|
|
Mobilní technologie jako nástroj k řízení a výuce ve škole
Jeništová, Jana ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Předmětem bakalářské práce Mobilní technologie jako nástroj k řízení a výuce ve škole je popsat současné postavení informačních a komunikačních technologií ve škole a to ze dvou pohledů. Z pohledu řízení školy a z pohledu výuky. Nahlédnout skrze státní politiku ve vzdělávání, Výroční zprávy České školní inspekce, statistické údaje ČSÚ a odbornou literaturu v této oblasti na aktuální stav zavádění technologií do současné školy. Zachytit pohled pedagogických odborníků na nové trendy, které k nám pronikají ze zahraničí. Pomocí nástroje kvantitativního výzkumu zjistit na náhodně vybraném vzorku respondentů možnosti a přínos technologií a znalost nových trendů v našich podmínkách (BYOT). Výzkumem ověřit jak je tato problematika akceptována a vnímána současnými pedagogy a manažery ve školství v regionu Praha a v několika dalších krajích České republiky. Závěr práce se snaží shrnout a ukázat na základě výsledků výzkumu potřeby, možnosti a přínos mobilních technologií pro školu a její klienty. Klíčová slova: ICT, digitální technologie, iPad, notebook, netbook, smartphone, aplikace, výukový software, BYOD, BYOT, digitální propast, digitální rezident, digitální imigrant
|
|
|
Internet a sociálně znevýhodnění
Krátká, Tereza ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Předkládaná práce zpracovává problematiku vzájemných vztahů mezi sociálním znevýhodněním (rozpracováno v dimenzi ekonomických, kulturních, sociálních a osobních zdrojů) a digitálním znevýhodněním jedinců v České republice (data z výzkumu Aktér 12 - 2011; 1106 respondentů ve věku 18 až 89). Hlavní hypotézy studie ověřují několik předpokladů: 1) digitálním znevýhodněním budou postiženi častěji jedinci sociálně znevýhodnění než jedinci sociálně začlenění; 2) pravidelné užívání Internetu pomáhá překonávat především osobní a kulturní znevýhodnění; 3) sociální a digitální inkluze pozitivně korelují s některými specifickými typy sociálního a digitálního znevýhodnění. Výsledky potvrzují silný pozitivní vztah mezi znevýhodněním sociálním (v jeho ekonomické dimenzi) a digitálním znevýhodněním. V rovině kulturního znevýhodnění/začlenění jsou skupiny digitálně znevýhodněných a začleněných na velmi podobné úrovni. Pozitivní korelace mezi specifickými typy sociálního/digitálního znevýhodnění a sociální/digitální inkluzí nebyla potvrzena - sociálně začlenění totiž nevykazují žádné významné známky digitálního znevýhodnění a u sociálně znevýhodněných se pak neobjevují signifikantní specifické projevy digitálního začlenění. Klíčová slova: Internet, digital divide, digitální znevýhodnění, sociální znevýhodnění.
|
|
|
Zkoumání sociální podmíněnosti současného způsobu technologického rozvoje: Za hranice (výzkumu) digitální propasti
Lupač, Petr ; Suša, Oleg (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Autor v textu promýšlí novou pozici, z níž lze nahlížet teorii informační společnosti a výzkum digitální propasti jako činné součásti jedné velké rekonstrukce podmínek sociální existence. Práce začíná rekonstrukcí argumentačního jádra teorií informační společnosti, které pak slouží jako opora výběru posledního a současně nejrespektovanějšího představitele této teoretické tradice. V následující kapitole je představena výstavba teorie informační společnosti Manuela Castellse a dále její těsný vztah s problémem digitální propasti. Tato část vrcholí rozborem klíčové pozice problému digitální propasti v řešení rozporů a sociálních negativ informatizace a je uzavřena poukázáním na absenci tohoto momentu v předchozích kritikách Castellsova díla. Ve čtvrté kapitole je představen vývoj argumentů a empirické evidence výzkumu digitální propasti, v části páté jsou pak identifikovány limity současné akademické diskuse o digitální propasti. V šesté kapitole se autor pokouší překročit tyto limity prostřednictvím navržení nového, dostupné empirické evidenci lépe odpovídajícího modelu digitální propasti. Práce je uzavřena promýšlením důsledků tohoto modelu nejen pro teorii i politiku informační společnosti, ale i pro případné budoucí syntetické zkoumání role teorie informační společnosti v procesu informatizace.
