|
|
Rozvoj osobnosti manažera ve vybraném podniku
OPEKAR, Matěj
Tato bakalářská na základě studia odborné české i zahraniční literatury vztahující se k rozvoji osobnosti manažera a k celoživotnímu učení v návaznosti na aktuální trendy na trhu práce, zjišťuje aktuální stav rozvoje osobnosti manažera a porovnává ho s potřebami podřízených pracovníků. Cílem práce je identifikace možností rozvoje vybraného manažera a doporučení možných změn postupů, které by mohly vést k vyšší efektivitě a spokojenosti podřízených. Práce doporučuje vybranou literaturu a absolvování kurzů, na základě zjištěných slabých stránek manažera.
|
|
| |
|
|
Motivace adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově
Kleckerová, Adriana ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivací adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Obsahem teoretické části je vymezení pojmu motivace a vysvětlení jejích principů, dále jsou přiblíženy důležité vývojové mezníky období adolescence a to především charakteristikami, které mají vliv na utváření zájmu sebevýchovy a sebevzdělávání adolescentů. Výzkumnou část práce poté tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo pomocí získaných výsledků výzkumu stanovit, jaké faktory ovlivňují motivaci adolescentů k sebevzdělávání a sebevýchově. Bylo využito metody rozhovoru pomocí návodu a výzkumný design zakotvené teorie. Výsledky výzkumu v závěru práce ukazují, že na motivaci adolescentů k sebevýchovným a sebevzdělávacím aktivitám mají vliv vnitřní a vnější faktory v různém poměru. Silným vnějším motivačním prvkem jsou především rodiče a tlak společnosti, významným vnitřním motivačním prvkem je hlavně touha něčeho dosáhnout, pracovat na osobních limitech a mít dobré pracovní uplatnění. Vliv těchto faktorů závisí na věku adolescenta, kdy s přibývajícím věkem ztrácejí na síle vnější faktory a naopak se do popředí adolescentovy pozornosti více dostávají vnitřní faktory. Klíčová slova: Motivace, vnitřní faktory, vnější faktory, adolescence, sebevzdělávání, sebevýchova.
|
|
| |
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
|
|
The individualization of teaching - the school reform of the thirties in the Czechoslovak Republic
Kurbelová, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Kurbelová, Jana: Individualizácia vyučovania - školská reforma 30. rokov v ČSR. Diplomová práca, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky, 2013. 78 s. (vrátane príloh). Vedúci diplomovej práce: doc. PhDr. Růžena Váňová, CSc. Diplomová práca sa zameriava na školskú reformu v 30. rokoch v Československu pod vedením Václava Příhody. Podrobne rozpracováva Příhodovo nové pojatie školy, v centre ktorého stojí predovšetkým individualizácia vyučovania. Práca si kladie za cieľ podrobne analyzovať zavádzanie individualizácie do vyučovania a to po stránke teoretickej i praktickej. V rovine teoretickej ide o popis a analýzu Příhodovho návrhu jednotnej vnútorne diferencovanej školy rešpektujúcej žiakovu individualitu. Praktickú rovinu predstavujú závery a zistenia vychádzajúce z pokusnej práce reformných škôl overujúcich teoretické zásady individualizácie vyučovania v praxi. Práca má historicko-didaktický charakter. Kľúčové slová individualizácia vyučovania, individualizmus, kolektivizmus, diferenciácia, samoučenie, Daltonský plán, Václav Příhoda, školská reforma, pokusné školy, 1918 - 1938
|
|
|
Metody, nástroje a techniky sebeřízení a time managementu vedoucích pracovníků mateřských škol
Hanychová, Kateřina ; Kazík, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá metodami sebepoznání, nástroji a technikami sebeřízení a time managementu vedoucích pracovníků v mateřských školách. Jedná se o ředitele škol, zástupce ředitelů a vedoucí pedagogické pracovníky. Práce zmiňuje pojmy jako sebepoznání, sebehodnocení a jejich význam a metody. Popisuje principy sebepoznání a způsoby, jak být proaktivní. Zaměřuje se převážně na nástroje a techniky sebeřízení a time managementu, kde uvádí zásady a postupy plánování, které lze využít k zefektivnění v práci. Práce je koncipována tak, aby její poznatky mohli využít i vedoucí pracovníci základních a středních škol. KLÍČOVÁ SLOVA time management, self-management, sebepoznání, sebevzdělávání, plánování, zloději času, řízení času
