|
|
Studium diferenciačního potenciálu zárodečných kmenových buněk in vitro u vyšších obratlovců
Smolík, Ondřej ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Spermatogoniální kmenové buňky jsou zárodečné buňky zajišťující celoživotní produkci samčích pohlavních buněk, spermií. V roce 2004 byl realizován na myším modelu klíčový experiment, kdy v průběhu in vitro kultivace tyto zárodečné unipotentní buňky nabyly charakteristik embryonálních kmenových buněk, tedy znaků pluripotence. Takové buňky jsou schopny spontánně diferencovat do všech tří zárodečných vrstev, tedy entodermu, ektodermu a mezodermu, dále přenosu své genetické informace do dalších generací a také mohou dát vzniknout teratomům. Následovala řada studií zaměřená na další druhy obratlovců, jmenovitě na hlodavce, domácí zvířata i člověka. Diferenciaci těchto buněk je možné v in vitro podmínkách zacílit a generovat tak konkrétní buněčné typy. Jako takové jsou tedy spermatogoniální kmenové buňky alternativním zdrojem pluripotentních buněk, jenž nachází řadu uplatnění v biologických vědách. Cílem práce je shrnout současné poznatky o diferenciačních možnostech in vitro spermatogoniálních kmenových buněk vyšších obratlovců a pokusit se nalézt případné tendence, jaký diferenciační směr tyto buňky upřednostňují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Navracející se druhy obratlovců jako téma environmentální výchovy
Hartlová, Adéla ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Chocholoušková, Zdenka (oponent) ; Urban, Peter (oponent)
Předložená disertační práce se věnuje vztahu člověka a živočichů, kteří se vracejí v důsledku různých okolností, zejména díky celostátní ochraně a ochraně v rámci Evropské unie, na území České republiky. Jedná se živočichy, kteří byli z nejrůznějších důvodů na našem území vyhubeni a po svém návratu působí škody, budí strach a v konečném důsledku vyvolávají kontroverze. Samovolné návraty a reintrodukce některých druhů obratlovců jsou tedy v současnosti považovány za aktuální téma, protože s reintrodukovanými a navracejícími se druhy a s tím, jak tyto druhy zasahují do lidských životů, se setkáváme čím dál častěji. To je důvod, proč by se s tímto tématem měli lidé seznamovat ideálně již na základní škole, kde jsou informace podávané srozumitelně a didakticky lépe, než později např. v rámci různých osvětových kampaní. Z tohoto důvodu bylo provedeno šetření na základních školách, gymnáziích a středních odborných školách zaměřených na lesníky a rybáře, s cílem zjistit, jaké jsou postoje žáků vůči těmto navracejícím se nebo reintrodukovaným druhům obratlovců, a co tyto postoje může ovlivňovat. Toto šetření bylo provedeno formou dotazníkového šetření s vyhodnocením v programu Jamovi a Statistica 14. Z následných analýz dat bylo zjištěno, že žáci mají k reintrodukci a samovolným návratům v práci...
|
|
|
Mechanisms of the cell migration in the early embryonic development of vertebrates
Kováčiková, Petra ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Migrácia buniek je relatívne dobre preskúmaný fenomén účastniaci sa mnohých aspektov života viacbunkových organizmov. Napriek tomu, že je známa najmä vďaka fyziologickým procesom imunitných odpovedí, hojenia rán či regenerácie, alebo vďaka patologickým procesom vzniku metastáz, jej kľúčová úloha pri formovaní telesného plánu ostáva často nepochopená a prehliadaná. Trojvrstevné embryo, charakteristické pre triblastických stavovcov, vzniká v procese zvanom gastrulácia, počas ktorého sa prekurzory zárodočných vrstiev usporiadajú podľa ich špecifikácie do povrchového ektodermu, vnútorného endodermu a prostredne položeného mesodermu. Začiatok tohto vysoko koordinovaného kroku embryonálneho vývoja je sprevádzaný zvýšenou bunkovou motilitou, ktorá musí byť v dospelých štádiách opäť redukovaná pre zachovanie homeostázy. Kolektívne správanie buniek gastrulujúceho embrya, čiastočne podobné s migráciou buniek in vitro, je integrované do tzv. morfogentických pohybov, ktorých zdieľanie u jednotlivých organizmov prezrádza skrytú homológiu a fylogenetickú príbuznosť. Výskum zameraný na reguláciu a mechanizmy morfogenézy často využíva model Xenopus laevis, aplikujúc získané poznatky na vyššie stavovce, napriek tomu sa ukazuje, že čo platí u obojživelníkov nemusí platiť pre iné taxonomické skupiny. Kľúčové slová:...
