|
| |
|
|
Argumentace v mravním usuzování dětí školního věku
Kukal, Jiří ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce staví na teoretických východiscích švýcarského psychologa Jeana Piageta. V teoretické části je podrobněji představena Piagetova teorie v souvislosti s prací jeho následovníka Lawrence Kohlberga i pozdějších kritiků. Předmětem práce je výzkum morální argumentace dětí školního věku, konkrétně v návaznosti na Piageta, mapování přechodu od argumentace odpovědností objektivních důsledků k argumentaci odpovědností subjektivních záměrů. Jako výzkumný nástroj byla použita baterie šesti dvojic morálních příběhů. Ty byly zadány 53 dětem; nad příběhy jsem s dětmi následně vedl krátké rozhovory. Tyto příběhy byly z části přejaty od Piageta, z části doplněny nově zkonstruovanými příběhy, jež popisovaly jednání vedoucí k velmi výrazné materiální ztrátě. Hlavním předmětem výzkumu tak byla možná koordinace hledisek objektivní a subjektivní odpovědnosti v souvislosti s extrémní materiální ztrátou obsaženou v příbězích. Klíčová slova: morální vývoj, spravedlnost, morální usuzování
|
|
|
Vstup nešestiletých dětí do ZŠ
Musilová, Monika ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Vstup nešestiletých dětí do ZŠ 1 Monika Musilová Abstrakt Cílem teoretické části práce je zjistit, jak je v odborné literatuře pojednán fakt předčasného nástupu dítěte do školy. Tyto literární nálezy jsou konfrontovány s daty v empirické části práce, které byly získány na základě rozhovorů s dětmi, rodiči a učitelkami mající s předčasným vstupem do školy zkušenost. Rozhovory byly realizovány se dvěma rodinami. Zjistili jsme, že v obou případech byl hlavním důvodem vstupu zájem o četbu a čtení dítěte a obavy rodičů z nudy dítěte ve škole. Z rozhovorů také vyplynulo, že tato volba je přísně individuální a vyžaduje komplexní posouzení řady aspektů.
|
|
|
Počátky hudební inteligence: vývoj hudebních schopností u dětí v předškolním věku
Sedláčková, Alžběta ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hudebními schopnostmi u dětí v předškolním věku. V rámci práce byl realizován příčný výzkum v mateřské škole, při kterém byl zkoumán postup ve vývoji hudebních schopností u dětí v předškolním věku, dále rozdíly mezi dívkami a chlapci v této oblasti. Také byly zkoumány souvislosti mezi hudebním prostředím v rodině a hudebními schopnostmi dětí. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou. Teoretická část pojednává o hudebních schopnostech, které byly zkoumány ve výzkumu a o vývoji hudebních schopností, přičemž je kladen důraz především na předškolní období. Empirická část se nejprve věnuje popisu realizovaného výzkumu (např. popis metod zkoumání hudebních schopností, charakteristiky vyšetřovaných souborů), následně jsou prezentována získaná data a nakonec jsou výsledky analyzovány. Průměry výsledků dětí v testu hudebních schopností jsou porovnávány dle různých kritérií (dle věku, pohlaví a hudebního prostředí v rodině), výsledky dětí jsou také porovnávány pomocí statistických metod.
|
|
|
Psychologická intervence u matek nedonošených dětí
Matoušová, Milada ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku předčasného porodu a vlivu narození nedonošeného dítěte na psychický stav jeho rodičů. Zejména matky nedonošených novorozenců zpravidla prožívají předčasný porod velmi negativně, ale jedná se o složitou životní situaci, která klade zvýšené nároky na oba rodiče, resp. celou rodinu. Stupeň nezralosti a zdravotní stav nedonošeného dítěte zásadním způsobem ovlivňují a narušují kontakt a ranou interakci rodič-dítě, což má vliv na celý vývoj jejich vzájemného vztahu. S následky nedonošenosti se mohou rodiče i dítě vyrovnávat dlouhou dobu, protože nezralost dítěte při narození s sebou nese riziko zdravotních problémů po celý jeho život Lékařská péče o nedonošené novorozence je v České republice na vysoké úrovni a statistické ukazatele péče o tyto děti se drží v celosvětové špičce. V rámci komplexního přístupu k tělesnému a duševnímu zdraví jedince by bylo žádoucí doplnit vynikající lékařskou péči o předčasně narozené děti o psychologickou podporu a pomoc věnovanou jejich rodičům, a později, v případě potřeby, celé rodině. Klíčová slova: rizikové těhotenství, předčasný porod, prenatální vývoj, hranice viability, nedonošený novorozenec, raná interakce, kojení, péče o dítě
|
|
|
Psychologická intervence u matek nedonošených dětí
Matoušová, Milada ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku předčasného porodu a vlivu narození nedonošeného dítěte na psychický stav jeho rodičů. Zejména matky nedonošených novorozenců zpravidla prožívají předčasný porod velmi negativně, ale jedná se o složitou životní situaci, která klade zvýšené nároky na oba rodiče, resp. celou rodinu. Stupeň nezralosti a zdravotní stav nedonošeného dítěte zásadním způsobem ovlivňují a narušují kontakt a ranou interakci rodič-dítě, což má vliv na celý vývoj jejich vzájemného vztahu. S následky nedonošenosti se mohou rodiče i dítě vyrovnávat dlouhou dobu, protože nezralost dítěte při narození s sebou nese riziko zdravotních problémů po celý jeho život Lékařská péče o nedonošené novorozence je v České republice na vysoké úrovni a statistické ukazatele péče o tyto děti se drží v celosvětové špičce. V rámci komplexního přístupu k tělesnému a duševnímu zdraví jedince by bylo žádoucí doplnit vynikající lékařskou péči o předčasně narozené děti o psychologickou podporu a pomoc věnovanou jejich rodičům, a později, v případě potřeby, celé rodině. Klíčová slova: rizikové těhotenství, předčasný porod, prenatální vývoj, hranice viability, nedonošený novorozenec, raná interakce, kojení, péče o dítě
