|
|
Reakce vybraných českých a německých periodik prvorepublikového Československa na anšlus Rakouska
Wybitulová, Berenika ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá anšlusem Rakouska a jeho mediálním obrazem ve vybraných českých a německých periodicíchprvorepublikovéhoČeskoslovenska. Cílem práce je přiblížit narativy, které formovaly zpravodajské pokrytí této historické události, a zároveň poukázat na vliv státem řízených mechanismů na podobu zpráv o anšlusu. První kapitola práce představuje mediální krajinu první republiky, přičemž bere v potaz napojení Československé tiskové kanceláře (ČTK) na státní orgányči cenzurní opatření v tétodobě.Zejména se věnuje fenoménu stranických a nestranických listů, neboť právě stranická i nestranická periodika napříč politickým spektrem jsou v druhé kapitole práce analyzována. V této části jsou nejprve stručně popsány okolnosti anšlusu, následně práce rozebírá dopad této situace na československou mezinárodní pozici a na diplomatické vztahy.Samotná analýza se opírá o archivní nálezy,které dokumentují komunikaci mezi ČTK a státními institucemi během března 1938, a na základě těchto poznatků posuzuje obsah i znění článků jednotlivých periodik. Většina periodik se shoduje, že Československu po anšlusu nehrozí nebezpečí, a vnímá chování sudetoněmecké menšiny jako problematické, přičemž formulace a informace uvedené v tisku lze vysledovat v interní komunikaci mezi politiky a diplomaty. V souladu s...
|
|
|
Vývoj kultury vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem po roce 1989
Masopustová, Sára ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat, jak se po roce 1989 vyvíjela kultura vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem. Cílem je zjistit, jakou měla kultura vzpomínání podobu a jací aktéři se na ní podíleli a posouvali ji vpřed. Tato práce nastiňuje, jak ke vzpomínání přispěla zvolená politická reprezentace města či jakou úlohu sehrál stát při zakládání institucí či muzeí zaměřující se na sudetské Němce a jejich odsun. V práci je zmíněna také role občanské společnosti. Vzhledem k tomu, že kultura vzpomínání zahrnuje veškeré formy vzpomínání, je v práci kladen důraz nejen na důležité momenty, kdy byly poprvé odhaleny pamětní desky, ale jsou akcentovány i jiné formy veřejného vzpomínání. Tou je například kultura či architektura. Vzhledem k tomu, že Ústí nad Labem bylo historicky formováno německou komunitou a na konci války se zde odehrál jeden z masakrů na německém obyvatelstvu, je nutné v první části práce zmínit i historický kontext. Dále práce krátce rozebírá komunistické období, kdy byl odsun Němců tabuizován a česko-německá minulost byla vytěsňována z kolektivní paměti společnosti. V další kapitole je nastíněno, jak se v polistopadové politice dostalo téma do...
