|
|
Vertebrogenní poruchy u matek na rodičovské dovolené a jejich prevence z pohledu ergoterapeuta
Vlasáková, Barbora ; Kuželková, Anna (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
Jméno, příjmení: Barbora Vlasáková Vedoucí práce: Mgr. Anna Kuželková Konzultant práce: MUDr. Karla Kotková, Bc. Patrik Grosman Title: Vertebrogenic disorders in mothers on parental leave and their prevention from the perspective of an occupational therapist Abstract: This thesis deals with the issue of vertebrogenic disorders in mothers on parental leave in the Czech Republic. The topic is treated from the perspective of an occupational therapist. It is a research type of work with a predominance of quantitative research. The main aim was to find out whether mothers on parental leave suffer from vertebrogenic difficulties, what is the nature of these difficulties, what may contribute to their occurrence and how vertebrogenic difficulties can be prevented. The output is educational material that covers ergonomics in carrying out the normal daily activities that are part of childcare. In the theoretical part of the thesis, search strategies were used to search Czech and foreign bibliographic sources. The theoretical part focuses on vertebrogenic diseases, ergonomics, occupational therapy intervention, parenting and child care. The practical part describes the research methodology and the results of the questionnaire survey. The questionnaire aimed to map the issue in a sample of the population in...
|
|
|
Specifika mateřství a péče o dítě s těžkým kombinovaným postižením se zaměřením na vnímání normativního diskurzu mateřství a vývoje dítěte pečující matkou
Nováková, Viktorie ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Rutová, Simona (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na téma mateřství a péče o dítě s těžkým kombinovaným postižením. Konkrétně se zabývá normativními diskurzy, které toto téma obklopují, a jejich vlivem na pečující matky. Práce analyzuje jak (či zda vůbec) pečující matky vnímají společenská normativní očekávání ohledně mateřství a jakými způsoby se v jejich praktikách projevují. Dále se zaměřuje také na způsoby vnímání postižení pečujícími matkami v kontextu společenských normativních očekávání týkajících se vývoje dítěte a celkově podoby a chování jedince. V neposlední řadě se práce soustředí také na specifické aspekty mateřství a péče o dítě s postižením, které samy pečující matky identifikují jako nejzásadnější. Cílem práce je tak prostřednictvím analýzy výpovědí poskytnutých matkami pečujícími o děti s těžkým kombinovaným postižením přiblížit, jaký vliv a dopady mají normativní představy a očekávání společnosti na praktikování mateřství, péči a výchovu dítěte, vnímání postižení i život žen jako takový. Součástí práce je také zkoumání konkrétních specifik péče o dítě s postižením a jejich implikací pro život pečujících matek. Zjištění vycházejí z tematické analýzy okódovaných dat získaných z šesti hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkami pečujícími o dítě s těžkým kombinovaným postižením. Analytická část...
|
|
|
Rozhodování soudů v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé se zaměřením na problematiku manipulace nezletilého dítěte rodiči
Mašková, Karolína ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Rozhodování soudů v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé se zaměřením na problematiku manipulace nezletilého dítěte rodiči Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou manipulace nezletilého dítěte rodiči v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé, konkrétně v rámci řízení o péči o nezletilé dítě a o styku s nezletilým dítětem. Práce si klade za cíl zkoumat podoby rodičovské manipulace a důsledky, které z ní mohou plynout pro nezletilé dítě. Následně si klade za cíl analýzu role manipulace při rozhodování soudů v nadepsaných řízeních. Po analýze soudních rozhodnutí bude úkolem práce vyhodnotit, zda je zde prostor pro zlepšení situace dětí ohrožených rodičovskou manipulací, a v případě kladné odpovědi přednést návrhy de lege ferenda. První kapitola práce je věnována právní úpravě řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Pozornost je zaměřena především na procesní aspekty řízení, kapitola popisuje řízení od okamžiku jeho zahájení až po výkon rozhodnutí a věnuje se rovněž předběžným opatřením. Speciální pozornost náleží možnostem smírného řešení, především Cochemské praxi, která v posledních letech nabývá na významu. Naproti tomu hmotněprávní problematika, jíž se první kapitola zabývá, zahrnuje charakteristiku forem péče o dítě, mezi nimiž se soudce rozhoduje, jejich vzájemný vztah a vhodnost v...
