|
|
Vliv covidových opatření na pohybové aktivity a sport dětí
Chlupáčová, Zuzana ; Slepičková, Irena (vedoucí práce) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Název: Vliv covidových opatření na pohybové aktivity a sport dětí Cíle: Hlavním cílem této práce je popis vlivu protiepidemických opatření zavedených v rámci pandemie Covid na pohybové aktivity a sport dětí ve věku 11-15 let žijících v Praze. Metody: Hlavní použitou metodou pro splnění cíle byl elektronický dotazník vytvořený na základě rešerše zdrojů týkajících se dané problematiky. Pomocí tohoto dotazníku byl proveden sběr primárních dat, která byla následně analyzována pomocí jednoduchých statistických metod a interpretována. Výsledky: Zjištěny byly jak negativní, tak i pozitivní vlivy pandemie Covid na pohybové aktivity a sport dětí, resp. adolescentů. Mezi ty negativní patří pozorované zhoršení fyzické kondice jedinců a pokles jejich zájmu i aktivity v rámci pohybových kroužků organizovaných školou a sportovních klubů či oddílů, se kterými se pravidelně účastní závodů. Naopak pozitivními vlivy byly růst zájmu i aktivity v rámci klubů či oddílů, se kterými se soutěží neúčastní, dále pohybových aktivit s rodinou a pohybových aktivit, které vykonávají samostatně či s kamarády. Klíčová slova: účast ve sportu, nedostatek pohybové aktivity; překážky sportování; adolescenti
|
|
|
Jídelní zvyklosti a chování u českých adolescentů ve vztahu k jejich tělesné hmotnosti
Paterová, Zuzana ; Hlavatá, Karolína (vedoucí práce) ; Vašíčková, Jitka (oponent)
Prevalence obezity u dětí a dospívajících dosahuje pandemických rozměrů. Obézní jedinci jsou ohroženi vznikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, dyslipidémie, onemocnění pohybového aparátu aj. Děti čím dál tím častěji žijí sedavým způsobem života a konzumují vysokoenergetické potraviny s nesprávnou skladbou živin. V České republice však neexistuje ucelená struktura pro boj proti dětské obezitě a chybějí data vypovídající o prevalenci obezity u dospívající populace. Tato práce je sepsána v rámci projektu COPAT (Childhood Obesity Prevalence And Treatment). Předložená bakalářská práce se věnuje problematice základních složek výživy a jejich vztahu k nadměrné hmotnosti, výživovými doporučeními pro adolescenty, hodnocením nutričního stavu, etiologií vzniku obezity a komplikacím s obezitou spojenými. Hlavní důraz je kladen na praktickou část práce, ve které jsou uvedeny a zpracovány výsledky výzkumu výživových zvyklostí a chování 100 adolescentů ve vztahu k jejich hmotnosti. Klíčová slova: obezita, výživa, nutriční stav, adolescenti, zdravotní rizika
|
|
|
Zájmy, zájmové činnosti a rozvoj osobnosti dospívajících
Charwotová, Markéta ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Projekt bakalářské práce si klade za cíl postihnout jednotlivé aspekty problematiky rozvoje osobnosti dospívajících zájmovými činnostmi. Zabývá se tedy jak zájmovými činnostmi a jejich vývojovými souvislostmi, tak činiteli rozvoje osobnosti i souvisejícími tématy adolescence (obzvláště sociálními aspekty dospívání). Práce sestává ze dvou hlavních částí. První, literárně-přehledová část, se věnuje teoretickému pojednání o tématu. Druhá část je tvořena návrhem empirického šetření. Období dospívání je obdobím velmi dynamickým a plným změn, osobnost jedince se formuje a proto je vhodné sledovat působení různých rozvojových aspektů zájmových aktivit na osobnost dospívajících chlapců a dívek. Z toho důvodu je návrh empirického šetření koncipován jako longitudinální. Klíčová slova: Rozvoj osobnosti, zájem, zájmová činnost, adolescenti, formativní činitelé
|
|
| |
|
|
Poruchy příjmu potravy u adolescentů z pohledu učitelů středních škol
Bicanová, Eliška ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o poruchách příjmu potravy a o informovanosti středoškolských učitelů tělesné výchovy o tomto onemocnění. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury a zabývá se mentální anorexií, mentální bulimií a nespecifickými poruchami příjmu potravy. Výzkumné šetření bylo realizováno formou rozhovorů se středoškolskými učiteli. Cílem práce bylo zjistit, zda učitelé vědí, co jsou poruchy příjmu potravy, jaké jsou jejich možné příčiny, možnosti prevence a kompetence učitelů k řešení tohoto onemocnění. Výsledek naznačuje, že učitelé tělesné výchovy mají pouze základní znalosti o problematice poruch příjmu potravy. S ohledem na tato a další zjištění byl vypracován návrh jednání pro učitele, kteří se setkají s poruchou příjmu potravy u svých žáků.
