|
|
Fyzická aktivita jako náplň volného času ve 20. století. Srovnání Sokola a fitnesscentra
JANDEJSKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá fyzickou aktivitou vykonávanou jako náplň volného času ve 20. století. Porovnává mezi sebou dvě zařízení zajišťující a poskytující zázemí pro rozvoj tělesné zdatnosti, kterými jsou Sokol a fitnesscentrum. Jejich detailní popis a problematiku obsahuje Teoretická část práce. Praktická část práce pak vychází z předpokladu naplnění populační potřeby po aktivním trávení volného času. Pomocí kvalitativních metod výzkumu zjišťuje možný pozitivní přínos Sokola a fitnesscentra pro cílovou skupinu a zároveň obě zařízení mezi sebou konfrontuje na základě zjištěných informací. Získaná data z výzkumu jsou pak porovnávána s teoretickým podkladem.
|
|
| |
|
|
Mají sportovně aktivnější lidé vyšší výdělky?
Kubíčková, Klára ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zjišťuje vliv času, který jedinec věnuje sportovní aktivitě, na jeho výdělky. Nejprve vysvětluje teorii lidského kapitálu, přičemž zdůrazňuje zdraví jako jeho součást. Poté popisuje Mincerovu výdělkovou funkci. Následně analyzuje další proměnné, které mohou mít na výši výdělku vliv. Dále popisuje zahraniční výzkumy na téma vlivu sportu na mzdu člověka. Na základě dat z internetového dotazníkového šetření potvrzuje následně praktická část pomocí metody nejmenších čtverců stanovenou hypotézu, tedy že sportovně aktivnější lidé mají vyšší výdělky. Výzkum potvrzuje, že lidé, kteří se věnují dodatečnou hodinu navíc náročné fyzické aktivitě, dosahují ceteris paribus o 2,13 % vyšších výdělků.
|
|
| |
|
|
Pohybové aktivity u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
KAHUDOVÁ, Radka
Ústředním tématem bakalářské práce jsou pohybové aktivity u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Práce je rozdělena na dvě základní části. Jedná se o část teoretickou a praktickou. První část je věnována zrakovému postižení, jeho definici, klasifikaci i nejčastějším zrakovým vadám a onemocněním. Tato část se dále zabývá zvláštnostmi ve vývoji dítěte se zrakovým postižením a předškolním vzděláváním. V neposlední řadě jsou zde uvedena specifika právě předškolního vzdělávání dětí se zrakovým postižením a specifika pohybových aktivit u těchto dětí. Cílem teoretické části je především představit problematiku rozvoje pohybových činností v souvislostech se zrakovým postižením. Praktická část vychází z poznatků teoretické části a jejím ústředním cílem je návrh instrukčního materiálu. Pro naplnění formulovaného cíle praktické části bakalářské práce byly využity techniky kvalitativního šetření, které předcházely tvorbě instrukčního materiálu. Konkrétně byla provedena analýza dokumentů a polostrukturovaný rozhovor. Respondenty byli pedagogové z mateřské školy (dále jen MŠ) pro děti se zrakovým postižením, kteří mají osobní zkušenosti, co se týká práce s dětmi se zrakovým postižením. Na základě těchto šetření byl vytvořen instrukční materiál, který představuje soubor pohybových her pro děti se zrakovým postižením. Soubor pohybových her poslouží jako instrukční materiál mateřským školám pro děti se zrakovým postižením, integrovaným dětem se zrakovým postižením do škol v hlavním vzdělávacím proudu, jejich učitelům, ale také rodičům těchto dětí.
|
|
|
Mnohočinnostní pojetí dětského sportovního kroužku
Lein, David ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Přibyl, Ivan (oponent)
Práce řeší zapojení dětí do sportovních kroužků, individuální sportování a zájem dětí o různé pohybové aktivity. Mapuje konkrétní sportovní aktivity dětí v různých kroužcích, samostatné sportování ve volném čase a zjišťuje zájem dětí o různé sportovní aktivity. Zjišťuje nabídku dostupných sportovních aktivit (kroužky, sportovní oddíly, kluby apod.) v zájmové oblasti a porovnává ji se zájmem dětí. Stanovuje podmínky fungování ideálního sportovního kroužku a jeho náplň na základě zájmu dětí o konkrétní aktivity, v rámci experimentálního sportovního kroužku tyto aktivity uskutečňuje a ověřuje.
|
|
|
Analýza pohybových aktivit dětí na základních školách v Praze 8
Krátká, Simona ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Hrabinec, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou pohybových aktivit dětí na základních školách v Praze 8. Teoretická část práce obsahuje teoretické vymezení pojmů pohybová aktivita, její význam, dělení, doporučení pro děti staršího školního věku. Součástí jsou i zdravotní rizika spojená s hypokinezí a vliv pohybové aktivity na zdraví a životní styl. Dále se zabývá charakteristickými fyzickými, psychickými a sociálními znaky dítěte tohoto věku. Pojem sport a volný čas jsou v této části práci také vymezeny. Praktická část diplomové práce je především zaměřena na praktické provedení našeho empirického výzkumu, který se opírá o teoretické poznatky získané v předcházejících kapitolách. V první části je popsán výzkumný vzorek, metody a postup práce. Dále je vypracována analýza, rozbor a vyhodnocení dotazníkového šetření. Poslední kapitoly jsou věnovány diskuzi a vyvozením závěrů dotazníků.