|
|
|
Chovy drobných obratlovců na základních školách. Komparace vybraných zemí EU
Bártlová, Zuzana ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá tématem školních chovů obratlovců. Postihuje jejich problémy a přínosy. Jejím cílem je vytvořit přehledný text, nabízející informace případným zájemcům o tuto činnost. Při řešení práce byla použita dotazníková metoda zjišťující zkušenosti pedagogů, jak z České republiky, tak ze zahraničí (Norsko, Polsko, Španělsko). Výsledkem provedeného výzkumu je přehled, který nabízí srovnání zkušeností a názorů oslovených respondentů. klíčová slova: chov, škola, obratlovci, Norsko, Polsko, Španělsko, Česká republika
|
|
|
Vývoj, evoluce a homologie příchytných žláz a orgánů nižších obratlovců
Minařík, Martin ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Ráb, Petr (oponent) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Celá řada obratlovců se v raných stádiích larválního vývoje vyznačuje přítomností takzvaných cementových či adhezivních orgánů. Tyto specializované, kraniálně lokalizované žlázy produkují mukopolysacharidový sekret, jenž umožňuje larvám přichycení k substrátu a tím i setrvání v prostředí s dostatkem kyslíku a mimo dosah predátorů až do doby, než se plně vyvine trávicí a pohybová soustava. Detailně prostudovaným příkladem tohoto typu orgánu je cementová žláza drápatky vodní (Xenopus laevis), jež slouží jako modelový orgán diferenciace anteriorních struktur hlavy. Na základě exprese některých transkripčních faktorů a shodného ektodermálního původu byla navržena homologie cementových žláz drápatky a kostnatých (Teleostei) s adhezivními papilami sumek. Nedostatek znalostí o podobných orgánech dalších skupin však jakékoli definitivní vyslovení homologie na takto široké fylogenetické škále značně komplikovala. V předkládané práci jsem se zaměřil na studium cementových orgánů či jim odpovídajících struktur u tří druhů bazálních paprskoploutvých ryb: bichira senegalského (Polypterus senegalus), jesetera malého (Acipenser ruthenus) a kostlína mexického (Atractosteus tropicus). S použitím in vivo značení buněk epitelu prvostřeva, doplněného vizualizací hlavového entodermu pomocí počítačové mikrotomografie se...
|
|
|
Biologie buněk neurální lišty ve vztahu ke kraniofaciální diversitě obratlovců
Štundl, Jan ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Neurální lišta je extenzivně migrující populace buněk, která vzniká během raného vývoje embrya obratlovců v průběhu neurulace. Poskytuje obrovskou škálu různých buněčných typů, které vytvářejí nové tkáně, jenž se vyskytují pouze u obratlovců. Buňky neurální lišty se spolu s mesodermem podílejí (mj.) na tvorbě hlavy obratlovců, která je chápána jako jedna z nejdůležitějších inovací v evoluci obratlovců. Neurální lišta je často viděna jako klíčový faktor zapříčiňující obrovskou kraniofaciální diversitu. Hlavním cílem této práce bylo seznámit se s populací buněk neurální lišty a porozumět její důležitosti v evoluci obratlovců a především při tvorbě kraniofaciální diversity.
