|
|
Etické kodexy v soudobém českém mediálním systému
Horáčková, Anna ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce je zaměřena na současný stav etiky v českých médiích a soustředí se zejména na etické kodexy. V první části poskytuji teoretický podklad pro toto téma. Věnuji se terminologii a za pomoci odborné literatury definuji etiku, morálku a etické kodexy. Zásadní je také představení aktuálně platných etických kodexů v českých médiích, které jsou nejdříve stručně shrnuty v přehledné tabulce, a poté podrobněji okomentovány z hlediska jejich specifik. Následuje analýza etických kodexů platných v zahraničí, a to konkrétně v Evropě a Severní Americe. Po teoreticky zaměřených kapitolách se přesouvám k praktické části této práce, která je založena na odborných polo anonymizovaných a polostrukturovaných rozhovorech s osmi zaměstnanci českých médií. Po formulaci hypotéz realizuji sérii rozhovorů. Respondenty jsou novináři pohybující se na české mediální scéně mnoho let. Jedná se převážně o vedoucí redakcí nebo řídící pracovníky českých médií, a to jak tištěných, tak audiovizuálních a elektronicky i online vydávaných. Následuje komentář k potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Na základě rozhovorů sestavuji univerzálně platný etický kodex, který by mohl být aplikovatelný na všechna média bez rozdílu zaměření, vlastnictví, serióznosti i typu nosiče. Závěrem navrhuji několik dalších...
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – říjen 2017
Tuček, Milan
V říjnu 2017 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce.Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (66 %) a policie (64 %), nejméně lidé důvěřují církvím (24 %), tisku, televizi a neziskovým organizacím (30-35%).U soudů a bank převažuje důvěra (53 % důvěřuje), u odborů velmi mírně nedůvěra, v hodnocení rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný.Po březnovém mírném zvýšení důvěry ke všem médiím v říjnu došlo opět k poklesu důvěry k tisku. Po loňském vzestupu důvěry k odborům došlo letos k podobnému snížení. U neziskových organizací poklesla důvěra na zatím nejnižší hodnotu (důvěřuje jim jen necelá třetina dotázaných).
|
|
| |
|
|
Reflexe jugoslávské politiky a jugoslávské každodennosti v českém periodickém tisku v prvních letech po skončení druhé světové války
Vojnovič, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autor provede analýzu zpráv, komentářů, reportáží a dalších článků, ve kterých vybraná česká tištěná média referovala v letech 1945-1948 o dění v Jugoslávii. Bude si všímat jak zpravodajství o politických událostech či hospodářském vývoji Jugoslávie, tak i článků reflektujících jugoslávskou každodennost (kulturní události, národnostní vztahy, náboženství, turismus apod.). Chronologicky bude výzkum ohraničen květnem 1945 (osvobození Československa) a červnem 1948 (zveřejnění tzv. rezoluce Informačního byra). Heuristická základna práce bude zvolena tak, aby pokrývala politické rozvrstvení tehdejší české veřejné scény. Autor bude tedy analyzovat příslušné články v periodikách vydávaných KSČ či této straně blízkých (Rudé právo, Kulturní politika), prozkoumá články publikované v deníku Svobodné slovo, který vydávala Československá strana socialistická, a v deníku Lidová demokracie, tiskovém orgánu Československé strany lidové. Analyzovat bude též zpravodajství, komentáře a reportáže publikované v nezávislých denících a časopisech, které měly blízko k nekomunistickým stranám (Svobodné noviny, Přítomnost, Svobodný zítřek). Lze vycházet z hypotézy, že zpravodajství médií, která byla orientována levicově, bude převážně pozitivní, až oslavné. Dá se též předpokládat, že periodika politicky a ideově blízká...
|
|
|
Obraz ženy za první republiky dle dobových ženských časopisů
Krechlerová, Alžběta ; Zábrodská, Kristina (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje ženským časopisům za první republiky a jak tyto časopisy viděly své čtenářky. Teoretická část přináší poznatky o kontextu vzniku ČSR, ekonomické a sociální situaci i postavení ženy v československé společnosti. Krátce se věnuje struktuře tisku a konkrétním ženským listům, které v době první republiky vyházely. Zaměřuje se na stranický i nezávislý tisk, ženské časopisy i postavení ženy - novinářky. Praktická část práce se se zabývá vlastním výzkumem. Shrnuje výzkumné otázky, metodologii i vzorky výzkumu a v neposlední řadě samotné výsledky kvantitativní obsahové analýzy. Ty zahrnují zejména deskripci obsahu časopisů a výskytu ženských témat v jednotlivých vybraných listech, které byly určené pro měšťanské, dělnické a věřící venkovské ženy.
