|
|
Poruchy příjmu potravy u adolescentů z pohledu učitelů středních škol
Bicanová, Eliška ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o poruchách příjmu potravy a o informovanosti středoškolských učitelů tělesné výchovy o tomto onemocnění. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury a zabývá se mentální anorexií, mentální bulimií a nespecifickými poruchami příjmu potravy. Výzkumné šetření bylo realizováno formou rozhovorů se středoškolskými učiteli. Cílem práce bylo zjistit, zda učitelé vědí, co jsou poruchy příjmu potravy, jaké jsou jejich možné příčiny, možnosti prevence a kompetence učitelů k řešení tohoto onemocnění. Výsledek naznačuje, že učitelé tělesné výchovy mají pouze základní znalosti o problematice poruch příjmu potravy. S ohledem na tato a další zjištění byl vypracován návrh jednání pro učitele, kteří se setkají s poruchou příjmu potravy u svých žáků.
|
|
|
Funkce oblékání a identita u adolescentů
Ciencialová, Eva ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Tato práce se zaměřuje na módu a funkci oblečení ve školní třídě, zejména u adolescentů. Do výzkumu byli pro srovnání zahrnuti žáci osmé třídy základní školy a studenti druhého ročníku gymnázia. Hlavními otázkami jsou: Co tito mladí lidé považují za módní? Vnímají oblečení jako prostředek k dosažení nějakého cíle? Co jim může určité oblečení umožnit? Cílem bylo zmapovat význam, který studenti přikládají oblékání a vyčlenění jednotlivých funkcí oblečení dle jejich významu. To vše v souvislosti s formováním identity, což je hlavním vývojovým úkolem v období adolescence. Pro získání informací byly použity následující metody: pozorování, krátké doplňující rozhovory a dotazník, který byl stěžejní. Tento dotazník se skládal ze tří částí. První se zaměřovala na to, co žáci vnímají jako módní, druhá část se zaměřovala na osobní preference a třetí část byla zaměřena na funkce oblečení. Na základě analýzy dotazníků a ostatních dat, byly vytyčeny módní trendy a funkce oblečení, které jsou popsány dle důležitosti. Rovněž byly nalezeny sociální skupiny vytvořené na základě módy a vzájemných vztahů. Nakonec byla nastíněna korelace mezi funkcí oblečení a formování identity.
|
|
| |
|
|
Hudební postoje dětí a jejich hodnotová orientace
Stratil, Petr ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
3 Abstrakt Zkoumání hudebních preferencí ve vztahu k dalším aspektům lidského života má dlouhou tradici. Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání hudebních preferencí v souvislosti s hodnotovou orientací. Výzkum probíhal smíšenou formou za použití jednak dotazníku, tak především polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s 18 žáky ve věku 16 let. Významnou součástí výzkumu byl zvukový dotazník, jehož cílem bylo především ujasnění těch žánrů, se kterými nemá dotyčný respondent příliš zkušeností. Výsledky zvukového dotazníku byly následně využity jako východisko pro rozdělení respondentů do preferenčních skupin a dále pro porovnání těchto skupin v návaznosti na určité hudební postoje, domácí hudební prostředí a především hodnotové preference. Celkové výsledky výzkumu poukazují na velmi mírné tendence k určitým skupinovým specifikům u respondentů preferujících hip hop, metal a klasickou hudbu. Naopak prokazatelný je vliv domácího hudebního prostředí na formování hudebních preferencí. Nečekaným výsledkem šetření je pak zjištění, že posluchači při použití zvukového dotazníku vykazují pozitivnější hodnocení stejných hudebních žánrů, než když odpovídají pouze podle svých představ o hudebních žánrech. Klíčová slova Hudební preference, hudební žánr, hodnotová orientace, adolescenti, domácí hudební prostředí,...
|
|
| |
|
|
Souvislosti hudebních postojů a preferencí dětí a jejich rodičů
Stratil, Petr ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na souvislosti mezi hudebními postoji a preferencemi dětí a jejich rodičů. Cílem práce bylo provedení dotazníkového šetření na vzorku populace dětí a jejich rodičů a následné ověření hypotéz. Výzkumu se zúčastnilo 123 žáků 9. tříd základních škol a kvart osmiletých gymnázií, dále pak 94 otců a 120 matek dětí. Vyplněné dotazníky rodičů a dětí byly spárovány a vyhodnocovány ve vzájemných souvislostech. Pracovní hypotézy výzkumu předpokládaly významné ovlivnění dětí ze strany rodičů při sebehodnocení vlastních hudebních schopností, dále působení hudebního vzdělání rodičů na případné hudební vzdělání dětí a nakonec nepřímá ovlivnění hudebních preferencí dětí ze strany rodičů. Výsledky výzkumu naznačují větší spřízněnost v hudebních postojích a zvycích žáků s matkou. Navzdory obecným představám, které předpokládají, že mezi rodiči a dětmi se v oblasti hudby rozprostírá hluboká generační propast, se ukázalo, že rodiče a děti často poslouchají navzájem svou oblíbenou hudbu, nebo alespoň že ji navzájem znají. Přesto se nedá tvrdit, že by v oblíbenosti hudebních žánrů byla mezi rodiči a dětmi přímá shoda nebo automatické přejímání postojů podle vzoru rodičů. Rodiče a děti se výrazně odlišují ve způsobech získávání hudenbích nahrávek; děti hudbu převážně zdarma stahují z internetu, rodiče...