|
|
|
Problematika péče o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu
CVRČKOVÁ, Zlata
Bakalářská práce se zabývá problematikou péčí o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak uzavření škol z důvodu nouzového stavu ovlivnilo rodiče v pracovní sféře a ve společnosti. V teoretické části se nacházejí čtyři kapitoly, které vymezují období mladšího školního věku, onemocnění Covid-19, nouzový stav a distanční výuku. Praktická část je vypracována za pomocí kvantitativní výzkumné strategie využívající metodu dotazníkového šetření. Respondenty se stali rodiče dětí, které byly ve školním roce 2020/2021 ve věku 6 až 12 let a účastnily se distanční výuky v období uzavření škol z důvodu rozšiřujícího se onemocnění Covid-19. Celkem se výzkumu zúčastnilo 77 respondentů. Data, která byla získaná pomocí dotazníkového šetření byla následně zpracována a analyzována v programu Microsoft Excel. Výsledky výzkumu ukázaly, že rodiče, kteří neměli možnost a jejich zaměstnání neumožňovalo práci z domova za dob pandemie stěží zvládali spojení péče o děti a pracovních povinností a museli využívat pomoci ostatních členů rodiny a přátel. Naopak u rodičů, kteří tuto možnost měli, bylo spojení práce a péče o dítě o něco snazší. Bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro sociální pracovníky s rodinou s dětmi, ale i pro učitelé o tom, jak domácí výuka a péče o dítě ovlivnila rodiče za dob nouzového stavu.
|
|
|
Kulturní rozmanitost způsobů rané péče o dítě
HOSENSEIDLOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce poukazuje na rozmanitost způsobů rané péče o dítě napříč kulturami. To je také hlavním tématem této práce. Práce v první části objasňuje, v čem vlastně spočívá rozmanitost kultur a čím je způsobena. Dále nám práce objasňuje pojem rané péče o dítě a popisuje také vývoj dítěte, jeho potřeby a zabývá se také aspekty, které právě ranou péči a také výchovu dítěte ovlivňují. V další z kapitol se práce zabývá svým hlavním tématem, kterým je raná péče o dítě napříč kulturami. Zabývá se porodem, kojením, spánkem a pláčem dítěte a jeho kontaktem s matkou. V poslední části, se práce zabývá interakcí mezi dítětem raného věku a hrou a také tím, jak vypadá raná péče v Česku.
|
|
|
Dilema kariéra versus péče o dítě z pohledu pracujících matek malých dětí
DOBŘEMYSLOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá dilematy pracujících matek malých dětí ohledně jejich návratu do zaměstnání před tím, než děti dovršily druhý rok života. V teoretické části jsou dle odborné literatury předloženy hlavní témata práce jako je charakteristika batolecího věku, rodiny a mimomateřské péče, v praktické části je následně popsán provedený kvalitativní výzkum. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výsledky jsou popsány v jednotlivých kazuistikách a následně shrnuty v mezikazuistickém srovnání. Je zřejmé, že významným důvodem k návratu matek do práce během prvních tří let věku dítěte je potřeba seberealizace matky a také potřeba finanční soběstačnosti. Z výsledků je patrná vysoká míra zapojení prarodičů do péče o vnoučata, a to především babiček. Jako obtížné situace matky uvádějí zejména první dny, kdy svěřily dítě do mimomateřské péče, a prožívaly s tím spojené výčitky. Matky zmiňují také velké pracovní vytížení nejen v práci, ale i doma, kde musí zastat většinu povinností samy.