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Šeráková, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Každý, kdo má někdy možnost pozorovat malé děti, když si hrají nebo když něco nového poznávají, když něco vypráví, každý, kdo má možnost si s nimi povídat, si jistě někdy všiml, jak zvláštně někdy zacházejí s realitou kolem sebe. Jsou to ty úsměvné momenty, kdy vás překvapí, co si dítě myslí nebo jakým způsobem zachází s logikou. Jakoby malé děti žily v nějakém zvláštním světě, který má úplně jiná pravidla logiky. Slavný švýcarský psycholog si tohoto zvláštního dětského myšlení všímal a popsal tzv. intelektuální egocentrismus, který můžeme u dětí pozorovat v předškolním a raném školním věku. Egocentrismus nezasahuje jen do oblasti dět- ského logického myšlení, ale ovlivňuje i další aspekty dětského myšlení a prožívání. Toto zvláštní "nastavení" dětské mysli můžeme pozorovat při hře dětí, v komunikaci dětí mezi sebou, v kresbě dětí, anebo také v oblasti dětského morálního usuzování. V oblasti dětské morálky Piaget hovořil o tzv. morálním realismu. V morálním úsudku o prezentovaných morálních situacích se dítě, pod vlivem morálního realismu, nesoustředí na podstatné okolnosti příběhu, ale naopak na okol- nosti nepodstatné, jako je materiální výsledek akce a jiné vnější okolnosti. Zásadní pro dítě podle Piageta je, zda se chování v příběhu shoduje s pravidly, která stano- vuje autorita. Tato pravidla...
|
|
|
Školní výkonová motivace
Smolová, Alžběta ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku školní výkonové motivace. Jedná se o empirickou práci. V teoretické části práce je nejprve představena problematika výkonové motivace (Atkinsonův a Heckhausenův model výkonové motivace) a v návaznosti na ní i problematika výkonové motivace ve škole, kde je důraz kladen především na formování školních výkonových potřeb. Poslední kapitola teoretické části představuje výzkumy týkající se výkonových potřeb a tvoří tak propojení s částí výzkumnou. Cílem výzkumné části práce je prozkoumat výkonové potřeby žáků na druhém stupni základní školy a zjistit, zda dochází k jejich diferenciaci. Výsledky výzkumné části naznačují, že v souvislosti s vývojem školní výkonové motivace se původně generalizované výkonové potřeby diferencují v jednotlivých školních předmětech, přičemž potřeba vyhnutí se neúspěchu se oproti potřebě úspěšného výkonu diferencuje méně. Dále jsou diskutovány také rozdíly ve výkonových potřebách žáků druhého stupně z hlediska věku, pohlaví, jazykové a nejazykové třídy. Klíčová slova: školní výkonová motivace, diferenciace, 2. stupeň základní školy, potřeba úspěšného výkonu, potřeba vyhnutí se neúspěchu
|
|
|
Analýza učiva v učebnici českého jazyka pro 8. ročník základní školy z hlediska kognitivních nároků na žáka
Milčáková, Jitka ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
česky Cílem této práce je zjištění kognitivní náročnosti jednoho tematického okruhu v nejvíce užívané učebnici českého jazyka pro 8. ročník základních škol, konkrétně okruhu Tvarosloví v učebnici od nakladatelství Fraus. K posouzení kognitivní náročnosti úkolů prezentovaných v učebnici byla zvolena čtyři kritéria, dvě teoretická (Bloomova taxonomie kognitivních cílů a verbální subtesty vybraných testů inteligence) a dvě empirická (výsledky žáků v námi sestaveném testu a názor paní učitelky). Výsledná zjištění mohou být podnětem pro další analýzy a být přínosem pro autory učebnic.
|
|
|
Sebepojetí intelektově nadaných žáků 2. stupně ZŠ a víceletého gymnázia
Čížková, Kristýna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Práce si klade za cíl zjistit, zda a případně jak se liší struktura sebepojetí specifické žákovské populace - nadaných žáků navštěvujících druhý stupeň běžné ZŠ a víceleté gymnázium. V teoretické části nejdříve krátce vysvětluji termíny sebepojetí a nadání, místo věnuji současnému pohledu na různé aspekty sebepojetí nadaných žáků dle autorů věnujících se tomuto tématu. Empirická část pak obsahuje design výzkumu, analýzu a interpretaci dat. Nadané žáky (studenty) jsem si pro účely práce vymezila jako úspěšné řešitele olympiád v biologii a zeměpisu ve Středočeském kraji umístěné do 10. místa. Vytvořenému vzorku 19 nadaných žáků a studentů jsem zadala dotazník se 4 otázkami, na které žáci volně odpovídali. Analýzou jejich odpovědí jsem např. zjistila, že u obou skupin žáků je častou osobnostní vlastností cílevědomost, nadaní studenti gymnázií jsou více motivováni svým kladným vztahem ke konkrétnímu učivu a nadaní žáci základních škol více zdůrazňují svou sociální pozici ve třídním kolektivu. Zjištěná data jsem interpretovala a konfrontovala k poznatkům uváděným v odborné literatuře o sebepojetí nadaných žáků.
|
host ::
RSS.