|
|
Evropeizace Jihomoravského kraje
Kučerová, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem procesu evropeizace na Jihomoravský kraj a jeho zřízení. Cílem práce je analýza konkrétních změn, které se udály po vstupu České republiky do Evropské unie a které dále probíhají v závislosti na měnících se programových obdobích. První část práce je zaměřena na pojem evropeizace z odborného hlediska. Dále jsou tyto informace dány do kontextu s regionálním celkem, tedy Jihomoravským krajem. Konkrétně jsou řešeny aktivity spojené s uzavíráním partnerství s dalšími regiony, působení kraje v Bruselu a také jeho organizační struktura.
|
|
|
Severní Makedonie a její vstup do EU
Dreiseitlová, Adéla
Bakalářská práce se zabývá integrací Severní Makedonie do Evropské unie. V teoretické části jsou zmíněny otázky vstupu státu do Evropské unie a důvody prozatímní neúspěšné integrace. Analytická část odpovídá na otázky z teoretické části a zabývá se jednou z největších překážek, bránící zemi vstupu do EU, a to korupcí.
|
|
|
Evropeizace Západního Balkánu a rostoucí vliv Číny
Veselý, Petr
VESELÝ, Petr. Evropeizace Západního Balkánu a rostoucí vliv Číny. Brno: 2021. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Ústav teritoriálních studií. Diplomová práce je zaměřena na evropeizaci Západního Balkánu a rostoucí vliv Číny v této oblasti. Region Západního Balkánu se dlouhodobě potýká s problémy, jako je korupce, slabé institucionální nastavení, ale také dědictví z minulosti po válkách odehraných v 90. letech. Práce pojednává o tom, jak neúspěšná evropeizace Západního Balkánu otevírá prostor pro další externí mezinárodní hráče - Čínu. V návaznosti na problémy, s kterými se vypořádává Evropská unie a Západní Balkán, jsou uvedeny sféry vlivu, ve kterých se Čína a Evropská unie v regionu angažují. Práce je příkladem kvalitativní případové studie.
|
|
|
Evropeizace českých, polských a slovenských medií v kontextu tří krizí
Rosenfeldová, Jana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Gregor, Miloš (oponent) ; Havlík, Vlastimil (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zjištění úrovně a podoby evropeizace českých, polských a slovenských médií v intenzivních fázích tří krizí - migrační krize, pandemie koronaviru a války na Ukrajině. Teoretickým východiskem práce jsou přitom teorie veřejné sféry, jejíž funkční varianta je v kontextu "evropského komunikačního prostoru" považována za prostředek, resp. nutnou podmínku k odstranění nejrůznějších deficitů Evropské unie, zejména deficitu demokratického. Z různých přístupů ke konceptualizaci tzv. evropské veřejné sféry je pro výzkum v této práci volen přístup evropeizační, jehož perspektivou je evropská veřejná sféra chápána jako síť národních veřejných sfér, které se stále více "evropeizují", a jenž se při empirických snahách o detekci evropské veřejné sféry opírá o jednotlivá národní média. Paralelní kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza příspěvků publikovaných na sociální síti Facebook šesti českými, polskými a slovenskými mainstreamovými médii v počátečních fázích jednotlivých krizí zjišťuje různé úrovně evropeizace napříč krizemi, které reflektují odlišnou úroveň kompetencí, jimiž EU v jednotlivých krizích disponovala. Zároveň ukazuje, že unijním tématům a aktérům se podařilo prosadit i v rámci facebookových agend jednotlivých zpravodajských médií, tedy v prostředí, které se...