|
|
|
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
|
|
|
Příslušníci letectva německé národnosti z Karlovarského kraje v britském Královském letectvu (RAF)
Klůc, Jiří ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá doposud opomíjenou tématikou příslušníků britského královského letectva (RAF) za druhé světové války, kteří pocházeli z území dnešního Karlovarského kraje, tehdy pohraničí známého jako Sudety, a byli německé národnosti. V úvodní kapitole je pozornost věnována tématu v širším kontextu - občanům německé národnosti, kteří bojovali za osvobození Československa v zahraniční armádě, potažmo v letectvu. Následně jsou představeny vybrané osudy příslušníků RAF z Karlovarského kraje. Kromě samotné vojenské služby se autor zabývá motivací vstupu do odboje či osudům rodin jednotlivých vojáků za druhé světové války. Důraz je kladen i na jejich osudy po roce 1945 a celkový kontext jejich životních osudů. KLÍČOVÁ SLOVA britské královské letectvo, RAF, antifašisté, sudetští Němci, regionální historie, Karlovarský kraj, DSAP
|
|
|
Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946
Podzimková, Pavlína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem zvolila Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946. Hlavním cílem je interpretovat dobový mediální diskurz odsunu Němců ze Šumperska a osídlení této oblasti českými obyvateli, a to prostřednictvím obsahové analýzy týdeníku Moravský sever v letech 1945 a 1946. Moravský sever byl pro tyto účely zvolen jako významné periodikum daného mikroregionu té doby s potenciálem odrážet i formovat postoje a nálady místních obyvatel. V první části práce je nastíněn vývoj mnohdy komplikovaných vztahů Čechů a Němců žijících na území českých zemí od poloviny 19. století do konce druhé světové války. Následuje popis průběhu a formálních aspektů poválečného odsunu sudetských Němců a osídlení pohraničí českým obyvatelstvem. To vše nejdřív v celorepublikovém kontextu a poté se zaměřením na oblast šumperského okresu, který prošel vlivem odsunu Němců a následného osídlení významnou proměnou. Samotná obsahová analýza pak ukazuje, že mediální zobrazení Němců v tehdejším Moravském severu bylo převážně negativní. Odsunu Němců byla v rámci periodika věnována poměrně velká pozornost, diskuze o jeho oprávněnosti zde však neprobíhala, odsun byl vnímán jako samozřejmý a nezbytný. Výsledky analýzy také popisují dílčí témata, kterými se periodikum v této...
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Česko-německé vztahy na Dačicku v 1. polovině 20. století
Vítková, Romana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat česko-německé vztahy v dačickém okrese v období 1. poloviny 20. století, a to se zaměřením na obec Volfířov a Lipolec. Tyto dvě obce byly vybrány zejména z důvodu jejich odlišné situace po okupaci pohraničí německým vojskem v roce 1938. Obec Lipolec byla po podepsání Mnichovské dohody spolu se slavonickým soudním okresem zabrána Německem, zatímco obec Volfířov zabrána již nebyla. Tyto obce, ač jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů, prošly také výrazně odlišným národnostním vývojem. Obec Volfířov byla vždy česká, německá menšina se v obci nikdy prakticky nevyskytovala. V Lipolci žilo naopak vždy především obyvatelstvo německé národnosti, po roce 1918 českou menšinou. Obec Lipolec je také zajímavá svým poválečným vypořádáním s německým obyvatelstvem, kdy zde probíhal tzv. divoký odsun Němců. Předmětem této práce je tedy ukázat na česko-německé vztahy v regionu a jejich proměny ve sledovaném období a zasadit je světového kontextu. Klíčová slova česko-německé vztahy, pohraničí, okupace, válka, sudetští Němci, Protektorát Čechy a Morava
|
|
| |
|
|
Výchova mládeže a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích
Jelínek, Tomáš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Štumbauer, Jan (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
"Výchova v přírodě" a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích Název: "Výchova v přírodě" a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích Abstrakt: Práce se zabývá vznikem a vývojem německých mládežnických organizací v českých zemích. Je zaměřena především na ty, které se buď přímo hlásily ke skautskému hnutí tak, jak vzniklo v Anglii či Americe, nebo alespoň přejímaly zásadní výchovné metody a principy práce s mládeží, které byly typické pro tato hnutí. Tyto organizace znamenaly revoluční změnu v přístupu k mládeži a její výchově. Umožnila ji řada filozofických, pedagogických a politických přeměn společnosti. Byly to především současné moderní filozofické proudy vycházející z myšlenek amerických a německých filozofů, které tvořily myšlenkový základ skautských hnutí. Kořeny těchto přístupů k přírodě a výchově člověka lze však sledovat až do raného novověku, kdy se poprvé objevují základy moderních pedagogických přístupů, které však mohly najít širší uplatnění ve změněných hospodářských a společenských podmínkách moderní společnosti. Kromě filozofie se na výsledku podílela řada dalších společenských, politických, ideologických a kulturních vlivů. Počátky těchto organizací lze sledovat vždy tam, kde akceleroval průmyslový růst se všemi svými kulturními, společenskými a...
|
host ::
RSS.