|
|
Motivace žadatelů k pobytu v domově pro seniory
Bláhová, Kateřina ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá motivací žadatelů k podání žádosti o dlouhodobý pobyt do domova pro seniory. Teoretická část práce se zabývá potřebami seniorů, popisem systému péče o seniory a jeho problematikou, popisuje limity, motivaci a psychosociální aspekty rodinné péče o seniory a vliv pobytu v domově pro seniory na osobnost a kvalitu života seniora. Empirická část je pojata jako kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Respondenty tvoří žadatelé o dlouhodobý pobyt v domově pro seniory. Cílem empirické části je především zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: jaká životní situace je pro žadatele motivací pro podání žádosti o dlouhodobý pobyt do domova pro seniory. Empirická část popisuje cíle výzkumu, metody výzkumu a výzkumný vzorek, uvádí výzkumné otázky. Získaná data jsou následně analyzována a výsledky jsou podrobeny kritickému zkoumání v diskuzi. Výsledky této práce slouží jako podklad pro vytvoření nových projektů na podporu setrvání seniorů v domácím prostředí, zaměřených na prevenci umísťování seniorů do ústavních zařízení.
|
|
|
Vliv pohybových aktivit na soběstačnost a kvalitu života seniorů žijících v domácím prostředí
Hrbáčková, Danuše ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vliv pohybových aktivit na soběstačnost a kvalitu života seniorů žijících v domácím prostředí Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je posouzení úrovně pohybových aktivit u seniorů žijících v domácím prostředí a analýza vlivu pohybových aktivit na jejich soběstačnost v běžných denních činnostech a kvalitu života. Metody: Jako metodu výzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření. K získání dat potřebných pro výzkum jsem použila dotazník pohybových aktivit vytvořený právě pro tento výzkum, standardizovaný test soběstačnosti v běžných denních činnostech Barthel Index a dotazník kvality života SQUALA. Pro ověření vyslovených hypotéz jsem výsledky jednotlivých dotazníků a testů dále zpracovávala, porovnávala a statisticky vyhodnocovala. Získané údaje byly přepsány do elektronické podoby a vyhodnoceny popisnou statistikou pomocí programu Microsoft Office Excel Výsledky: Cíl práce se podařilo splnit. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významnou závislost mezi věkem, pohybovými aktivitami, soběstačností v běžných denních činnostech a subjektivní kvalitou života seniorů žijících v domácím prostředí. Klíčová slova: senioři, pohybové aktivity, kvalita života, soběstačnost
|
|
| |
|
|
Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem
Brindová, Jana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem, je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje teoretické zpracování tématu. Je zde rozebrána problematika hydrocephalu a problematika soběstačnosti v jednotlivých oblastech sebepéče. U hydrocephalu se autorka nejdříve detailně zabývá anatomií mozkových komor a vznikem, složením a cirkulací mozkomíšního moku. Následuje podrobné pojednání o podstatě samotného onemocnění, jeho druzích, příčinách, příznacích, diagnostice a léčbě. Konečně je zde rozebrána i kvalita života pacientů s tímto onemocněním. V oblasti soběstačnosti se autorka zaměřila na samotný pojem soběstačnosti, přičemž začíná obecným výkladem a souvisle přechází k popisu jeho jednotlivých aspektů s ohledem na pohyb a pohybovou aktivitou pacienta, jeho hygienu a oblékání, vyprazdňování moče a stolice a výživu. Druhá část práce je pojata jako empirická. Je zde zaznamenáno, co bylo zjištěno pomocí dotazníkového šetření. Autorka zkoumá, zda došlo u pacientů po operaci ke zlepšení v konkrétních oblastech soběstačnosti, a pokud ano, v jakém rozsahu. Zkoumanými oblastmi soběstačnosti jsou soběstačnost při jídle, hygieně, vyprazdňování, chůzi a oblékání. Z prováděného průzkumu je zřejmé, že léčba hydrocephalu má pro pacienta velký význam a že téměř u všech respondentů...