|
|
|
Shaping the Europeanization in Diplomacy: Development of the Czech "Dissident Tradition" in European-Related ideas
Yang, Zihan ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá vývojem disidentských myšlenek spojených s Evropou a vztahem mezi těmito myšlenkami a praxí české europeizace, zejména v oblasti zahraniční politiky. Cílem diplomové práce je analyzovat, zda tyto rozvíjející myšlenky sloužily jako teoretický základ pro pozdější zahraničněpolitickou praxi spojenou s Evropou, a to jak z hlediska aktivit disidentských politiků, tak z hlediska návaznosti diplomatických paradigmat a ideologií v širším časovém rozpětí. Proto tato práce zaujímá reflexivní postoj a zkoumá vývoj idejí souvisejících s Evropou tří vybraných českých disidentů (Václav Havel, Jiří Dienstbier a Petr Pithart) v chronologickém pořadí. Následně analyzuje, jak se tyto ideje měnily v politické praxi a reflexi disidentů po roce 1989. Tři vybraní disidenti jsou známými osobnostmi jak v politické sféře, tak mezi disidenty, a jejich literatura významně přispěla k tomuto tématu, čímž se jejich názory staly reprezentativními v rámci tohoto výzkumného tématu. Práce dochází k závěru, že evropský diskurz disidentů měl hluboké historické a filozofické kořeny a že toto pozadí v kombinaci s historickými událostmi během studené války (např. helsinský proces) mělo významný vliv na jejich politickou praxi spojenou s Evropou v letech 1989-1992; tento vliv nebyl zcela odložen se jejich...
|
|
|
Unlearned Social Change: A Study of Transitory Order
Tomášek, Marcel ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Rasiński, Lotar (oponent) ; Červinková, Hana (oponent)
Práce je kvalitativní studií šedých zón a šedých aktivit na pomezí ekonomiky a politiky v České republice v letech 1995 až 2013. Všeobecně zakořeněný předpoklad, že závěrečnou tečkou za "přechodnou fází" byl proces evropeizace spojený s procedurami spojenými se vstupem do EU, je všeobecně rozšířen a považován za samozřejmost. Vzhledem k verifikaci tohoto předpokladu bylo výzkumné pole rozděleno na dvě výrazná dílčí období: první zkoumá praktiky, jak byly spojeny především s fází změny, kterou lze označit jako postprivatizační/sekundární privatizaci (1995-2004). Druhé sledované podobdobí (2004-2013) představuje období od vstupu do EU v roce 2004 do kolapsu české politické scény v roce 2013 po odhalení vládních, parlamentních a klanově-klientelistických struktur a demisi české vlády. Empirickými zdroji pro šetření byly především konkrétní případy dění a problematických situací na překryvu politiky a ekonomiky, jak jsou pro dané období 1995-2013 zaznamenány a zmiňovány v týdenících - Respekt, Ekonom. Teoretické ukotvení studie proběhlo prostřednictvím identifikace čtyř vln v konceptualizaci společenské změny ve střední a východní Evropě - v podobě "etapového schématu" (transformace-demokratická konsolidace; transformace-závislost na cestě; převzetí státu-evropeizace; verze kapitalismu-vlastní verze) a...
|
|
|
Komunikace a organizace politické strany na celoevropské úrovni na příkladu Volt Europa
Lekeš, Martin ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Michal, Aleš (oponent)
Práce se zabývá politickou stranou Volt Europa, která vznikla v roce 2017 jako pokus o vytvoření politické strany na celoevropské úrovni. Popisuje vzájemný vztah mezi politickými stranami a Evropskou unií, stejně jako historický vývoj typologií, používaných k popisu vnitřního fungování politických stran. Pracuje s typologií Nicole Bolleyer, která rozdělila politické strany na hierarchie, stratarchie a federace. V analytické části práce probíhá pokus o zařazení strany Volt Europa do některé z těchto tří kategorií za pomoci analýzy stanov strany a rozhovorů s jejími čelními představiteli na různých úrovních.