|
|
|
Funkce oblékání a identita u adolescentů
Ciencialová, Eva ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Tato práce se zaměřuje na módu a funkci oblečení ve školní třídě, zejména u adolescentů. Do výzkumu byli pro srovnání zahrnuti žáci osmé třídy základní školy a studenti druhého ročníku gymnázia. Hlavními otázkami jsou: Co tito mladí lidé považují za módní? Vnímají oblečení jako prostředek k dosažení nějakého cíle? Co jim může určité oblečení umožnit? Cílem bylo zmapovat význam, který studenti přikládají oblékání a vyčlenění jednotlivých funkcí oblečení dle jejich významu. To vše v souvislosti s formováním identity, což je hlavním vývojovým úkolem v období adolescence. Pro získání informací byly použity následující metody: pozorování, krátké doplňující rozhovory a dotazník, který byl stěžejní. Tento dotazník se skládal ze tří částí. První se zaměřovala na to, co žáci vnímají jako módní, druhá část se zaměřovala na osobní preference a třetí část byla zaměřena na funkce oblečení. Na základě analýzy dotazníků a ostatních dat, byly vytyčeny módní trendy a funkce oblečení, které jsou popsány dle důležitosti. Rovněž byly nalezeny sociální skupiny vytvořené na základě módy a vzájemných vztahů. Nakonec byla nastíněna korelace mezi funkcí oblečení a formování identity.
|
|
| |
|
|
Hudební postoje dětí a jejich hodnotová orientace
Stratil, Petr ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
3 Abstrakt Zkoumání hudebních preferencí ve vztahu k dalším aspektům lidského života má dlouhou tradici. Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání hudebních preferencí v souvislosti s hodnotovou orientací. Výzkum probíhal smíšenou formou za použití jednak dotazníku, tak především polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s 18 žáky ve věku 16 let. Významnou součástí výzkumu byl zvukový dotazník, jehož cílem bylo především ujasnění těch žánrů, se kterými nemá dotyčný respondent příliš zkušeností. Výsledky zvukového dotazníku byly následně využity jako východisko pro rozdělení respondentů do preferenčních skupin a dále pro porovnání těchto skupin v návaznosti na určité hudební postoje, domácí hudební prostředí a především hodnotové preference. Celkové výsledky výzkumu poukazují na velmi mírné tendence k určitým skupinovým specifikům u respondentů preferujících hip hop, metal a klasickou hudbu. Naopak prokazatelný je vliv domácího hudebního prostředí na formování hudebních preferencí. Nečekaným výsledkem šetření je pak zjištění, že posluchači při použití zvukového dotazníku vykazují pozitivnější hodnocení stejných hudebních žánrů, než když odpovídají pouze podle svých představ o hudebních žánrech. Klíčová slova Hudební preference, hudební žánr, hodnotová orientace, adolescenti, domácí hudební prostředí,...
|
|
| |
|
|
Souvislosti hudebních postojů a preferencí dětí a jejich rodičů
Stratil, Petr ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na souvislosti mezi hudebními postoji a preferencemi dětí a jejich rodičů. Cílem práce bylo provedení dotazníkového šetření na vzorku populace dětí a jejich rodičů a následné ověření hypotéz. Výzkumu se zúčastnilo 123 žáků 9. tříd základních škol a kvart osmiletých gymnázií, dále pak 94 otců a 120 matek dětí. Vyplněné dotazníky rodičů a dětí byly spárovány a vyhodnocovány ve vzájemných souvislostech. Pracovní hypotézy výzkumu předpokládaly významné ovlivnění dětí ze strany rodičů při sebehodnocení vlastních hudebních schopností, dále působení hudebního vzdělání rodičů na případné hudební vzdělání dětí a nakonec nepřímá ovlivnění hudebních preferencí dětí ze strany rodičů. Výsledky výzkumu naznačují větší spřízněnost v hudebních postojích a zvycích žáků s matkou. Navzdory obecným představám, které předpokládají, že mezi rodiči a dětmi se v oblasti hudby rozprostírá hluboká generační propast, se ukázalo, že rodiče a děti často poslouchají navzájem svou oblíbenou hudbu, nebo alespoň že ji navzájem znají. Přesto se nedá tvrdit, že by v oblíbenosti hudebních žánrů byla mezi rodiči a dětmi přímá shoda nebo automatické přejímání postojů podle vzoru rodičů. Rodiče a děti se výrazně odlišují ve způsobech získávání hudenbích nahrávek; děti hudbu převážně zdarma stahují z internetu, rodiče...
|
host ::
RSS.