|
|
|
Vliv velikosti těla a teploty na funkci srdce obratlovců
Špičák, Luboš ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Marková, Ivana (oponent)
Srdce, jako hlavní hnací jednotka oběhové soustavy obratlovců, zajišťuje neustálým oběhem krve množství pochodů v těle každého jedince. Tyto pochody jsou zprostředkované přenosem energie v různých podobách a chemických látek. Řada těchto dějů je naprosto nezbytná po celou dobu trvání života. Pokud metabolismus definujeme jako rychlost všech reakcí v těle organismu, pak oběhová soustava je jedním z klíčových nástrojů k jeho uskutečnění. Úroveň metabolismu vzrůstá s hodnotami dvou základních činitelů, tělesnou velikostí a tělesnou teplotou. Není to však vztah přímé úměrnosti, ale nerovnoměrný růst podmíněný mocninovým zákonem. V případě tělesné teploty je tento exponenciální růst navíc limitován rozmezím teplot, které se liší u jednotlivých organismů. Lze proto očekávat, že změny ve velikosti a teplotě těla budou mít značný dopad na vlastnosti a činnost oběhové soustavy a srdce samotného. Metabolismus nicméně významně ovlivňují i jiné faktory, jako vlastnosti okolního prostředí. Živočichové, patřící do říše obratlovců, osídlili velmi různorodá prostředí a vyvinuli si množství přizpůsobení, které jim umožňují přežít. Tyto přizpůsobení zahrnují i značné změnami ve stavbě a činnosti srdce. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o škálování velikosti srdce, determinantách rozdílu srdeční činnosti na...
|
|
|
Vývojová morfogeneze příchytných žláz a orgánů u nižších obratlovců
Minařík, Martin ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Adhezivní orgány jsou mezi larvami obratlovců široce rozšířenými strukturami. Larvám umožňují přichycení k substrátu a tím prodloužení času nutného na vývoj úst či pohybového aparátu. Známy jsou také obdobné struktury u sumek, vršenek a dokonce u kopinatce. Nabízí se tedy myšlenka, že přítomnost určitého typu adhezivní žlázy by mohla být charakteristikou ancestrálního stavu larev strunatců. Zatímco však u většiny druhů jsou tyto žlázy odvozeny od ektodermu, u bichira, zástupce bazální skupiny paprskoploutvých ryb, byl již na počátku 20. století popsán jejich entodermální původ. Původní studie však od té doby téměř upadla v zapomnění a ani recentní práce na toto téma nepřicházejí s novými poznatky. Kvůli zásadnímu přínosu studia entodermálního adhezivního orgánu bichira pro pochopení vztahu mezi tímto typem struktur u strunatců obecně, jsem se rozhodl na tento problém zaměřit. Pro získání vhodných komparativních dat byla do této studie zahrnuta také embrya drápatky, piskoře a žebrovníka. Kombinací imunohistochemických a histologických technik byl prokázán entodermální původ cementových orgánů bichira a detailně popsána jejich morfogeneze. Výsledky také naznačují, že přes odlišný původ se orgány bichira vyvíjejí v podobném tkáňovém kontextu jako cementová žláza drápatky. Také je však evidentní, že jejich...
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
|
|
Tvorba trojrozměrných škokních pomůcek
Strnadová, Kristýna ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá osteologickou preparací obratlovců ze tříd ptáků a savců za účelem obohacení výuky přírodopisu na základních školách a rozšíření sbírky katedry biologie a environmentální výchovy. Vitrína bude doplněna o krtka obecného, myšici křovinnou, krysu obecnou, orebici a lebky osmáka degu. V práci jsou popsány konkrétní způsoby preparací. Tvorba vycpanin a kosterní preparace je popsána od sběru zástupců obratlovců, přes podrobně popsané metody preparace (maceraci ve studené vodě, vaření, využití larev kožojeda a další), včetně odmašťování a bělení, až po závěrečnou fixaci a dlouhodobou péči, aby nedošlo k poškození nebo zničení sbírky škůdci z řad hmyzu. Práce je doplněna dotazníkovým šetřením určeným učitelům základních škol za účelem zjištění stavu a využívání přírodnin ve výuce. Klíčová slova - osteologická preparace, vycpaniny, ptáci, savci
|
host ::
RSS.