|
| |
|
|
Etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně
Proroková, Marie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se zaměřuje na etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně. Na začátku jsou definovány základní pojmy, které jsou pro práci klíčové a jsou spojeny s etikou a mravním hodnocením. Centrem zájmu jsou následně důležité události, které formovaly tehdejší společnost a které vychází z Bible (stvoření, Desatero, smlouvy uzavřené Bohem s izraelským národem, život Ježíše Krista, podobenství, Kázání na hoře a Otčenáš). Práce také porovnává tyto hodnoty s filosofií Sókrata a poté s přístupem, jaký nabízí ve svém díle Jan Ámos Komenský. Druhou část tvoří pohled na křesťanské etické hodnoty v dnešní době: hledá odpověď na otázky, zda je nutné tyto hodnoty vůbec znát, proč bychom měli usilovat o jejich dodržování, zda jsou aktuální a lidé (křesťané i ateisté) je ctí a sami se jimi řídí. Na základě této části je následně vyvozeno, že naše kultura vznikající pod velkým vlivem křesťanství tyto hodnoty stále vyznává a považuje je za důležité pro fungování mezilidských vztahů i celé společnosti. Ačkoliv se může zdát, že tyto hodnoty jsou dnes potírány, stále jsou pro nás ideálem a snažíme se k nim směřovat a dosáhnout jich v našich životech.
|
|
| |
|
|
Lidská práva a rovnost
Kalous, Jiří ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Problematika koncepce dobra v teorii spravedlnosti Johna Rawlse Řešitel: Jiří Kalous Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D. Abstrakt Teorie spravedlnosti Johna Rawlse je jednou z nejvlivnějších knih politické filosofie týkajících se distributivní spravedlnosti, které byly v dvacátém století napsány, a jako taková vyvolala řadu kritických reakcí. Mezi jejími problematickými aspekty zaujímá význačné místo Rawlsovo pojetí dobra, které je klíčové pro přijetí celé teorie spravedlnosti jako slušnosti. Jedním z filosofů, kteří na tuto možnou kontroverzi poukázali, byl i Thomas Nagel. Tato práce kriticky hodnotí Nagelovu argumentaci a zkoumá, nakolik je jeho kritika Rawlse oprávněná.
|
|
| |
|
| |
|
|
Eticky bydlí člověk
Hlavinka, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Disertační práce představuje filosofující příspěvek k etice a etické výchově. Jejím záměrem je představit etiku nejen jako nauku o hodnotách a o pravidlech lidského soužití, ale především jako bytostné tázání, které člověka přivádí k duchovní hloubce jako pravá filosofie. K tématu nepřistupuje tak, že by analyzovala dílo jednoho nebo několika málo relevantních myslitelů, ale spíše se nechává vést tématem samotným a souvislostmi, ve kterých etika vystupuje. Inspirací je zde Heideggerovské pochopení světa jako tzv. Čtveřiny, ve které se člověk jakožto Smrtelný vztahuje k Zemi, Nebesům, a k Božskému. Jako Heidegger vysvětluje, že člověk se k hloubce světa vztahuje básnicky, pokouší se tato disertační práce vysvětlit, že také etické vztahování se ke světu je pro člověka něčím bytostným, od člověka neoddělitelným. Etická dimenze lidského jednání a rozhodování, která pramení z lidské svobody, je zde představena ve třech úrovních jako mrav, morálka a éthos. Zatímco mrav a morálka do značné míry vycházejí ze společenského nastavení a lze u nich hovořit o jisté konformitě, éthos představuje hlubokou vrstvu osobního autentického hledání dobrého. Jde o jednání v souladu se svědomím, které se orientuje podle Dobra. Dobro je představeno jako idea v platónském smyslu, jako nepředmětný celek, jako Božské. O...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
|
host ::
RSS.