|
|
Beneficial Effects of 11β-HSD1 Inhibition on Cognitive Performance in a Mouse Model of Alzheimer's Disease
Červinková, Tereza ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Červinková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název práce: Prospěšný vliv inhibice enzymu 11β-HSD1 na kognitivní výkon u myšího modelu Alzheimerovy choroby Prodloužení délky života jde ruku v ruce s kognitivními poruchami souvisejícími se stárnutím. Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence. Je to nevratné a progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se ztrátou mozkových funkcí. Nedávné studie naznačují, že nadměrné působení glukokortikoidů má škodlivé účinky na hippocampus a způsobuje narušení prostorové paměti. Navíc bylo prokázáno, že starší myši s kognitivním deficitem vykazují zvýšenou genovou expresi enzymu 11β-hydroxysteroid- dehydrogenázy typu 1 (11β-HSD1) v oblasti hippocampu a parietální kůry. Kmen myší zvaný Senescence-Accelerated Mouse Prone 8 (SAMP8) je přirozeně se vyskytující zvířecí model zrychleného stárnutí. Mnoho studií naznačuje, že SAMP8 vykazují behaviorální a histopatologické znaky Alzheimerovy choroby. V rámci této studie jsme hodnotili neuroprotektivní účinky inhibice enzymu 11β-HSD1 potentní sloučeninou s názvem RL-118, která je syntetizována na pyrrolidinovém základě, a/nebo účinky stravy na kognitivní funkce u různých skupin SAMP8...
|
|
|
Neurohumorální regulace tělesné hmotnosti ve vztahu ke spánku
Havelková, Jarmila ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Suchánek, Pavel (oponent)
V posledních 30 letech se potvrzuje, že alarmující nárůst obézních pacientů souvisí i s délkou a kvalitou spánku. Neurohumorální odpověď na krátké trvání a nízkou kvalitu spánku vede ke snížení hladiny melatoninu, leptinu a orexinu a ke zvýšení hladiny kortizolu, ghrelinu a neuropeptidu Y. Taková nesprávná regulace přispívá jednak k nadměrnému příjmu energeticky denzní stravy, jednak k omezení energetického výdeje během fyzické aktivity. Bakalářská práce sumarizuje dostupné recentní informace o vzájemném vztahu spánku a obezity se zaměřením na hormony a peptidy účastnící se regulace procesů udržení energetické rovnováhy, včetně možného využití jejich mechanismů při regulaci tělesné hmotnosti.
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Vliv prozánětlivých cytokinů na etiologii depresivní poruchy
Svobodová, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
1 Abstrakt Podle Světové zdravotnické organizace patří depresivní poruchy mezi tři nejrozšířenější onemocnění znemožňující běžné fungování člověka a její výskyt v populaci rychle stoupá. Etiologie je nejasná a současná léčba se věnuje potlačení příznaků. Během různých vyšetření byly u pacientů zjištěny nejen následky chronického stresu, který je s depresí spojován už poměrně dlouho, ale také známky chronického zánětu v organismu. To vedlo k zaměření pozornosti na prozánětlivé cytokiny a jejich zapojení do procesu vzniku chronického stresu a depresivní symptomatologie. Zajímá nás také příčinná souvislost mezi prozánětlivými markery a stresem, která dosud nebyla jednoznačně objasněna. Cílem této práce je spojit poznatky o vlivu chronického stresu na vznik deprese získané studiemi animálních modelů i sledováním pacientů a poznatky o vlivu jednotlivých cytokinů na vznik deprese a změnu mozkových struktur, kterými by se dala depresivní symptomatologie vysvětlit.
