|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
|
|
In vitro testování buněčných nosičů na bázi nanovláken pro léčbu vitiliga
Kodedová, Barbora ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Kuželová Košťáková, Eva (oponent)
Vitiligo je kožní onemocnění s prevalencí 2 % v celosvětové populaci. Je charakteristické sníženou aktivitou či ztrátou melanocytů v epidermis, vedoucí k depigmentaci v kůži a ve vlasech. Zásadně ovlivňuje psychiku, sociální vztahy pacientů a snižuje schopnost obrany organismu proti UV záření. Jednou z metod léčby je autologní transplantace melanocytů, nebo suspenze melanocytů s keratinocyty. Použití biokompatibilní membrány umožňující kultivaci těchto buněk s jejich následnou transplantací na depigmentované léze by mohlo zvýšit úspěšnost a zefektivnit tuto formu léčby. Cílem této práce proto bylo vytvořit biokompatibilní membránu z nanovlákenných vrstev polyvinylalkoholu (PVA), která by mohla sloužit jako nosič pro buněčné transplantáty v terapii vitiliga. Nosiče z PVA byly připraveny elektrostatickým zvlákňováním z hladiny a následně modifikovány studeným metanovým (CH4) plazmatem pro snížení jejich hydrofilnosti. Vzorky modifikovaných nanovlákenných nosičů byly podrobeny analýze fyzikálně-chemických vlastností (vizualizace morfologie vláken pomocí SEM, XPS analýza, smáčivost a Zeta potenciál povrchu). Následně byla sledována adheze, proliferace a metabolická aktivita myších linií melanocytů (Melan-a) a keratinocytů (XB2) pomocí testování in vitro. Z výsledků vyplývá, že krátkodobá modifikace CH4...
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
host ::
RSS.