|
|
Nacismus a náboženství
Stehlík, Petr ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce pojednává o komplikovaném vztahu mezi ideologií nacionálně socialistické strany v čele s Adolfem Hitlerem na jedné straně, a náboženstvím - zejména křesťanstvím - na straně druhé. V první části práce je věnována pozornost souvisejícím historickým událostem a stupňujícím se perzekucím, které režim vykonával na protestantské i katolické církvi, ale i nadějím, které režim zpočátku vkládal do německého protestantství. Další část práce se potom věnuje několika prominentním nacistům a jejich osobním pohledům na otázku náboženství, přičemž zdrojem informací jsou zejména přepisy soukromých konverzací a deníky. Nakonec se práce zaobírá vztahem ideologie nacismu k judaismu, islámu a ateismu a také rozebírá koncept nacismu jako politického náboženství.
|
|
|
Anglický královský dvůr a jeho proměny v kontextu první poloviny 17. století (1603-1640)
Vodička, Pavel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Cílem disertační práce je komparativní analýza anglického královského dvora v první polovině 17. století. Analytická část disertační práce je zaměřena na zkoumání procesů, které ovlivňovaly strukturu a úlohu panovnického dvora v kontextu politického, náboženského, hospodářského, sociálního a kulturního vývoje země. Srovnávací kritéria tvoří osobnost panovníka, institucionální struktura a personální skladba dvora, jeho financování a dvorská kultura. Komparace je časově vymezena obdobím mezi počátkem vlády Jakuba I. (1603) a koncem osobní vlády Karla I. (1640). Disertační práce je založena na kritické analýze pramenů a studiu sekundární literatury. V období vlády Jakuba I. bylo jedním z charakteristických rysů královského dvora soupeření různých zájmových frakcí. V zájmu zachování mocenské rovnováhy panovník svěřil vybrané úřady pouze členům své skotské družiny. Účelové posilování vlivu vybraných dvorských institucí, zejména Bedchamber, nakonec přispělo k výraznému oslabení unitárního systému vlády, v němž klíčovou roli hrála doposud Tajná rada. V letech 1603-1625 navíc docházelo k silné koncentraci moci v rukou královských oblíbenců, jednalo se především o George Villierse, pozdějšího vévodu z Buckinghamu. Následkem tohoto vývoje však bylo oslabení mocenské pozice krále. Karel I. se pokusil o...
|
|
|
The Liturgy of Revolution: Political Theory of Patrick Pearse between Catholicism and Modernism
Ruczaj, Maciej ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Markus, Radvan (oponent) ; Ní Ghaibhí, Róisín (oponent)
Velikonoční povstání v Dublinu v roce 1916 je často popisováno s důrazem na prolínání nacionalismu a náboženské symboliky spásy skrze utrpení. Právě silná přítomnost náboženského diskurzu v odkazu lídra a hlavního ideologa povstání, Patricka Pearse, byla hlavní příčinou jeho posmrtného "vítězství" - Velikonoční povstání bylo vnímáno jako základní stavební kámen identity nového Irska. Ze stejných důvodů byl však také odsuzován, a to jako duchovní otec militantního a sektářského křídla irského republikanismu ve 20. století. Tato politizace debaty o Pearseově odkazu způsobila, že jen vzácně bylo jeho myšlení zkoumáno sine ira et studio. Tato disertace, po obecném uvedení do problematiky recepce Pearsova myšlení a teoretickém a historickém vymezení vztahů mezi nacionalismem a náboženstvím v evropském a irském kontextu, se zaměřuje na nové přezkoumání náboženských základů Pearsova myšlení o národu a nacionalismu. Pearsův nacionalismus je prezentován jako syntéza náboženských motivů a romantických a modernistických vlivů. Jeho základem je dynamický mechanismus transpozice symbolů a motivů ze sféry teologie do uvažování o národu, který nazývám translatio sacrii. Působení tohoto mechanismu je dokládáno analýzou řady Pearsových politických pamfletů a literárních děl, především z posledního období jeho...