|
|
|
Atletika v hodinách tělesné výchovy z pohledu žáků gymnázií
Pavlíková, Tereza ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Název: Atletika v hodinách tělesné výchovy z pohledu žáků gymnázií Cíl: Cílem této práce je zjistit pohled žáků gymnázií ve vybraných krajích na výuku atletiky v hodinách tělesné výchovy a jejich vztah k tomuto sportu i k jednotlivým disciplínám. Metody: Práce je postavena na kvantitativním výzkumu prováděném mezi žáky 3. a 4. ročníků gymnázií ve vybraných krajích České republiky. Získaná data z dotazníkového šetření byla zpracována v programech Microsoft Excel a SPSS. Byly zjištěny základní popisné charakteristiky, které byly zpracovány do tabulek a grafů, a v závislosti na povaze proměnných byly výsledky ověřovány pomocí Chí-kvadrát testu, Mann-Whitneyho neparametrického testu a Spearmanova koeficientu pořadové korelace. Testy byly prováděny na 5%, příp. 1% hladině významnosti. Výsledky: Atletiku vnímá 40,1 % dotázaných žáků negativně, přitom svůj vztah hodnotí jako záporný častěji dívky než chlapci. Největší vliv na vnímání tohoto sportu mají učitelé tělesné výchovy, ale odvíjí se i od úrovně pohybové aktivnosti. Převažuje orientace hodin na osvojení dovedností v jednotlivých atletických disciplínách, ale hodnocení mnohdy stále zohledňuje jen podaný výkon. K preferovaným atletickým disciplínám patří skok do dálky, sprinty, hod kriketovým míčkem a štafetový běh (poslední dvě zmíněné jsou ale v...
|
|
|
Vliv změny stravovacích a pohybových návyků na tělesné složení u osob po poškození míchy
Jarošová, Eliška ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Vliv změny stravovacích a pohybových návyků na tělesné složení u osob po poškození míchy. Cíle: Zjistit vliv půlročního intervenčního programu zaměřeného na pohybovou aktivitu a změnu stravovacích návyků na tělesné složení u osob po poškození míchy. Metody: Studie se zúčastnilo 27 osob po poškození míchy (10 žen a 17 mužů)s výškou poraněného segmentu Th4- Th12, s průměrným věkem 41,86 ± 10,3 let a počátečnímBMI27,02 ±5,0kg/m2.Tělesné složení bylo měřeno multifrekvenční analýzou pomocí bioelektrické impedance zařízením Bodystat QuadScan 4000. Ke zpracování výsledků byl použit statistický program IBM SPSS Statistics 22. Studie trvající 6 měsíců zahrnovala nejprve 2 týdny intenzivního programu v CP, následně 5 měsíců dodržování nastavené edukace doma a opět 2 týdny intenzivního programu v CP. Měření hodnot proběhlo před začátkem edukace a následně po jejím skončení. Výsledky: Vlivem edukace došlo u výzkumného souboru k úbytku tělesné hmotnosti (p ˂0,001), zároveň došlo ke statisticky nevýznamnému nárůstu procenta tělesného tuku, FM (p = 0, 193). Dále došlo k poklesu aktivní tělesné hmoty, MM (p = 0,002), celkové vody v organismu, TBW (p = 0,002), intracelulární tekutiny, ICW (p = 0,016) i extracelulární tekutiny, ECW (p = 0,001). Snížení hodnot ECW/TBW (p ˂0,001) naznačuje zmenšení otoku....
|
|
|
Pohybová aktivita u pacientů po chirurgické léčbě bederní páteře
Plháková, Michaela ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Pohybová aktivita u pacientů po chirurgické léčbě bederní páteře. Cíle: Hlavním cílem je vytvořit přehled doporučení pohybové aktivity včetně fyzioterapie po operaci bederní páteře pro hernii disku. Dále zjistit, na jakém základě jsou tato doporučení vytvářena a které faktory mají vliv na míru pohybové aktivity po operaci páteře. V poslední řadě určit dlouhodobý rehabilitační plán podle principů vědy založené na důkazech. Metody: Literární rešerše podle určených metodologických parametrů. Výsledky: Rešerše odpovídá na otázky, které se týkají pooperační fyzioterapie bederní páteře v krátkodobé i dlouhodobé fázi, poukazuje na současné trendy a směry bádání v rámci vědy založené na důkazech. Klíčová slova: Bederní páteř, meziobratlová ploténka, diskektomie, fyzioterapie, pohybová aktivita.
|
host ::
RSS.