|
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost učitele
Hovorková, Karolína ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na pozorování jednoho učitelského sboru na druhém stupni malé české venkovské základní školy s ohledem na sebevzdělávání těchto učitelů. Teoretická část se zaměřuje na metody a principy sebevýchovy a sebevzdělávání učitelů druhého stupně základní školy. V praktické části pak je použita jednak kvantitativní metoda - všichni učitelé zkoumaného učitelského sboru vyplnili strukturovaný dotazník, jednak kvalitativní metoda - s těmito učiteli byly vedeny individuální rozhovory. Cílem práce je zmapovat metody a principy sebevzdělávání a aspekty, které učitelům sebevzdělávání ztěžují nebo znemožňují, popř. okolnosti, za jakých by byli ochotni se sebevzdělávat. Tuto práci lze považovat za akční výzkum, kterému byl podroben malý, ale maximální možný vzorek. Průzkum ukázal, jakými způsoby se dotazovaní učitelé vzdělávají, co jim v sebevzdělávání brání a za jakých okolností nebo v jakých oblastech by se rádi sebevzdělávali.
|
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost pedagoga prvního stupně
Rambousková, Marie ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku sebevzdělávání jako součást profesní činnosti učitele prvního stupně. Stručná charakteristika bude věnována definici učitele dle školského zákona a kompetencím pedagogického pracovníka. Následující kapitoly se zabývají sebevzděláváním, sebehodnocením a sebepoznáváním, klíčovými vlastnostmi, které jsou potřebné při poznání sebe sama. Cílem práce je ukázat důležitou úlohu nepřetržitého, neustálého, sebevzdělávání jako nedílné součásti kompetencí učitele uplatňované při každodenní pedagogické činnosti. Převažující část práce je věnována praktické části realizované smíšeným výzkumem. Po provedeném dotazníkovém šetření zaměřeném na zjištění názorů na oblast sebevzdělávání učitelů na prvním stupni pražské základní školy následuje analýza těchto dotazníků. Z celkového počtu 13 dotazovaných byl vybrán vzorek třech učitelů, se kterými byla formou hloubkových rozhovorů zjišťována jejich motivace, formy a metody, které při sebevzdělávání využívají, časová náročnost sebevzdělávání, případně překážky bránící jim v sebevzdělávání. Dále pak jsou analýzou porovnány postoje a názory na sebevzdělávání těchto učitelů. Z výzkumu vyplývá, že nejčastější motivací učitelů k sebevzdělávání je rozvoj sebe sama, snaha na sobě pracovat, zdokonalit své pedagogické schopnosti....
|
|
|
Fenomén skautingu z filosofické perspektivy
Horáčková, Nikol ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Předmětem této historicko-filosofické práce je zachytit fenomén skautingu, jenž si nárokuje na člověku určitý typ morálky a produkuje určitou individualitu. Skautského člověka interpretujeme prostřednictvím dvou motivů: vztahu člověka k přírodě a k Bohu. Ukážeme si, že pobyt v přírodě je úzce provázán s apelem na všestranný rozvoj osobnosti ve smyslu starořeckého principu kalokagathia. Idealizovanou formu návratu do přírody si zprostředkujeme skrze tři autory: J. J. Rousaua, E. T. Setona a H. Thoreaua. Dále si zproblematizujeme postoj skautského člověka k prvnímu skautskému principu, tedy povinnosti k Bohu. V neposlední řadě si ukážeme, že teprve vyzrálé svědomí umožňuje svobodné a zodpovědné jednání. To je však vždy podmíněno dialogem s vyšší skutečností. Skautský člověk je tedy konstituován jak určitým postojem k přírodě, tak přijetím duchovního života. Teprve život v souladu těchto dvou konstant směřuje skautského člověka k plnohodnotnému lidství.
|
host ::
RSS.