|
|
Zařazení témat environmentálního vzdělávání do výuky chemie - téma voda
Batoušková, Anna ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Teplý, Pavel (oponent)
V rámci bakalářské práce byly vytvořeny učební úlohy pro žáky středních škol, které mohou sloužit jako výukový materiál využitelný v hodinách chemie. Úlohy propojují chemická témata souvisejícím s vodou a jejím znečištěním s průřezovým tématem Environmentální výchova. Učební úlohy mají za cíl rozvíjet přírodovědnou gramotnost žáků. Inspirací pro tvorbu učebních úloh byly komplexní úlohy mezinárodního šetření PISA (Programme for International Students Assessment). Úlohy byly ověřeny na žácích gymnázia, kteří jednak poskytly zpětnou vazbu s ohledem na náročnost jednotlivých úloh, resp. dílčích úloh, a také s ohledem na obeznámenost s tématem a jeho atraktivitou. Nejobtížnější pro žáky byly úlohy, které pracovaly s výpočty. Nejméně náročné úlohy, které byly postaveny na vyhledávání informací v textu nebo grafech a tabulkách. Žáci hodnotili témata úloh jako zajímavá a potřebná. Klíčová slova přírodovědná gramotnost, učební úlohy, environmentální výchova, voda, chemie
|
|
|
Metodika evaluace programů environmentální výchovy
Činčera, Jan
Programy environmentální výchovy a vzdělávání musí často doložit svou efektivitu - základním prostředkem k tomu jsou evaluační výzkumy. Evaluační výzkumy si zadávají zpravidla realizátoři či sponzoři programů a na jejich základě pak získávají informace o efektivitě použitých vzdělávacích metod. Výsledky pak může využít realizátor programu pro zkvalitňování svého programu i externí posuzovatel - například donor pro rozhodování o dalším rozdělování finančních prostředků. Dlouhodobě je pak zisk z evaluačních výzkumů oboustranný: realizátoři připravují kvalitnější programy a program lze obhájit jako přínosný. Předložená metodika má sloužit oběma těmto účelům; může být využita i pracovníky veřejné správy, kteří formální i neformální programy environmentální výchovy z různých důvodů posuzují. Cílem prezentované metodiky je vymezit základní terminologii pro evaluaci programů environmentální výchovy, popsat základní fáze evaluačního cyklu, dále charakterizovat základní alternativní postupy při evaluaci programů, a nakonec identifikovat základní požadavky na evaluační výzkum. Zpracování metodiky vychází z předpokladu, že se ve střednědobém horizontu stanou evaluační výzkumy běžnou součástí environmentální výchovy. Pro dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby se odpovědní pracovníci orientovali v tématice a získali základní porozumění pro možnosti i nároky evaluačních výzkumů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Srovnání výuky Enviromentální výchovy na českých a finských základních školách
Rácová, Adéla ; Chlebounová, Irena (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Rešeršní bakalářská práce se zabývá výukou environmentální výchovy na základních školách v Česku a ve Finsku. V této práci jsou popsány možnosti definování environmentální výchovy, historický vývoj a její postavení v českém a finském vzdělávacím systému. Cílem práce je ana- lýza struktury vzdělávacího systému na základních školách v Česku a Finsku, se zaměřením na environmentální výchovu. V práci jsou srovnávány rozdíly v konceptu, obsahu, cíli, hodnotách a metodách výuky environmentální výchovy obou zemí. Závěr práce podává shrnutí dané pro- blematiky a poukazuje na možný směr výzkumu v budoucnu.
|
|
|
Analýza podmínek pro implementaci dynamických míst kurikula chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu - Mikroplasty
Marešová, Eva ; Bílek, Martin (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén tzv. dynamických míst kurikula, která představují implementaci nových netradičních témat do obsahu výuky reflektující aktuální výsledky rozvoje technologií včetně jejich environmentálních souvislostí. V teoretické části diplomové práce je diskutován pojem dynamická místa kurikula s konkrétním zaměřením na téma "Mikroplasty" ve výuce chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu jako jejich aktuální příklad. Praktická část je nejprve věnována návrhu výukových aktivit na téma "Mikroplasty", podporující implementaci tohoto tématu ve výuce chemie na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Dále jsou v praktické části analyzovány prostřednictvím dvou případových studií konkrétní podmínky pro implementaci tématu "Mikroplasty" do výuky chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu. Popis implementace se zaměřuje na informační a materiálně-technické podmínky základních škol a víceletých gymnázií včetně praktického ověření efektivity a funkčnosti navržených výukových aktivit ve školní praxi. Výsledky provedené analýzy ukazují, že případ velké státní základní školy i případ malého soukromého gymnázia umožňuje implementaci tématu "Mikroplasty" do výuky chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu a učitelé k implementaci zaujímají pozitivní...
|
|
|
Potenciál land artu pro výtvarnou výchovu s ohledem na aktuální environmentální tendence
Vlčková, Eliška ; Fremlová, Vendula (vedoucí práce) ; Vartecká, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na umělecký směr land art a jeho potenciál ve výuce výtvarné výchovy. Teoretická část představuje zahraniční i české zástupce, jejich charakteristické pojetí land artu a jejich přístup k environmentálním problémům. Práce se dále zaměřuje na současné umělce, aktivní instituce a výběr výstav, které přímo pracují s environmentální problematikou. V následujících kapitolách je zahrnuta environmentální výchova, její cíle a prostředky, které lze aplikovat ve výuce výtvarné výchovy. Obsažen je dětský vývoj z environmentálního hlediska nebo způsoby, jak s dětmi hovořit o klimatických změnách. Praktická část definuje didaktickou transformaci a zahrnuje návrhy didaktických transformací land artových aktivit. Návrhy obsahují obecný a přizpůsobený plán pro okres Kladno.
