|
|
Návrh systémové podpory čtenářského prostředí v mateřské škole (akční výzkum)
Fiedlerová, Eliška ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu čtenářské pregramotnosti a vytvoření kvalitního čtenářského prostředí. Cílem práce je podpořit u dětí a rodičů jejich zájem o čtenářství a knihy pomocí realizování různých aktivit. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V části teoretické se nachází vysvětlení, co čtenářské prostředí je a ovlivňuje ho. Dále zde dochází k vymezení základních pojmů pojící se s čtenářskou pregramotností a její důležitost v rámci vývoje dítěte. Dále zde jsou popsané vybrané aktivity a projekty podporující čtenářství a jak by měla dětská knihovna ve škole vypadat a splňovat. Závěrem teoretické části jsou popsány vhodné žánry pro děti předškolního věku a doporučené vybrané tituly do dětských knihoven. Empirická část popisuje realizovaný výzkum ve vybrané mateřské škole. Jako forma výzkumu byl stanoven akční výzkum, který nejlépe splňoval podmínky pro dosažení daného cíle. Problémem akčního výzkumu byl stanoven nedostatečný zájem o knihy a čtení u dětí a jejich rodičů. V rámci výzkumu bylo stanoveno šest výzkumných otázek a navrženy aktivity pro zvýšení zájmu. Dále byly ve výzkumu využity metody pozorování, rozhovory a dotazníky. Během výzkumu docházelo ke komplikacím, které znemožňovaly výzkum v plném rozsahu a jsou v práci popsány. V rámci realizace navržené podpory se...
|
|
|
Jazykový vývoj dítěte - základy čtenářské gramotnosti
FEIKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na jazykový vývoj dítěte předškolního věku. Teoretická část se věnuje rozvoji řeči, jednotlivým jazykovým rovinám, předškolnímu dítěti a jeho vzdělávání. Okrajově se dotýká tématu čtenářské pregramotnosti a gramotnosti, které je nutné rozvíjet u dítěte již v předškolním věku, aby na získané dovednosti mohlo dítě později navázat v základním vzdělávání při osvojování si prvopočátečního čtení a psaní. Praktická část zahrnuje kvalitativní šetření, které pomocí diagnostické baterie zjišťuje jazykovou úroveň dětí před nástupem povinné školní docházky. Následně je realizován program na podporu jazykové oblasti a čtenářské pregramotnosti s deseti respondenty. Výsledky dokládají, že pokud se jazyková oblast nejen přirozeně, ale také cíleně rozvíjí, dochází ke zlepšení výsledků v řeči dítěte. Děti si své jazykové dovednosti lépe osvojují a gramaticky jazyk správně používají.
|
|
|
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití Lapbooku k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku
Matoušová, Jaroslava ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výukovou metodou Lapbook a jeho využitím k rozvoji čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku. Cílem je rozvoj hlubšího porozumění čtenému textu dětmi a jejich tvorba vlastní interaktivní knihy. Práce předkládá integrativní projekt, který má podnítit zájem dětí o literaturu, porozumění příběhu vhodně zvolenými aktivitami a seznámit se s celým procesem výroby Lapbooku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část charakterizuje obecně čtenářskou gramotnost, čtenářskou pregramotnost a její ukotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Dále na charakteristiku období z hlediska vývoje dítěte a rozvoje čtenářských dovedností, na faktory ovlivňující čtení, jakými je vliv rodiny či MŠ, a na předpoklady pro rozvoj čtenářské pregramotnosti. Tématem je i význam knihy pro dítě předškolního věku a čtenářská strategie se zaměřením na třífázový model učení E-U-R (evokace, uvědomění si významu a reflexe). Závěr teoretické části se zabývá vymezením výukové metody Lapbook a návodem na jeho výrobu. Praktická část vychází z akčního výzkumu, který byl zaměřen na vypracování a realizování integrativního projektu, jehož produktem je dětmi vytvořený Lapbook s aktivitami prohlubujícími porozumění textu. Cílem diplomové práce je představit...
|
|
|
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
|
|
|
Čtenářské strategie v předškolním vzdělávání
Koželuhová, Eva ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Maňourová, Zuzana (oponent) ; Šmelová, Eva (oponent)
Cílem práce bylo objasnit, jak učitelé mateřských škol rozvíjejí porozumění dětí předčítanému textu a jak hodnotí možnost využití čtenářských strategií jako podpory porozumění dětí během předčítání. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení pojmu čtenářská gramotnost a pregramotnost, přiblížení pojetí rozvoje čtenářské pregramotnosti v České republice a vyjasnění pojmu porozumění textu. Následně jsem se věnovala problematice čtenářských strategií a představila ty, které jsou vhodné pro využití v předškolním věku. V empirické části jsem využila kvalitativní přístup vícepřípadové studie, do které bylo zapojeno osm učitelů mateřské školy. Pomocí hloubkových rozhovorů, opakovaného pozorování učitelovy práce s textem a následné analýzy videozáznamů této práce byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Ukázalo se, že učitelé se snaží porozumění u dětí rozvíjet, avšak pouze na doslovné úrovni, jejich práce s texty je intuitivní, bez stanovování konkrétních cílů a sledování míry jejich dosažení. Rovněž se ukázalo, že čtenářské strategie vyžadují ochotu učitele s nimi pravidelně a cíleně pracovat a na předčítání se připravovat, což nekoresponduje s převládajícím intuitivním přístupem. Významným faktorem úspěšného využívání strategií byla možnost dlouhodobého vzdělávání spojeného s výměnou zkušeností....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.