|
|
Průběh destratifikace na vodní nádrži Brno
Marek, Tomáš ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Palčík,, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá procesem destratifikace na brněnské údolní nádrži v rámci rozsáhlého projektu „Čisté povodí Svratky“, který má za cíl zlepšení kvality vody v celém povodí nad nádrží Brno. Na brněnské přehradě probíhá již třetím rokem projekt „Realizace opatření na brněnské údolní nádrži“. Jeho cílem je návrh a realizace opatření, které potlačí masový rozvoj sinic v nádrži. Jedním ze stěžejních opatření je aerace a rozmíchání vody v přehradě pomocí 20 aeračních věží. V teoretické části je tato práce zaměřena na sezónní podmínky v nádrži, technologie vhodné k destratifikaci a aeraci a možnosti jejich použití. V praktické části práce monitoruje sezónní proces destratifikace a její ovlivnění meteorologickými podmínkami.
|
|
|
Monitorování životaschopnosti mikrobiální populace v pitné vodě metodou průtokové cytometrie
Maršálková, Eliška ; Makieieva, Y. ; Kovar, K.
Mikrobiom přírodní vody z artéského vrtu (tj. balené vody tohoto původu) byl charakterizován metodou kombinující fluorescenční barvení buněk a počítání buněk průtokovou cytometrií. Byla sledována změna celkového počtu buněk (TCC) (mikrobiální „otisk prstu“), počtu buněk mrtvých (DCC) a poměr živých buněk s vysokým (HNA) a nízkým (LNA) obsahem nukleových kyselin. Tato pitná voda (tj. obsahující přibližně 14 tisíc buněk na ml) byla upravena technologií CaviPlazmy, při které vznikají peroxid vodíku, ozón a volné radikály. Touto metodou se snižovala životaschopnost (viabilita) mikrobiálních buněk, jak z původního mikrobiomu, tak přidané laboratorní kultury E. coli. Buňky odumíraly, jejich celkový počet se snížil, buňky také lyzovaly a zvyšoval se tak obsah asimilovatelného uhlíku (AOC) v ošetřené vodě. Poznatky z těchto laboratorních pokusů přispívají k porozumění vlivu oxidačních procesů na životaschopnost mikrobiálních buněk a možného budoucího využití těchto technologií pro dezinfekci a ochranu proti opětovnému růstu možných kontaminantů.
|
|
|
Využití organismu Daphnia magna v multigeneračním testu ekotoxicity
Klasová, Kristýna ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce zabývá multigeneračním vlivem mikročástic biodegradabilního polymeru polyhydroxybutyrátu (P3HB) na sladkovodní organismus Daphnia magna. Přítomnost mikroplastů v životním prostředí je často diskutovaným environmentálním problémem, proto je vyvíjena snaha o vývoj v oblasti biodegradabilních plastů, které se v životním prostředí snadněji rozkládají. Nejvíce prostudovaným biopolymerem je P3HB, nicméně o jeho ekotoxicitě zatím není mnoho informací. V rámci této práce byla ekotoxicita hodnocena pomocí multigeneračního testu, navíc byl vliv mikročástic P3HB porovnán s vlivem přírodně se vyskytujících částic. Multigenerační testy nejsou zatím pro ekotoxikologické hodnocení běžně využívány, nabízejí však komplexní a realistický pohled na účinek testované látky na testovací organismy. V rámci této práce byly 4 generace organismu D. magna exponovány mikročásticemi P3HB a pro porovnání přírodními mikročásticemi kaolinu. Výsledky neprokázaly žádný negativní vliv na mortalitu organismu, byl však zaznamenán mírný pokles reprodukční aktivity.