|
|
|
Korelace kresby postavy a kresby stromu
Matoušková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kresbou stromu a kresbou postavy z projektivního hlediska. Vycházím z knih Zdeňka Altmana a věnuji se vzájemnému vztahu kreseb. Práce obsahuje základní charakteristiku metod a diskuzi o jejich vědeckosti. Popisuji postup při zpracování knih a následně jsou uvedeny jednotlivé interpretace autorů kreseb. Kresby jsem sesbírala od patnácti adolescentů žijících v dětském domově. Na závěr popisuji korelaci kreseb.
|
|
|
Genetická studie dětské obezity
Říhová, Aneta ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novota, Peter (oponent)
Obezita je multifaktoriální onemocnění. Genetické faktory se na jejím vzniku podílejí ze 40-70% (Barsh et al., 2000). Její výskyt je spjat s řadou zdravotních komplikací, které ovlivňují kvalitu života a zkracují jeho délku. Promítá se do stále mladšího věku a její prevalence ve světě roste. I když bylo popsáno několik stovek genetických markerů souvisejících s obezitou, stále ještě neznáme všechny příčiny, což znesnadňuje účinnost terapie. Předmětem této práce bylo studium vybraných genů a jejich polymorfizmů: FABP2 (rs1799883) a PLIN (rs1052700 a rs894160). Cílem bylo prokázat asociaci zjištěných genotypů s antropometrickými a biochemickými parametry související s obezitou v souboru 299 dětí a adolescentů ve věku 7-18 let. Dalším cílem bylo prokázat vliv těchto genotypů na úspěšnost redukční terapie. Asociace polymorfizmů s antropometrickými a/nebo biochemickými parametry byla hodnocena zvlášť u chlapců a dívek. Zjištěné frekvence genotypů se mezi pohlavími nelišily a byly v souladu s variabilitou jiných zkoumaných populací. U polymorfizmu rs1799883 nebyla nalezena asociace s naměřenými antropometrickými a biochemickými parametry, ani vliv na ztráty hmotnosti během redukční terapie. U TT homozygotních jedinců polymorfizmu rs1052700 byly nalezeny signifikantně vyšší hodnoty BMI a dalších antropometrických...
|
|
| |
|
|
Stanovení nových referenčních hodnot maximálních inspiračních a expiračních tlaků a hodnot PO.1 u normální populace ve věkovém rozmezí 16 až 17 let
Kálalová, Tereza ; Šulc, Jan (vedoucí práce) ; Koudelková, Alena (oponent)
Cílem této práce je stanovení norem pro nádechové (Pimax) a výdechové (Pemax) tlaky a okluzní ústní tlak (P0.1) u zdravé bělošské populace ve věku 16-17 let v České Republice, konkrétně v hlavním městě a jeho blízkém okolí. Dále si práce klade za cíl zjistit, zda existuje korelace mezi respiračními tlaky, P0.1 a vybranými antropometrickými a plicními hodnotami. Za účelem stanovení norem bylo testováno 79 dětí, z toho 41 chlapců a 38 dívek ve věku 16-17 let. U probandů byla odebrána anamnéza a následně byla měřena antropometrie, klidová i usilovná spirometrie, respirační tlaky a P0.1. Studie stanovila normy respiračních tlaků a P0.1 u chlapců a dívek ve věku 16-17 let a tím splnila svůj hlavní cíl. Dále byl zjištěn rozdíl v průměrných naměřených hodnotách Pimax a Pemax mezi chlapci a dívkami, kdy u chlapců byly hodnoty tlaků vyšší oproti dívkám. Studie neprokázala korelaci mezi respiračními tlaky, P0.1 a vybranými antropometrickými hodnotami (věk, výška, váha, BMI, BSA). V dané věkové skupině nebyla nalezena korelace respiračních tlaků se statickými plicními objemy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.