|
|
|
Podmínky prodloužení života v domácím prostředí u seniorů se sníženou soběstačností
Šibravová, Jaroslava ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Pončová, Radka (oponent)
Abstrakt česky Práce zkoumá okolnosti, za kterých jsou senioři v případě zhoršení zdravotního stavu a omezení soběstačnosti nuceni opustit domov a hrozí riziko, že se do něj již nebudou moci vrátit. Domácí prostředí mění za instituce pobytových sociálních služeb. Teoretická část představuje možnosti, které pomáhají eliminovat či alespoň oddálit trvalé opuštění přirozeného prostředí. Praktická část popisuje výsledky kvalitativního výzkumu provedeného metodou focus group ve skupinách seniorů žijících v domácím prostředí. Cílem je zjištění, jak tyto možnosti vnímají a jaké varianty řešení jsou pro ně přípustné. Navíc je praktická část obohacena o výsledky pozorování domácího prostředí skupiny seniorů využívajících službu osobní asistence. Očekávaným výsledkem práce je pojmenování vlivů působících na odchod z domácího prostředí do institucionální péče. Klíčová slova bytové podmínky, soběstačnost, úprava bytu, sociální služby, zdravotní služby
|
|
| |
|
| |
|
|
Soběstačnost osob s roztroušenou sklerózou z pohledu ergoterapeuta
Rotbartová, Eliška ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Vavříková, Marianna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Eliška Rotbartová Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Kateřina Rybářová Název bakalářské práce: Soběstačnost osob s roztroušenou sklerózou z pohledu ergoterapeuta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá soběstačností osob s roztroušenou sklerózou (RS) z pohledu ergoterapeuta. Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní demyelinizační onemocnění. Průběh a příznaky nemoci jsou variabilní a specifické pro každého pacienta, kterého mohou omezovat ve schopnosti vykonávat všední denní činnosti (ADL). Cílem bakalářské práce je zmapovat problémové oblasti v ADL u osob s RS. Bakalářská práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje RS, její patogenezi, formy, klinické příznaky a možnosti terapie. Dále se zabývá soběstačností v ADL, hodnocením soběstačnosti, soběstačností osob s RS, péčí o tyto osoby a kompenzačními strategiemi. V praktické části práce byly vyhodnoceny dotazníky distribuované mezi pacienty. Získaná data byla porovnána na základně demografických údajů pacientů. Byly zpracovány kazuistiky tří pacientů s RS pro detailnější ilustraci konkrétních problémů v ADL, při kterých bylo využito Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání a dotazník Fatigue Severity Scale. Výsledky dotazníkového šetření...
|
|
|
Pohybový režim aktivních seniorů
Kolářová, Kateřina ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Pohybový režim aktivních seniorů Cíl: Globální cíl této diplomové práce je zjistit, zda se aktivní senioři řídí podle obecných doporučení pro pohybovou aktivitu seniorů. Zjišťuji, zda dochází k ovlivnění frekvence pohybových aktivit prostřednictvím pozitivních biosociálních proměnných. Dílčím cílem je zmonitorování preference aktivit a zjištění zdravotního stavu seniorů. Poslední dílčí cíl je posoudit stav svalového aparátu za pomoci handgripu (test stisku ruky), který z velké míry odráží tělesnou zdatnost jedince. Metoda: V diplomové práci byla použita rešerše odborných publikací, obsahová analýza ankety a komparace zjištěných výsledků. Výsledky: Výsledky pro splnění doporučení pohybové aktivity u aktivních seniorů se potvrdily. Působení některých pozitivních biosociálních proměnných jsou naší anketou potvrzeny, avšak ne všechny. Zjistili jsme, jaké pohybové aktivity upřednostňují naši senioři a změřili jsme stav svalové síly za pomoci hand gripu a zjistili jsme, že senioři navštěvující pravidelně fitness mají větší sílu, než zbylá seniorská populace. Klíčová slova: stáří, senior, pohybová aktivita, biosociální proměnné, soběstačnost, handgrip, sarkopénie
|
|
| |
host ::
RSS.