|
|
Politický proces Veselý a spol.
Volmanová, Mária ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním jednoho z největších politických procesů na Moravě, který se konal 7. - 11. února 1950. Snaží se odhalit, proč byli vybráni právě obvinění a jaký vliv měla politická příslušnost. Dále se věnuje tomu, jaký byl průběh vyšetřování a následně celého procesu. Práce rovněž zabývá tím, jak o celém procesu informoval dobový tisk a jak se snažil působit na čtenáře. Důležitým cílem je také rozebrat rysy, které má tento politický proces společný s jinými politickými procesy tohoto období v Československu. Nejvýraznější část práce je věnována analýze a interpretaci archivních materiálů, které jsou k tomuto procesu dostupné. Klíčová slova: politický proces, komunismus, totalita, Veselý, Rod, Tuček, perzekuce, soud
|
|
| |
|
|
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
|
|
|
"Vítání občánků": Social Analysis of a Czech Baby-Welcoming Ceremony
Švábová, Kristina ; Testa, Alessandro (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Vítání občánků je přechodový rituál, který byl vynalezen během minulého režimu komunistickou stranou za účelem nahrazení křtů. Na rozdíl od mnohých jiných komunistických vynálezů tento obřad přetrval dodnes, a dokonce se těší vysoké popularitě po celé České republice. Důvodem je jeho funkce jakožto přechodový rituál pro náročnou životní situaci a zároveň i jeho úspěšné znovuvynalezení. Přechod k rodičovství je v dnešní společnosti náročný kvůli vysokým společenským očekáváním kladeným na rodiče a kvůli protichůdným ideálům. Přechodový rituál usnadňuje tranzici nejen rodičů, ale také novorozence a širší komunity. Dále také umožňuje porozumění vlastní životní dráze a vytváří prostor pro rodinná setkání a pro použití symbolického jazyka. Vynalezení a znovuvynalezení obřadu zkombinovalo prvky, které navozují pocit kontinuity odkazem na starší tradice a univerzální hodnoty. Díky tomu pak byly kýžené nové hodnoty a významy přijaty veřejností. Zásadní roli v procesu (znovu)vynalezení hrál tzv. institucionální podnikatel (institutional entrepreneur), což je aktér, který k tomu má potřebné schopnosti, zdroje a motivaci. Při původním obřadu tuto roli sehrála komunistická strana, zatímco znovuvynalezení se odehrálo na lokálnější úrovni formou starostů či místních úředníků, přičemž důležitý přitom byl i vysoký...
|
|
|
Učitelé (na)proti totalitě: Pedagogické fakulty a jejich činnost během zlomového roku 1989
Cingrová, Kristýna ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
ABSTAKT Diplomová práce se zabývá zapojením pěti pedagogických fakult v Čechách do sametové revoluce v roce 1989. Jedná se o Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, Pedagogickou fakultu v Plzni a Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Důraz je kladen především na činnost studentů po událostech na Národní třídě 17. listopadu 1989, jako například vyhlášení studentské stávky, ustanovení stávkových výborů či počátky studentské samosprávy. Pozornost je však věnována i atmosféře na fakultách během osmdesátých let a aktivitám, do kterých se studenti v tomto období zapojovali. Jedna z kapitol je také věnována studentům jako významným aktérům našich dějin. Není opomenut ani historický vývoj vysokoškolského vzdělávání učitelů v Československu. Další kapitoly jsou logicky členěny dle jednotlivých pedagogických fakult a obsahují historický vývoj dané fakulty, atmosféru v osmdesátých letech, průběh studentské stávky a další směřování fakulty po sametové revoluci. Jednotlivé pedagogické fakulty jsou mezi sebou následně porovnány. Práce se zakládá na analýze dobových pramenů a rozboru rozhovorů s přímými účastníky, tedy tehdejšími studenty pedagogických fakult. Součástí práce je také obrazová příloha, tvořena především fotografiemi a...
|
|
|
Katolická akce jako nástroj komunistické propagandy pro věřící v Československu v letech 1949-1951
Zindulková, Magdalena ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl ukázat konkrétní prvky propagandy, kterými komunistický režim promlouval k věřícím lidem v Československu v letech 1949- 1951 s využitím tzv. Katolické akce. Toto hnutí bylo nástrojem komunistického režimu, který si chtěl katolickou církev podmanit a využít ke svým cílům. Katolická akce byla uměle udržovaná necelé dva roky a v tisku používaná především jako údajná mluvčí všech katolíků. Nakonec nenápadně vymizela ze stránek novin. V této práci jsou popsány vybrané prvky propagandy na konkrétních příkladech z tehdejších periodik. Výsledky nám můžou pomoci nahlédnout do způsobu myšlení tehdejšího komunistického režimu.
|
|
| |
|
|
Hudební underground a samizdat v Havířově
Podhůrská, Anastazie ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na undergroundovou kulturu a tvorbu samizdatů Československu během vlády komunistické strany. Konkrétně je zkoumána oblast kolem města severomoravského města Havířov, které leží kousek od Ostravy. Cílem práce je zmapovat vývoj undergroundové kultury a vydávání samizdatových periodik v této oblasti. Za využití metod kvalitativního výzkumu jsou vedeny a analyzovány rozhovory se čtyřmi respondenty, kteří v daném období na daném území žili a angažovali se v rámci undergroundové kultury. Jmenovitě se jedná o Mirka Zváru, Jana Žolnerčíka, Jiřího Fiedora Ivo Pešáka. Dále jsou analyzovány dva samizdatové časopisy, které v Havířově vycházely. Konkrétně se jedná o časopisy Hadr a Severomoravskou pasivitu. Analyzovány jsou i další atové časopisy, které se událostem v daném regionu věnovaly. Výsledky práce by se budoucnu daly využít pro účely komplexní studie zabývající se celou oblastí Moravy a
|
|
| |
|
|
Jak vnímá generace Z komunistický režim v Československu?
Pilná, Bára ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Daušová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá, jaký postoj zaujímá generace Z vůči bývalému komunistickému režimu. V první části nejprve seznamuje čtenáře s komunistickou historií Československa, pak s komunismem jako ideologií a také revizionismem. V další části jsou popsány metody, které byly využity k získání dat. Na základě těchto dat je pak ve třetí části práce ověřována pravdivost stanovených hypotéz. Ty mají za cíl zjistit postoj generace Z vůči komunismu a zda v jeho vnímání hraje roli i obor studia na vysoké škole daného jedince.
|
host ::
RSS.