|
|
|
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství
Prostředníková, Anna ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství Abstrakt Tématem diplomové práce je úprava poměrů dítěte po rozvodu rodičů. Strukturálně je práce členěna na úvod, 6 kapitol a závěr. Po obsahové stránce lze práci rozdělit na čtyři stěžejní oblasti. První část práce poskytuje obecný vhled do základní problematiky rodičovské odpovědnosti. Druhá část se již koncentruje na samotnou problematiku úpravy poměrů dítěte po rozvodů rodičů a detailně rozebírá veškeré atributy, které úprava pojímá. Pozornost je věnována především druhům péče o dítě, vyživovací povinnosti rodiče k dítěti a styku nerezidentního rodiče s dítětem. Předmětem třetí části je rozbor důvodů, které mohou být příčinnou změny nastavených poměrů. Konečně čtvrtá část poskytuje komparaci současné české právní úpravy s úpravou Nizozemska. Klíčová slova Rodičovská odpovědnost, rozvod, dítě, péče o dítě, vyživovací povinnost, výživné, styk
|
|
|
Mateřství žen s těžkým zrakovým postižením
Viktorová, Šárka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Ve své práci se zabývám mateřstvím žen s těžkým zrakovým postižením z pohledu nevidomých maminek. Zaměřila jsem se hlavně na plánování rodičovství, na období těhotenství, dále na porod a pobyt v porodnici a na specifika péče o dítě od narození do tří let. Zajímalo mě především, zda se nevidomé maminky setkávají s předsudky ze strany vidících, zda neměly strach z narození postiženého dítěte, s jakými obtížemi se těžce zrakově postižené maminky nejčastěji setkávají v jednotlivých obdobích vývoje dítěte, zda a jak se z pohledu nevidomých maminek liší výchova dětí nevidomých rodičů od výchovy dětí vidících rodičů, a také zda je dítě nevidomých rodičů v nějakém směru ochuzeno nebo zda naopak může být skutečnost, že dítě vyrůstá v rodině, kde je alespoň jeden z rodičů těžce zrakově postižený, pro dítě v něčem přínosná. Cílem mé diplomové práce je co nejpodrobněji zmapovat různé aspekty života nevidomých matek s malými dětmi a to přímo z pohledu těchto žen. Tohoto cíle jsem se snažila dosáhnout pomocí výzkumu kvalitativní metodou, konkrétně formou strukturovaného rozhovoru s šesti nevidomými matkami.
|
|
|
Mateřská centra jako provozovatelé "školek"
Poláková, Šárka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Mateřská centra jsou v současné době fenoménem doby, kdy i přes jejich rychle se zvyšující počet je jim, na rozdíl od školek "státních, "firemních", či v dnešní době více diskutovaných "dětských skupinách", věnována menší pozornost. A to především v oblasti celodenního hlídání dětí bez účasti rodičů. I když mateřská centra touto svojí činností pomáhají řešit jeden z veřejně politických problémů České republiky - nedostatek míst v mateřských školách, nedostatek zařízení jeselského typu, nedostává se jim podpory. A to především podpory v oblasti legislativní - podpoření mateřských center v hlídání dětí bez účasti rodičů. V současné době je v České republice provozováno celkem 427 mateřských center a z toho v Libereckém kraji, na který jsem se zaměřila v empirické části, působí 21 mateřských center. Z těchto 21 mateřských center tuto službu - péče o děti bez účasti rodičů, poskytuje celkem 14 mateřských center. A všechna tato centra pociťují potřebu legislativní podpory, kdy by uvítala stanovení jasnějších pravidel pro provoz mateřského centra, zvláště části, která zajišťuje hlídání dětí bez účasti rodičů. Tato podpora je důležitá ve všech činnostech, které mateřská centra vykonávají. Neboť mateřská centra to není jen o "setkávání se", ale také o podpoře mezigeneračního soužití, o vytvoření zázemí pro...
|
|
|
Zanedbávané dítě v MŠ
Tržilová, Jitka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Cílem této práce bylo přiblížit čtenářům historický vývoj péče o dítě ve světě i v ČR. Děti to nikdy neměli ve světě dospělých jednoduché. V prvopočátcích rozhodoval vůdce kmene o životě dítěte. V historii docházelo také často k usmrcování děvčátek, muži mohli bojovat a lépe ochránit kmen či vlast. Chlapce nezřídka zabíjel nepřítel, aby nezůstal následník. Teprve po přijetí křesťanství v 16. století dochází ke změně k lepšímu. Nejednalo se však o bezstarostné dětství, pouze nedocházelo k usmrcování dětí, spousta jich však končila v klášterech bez rodičů. V současné době, alespoň ve vyspělých zemích, by měli děti prožívat opravdové dětství, bohužel opačných případů je stále velké množství. Dalším cílem bylo seznámit čtenáře se Syndromem CAN. V roce 1962 se začal používat pojem syndrom bitého dítěte, později se vžil název Syndrom CAN. Tento syndrom byl nejprve popsán v USA, kde bylo zpozorováno, že některé děti mají úrazy, které rodiče nedokážou věrohodně vysvětlit. Kategorie, které jsou zařazeny do Syndromu CAN, určila zdravotní komise Rady Evropy v roce 1992. Jedním z nejdůležitějších cílů celé práce bylo zaměřit se na zanedbávání dětí (na formy, podmínky a příznaky zanedbávání). Ve výzkumné části bylo stanoveno několik hypotéz, jejichž platnost byla ověřena pomocí dotazníků. Výsledky dotazníkového...
|
host ::
RSS.