|
|
|
Jan Scheinost. Katolík a fašista, novinář a politik
Klementová, Eliška ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je analýza myšlenek i politických aktivit Jana Scheinosta (1896- 1964), novináře a zároveň obratného zákulisního politika, známého také jako ideologa českého fašismu. Práce představuje a analyzuje především ty texty a aktivity této kontroverzní osobnosti, které byly svým způsobem unikátní, typické nebo naopak atypické pro československou politickou a intelektuální scénu první a druhé republiky, od 20. let 20. století do období Protektorátu Čechy a Morava. Vlivný katolický publicista Scheinost bývá v odborné literatuře spojován nejen s konzervativním tradicionalistickým katolicismem, ale také s fašismem. Práce se však snaží prokázat, že Jan Scheinost především vždy hledal nejvhodnější hnutí či politickou stranu, skrze něž by mohl realizovat své výbojně katolické ideje. Práce zároveň sleduje historický i kulturní a mediální kontext, v němž Scheinost, mj. šéfredaktor deníku Lidové listy, působil. Přesvědčený nacionalista a katolík Scheinost vstoupil na počátku 20. let do Československé strany lidové, ale ta pro něj byla příliš kompromisní a málo konzervativní. Proto založil se spisovatelem Jaroslavem Durychem revue Rozmach, kde koncipoval a prezentoval své myšlenky. Když se v polovině 20. let 20. století formoval český fašismus, Scheinost vstoupil do fašistického hnutí, aby jej...
|
|
|
Secularization in Italy in the post-war-era: literature in the social context
Olša, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
CZ Cílem této práce je analýza sekularizačního procesu v poválečné Itálii. Studie se zaměřuje na nižší společenské třídy. Záměrem je ukázat složitost procesů jako je sekularizace. Na jedné straně je číselná statistika poukazující na klesající míru zbožnosti, na druhé straně můžeme vnímat obyvatelé Itálie jako věřících v Boha a Itálii jako zemi, kde se náboženské symboly objevují zcela běžně ve veřejném prostoru. Abychom tuto rozpolcenost pochopili, je důležité rozlišovat mezi pojmy církev, náboženství a víra. Jako primární zdroj jsem pro svou práci zvolil romány a novely neorealistických autorů. Jelikož se neorealismus snaží zachytit především realitu ve společnosti a spisovatelé zachycují motivaci historických aktérů způsobem o mnoho lepším, než jiné použitelné prameny, výběr děl neorealistických autorů se zdá být více než vhodný. Hlavním metodickým přístupem mé práce je typizace a tím snaha o definování společenských stereotypů. Práce se skládá z 9 kapitol. Kapitoly 1-3 popisují politickou, ekonomickou a společenskou situaci poválečné Itálie a definují tu část společnosti, na kterou se práce zaměřuje. Uvedena je zde také charakteristika neorealismu a jeho autorů, stejně jako nejdůležitější teorie o sekularizaci, na které práce odkazuje. Kapitola 4 definuje církev, náboženství a víru. V kapitolách...
|
|
|
Malý starodávný svět Antonia Fogazzara
Jarošková, Karolína ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dílo Malý starodávný svět Antonia Fogazzara. Tento román byl vydán v roce 1895 v Miláně. Příběh se odehrává na pozadí italského sjednocení a pojednává o milostném příběhu mladé dvojice Luisy a Franka, jejichž lásce není přáno. Charaktery Luisy a Franka jsou naprosto rozdílné a na tomto základě vzniká pře, drama a morální ponaučení. Záměrem autora je vypátrat a znázornit opravdový cíl lidského bytí. Celý děj spočívá v boji, nejdřív skrytém, potom zjevném, mezi dvěma opačnými charaktery, které spojila láska, a které rozdílné ideály uvádějí do konfliktu a rozdělují.Dílo je zasazeno do evropského kulturně-myšlenkového kontextu. Představila jsem hlavní umělecké směry tohoto období zvaného "fin-de-ciécle" a zaměřila jsem se na italské prostředí, popsala jsem historické souvislosti, hlavní literární směry a jejich nejvýznamnější představitele.Popsala jsem tento dekadentní román po formální stránce,vyložila jsem děj a analyzovala jsem hlavní témata tohoto románu.V závěru jsem shrnula své poznatky, ke kterým jsem dospěla ve své analýze a zhodnotila jsem přínos tohoto románu pro italskou společnost Fogazzarovy doby.
|
|
| |
host ::
RSS.