|
|
|
Vliv internetu na vzdělávání
Kozmová, Marie ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Eger, Ludvík (oponent)
Předkládaná práce se soustředí na změny, které se odehrály ve vzdělávání vlivem internetu od jeho nástupu až po současnost a predikuje další možný vývoj využívání internetu ve vzdělávání. Zaměřuje se na vzdělávací potřeby člověka v informační společnosti a úlohu lektorů při překonávání digitální propasti. Dále se podrobněji zabývá změnami některých kognitivních funkcí člověka, které přímo souvisí se vzděláváním. Zvláštní pozornost je věnována nové teorii vzdělávání v prostředí sítí, konektivismu, a konkrétním způsobům vzdělávání na internetu. Kriticky je nahlíženo na osobní vzdělávací prostředí, masivní otevřené online kurzy, otevřené vzdělávací zdroje a koncept školy 2.0. Stručně jsou představeny nejznámější webové aplikace a nástroje vhodné pro využití ve výuce.
|
|
|
Politická dimenze sociální exkluze seniorů jako důsledek digitální propasti
Chmelíková, Tereza ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem digitální propasti a jejím vlivem na kvalitu života seniorů. Digitální propast - produkt moderní informační společnosti - je jedním z významných faktorů ovlivňujících sociální vyloučení seniorů. V teoretické části je představen koncept aktivního stáří jako cesta k úspěšnému řešení problémů spojených s demografickým stárnutím populace a jako prevence vyloučení seniorů ze společnosti i z participace na veřejném dění. Autorka se zaměřuje zejména na to, do jaké míry jsou senioři v České republice ohroženi tímto vyloučením právě v důsledku digitální exkluze. V praktické části proto zkoumá, jaká je současná úroveň digitální gramotnosti českých seniorů. Navazující kvalitativní výzkum - polostrukturované rozhovory s experty - má pak za cíl zjistit, zda digitální propast představuje pro seniory v Česku sociálním problém, který přispívá k jejich společenskému znevýhodnění či dokonce způsobuje jejich vyloučení z podílu na správě věcí veřejných a tím snižuje kvalitu jejich života.
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
The global digital divide and the changing information flows
Melicharová, Eliška ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tématem diplomové práce jsou globální informační toky a faktory, které je ovlivňují. Zaprvé si klade práce za cíl podívat se na viditelnost zemí v mezinárodních zprávách, tj. zda jsou některé země zas- toupeny dominantněji než jiné v mezinárodních médiích. Zadruhé se tento text zabývá expozicí země vůči mezinárodním médiím, tj. jak jsou země otevřené vůči mezinárodním médiím. Práce se také zaměřuje na faktory ovlivňující viditelnost země a expozici země. Práce se skládá z rešeršní části uvozující teorii globalizace a kvantitativní analýzy založené na souboru dat z let 2014-2017. Závěr práce poukazuje, že země jsou v mezinárodních zpráv viditelné nerovnoměrně, kdy pár zemí (Čína, USA, Ukrajina, a další) dominuje mezinárodním zprávám a o ostatních je reportováno s podstatně menší frekvencí. Nejvíce ex- ponovanými zeměmi byly shledány malé rozvojové země (např. Saint Lucia, Antigua a Barbadua) z Jižní Ameriky. Závěr kvantitativní analýzy ukázal, že viditelnost země je ovlivněna jejím počtem obyvatel, také GNI a konfliktem. Faktory ovlivňnující expozici země byly shledány statisticky nevýznamnými.