|
|
|
Podoba a vývoj hodnocení dopadů regulace na rovnost mužů a žen na pozadí rámce konceptu gender mainstreaming
Hondlíková, Kristýna ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na - dosud výzkumně nezmapované - hodnocení dopadů regulace na rovnost mužů a žen v České republice. Práce analyzuje, evaluuje a interpretuje podobu a vývoj tohoto hodnocení, a to u tří vybraných ministerstev za časové období 2007 - 2014. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy a vytvořeného analytického nástroje je zkoumáno celkem 236 výstupů z hodnocení, jejichž parametry jsou dále statisticky zpracovávány. Výsledky jsou simultánně evaluovány a interpretovány. Koncepční a teoretický rámec práce je tvořen deskripcí konceptu gender mainstreaming, českého legislativního rámce pro hodnocení dopadů regulace a teoriemi genderové rovnosti, veřejněpolitické evaluace a evropeizace. Přidanou hodnotou jsou data z expertních rozhovorů s odborníky, jež přinášejí jak popis a hodnocení podoby a vývoje procesu, tak i doporučení pro jeho zlepšení. Zjištěno je, že hodnocení se primárně potýká s překážkami ze strany tvůrců - upozaďování, bagatelizace dopadů na rovnost, nerespektování pravidel, neširoká škála a mechanické kopírování hodnotících formulací, spojování hodnocení více dopadů zároveň, neznalost genderové oblasti. Sekundárně překážkami systémovými - indiferentní přístup k tématu genderové rovnosti, absence metodiky pro hodnocení, legislativní nejasnosti, neadekvátní novelizace a...
|
|
|
Selective adjustment to EU regulatory provisions in new member states : the case of electricity market liberalization in Bulgaria and Czech Republic
Neofitov, Alexander ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se pokouší nabídnout komplexní analýzu vývoje politiky, jejímž prostřednictvím byly evropské předpisy, týkající se liberalizace národních trhů s elektřinou, přizpůsobeny domácímu politickému kontextu Bulharska a České republiky jako dvou nových členských států Evropské unie. Přesto, že byla vystavena jednotným požadavkům, adaptace na unijní regulační opatření v obou zemích byla odlišná co do vývoje příslušných politik s tím, že zatímco Česká republika byla schopná unijním požadavkům vyhovět, Bulharsko neuspělo. Výzkum, jehož cílem je vysvětlit tento nesoulad, identifikuje příčinnou souvislost mezi výsledky dodržování regulačních opatření a vlivem regulační politiky jako sektorově specifického způsobu uplatnění evropského modelu vládnutí na dynamiku přerozdělování zdrojů na domácí úrovni. Pozornost se soustřeďuje na kontextuální faktory, např. na to, jak rovnováha stávajících mocenských struktur v relevantních populacích daných oblastí podmiňuje dopad evropských rozhodnutí na domácího rozhodování. V tomto ohledu je vyslovena hypotéza, že s ohledem na tranzitivní "sedimenty" v nových členských státech EU mohou být vnější pravidla odchylována selektivním způsobem tak, aby vyhovovala místním poměrům, což vyvolává výsledky neodpovídající původnímu regulačnímu záměru.
|
|
|
Evropeizace ODS a KSČM v kontextu stranického systému ČR
Jirota, Tomáš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce si klade za cíl provést analýzu, objasnit vznik, vývoj a projevy procesu evropeizace u dvou aktérů českého stranického systému - ODS a KSČM. Práce je uvozena teoretickou částí, která shrnuje současné debaty evropeizaci v politologii a v kontextu stranictví. Snahou bylo vysledovat změny, které se projevovaly v důsledku zapojení uvedených politických stran do diskuse nad významem evropské integrace pro českou politiku a praktického zapojení do institucí EU. Základní hypotéza, která je ověřována, má za cíl prověřit jasnou a negativistickou korelaci ODS a KSČM k otázkám evropské integrace po dvacetiletí působení těchto subjektů ve stranickém systému ČR. Zároveň byla provedena analýza volebních výsledků zmíněných stran do Evropského parlamentu, jakožto i způsob volební kampaně těchto stran do téže instituce. Analytická část práce tedy analyzuje ODS a KSČM v rovině obecného impaktu evropských politik, programových východisek afektovaných stran, ale i volební soutěže při volbách EP a PS PČR. Klíčová slova: evropeizace, politické strany, ODS, KSČM, Evropská unie
|
host ::
RSS.