|
|
|
Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce "Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987 (X Desítka/Violit a Jednou nohou/Revolver Revue) je podat obraz o vzniku a fungování těchto časopisů v kontextu doby. První část práce je zaměřena na obecný popis historických událostí, především období kolem nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ a počátku normalizace. S touto změnou souvisí témata jako politické čistky a procesy a vývoj opozice. Druhá kapitola se věnuje fenoménu Charty 77, jejímu vzniku, odezvě na ni ze strany stranického a státního aparátu a tomu, co znamenalo být chartistou v běžném životě. Ve třetí kapitole je stručně vymezen pojem samizdat. Čtvrtá a pátá kapitola je věnována samotným časopisům. V šesté kapitole probíhá jejich porovnání především z hlediska výroby a distribuce.
|
|
|
Kulturní publicistika Ferdinanda Peroutky v Přítomnosti (1924 -1939)
Miklica, Tomáš ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Kulturní publicistika Ferdinanda Peroutky v Přítomnosti (1924 - 1939) se zabývá texty, jimiž se Ferdinand Peroutka z pozice šéfredaktora v meziválečném období vyjadřoval na stránkách kulturně-politického časopisu Přítomnost ke kulturním tématům. Rozebírá tedy především jeho literární kritiku, ale zahrnuje též Peroutkovy články k divadelní nebo filmové problematice. Základem práce je kritická kvalitativní analýza vybraného vzorku textů publikovaných v kulturní rubrice Přítomnosti v letech 1924 až 1939, zaměřená na Peroutkovy požadavky na umění, polemiky s ostatními autory či způsob, jakým vybírá a hodnotí témata. Texty jsou rozebírány i po obsahové a formální stránce. Práce rovněž představuje Ferdinanda Peroutku v obecnější rovině coby prvorepublikovou osobnost, s důrazem na jeho charakterizaci jakožto novináře i konkrétně kulturního publicistu. Kontext doplňuje kapitola věnovaná časopisu Přítomnost a stručné shrnutí meziválečné kulturní publicistiky spolu s výčtem některých dalších významných periodik a jejich přispěvatelů. Úvodem jsou také nastíněny různé přístupy k žánru kritiky.
|
|
|
Nedávná historie české sportovní žurnalistiky pohledem bývalých členů Klubu sportovních novinářů
Rybář, Pavel ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce, jejíž jádro tvoří zpracování životopisných vyprávění bývalých i současných sportovních novinářů, se v politických a společenských souvislostech zabývá soudobou historií profese sportovního novináře. První část představuje teorie, které dekonstruují mýtus o sportu jako apolitickém fenoménu, druhá část znovu rekonstruuje historii společenských projevů sportu poznáváním postojů, hodnot a životních cílů vybraných jedinců. S využitím metody snowball sampling technique, tj. selekci dalších případů na základě doporučení již zkoumaných jedinců, autor zpracovává vzpomínky celkem osmi narátorů, jejichž výpovědi jsou kategorizovány do čtyř tematických okruhů. V nich jsou zahrnuty odpovědi na otázky, v jakých podmínkách se narátoři rozhodovali o volbě povolání, jakým sportům se profesně věnovali, jaké měla tato sportovní odvětví renomé, jakým omezením ve své práci čelili a jaké další nepředvídatelné role jsou v profesi sportovního novináře implicitně přítomné. Text jako celek charakterizuje práci sportovního novináře jako nutnou podmínku pro zahájení tendence, která se v průběhu padesátých let začala prosazovat v Československu: překročení rámce volnočasové aktivity a vzrůst popularity vrcholového sportu ve společnosti.
|
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Předpojatost českých médií na příkladu obrazu Radovana Krejčíře a jeho aktivit v soudobém tisku
Němeček, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce Předpojatost českých médií na příkladu obrazu Radovana Krejčíře a jeho aktivit v soudobém tisku zkoumá, jak vybraná média informovala o událostech během útěku Radovana Krejčíře z území České republiky v roce 2005. Provedená kvantitativní analýza má za cíl odhalit možné novinářské prostředky a pracovní postupy, které by mohly v konečném důsledku působit na veřejnost předpojatě. Teoretická část práce se zabývá rozborem termínu předpojatost a vymezuje další termíny obsažené v práci. Rovněž jsou zde představeny teoretické koncepty druhů předpojatosti a je vymezen zkoumaný obsah. Praktická část práce čerpá z informace ze sledovaných periodik ve stanoveném období a klade důraz na následnou komparaci analyzovaných dat. Hlavním cílem práce je získání informací o tom, jak dobová média pracovala s informacemi a potvrdit či vyvrátit možnou obsaženou předpojatost.
|
host ::
RSS.