|
|
|
Narrowing the gap of the digital divide: how NSTL contributes
Xu, Xiaomu ; Leng, Ling
In China, a digital divide results from geographical conditions, unbalanced economic development, individual differences, and other factors. To bridge this gap and to weaken the polarisation between the “information wealthy” and the “information poor,” a federal, Internet-based library, the National Science and Technology Library (NSTL), has been founded. This paper will introduce what NSTL is and how NSTL contributes to narrowing the gaps in order to reduce differences between the two groups in access to science and technology information and resources. NSTL consists of 9 library members, all of which are national authoritative libraries in different disciplines, respectively covering the natural sciences, engineering, agriculture, medicine, standards, and other fields. First, to narrow the gap caused by geographical conditions, NSTL has built 40 service stations covering 29 provinces, thus forming a nationwide information service network with the help of local and industrial scientific information institutions. This action not only guarantees resource sharing to the whole country, but also improves the service abilities of local providers. Second, to narrow the gap caused by unbalanced economic development, approximately 25,000 types of print resources that are state-funded can be unconditionally supplied to the public at reasonable prices, especially with low prices for remote and poor areas. Document delivery services are ordered over 400,000 times every year. Nearly 4,000 kinds of electronic journals are free for all domestic welfare and educational group users via Internet protocol address permissions. Third, to narrow the gap caused by individual differences, NSTL provides an integrated discovery system on the basis of unified cataloguing so that everyone can search literature easily. NSTL also organises trainings and seminars across the country, introducing and promoting resources to all communities. In addition, NSTL strives to explore approaches to international information access and to foster cooperation opportunities in order to close the gaps between countries.
Plný text: idr-1378_1_paper -  PDF
Prezentace: idr-1378_3_presentation - PDF
Videozáznam: idr-1378_2_video -  MP4
|
|
|
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
|
|
|
Digitální gramotnost sociálně vyloučených adolescentů
DOBIÁŠ, Václav
S nástupem digitálních technologií do našich životů se začíná objevovat problém zaostávání sociálně nejslabší vrstvy společnosti v digitální gramotnosti. Tento problém je nazýván druhou formou digitálního rozdělení a zatím nebyl uspokojivě zkoumán. Realizovali jsme proto metodou zakotvené teorie kvalitativní výzkum, jehož cílem byla identifikace příčin vedoucích k druhé formě digitálního rozdělení a popsání modelu vzniku této nerovnosti. Sběr dat probíhal tak, že žáci řešili úlohy zaměřené na digitální gramotnost. V průběhu tohoto procesu byl nahráván monitor počítače a do audiostopy se zaznamenávala veškerá komunikace výzkumníka se zkoumaným žákem. Následně byly se žáky a jejich učiteli provedeny polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy dat jsme vytvořili teorii učení se ovládání neznámého programu. V procesu učení před žákem vyvstávají jednotlivé problémy. Strategie, které žák použije k jejich řešení, volí v závislosti na svých předchozích znalostech a zkušenostech z podobných situací, zejména s podobným softwarem. Na efektivitu použitých strategií dohlížejí žákovy metakognitivní kontrolní mechanismy. Na základě dosažených výsledků u žáka může (ale nemusí) docházet k učení, které zlepšuje žákovy znalosti a dovednosti a tím ovlivňuje způsoby řešení podobných problémů v budoucnu. Přínos naší teorie vidíme v popsání samostatného učení se ve specifickém světě digitálních technologií. Teorie tak může být velmi přínosná pro didaktiku informatiky. Na základě této teorie jsme popsali rozdíly v učení se ovládání neznámého programu mezi sociálně vyloučenými a majoritními žáky. Na základě našeho výzkumu se z dlouhodobého hlediska domníváme, že hlavní příčinnou vzniku digitálního rozdělení je rozdílná rychlost celoživotního učení se ovládání digitálních technologií. V rámci analýzy dat jsme identifikovali celkem osm faktorů ovlivňujících rychlost celoživotního učení se ovládání digitálních technologií, z nichž polovina faktorů dále přímo ovlivňuje úroveň digitální gramotnosti skrze schopnosti k řešení problémů. Vzniklá teorie popisuje celoživotní proces vzniku digitálního rozdělení. Hlavní přínos naší práce spatřujeme v identifikaci procesu vzniku digitálního rozdělení.
|
host ::
RSS.