|
|
|
Vliv mikrobioplastů na vodní rostliny
Mácová, Sabina ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Znečištění životního prostředí plasty se stává jedním z vážných ekologických problémů, proto se v posledních letech vyvíjí snaha navrhnout alternativy k běžným konvenčním plastům. Jako možná alternativa se jeví biodegradabilní plasty, které mají podobné vlastnosti jako syntetické plasty, a navíc jsou považovány za nezávadné a rozložitelné v životním prostředí. Avšak za reálných podmínek je biodegradace poměrně časově náročný proces a může dojít pouze k bio fragmentaci na malé částice, tzv. mikrobioplasty. O jejich vlivu na životní prostředí se prozatím ví jen velmi málo. Tato práce se zabývá ekotoxikologickým vlivem mikročástic biodegradabilního poly(3-hydroxybutyrátu) (P3HB) ve dvou velikostních frakcích (částice
|
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
|
Návrh managementu a zpřístupnění VKP Maděrany v k.ú. Hajany, bývalý okres Brno - venkov
Maršálková, Eliška
Smyslem bakalářské práce bylo navrhnout plán péče o významný krajinný prvek Maděrany a jeho zpřístupnění. Návrh vycházel z šetření současného stavu lokality a z dalších limitů daných lesním hospodářským plánem a územně plánovací dokumentací obce. Přílohou jsou graficky zpracované návrhy umístění jednotlivých zásahů. V rámci přehledu o dané problematice byla zpracována literární rešerše na téma významný krajinný prvek.
|
|
|
Projekt revitalizace ovocného sadu v k.ú. Hajany
Maršálková, Eliška
První část diplomové práce shrnuje teoretická východiska vypracovaná z literatury zabývající se problematikou funkčních výsadeb v krajině a extenzivního hospodaření v souvislosti s ovocnými dřevinami. Dále byla na zvolené lokalitě prováděna terénní šetření, která sestávala ze zjišťování stavu lokality a byla zaměřena na současný stav stávající dřevinné vegetace. Zpracováním informací získaných v teoretické části a z terénních prací byly navrženy varianty řešení obnovy starého sadu na zvolené lokalitě. Optimální varianta se potom stala hlavním předmětem druhé části diplomové práce, v níž byla dále rozpracována do podoby upravené projektové dokumentace pro územní řízení.
|
|
|
Vliv klíštěcích slin na fagocytózu borelií dendritickými buňkami
MARŠÁLKOVÁ, Eliška
In this study we examined the effect of the tick saliva from I. ricinus and the effect of recombinant protein IRS-2 from the saliva of I. ricinus on dendritic cells derived from the mice bone marrow. We studied their effect on the production of cytokines by dendritic cells after the stimulation by B. burgdorferi, their effect on the expression of genes, that participate in phagocytosis, and the impact of the tick saliva on phagocytosis of B. burgdorferi by dendritic cells.
|
|
|
Průběh destratifikace na vodní nádrži Brno
Marek, Tomáš ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Palčík,, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá procesem destratifikace na brněnské údolní nádrži v rámci rozsáhlého projektu „Čisté povodí Svratky“, který má za cíl zlepšení kvality vody v celém povodí nad nádrží Brno. Na brněnské přehradě probíhá již třetím rokem projekt „Realizace opatření na brněnské údolní nádrži“. Jeho cílem je návrh a realizace opatření, které potlačí masový rozvoj sinic v nádrži. Jedním ze stěžejních opatření je aerace a rozmíchání vody v přehradě pomocí 20 aeračních věží. V teoretické části je tato práce zaměřena na sezónní podmínky v nádrži, technologie vhodné k destratifikaci a aeraci a možnosti jejich použití. V praktické části práce monitoruje sezónní proces destratifikace a její ovlivnění meteorologickými podmínkami.
|
|
|
Možnosti odstranění vybraných estrogenů z vody pomocí green technology, nanotechnologií a biiotechnologií
Maršálková, Eliška ; Maršálek, Blahoslav ; Endo, Valentina ; Godoy Alonso, Paula ; Jančula, Daniel
Moderní technologie čištění odpadních vod se zaměřují na odstraňování mikropolutantů jako jsou farmaka, látky s estrogenním účinkem apod.. Pro zachování lidského zdraví není možné léky nepoužívat a proto je nutné hledat takové technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí a při tom residua farmak odstraňují. K takovým technologiím patří tzv. „green technology“ mezi které se řadí i feráty. Jak se ukazuje, estrogeny jsou odstraňovány z odpadních vod běžnými způsoby čištění s různou účinností jak ukazuje tento příspěvek. Porovnány jsou čistírny odpadních vod, které využívají vegetační způsob dočištění a čistírny s aktivovaným kalem. V příspěvku jsou uvedeny výsledky odstraňovaní vybraných estrogenů pomocí nanočástic nulamocného železa a šestimocného železa.
|
host ::
RSS.