolesti byla použita numerická škála VAS. Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti FN Motol a zdraví dobrovolníci.
|
|
|
Socioekonomický status a jeho působení na strukturu a úroveň osobní pohody (well-being)
Matyášová, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Souhrn: Diplomová práce představuje vývoj pojetí well-beingu a socioekonomického statusu (SES) pomocí analýzy dostupných údajů v domácí i zahraniční odborné literatuře. Těžiště teoretické části tkví v souvislosti mezi úrovní SES a kvalitou osobní pohody, hledání a možná vysvětlení rozličných vztahů mezi jednotlivými determinanty. Ve výzkumném šetření pak ověřujeme základní výzkumnou otázku, která se ptá po existenci závislostního vztahu well-beingu a SES. Osobní pohoda byla měřena pomocí testu SWLS (Satisfaction with life scale; Diener et al., 1985) a RPWB (Ryff's scales of psychological well-being; Ryff, 1989). Socioekonomický status jsme odvozovali od výše příjmu, úrovně vzdělání a hodnoty prestiže zaměstání. Na našem výzkumném vzorku (n = 213) jsme prokázali přítomnost vztahu mezi výší příjmu a mírou well-beingu naměřenou testem RPWB. A dále jsme označili signifikantní rozdíly v prožívané míře well-beingu naměřené testem SWLS u lidí se základním a středním vzděláním; a také u nejnižší a nejvyšší příjmové kategorie. Celkově je vztah ovšem složitěji strukturovaný a spíše než jednoduchá pozitivní korelace se zde uplatňuje systém vzájemné podmíněnosti. Klíčová slova: well-being, socioekonomický status, osobní pohoda, životní spokojenost, příjem, vzdělání, prestiž zaměstnání
|
|
|
Determinants of Life Satisfaction in the Czech Republic and their Development over Time
Pavlovová, Anna ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Khymych, Olha (oponent)
Tato práce zkoumá životní spokojenost v České republice v letech 1991 až 2016. Vztahy mezi vybranými individuálními charakteristikami a spokojeností jsou analyzovány pomocí metody nejmenších čtverců a výsledky jsou následně porovnány v čase. Tato práce doplňuje existující literaturu tím, že poskytuje aktuální analýzu a že se životní spokojeností zabývá v širším časovém hori zontu. Některé vztahy byly shledány poměrně stálé během zkoumaného období (například ty spojené se zdravím, spokojeností s institucemi nebo politickým přesvědčením). Přestože vyšší vzdělání a vyšší plat nebyly vždy doprovázeny vyšší spojeností, rozdíly mezi nižšími a vyššími decily platu byly významné po celou dobu. Na druhou stranu se některé asociace v čase výrazně měnily (například asociace mezi spokojeností a statutem studenta). V rozporu s exis tující literaturou zabývající se devadesátými léty se vztah mezi spokojeností a věkem zdá být v případě České republiky konvexní po celou zkoumanou dobu. Nicméně zlomové body a přesný tvar vztahu se měnil v čase. Klíčová slova životní spokojenost, Česká republika, de terminanty životní spokojenosti, vývoj E-mail autora annapavlovova@email. cz E-mail vedoucího práce chytilova@fsv. cuni. cz
|
|
| |
host ::
RSS.