|
|
|
Environmentální výchova ve školní družině
Hrabíková, Adéla ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato bakalářská s názvem "Environmentální výchova ve školní družině" se zabývá problematikou školní družiny, environmentální výchovy a možnostmi environmentální výchovy v době mimo vyučování. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy v oblasti školní družiny i environmentální výchovy, historie, nabízeny příklady prostředků k realizaci environmentální výchovy ve školní družině. Dále shrnuje možnosti environmentální výchovy v zahradě a důležitosti vytváření postojů k přírodě a prostředí. Praktická část nabízí školní zahradu jako nezastupitelnou ve vzdělávacím procesu a pozitivně ovlivňující postoje a znalosti studentů, ale také jako prostor pro trávení volného času ve školní družině. Nabízí příklady vhodných a nevhodných rostlin do školní zahrady a jednotlivé prvky do zahrady. Praktická část této práce nabízí možný návrh školní zahrady, popis jednotlivých částí i rostlin v zahradě a její využití pro základní školu a družinu. Popis místa a oblasti v okolí v bezprostřední blízkosti zahrady. Klíčová slova: školní družina, environmentální výchova, školní zahrada, živá příroda, ekologie
|
|
|
Enviromentální centrum ve Vyškově
Rybníček, Maxmilián ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Návrh environmentálního centra zaměřeného na stromy tradiční na Hanácku a Moravě s environmentální výukou pro převážně děti školou povinné z okolí. Centrum doplní kousek dál stojící zoo a hanácký statek, kteří se zaměřují na tradiční zvířata a život lidí na Hanácku. Součástí bude i nová skautská základna pro místní oddíly skautů ve více vyhovující lokalitě. Dále v centru budou výstavní prostory zaměřené hlavně na sadařství a kavárna. Dále se v centru nachází nové zázemí pro bezobalový obchod a ekoporadnu s malou knihovnou pro veřejnost. V centru mají možnost pronájmu prostor i různé spolky z Vyškova. Počíta se hlavně se spolkem Zelený Vyškov. Společně se stavbou proběhne revitalizace štěpnice a její nové osázení. Obnoví se částečně původní členění zahrady cestami jak tomu je na skice z 18. století.
|
|
|
Týdenní výukový plán na téma: Objevování pokladů naší přírody
TROJÁKOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo sestavení environmentálně zaměřeného výukového plánu. V teoretické části byla popsána teoretická východiska, ze kterých tematický celek vychází. V této části byla definována environmentální výchova, její cíle, metody a zásady. Prostor byl věnován i jejímu uplatnění v mateřské škole, významu školních zahrad a propojení s aktuálním Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. V neposlední řadě bylo popsáno prožitkové učení, hra a plynulé učení. Praktická část zahrnuje sestavený výukový plán, evaluaci dnů a závěrečnou evaluaci s dětmi. V tematickém celku byly použity environmentální činnosti, které u dětí rozvíjí environmentální senzitivitu a vytváří kladný vztah k přírodě. V závěru bylo zjištěno, že nejúspěšnější se stala aktivita prováděná přímo v lese, a to stavení skřítčí vesnice. Nejméně děti nadchla cesta k lesu, která podle jejich slov byla moc dlouhá. Dalším problematickým úkolem, který byl však dobrovolný, byl dotek žížaly. Většina dětí se této aktivity vzdala a těm, kteří to zkusili, to bylo nepříjemné.
|
|
|
Environmentální výchova v mateřské škole a školní zahrada jako součást edukačního procesu
KRÁLOVÁ, Vendula
Bakalářská práce je zaměřena na environmentální výchovu a její začlenění do výuky v mateřské škole. Práce se zabývá možnostmi realizace environmentální výchovy ve vnitřních i venkovních prostorách a využití školní zahrady jako nástroje edukačního procesu. Teoretická část se věnuje termínům propojeným s environmentální výchovou. Zmiňuje soulad předškolního dítěte a přírody v souladu s platným RVP PV. Poukazuje na zásady, metody a rizika environmentální výchovy v předškolním vzdělávání. V neposlední řadě se zabývá historií školních zahrad a užití zahrad všemi smysly. Praktická část se věnuje aktivitám pro rozvoj environmentální výchovy předškolních dětí, které jsou rozdělené do čtyř ročních období.
|
|
|
Aby se za nás měly děti kde stydět
Peřina, Jan ; Maršíková, Hana (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem školy environmentální odpovědnosti v konkrétním městě podle principů inovativních pedagogických směrů, především pak podle lesních školek. Práce reaguje na absenci lesní školky na kroměřížsku a nabízí alternativu k současnému běžnému způsobu výuky a podobě škol. Návrh je konkrétně aplikovaný v Kroměříži. Ve čtyřech oblastech s rozdílnou prostorovou charakteristikou navrhuji intervence, které rozvíjejí a zpřístupňují dané lokality a které může využívat jak škola tak místní.
|
host ::
RSS.