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...
|
|
|
Neuroimmune and endocrine correlates of stress response and dissociation in affective disorders
Bízik, Gustáv ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Shrnutí Deprese a některá další psychiatrická onemocnění představují ve světovém měřítku jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti, jejichž vliv navíc v průběhu několika desetiletí významnou měrou narůstá a to navzdory významným pokrokům v psychofarmakologii. V důsledku toho je výzkum v psychiatrii a v neurovědách značnou měrou zaměřen na hlubší porozuměnípatofyziologickýmmechanismůdepresea dalšíchpsychickýchporuchscílemzlepšit účinnost léčby. Podle stávajících poznatků stres a imunitní procesy hrají významnou roli v patofyziologii afektivních poruch a některých dalších psychických onemocnění. Tento interdisciplinární výzkum vlivů a následků stresu zahrnuje celou řadu aspektů jako například chronický stres nebo traumatické zkušenosti v nichž významnou úlohu má proces disociace. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii realizován empirický výzkum zahrnující dva vzorky pacientů s depresivní poruchou, který byl zaměřen na vztahy imunitních a endokrinních odpovědí na stres v souvislosti s psychopatologickými symptomy a to především se zaměřením na symptomy vztahující se k traumatickému stresu, psychickým a somatoformním disociativním symptomům a také k symptomům deprese jako takové. Hlavní výsledky tohoto empirického výzkumu ukazují na to, že TNF-α, který je jedním z hlavních faktorů v patogenezi...
|
|
|
Vliv hraní MMORPG na náladu hráčů
Kůra, Michal ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem hraní MMORPG na náladu hráče. Hlavním cílem práce je experimentálně ověřit, zda během hraní MMORPG dochází ke zlepšování nálady hráče. Tento efekt je sledován prostřednictvím dotazníkového sledování aktuálního emočního stavu probandů během dvou různých aktivit - MMORPG hry a dokumentárního filmu. Dotazníky byly administrovány respondentům před i po aktivitě, aby byl zaznamenán rozdíl vyvolaný prováděním aktivity. Na základě experimentu bylo zjištěno, že následkem hraní MMORPG došlo k výraznému zlepšení nálady ve srovnání se sledováním dokumentárního filmu. Doplňková měření dokládají, že toto zlepšení by mohlo být spojeno se vznikem prožitku flow, ke kterému dochází během MMORPG hry častěji a intenzivněji než během sledování dokumentu.
|
|
|
Změny hormonálních hladin u basketbalistek a jejich souvislost s emociálním naladěním a výkoností.
Zikánová, Tereza ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Hroníková, Linda (oponent)
Překládaná práce se soustředí na ženskou kompetici u basketbalistek hrajících nejvyšší soutěž České basketbalové federace. Hormonálními reakcemi na prohru a výhru se zabývala již řada studií, většina z nich však byla prováděna zejména na mužích. Našeho výzkumu se zúčastnilo 29 hráček, u kterých byly na základě slinných vzorků určeny hladiny testosteronu a kortizolu ve třech fázích sběru: bazální stav, před utkáním a po utkání. Ve všech fázích sběru bylo zároveň zjišťováno emocionální naladění respondentek. Po utkání hráčky vyplnily dotazník týkající se jejich subjektivního hodnocení výsledku utkání. Zároveň byly využity statistické záznamy z jednotlivých utkání, které vypovídaly o objektivní užitečnosti hráček. Veškeré výše zmíněné proměnné byly zkoumány ve vztahu k hladinám testosteronu a kortizolu. Výsledky odhalily, že hladiny kortizolu reagují na výsledek soutěže, kdy u prohraných hráček dochází po utkání k signifikantnímu zvýšení hladiny tohoto stresového hormonu. U vítězek dochází pouze k mírnému nárůstu hladiny kortizolu. Hladiny testosteronu nijak nereagovaly na výsledek soutěže. Bylo však zjištěno, že hráčky vítězného týmu měly celkově ve všech fázích měření vyšší hladiny testosteronu než jejich soupeřky. Rozdíl mezi vítězkami a prohranými hráčkami však nebyl ani v jednom případě signifikantní. Po...
|
|
| |
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
host ::
RSS.